Mezinárodní energetická agentura EIA české vládě v aktuálním reportu dost naložila. Vláda musí ve všechny sektorech energetiky značně přidat. Zelení mají ve svém programu většinu z jejich hlavních doporučení, většina ostatních stran ne. Podrobněji ve vlákně:
České emise CO2 od roku 2015 v zásadě neklesají. Dvojice Brabec-Havlíček z nás v tomto měřítku udělala nejhorší zemi EU. Dosáhnout tímto tempem závazné a Babišem na úrovni EU schválené cíle je tak logicky nereálné.
Problémy jsou například v tom, že nejsme schopni CO2 mimo sektor povolenek EU ETS zdanit odpovídajícím způsobem. EIA doporučuje zdanění uhlíku a kompenzaci těch peněz zpatky lidem - ať dotacemi, tak přímou platbou. Jako Zelení navrhujeme přímpou platbu 6000 Kč ročně každému.
Mnohem rychleji musí podle IEA skončit také těžba a spalování uhlí. Vláda stále nemá termín, ani konkrétní plán jak energii nahradit a kompenzovat pracovní místa lidem v uhelném průmyslu. Jako Zelení chceme konec uhlí nejpozději v roce 2030 a plán pro horníky jako ve Španělsku.
Mnohem větší důraz je potřeba dát na energetickou účinnost a úspory energie. V tom má Česko stále velký potenciál. IEA dokonce doslova říká: “energy efficiency first” a doporučuje zřídit Česku centrální autoritu pro tuto oblast.
Další velký potenciál máme v obnovitelných zdrojích, agentura doporučuje abychom jej mnohem více prozkoumali i využívali a nemuseli jsme tak tolik spoléhat na přechod na fosilní plyn. Ten jak známo z emisního hlediska škodí jen o málo méně než uhlí a zelený zdroj to není.
Energetika je zásadní sektor, u nás ale skoro všechny strany naskočily na babišovy dezinformace o “zeleném šílenství z EU”. IEA není žádná zelená organizace, ale velmi konzervativní instituce, která naopak často své výhledy musela poopravit, protože realita byla ještě zelenejší.
Začneme se tedy před volbami konečně bavit o konkrétních klíčových věcech týkajících se klimatu a dopadu klimatických opatření na naši budoucnost? Lidé chtějí aby se klima řešilo. Ne pro planetu, ta to zvládne sama, ale právě pro ty lidi a jejich životy.
Robert Šlachta přicházel do politiky s "časem na odvahu", ale ukázal se jako největší zbabělec. Po odhalení náklonnosti Filipa Turka k nacistické symbolice mlčí.
Podívejme se na přehled, jaké hromady hnědých výkalů na Turka aktuálně vyplavaly:🧵
Začalo to skoro nevinně, "sběratelskou" dýkou se svastikou.
Pokračovalo to zlatou helmou s logem řecké neonacistické strany Zlatý úsvit. Jak se přesvědčíme v dalším tweetu, tak Turek, který má řecké kořeny, moc dobře ví, co tady propagoval a že se tedy nejedná o žádný "historický ornament" ani vzor "versace".
Úvahy o privatizaci Českých drah je další ukázkou, jak jsou v ODS kompletně v zajetí ideologie. V Evropě neexistuje velký státem vlastněný dopravce, který by byl částečně privatizovaný. Obecně, historie privatizace na železnici je spíš historie selhání. Více ve vláknu:🧵
Předně, v debatách o "privatizaci" na železnici se často míchají dvě věci:
1 - otevírání trhu dalším železničním operátorům
2 - a privatizace státních železničních firem do soukromých rukou.
První věc se děje, druhá (kterou chce ODS) je v Evropě téměř neznámá.
První věc proběhla v podobě oddělení provozu infrastruktury od vlaků v rámci několika tzv. železničních balíčků EU a následně otevření vstupu soukromých dopravců v režimu open access na koleje. Podrobnou historii těchto změn jsem popsal v rámci tohoto článku na Voxpotu. voxpot.cz/vlakem-pres-pu…
Seznam zprávy upozornily, že záložna, ve které měl peníze P.Fiala, posílala dary politické nadaci do Belgie; od té získává peníze jeho institut. Proč je neposlala rovnou? Jako jeden z mála lidí v Česku znám důvod, je prostý: aby získali peníze z rozpočtu EU.
Jak to funguje? 🧵
Proč ten princip chápu? Protože jsem byl tři roky ve správní radě Green European Foundation, politické nadace Evropských rzelených, která funguje podle stejného právního základu jako nadace New Direction, která je zase spojena se stranou Evropských konzervativců (ECR)
Tyto politické nadace fungují podobně jako politické instituty v Česku, mají vykonávat publikační, vzdělávací a výzkumnou činnost a jsou financovány z evropského rozpočtu. Každá evropská strana dostane balík peněz podle toho, kolik europoslanců se k ní každý rok přihlásí.
Dotační program "Nová zelená úsporám" má nová pravidla. Většina novinek jde dobrým směrem, zamrzí ale absence podpory pro nízkopříjmové domácnosti pro jiná opatření než zateplování. Zvláštní je je, že obce získávají výrazně vyšsí dotace než lidé. Zde je přehled novinek: 🧵
Předně: celý program má zjednodušenou byrokracii a dotace by tak měly být administrované rychleji a jednodušeji. To je samozřejmě dobře. Je tam vidět i snaha ty programy zpřehlednit a odstranit nejasnosti.
U rodinných domů jsme se konečně dočkali možnosti získat dotaci na výměnu plynového kotle za tepelné čerpadlo. To dlouho chybělo. Háček je v tom, že plynový kotel musí být nejméně 20 let starý. Tady by to mělo být méně přísné a měli bychom lidem umožnit odejít od plynu dřív.
Václav Smil říká, že bychom měli jíst méně masa, ukazatel HDP se mu příčí a je odpůrce SUV.
Že to na základě jeho aktuálních vystoupení v českých médiích nezní věrohodně?
Smil totiž dokáže naštvat i potěšit skoro každého. Proto je dobré ho brát s rezervou. A nejen proto. 🧵
Předně: je dobře, že někdo jako Smil otevírá spoustu podnětných otázek a určitě je na místě jeho důraz na data, čísla a snahu o objektivní popis reality.
Stejně jako zdůrazňování "big picture", tedy abychom globální problémy viděli z globálního pohledu.
V otázce klimatu Smil, což je téma které dle svých slov sleduje od 70. let, souhlasí s tím, že se planeta ohřívá. Zároveň ale tvrdí, že nejsme schopní tento globální problém vyřešit rychle, že to je spíš otázka na dvě generace a ambice udělat to rychle jsou falešné.
Ministr Síkela se vyjádřeními jako v tomto vlákně dostává na úroveň Karla Havlíčka. Na jedné straně píše, že tady jsou nějací zelení lobbisté, kteří chtějí "komunitní energetiku bez pravidel" - což není pravda, na druhé straně jeho návrhy pravidel nemají v EU obdoby.🧵
Síkela se ve svých výstupem odvolává na to, že nový zákon postupuje podobně jako v jiných zemích, kde je komunitní energetika úspěšná. Návrh, že se počet členů energetické komunity omezí na maximálně 1000 nenajdeme v žádné takové zemi.
Naopak, aby byla komunitní energetika dostupná i lidem s nízkými příjmy, je potřeba, aby vznikala velká společenství, ve kterých každý může mít podíl v hodnotě několika tisíc korun.“