Mimořádné vlákno: dnes v Richmondu, bývalém hlavním městě Konfederace, demontují ikonickou sochu konfederačního generála Roberta Edwarda Leeho.
Přiblížím historii té sochy a kontext jejího vzniku.
Předem moc děkuju za případné sdílení.
Dvanáctitunová jezdecká socha se v honosné čtvrti kousek od budovy virginského Kapitolu nachází od roku 1890. V té době byl guvernérem státu demokrat Fitzhugh Lee, generálův synovec. Socha pro něj byla prioritou, přestože mu vedení města (včetně čenošských radních) nešlo na ruku.
Sochu nechal vytvořit v Paříži, stála v přepočtu na dnešní hodnotu přes 2 miliony dolarů a vybral pro ni podivné místo – čtvrt míle mimo Richmond, uprostřed pole. Proč? Guvernérův známý totiž kolem sochy plánoval vystavět honosnou čtvrť. (Pohlednice je ze 30. let)
Na oslavu položení základního kamene Lee nezískal od města peníze, ale odhalení sochy (na jejímž vztyčení pracovali i afroam. dělníci) v květnu 1890 proběhlo souběžně se setkáním veteránů Konfederace: 50 generálů, 15 tisíc veteránů v uniformách a přes 100 tisíc přihlížejících.
Na začátku 20. století už kolem sochy stála lukrativní bělošská segregovaná čtvrť (viz foto). V té době už ve Virginii také platila nová ústava, znemožňující Afroameričanům přístup k volebnímu právu a kodifikující segregační zákony Jima Crowa.
Vztyčení pomníku Leeovi zároveň spustilo budování dalších konfederačních soch. Mezi roky 1890 až 1938 vznikly pomníky konfederačním vojevůdcům, politikům a jednotkám, lemující tzv. Monument avenue vedoucí ke Kapitolu. Ta se stala jakousi posvátnou cestou Konfederace.
Fungovala jako významný symbol brutálního segregačního režimu na jihu USA. Každou novou sochu provázely masivní oslavy a pro černošské obyvatele to znamenalo jasné gesto, čí dějiny se připomínají a čí zákony ve městě a státě platí. Pohlednice z vytvoření živé vlajky Konfederace.
Sochy byly využívány realitními agenturami pro nalákání potenciálních bělošských kupců ( mohli se kochat výhledem na sochy jižanských hrdinů) a odrazení černochů (kupní smlouvy obsahovaly segregační dodatky). Kromě dělníků a služebnictva tak černoši do čtvrti do 60. let nesměli.
Od 90. let 20. století došlo po městě a na Monument avenue ke vztyčení pomníků oslavující i černošské dějiny města. Už v roce 1890 napsal černošský radní města Richmond, že „Leeho pomník vztyčili černoši a až přijde čas, budou u toho, když jej budou zase rozebírat."
Na závěr dodám, že generál Lee zůstane výraznou postavou amerických dějin, bude v učebnicích dějepisu, desítky knih o něm napsané se nadále prodávají a stržením jednoho z mnoha pomníků se na něj nezapomene, natož aby byl z dějin vymazán.
• • •
Missing some Tweet in this thread? You can try to
force a refresh
Prezidentu Trumpovi se tento týden povedlo to, co nedokázal během 1. mandátu a po čem republikáni toužili už v 90. letech: rozpouštění Agentury pro mezinárodní rozvoj (USAID). Vznikla za Kennedyho, pomáhala šířit americký vliv a působila po revoluci i v ČR a SR. #sobotnivlaknoUSA
V r.2024 agentura poskytla 45 % veškeré humanitární pomoci na světě, šlo o přístup k pitné vodě, zdravotnictví, energetiku, pomoc při katastrofách, potravinovou pomoc atd. Část amer. veřejnosti dlouhodobě věří, že rozpočet agentury tvoří 25 % vládního rozpočtu. Je to míň než 1 %.
Agenturu nechal v r.1961 založit prezident Kennedy. Díky úspěchům Marshallova plánu americké vlády zjistily, jak rozvojová pomoc může pomáhat šířit americký vliv a bránit postupu totalitních ideologií. Eisenhower v tom sice budoucnost neviděl, ale za Kennedyho se situace změnila.
