V Minneapolis/St. Paul začaly předevčírem protesty proti policii poté, co 4 místní policisté slovy starosty 'zavraždili' Afroameričana během zatýkání. Protesty se včera na několika místech bohužel změnily i v rabování. Zkusím krátce vysvětlit proč se to děje:
Minneapolis je výjimečně bohaté, prosperující a zároveň relativně levné město. Prostě skvělé k životu. theatlantic.com/magazine/archi…
Problém je v tom, že tato prosperita se v drtivé míře týká pouze bělošského obyvatelstva. Většinou si segregaci spojujeme s jihem USA, ale Minneapolis je minimálně v oblasti bydlení a přístupu ke kvalitním školám jedno z nejsegregovanějších měst v USA. law.umn.edu/sites/law.umn.…
Zároveň jsou chudinské čtvrti souměstí považované za tzv. food deserts, tedy oblasti, kde je složité sehnat zdravé jídlo, kde jsou běžné supermarkety dostupné pouze autem kvůli vzdálenosti. Nebo je jídlo finančně nedostupné. arcgis.com/apps/MapJourna…
I proto je částečně pochopitelné, že protestující zaútočili nejen na policejní auta, ale i na Target, tedy populární supermarket. Ale je třeba dodat, že rabuje pouze menšina protestujících a komunitní lídři rabování odsoudili.
Ještě k policii. Minneapolis se bohužel dlouhodobě potýká s incidenty policejního násilí, a to zejména v chudinských čtvrtích, kde žijí především etnické minority. Možná si vzpomenete na zastřelení Philanda Castilla v létě 2016, ale existují i další případy.
Obecně je v USA velký problém tzv. overpolicing, tedy nadměrná přítomnost a aktivita policie v chudinských oblastech. Opakované pokuty za přecházení na červenou, opakovaná kontrola občanských dokladů, prohledávání vozidel, a přitom bez výsledků. minnpost.com/metro/2018/12/…
Nakonec je nutné dodat, že lze protesty a násilí v ulicích považovat za vyvrcholení několika týdnů incidentů, při nichž umírali bezbranní Afroameričané. Například Ahmaud Arbury v Georgii, Breonna Taylor v Kentucky, incident v Central Parku, komunity těžce zasažené koronavirem.
Post-olympijské vlákno. V amerických médiích se objevil příběh, jak američtí olympionici/čky co nejvíce využívají zdarma služeb polikliniky v olympijské vesnici, protože buďto nemají pojištění, nebo by se v USA nedoplatili ani s ním. Tak to tu krátce vysvětlím #sobotnivlaknoUSA
Olympijská vesnice vznikla v dost jednoduché podobě v Paříži v r.1924, ale teprve od her v Los Angeles 1932 se, díky Coubertinovým snahám, bavíme o opravdových vesnicích pro olympioniky. LA tehdy postavilo modulární bungalovy pro 2 tisíce sportovců. 126 sportovkyň bylo v hotelu.
Ve vesnici byl k dispozici amfiteátr, cestičky (neudělaly z nich vozovky, protože parcela s vesnicí byla jen pronajatá), separátní blok sprch, prostorné jídelny. A nonstop nemocnice vybavená rentgenem a laboratoří. Od té doby se nemocnice v olympijských vesnicích rozrůstají.
Beyoncé včera vydala „country“ album. Singl Texas Hold 'em sice jedna oklahomská rádiová stanice odmítala hrát a country puristi počin Beyoncé přezírají, ale toto album navazuje na pozapomenutou historii bohatého vlivu a přítomnosti černochů v country music. #sobotnivlaknoUSA
Bendžo, na němž stojí základy country, je původně západoafrický nástroj, na nějž hrávali černošští otroci. Populární divadelní (rasistická) minstrelská představení následně nástroj rozšířila i mezi většinovou populaci – odtud vznikne žánr hillbilly, na nějž navazuje country.
První country songy vycházely z černošských spirituálů a dalších druhů kostelní hudby. Například z chvalozpěvu When the World Is On Fire se stal v r.1928 hit Little Darling, Pal of Mine od slavné Carter Family a z toho později vznikne Guthrieho ikonická This Land is Your Land.
