Poslední dobou se vyrojilo tolik článků na téma "Kolik stojí prvňáček" nebo "Rodiče utratí za děti X tisíc", že mám potřebu jakožto člověk, který se ve školství pohybuje od narození, rodičům něco sdělit. Vlastně hodně věcí.
Pokud jste rodiče, kteří opravdu kupují svým dětem pomůcky, vaše děti mají obalené sešity a učebnice a nosí si do školy svačinky (nebo alespoň peníze na ně), gratuluji, patříte k druhu rodičů ohrožených vyhubením.
Pokud se divíte, že vašemu dítěti ubývá lepidlo, barvičky nebo inkoust v náhradním peru nějak moc rychle, možná jste se - nevědomky a nedobrovolně - stali sponzory sociálně slabších či lajdáckých rodičů.
Věta “Tak si půjč od někoho…” nebo “Půjčte přece Honzíkovi někdo…” je u učitelů zejména prvního stupně velmi oblíbeným řešením toho, že Honzíkovi rodiče se už tři roky nenamáhali mu cokoliv do školy pořídit, protože na to nemají.
V hmotné nouzi ale Honzíkovi rodiče nejsou, pomoc s vyplněním žádosti o dávky vehementně odmítají… prostě jenom ta cigára a pivo stojí moc, no.
Prvňáček stojí tolik peněz… rodiče nakupují už o prázdninách… nakupují co? Jediné, co musí rodiče opravdu nakoupit, než jejich dítě usedne do lavice, je aktovka a přezůvky.
Když prvňáček přijde první den do školy, bude mít na lavici nejspíš dvě tašky. V první budou pomůcky - nůžky, tužky, guma, barevné papíry, lepidlo apod. Budou to pomůcky, které potřebuje a které nadiktovali učitelé.
V druhé budou nejspíš dárky od sponzorů či města - možná pytlík na boty, krabička na svačinu, odrazky na aktovku… Každopádně toho spoustu, spoustu dostane. A co nedostane, učitel/ka pošle na papírku.
Ne, vaše dítě v první třídě nepotřebuje sadu 64 fixů, 24 temperových barev, třířadý penál ani suché pastely.
Nekupujte sešity o prázdninách, nebo vám v září učitelé řeknou, že chtějí úplně jiné, a vy budete nadávat. Sešity mají v obchodě celoročně. Nedostatek fakt nehrozí.
Obaly na sešity a učebnice stojí moc peněz… ANO, a bude hůř. Ale když na to nemáte, obalte jim ty učebnice do letáku z Lidlu. Nebo do novin. Do balicího papíru. Učitelům je to fakt jedno.
Lepidlo z Tesca stojí sice 2,50 Kč, ale NELEPÍ. Opakuji: NELEPÍ. Líp něco přilepíte, když to nasliníte a připlácnete na určený povrch. Prosím vás, Kores nebo Herkules.
Zástěra na výtvarnou výchovu není třeba, stačí staré triko. Podložka taky nemusí být s Ledovým královstvím za 250 Kč, stačí rozstřihnutá igelitová taška. A kelímek nemusí být spešl nevylívací, kelímek od jogurtu udělá stejnou práci. Ony děti vylijou stejně i ten nevylívací.
Chcete do něčeho investovat? Prosím, ať je to kvalitní obuv a úbor na tělesnou výchovu. Děti cvičící v čínách s gumovou placatou podrážkou, důchodkách nebo vycházkové obuvi, v džínových bermudách a volánkovém tričku se štrasovými kamínky… to si, milí rodiče, děláte srandu.
"Moje dítě má tu aktovku taaak těžkou…" Má. A vy mu ji děláte ještě těžší. Protože sešity váží samy o sobě dost, ale s boxem na sešity váží ještě víc. Tu svačinu si klidně může nosit v pytlíku jako všechny generace před ním, ne v půlkilovém boxu s Olafem.
A PET lahev, kterou pak vyhodí, váží taky míň než ty fešácké lahve s nápisem TOMÍK. Ekologie? I ve škole třídíme, žádný strach. A víčka někdy sbíráme na nemocné děti. Tak.
A na závěr jedna oblíbená. Řeklo vám dítě v devět večer, že potřebuje zítra tuš? Paní učitelka mu to fakt neposlala v osm večer SMSkou. Ví to nejspíš už čtyři dny, a tři to má zapsané v notýsku (za předpokladu, že má notýsek).
