Thread by @JanBednar4

1/15 Jeep už slouží na Ukrajině, v Bachmutu, kde pomáhá vozit vybavení i zachraňovat životy u #BakhmutHolds. Vlákno o tom, jak se povedlo vozidlo věnovat Ukrajinské armádě a o cestě na Ukrajinu. 🧵👇

2/15 Proč jsou vozy 4x4 potřeba? Podmínky na frontě nejsou jednoduché a kvalitní auto do terénu může pomoct nejen k odvozu potřebného vybavení, ale i k evakuaci a záchraně životů. Posuďte samy.

3/15 Vedle pomoci @UKRinCZE, @CLOVEKVTISNI, @DarPutinovi a přímo uprchlíkům vznikl nápad pomoci i jinak. Díky dalším 3 🇨🇿a 1 kolegovi z 🇵🇱, se podařilo vybrat dost peněz a nákup Jeep Liberty, se zrealizoval. Proběhl servis, nákup terénních pneu a Jeep byl připraven.

4/15 Po domluvě s @AlexBondODUA vyrážím směr 🇵🇱 a 🇺🇦. Po nezbytném papírování překračuji hranice a pokračuji dál do Lvova, kam dorazím až pozdě večer po 20h cestě. Čeká mě vřelé přijetí od několika kamarádů, kteří pomáhají a nebo jsou přímo v AFU. Uzbecká večeře, pivo a 🇺🇦 vodka.

5/15 Rozjíždí se zajímavá debata. Poslouchám příběhy z fronty, ale i z normálního života. Jsme skoro stejně staří. Navíc rodina, která nás hostí, má podobně staré děti jako já. Přijde mi naprosto šílený, ale zároveň fascinující, jak jsou se situací srovnaní.

6/15 Není pro ně otázka, jestli bojovat a vůbec se diví, proč se ptám. Říkají: „Je to jednoduché, oni nás chtějí zabít, zničit naši kulturu, prostě nás vyhladit. Nemáme na výběr. Jeď se tam podívat a uvidíš, tohle není konvenční válka. Je to systematické ničení všeho.“

7/15 Dále mi ukazují fotky a videa z fronty jako důkaz. Říkají, že my na západě si myslíme, že Rusové jsou lidé stejní jako my, ale „ani zvířata se takhle nechovají.“ Následují příběhy z fronty, o padlých kamarádech i o těch klucích samotných.

8/15 Berou to ale s naprostým klidem a vyrovnaností. Všímám si i dalších věcí.Doma je zima. Dostávám chlupaté bačkory a paní domu se ujišťuje, jestli něco nepotřebuji. Obdivuji, jak to zvládá. Všude kolem tma, svítí lampička napojená na powerbanku. Topí se jen když jde elektřina.

9/15 Po třetí hodině ráno uléhám v dětském pokoji. Přemýšlím a uvědomuji si, že jediný, kdo si tu za celý večer stěžoval, jsem byl já. Na dlouhou a únavnou cestu. Je mi hanba a myslím na ten rozdíl. Na to, jak dobře se máme.

10/15 Ke snídani jsou palačinky a vládne dobrá nálada. Dostávám panáka gruzínského koňaku. Předávám Jeepa a po hodině se loučíme, kluci jedou vyzvednout další vozidlo a já nasedám k rodince a jedeme do centra Lvova. Jsou tak hodní, že se mnou stráví pár hodin a ukážou mi město.

11/15 Ve Lvově hučí generátory a ve většině podniků se netopí. Sedí se tu v bundách a čepicích. Nikomu to ale nevadí. Dáváme si čaj a jídlo. Rodinka chce platit. Předběhnu je a témeř se urazí.Cestou ven se zastavujeme u boxovacího pytle s podobiznou Putina a synek mu jednu vrazí.

12/15 Venku se loučíme, a ačkoliv se známe jen krátce, objímáme se a přejeme si jen to dobré. Koukám jak odcházejí a je mi smutno. Pak se ještě procházím a přemýšlím. Doufám, že to tady všechno dobře dopadne.

13/15 Když navečer dorazím na nádraží, vevnitř svítí jen pár tlumených světel. V čekárně je sotva vidět, samozřejmě se netopí. Usedám do vlaku a pohledem se loučím s Ukrajinou. Se mnou cestují hlavně Ukrajinci. Překvapení pro mě ale je, že se daleko víc lidí vrací, než odchází.

14/15 V Přemyšli přestupuji a ulehám do kupé, kde je také paní s holčičkou. Holčička pláče a ptá se, kde je tatínek. Vlak je nakonec 13h zpožděný. V Krakowě Zamrzly dva vagóny a @RegioJet si, zda se, neví rady. Čekáme tam skoro celý den. Paní alespoň kupuji svačinu.

15/15 Jsem rád, že jsem doma, objímám se se ženou a dětmi. Následující dny mi chodí zprávy o tom, jak se Jeep připravuje na frontu. A mně je jasné, že chci v pomoci pokračovat a sehnat další vozidla. Děkuji za přečtení.