Bitva v Bamber Bridge za 2. sv. války. Že jste o ní nikdy neslyšeli? Nesvedla totiž proti sobě Spojence a Německo, ale bělochy a černochy v americké armádě. Trvala přes 5 hodin, padlo v ní přes 400 výstřelů a na konci zbyl jeden mrtvý černošský voják. #sobotnivlaknoUSA
Mezi roky 1942 a 45 v Británii působily skoro 2 miliony afroamerických vojáků (10 % amerických jednotek ve VB). I kvůli segregačním zákonům, které bohužel platily i v armádě, sloužili černoši především v nebojových, technických jednotkách. Veleli jim běloši.
Ve vesnici Bamber Bridge, cca 50 km od Manchesteru, sídlila logistická jednotka černošských vojáků. Důstojníci byli běloši a bělošská byla i jednotka vojenské policie kousek od vesnice. Místní černochy přivítali, hostili, chovali se k nim slušně, ženy s nimi tancovaly, pily.
Je libo dům poštou? Firma Sears & Roebuck na začátku 20. století prodávala modulové domy přes katalog. Objednali jste si typ domu, kusy přišly vlakem a poštou domů a dům jste za pár měsíců postavili. Cenově všem dostupné, kvalita vysoká, leckde dodnes stojí. #sobotnivlaknoUSA
Firma vznikla v r.1894, rok poté, co Kongres prosadil zákon o doručování pošty do venkovních oblastí zdarma. Firma tak začala po celé zemi rozesílat svůj 322stránkový katalog zboží. V r.1907 už čítal 1400 stran, 100 tisíc kusů zboží, vážil 2 kg. Každý pátý Američan byl klientem.
Ale některé věci nešly na odbyt, hlavně stavební materiál. Firma však přišla v r.1907 na nápad, jak z problému udělat výhodu: přidala do katalogu balíčky 40 modelů domů s výkresy, stavebním materiálem na míru od střešních tašek po kliky, od šroubů po barvu, od dveří po schodiště.
Prvních 70 let existence USA federální vláda nevydávala papírové $. Peníze tiskly banky a v zemi tak existovala spousta druhů bankovek. První vládou vydaný papírový $ vznikl až pro účely financování armády Unie během občanské války, Konfederace si tiskla svoje. #sobotnivlaknoUSA
Vůbec první papírové peníze autorizované vládou v západním světě byly vydány v r.1690 v kolonii Massachusetts. Ta tím financovala vojenskou expedici do Kanady. Postupně si všech 13 amer. kolonií pořídilo vlastní měnu, navzdory Londýnu. Akceptovaly i španělskou a franc. měnu.
Pak se kolonie vzbouřily, začala válka o nezávislost. Na její financování vznikla v r.1775 papírová Kontinentální měna. Ale rychle ztrácela hodnotu, jednotlivé kolonie dál tiskly svoje peníze, rovněž ztrácely hodnotu. Britové tiskli padělky a Kongres v r.1780 raději měnu zrušil.
Měla sloužit v boji proti alkoholismu i jako nástroj asimilace přistěhovalců. Pak se stala zdrojem šíření nemocí i symbolem rasové segregace na jihu země. Dodnes vodní pítka najdete v nemocnicích, školách nebo letištích, ale z veřejného prostoru spíš mizí. #sobotnivlaknoUSA
Pítka sice existovala už ve starověkém Řecku, ale moderní rozmach na západě přichází s r.1859, kdy Metropolitan Free Drinking Fountain Association vybuduje první pítko v Londýně a denně jej začne využívat na 7 tisíc lidí. O 20 let později má město 800 pítek a 300 tisíc uživatelů.
I v USA byl 1859 pro pítka přelomový – první pítko nainstalovali u newyorské radnice. Ornamentální pítka figurovala v architektonických plánech pro vybudování Central Parku ze stejné doby. V Detroitu se pítka rovněž rychle rozmohla a mnohde továrny instalovaly pítka pro dělníky.