Dva mrtví agenti FBI, jejich *vrah* strávil 50 let ve vězení. Za jeho propuštění orodoval papež, hvězdy Hollywoodu a stovky lídrů domorodých kmenů. Leonard Peltier se letos konečně dostane z vězení. Celé generace domorodých obyvatel na tuto chvíli čekaly. #sobotnivlaknoUSA
Aktivismus za občanská práva domorodých obyvatel má dlouhou historii. Moderní éra se datuje k roku 1968, kdy po vzoru afroamerických organizací z hnutí za občanská práva vznikl American Indian Movement (AIM). Jeho cílem byl boj proti všemožné diskriminaci indiánů v Minneapolis.
Podobně jako Afroameričané se aktivisté z AIM nejprve zaměřili na policejní brutalitu, zdravotní služby, obč. práva. Jejich protesty a aktivity byly nenásilné, i když později došlo i k násilným incidentům. AIM se svými protestními akcemi celonárodně proslavila, inspirovala další.
Netflix včera vydal film Six Triple Eight/Poštovní prapor, který zpracovává skutečný příběh afroamerických pošťaček, které v roce 1945 dostaly za úkol roztřídit a rozeslat miliony nedoručených dopisů vojáků z fronty. Tady je k tomu trochu zrecyklované #sobotnivlaknoUSA
Ženský armádní sbor (WAC) vznikl na dobrovolnické bázi v r. 1942 a o rok později byl začleněn do armády USA. Černošky byly jeho součástí od počátku, nakonec jich v něm působilo na 6500. Na rozdíl od námořnictva nebo arm. sboru zdrav. sester, které černošky systematicky nebraly.
I v rámci WAC černošky sloužily v segregovaných budovách, kasárnách, jídelnách a rekreačních zařízeních. Pracovaly jako kuchařky, sekretářky, úřednice, umývaly toalety. To všechno na americké půdě. Ale v listopadu 1944 došlo ke zlomu a bylo jim umožněno sloužit v Evropě.
Dnešní #sobotnivlaknoUSA je o hovně. Lépe řečeno je o problémech, které způsobovaly koňské výkaly v New York City na přelomu 19. a 20. století. Ve městě totiž tehdy pobývalo 100 až 200 tisíc koní, jejichž výkaly a moč plnily ulice a byly všude cítit.
Koně byli ještě v 19. století využíváni pro veřejnou dopravu ve velkých městech jako Londýn nebo NYC. Právě ve Velkém Jablku se v polovině století rozmohly koněspřežné dráhy. Dva koně byli třeba na jednu 4hodinovou směnu jednoho vozu.
V 70. letech 19. století Newyorčané vykonali cca 100 milionů cest těmito vozy, takže městem se ještě v 80. letech pohybovalo přes 150 tisíc koní vozících lidi i náklad. Každý kůň přitom denně vykálel skoro 10 kg. Ročně šlo ve městě o 100 tisíc tun výkalů a 38 milionů litrů moči.
Post-olympijské vlákno. V amerických médiích se objevil příběh, jak američtí olympionici/čky co nejvíce využívají zdarma služeb polikliniky v olympijské vesnici, protože buďto nemají pojištění, nebo by se v USA nedoplatili ani s ním. Tak to tu krátce vysvětlím #sobotnivlaknoUSA
Olympijská vesnice vznikla v dost jednoduché podobě v Paříži v r.1924, ale teprve od her v Los Angeles 1932 se, díky Coubertinovým snahám, bavíme o opravdových vesnicích pro olympioniky. LA tehdy postavilo modulární bungalovy pro 2 tisíce sportovců. 126 sportovkyň bylo v hotelu.
Ve vesnici byl k dispozici amfiteátr, cestičky (neudělaly z nich vozovky, protože parcela s vesnicí byla jen pronajatá), separátní blok sprch, prostorné jídelny. A nonstop nemocnice vybavená rentgenem a laboratoří. Od té doby se nemocnice v olympijských vesnicích rozrůstají.
Beyoncé včera vydala „country“ album. Singl Texas Hold 'em sice jedna oklahomská rádiová stanice odmítala hrát a country puristi počin Beyoncé přezírají, ale toto album navazuje na pozapomenutou historii bohatého vlivu a přítomnosti černochů v country music. #sobotnivlaknoUSA
Bendžo, na němž stojí základy country, je původně západoafrický nástroj, na nějž hrávali černošští otroci. Populární divadelní (rasistická) minstrelská představení následně nástroj rozšířila i mezi většinovou populaci – odtud vznikne žánr hillbilly, na nějž navazuje country.
První country songy vycházely z černošských spirituálů a dalších druhů kostelní hudby. Například z chvalozpěvu When the World Is On Fire se stal v r.1928 hit Little Darling, Pal of Mine od slavné Carter Family a z toho později vznikne Guthrieho ikonická This Land is Your Land.