V dnešním vlákně se dozvíte o segregaci a americkém snu. Na fotce vidíte ikonické město Levittown s dostupnými kvalitními domy, vybudovanými (nejen) pro americké veterány a jejich rodiny. V 50. letech Levittown představoval americký sen...ale jen pro vybrané.
Díky za sdílení.
Díky za sdílení.
Levittown je pojmenovaný podle stavební firmy Levitt and Sons - městeček vzniklo 8, první na Long Islandu mezi roky 1947 a 1951. Tvořilo jej přes 17 tisíc domů, které firma stavěla ve velkovýrobním tempu 26 specifických úkonů: až 30 domů denně, někdy i jeden dům za 16 minut.
Domy byly jednopatrové, navzájem dost podobné, ale šly jednoduše zkrášlit a změnit. Měly televizi, moderní kuchyni, komunitní bazény.
Také byly finančně dostupné a reagovaly na obří poptávku po bydlení po 2. světové válce.
Díky tomu všemu se staly zhmotněním amerického snu.
Také byly finančně dostupné a reagovaly na obří poptávku po bydlení po 2. světové válce.
Díky tomu všemu se staly zhmotněním amerického snu.
Levittown na Long Islandu je některými označován za první masově vybudované předměstí "na zelené louce" a jeho úspěch (domy se okamžitě vyprodaly/pronajaly) inspiroval i další komunity. Díky Levittown vznikla předměstí napříč USA tak, jak je známe z hollywoodské produkce.
Levittown byl obzvlášť výhodný pro veterány. Díky tzv. GI Bill, zákonu o začlenění vojáků, získávali nízkoúrokové hypotéky. A díky federálním programům a zákonům ze 30. a 40. let se rozmohly dlouhodobé hypotéky s nízkými úroky i pro ostatní Američany. Jen ne pro Afroameričany.
Zákon pro veterány sice nebyl explicitně segregační, ale jeho výhody 1.2 milionu afroamerických veteránů prakticky čerpat nemohlo (viz odkaz).
Zásadní roli hrála i federální vláda a její segregační pokyny pro oceňování nemovitostí a poskytování hypoték.
history.com/news/gi-bill-b…
Zásadní roli hrála i federální vláda a její segregační pokyny pro oceňování nemovitostí a poskytování hypoték.
history.com/news/gi-bill-b…
Federální agentura pro bydlení vytvořila barevně značené mapy, kde zelená označovala nejvhodnější komunity pro rozvoj, výstavbu a poskytování hypoték, zatímco červená (zejména černošské komunity) varovala banky a realitní agentury a znamenala výstavbu max. čističek a spaloven.
Nastěhování veteránů černochů do Levittown tak nepřicházelo v úvahu: jejich přítomnost by okamžitě změnila barvu mapy, znehodnotila nemovitosti a investice lidem v okolí a změnila podmínky hypoték pro celou komunitu.
I proto Abraham Levitt zavedl do smluv segregační klauzule.
I proto Abraham Levitt zavedl do smluv segregační klauzule.
Klauzule omezovaly prodej a pronájem nemovitostí specifickým etnikům. V Levittown žili Italové, židé, Irové či Poláci, ale ne černoši. Abraham Levitt to obhajoval takto: můžeme vyřešit problém s bydlením, nebo zkusíme vyřešit rasový problém. Ale nemůžeme oba problémy zkombinovat.
Po několik dekád tak Levittown zůstal segregovaný a sčítání lidu v roce 2000 ukázalo, že Long Island je nejsegregovanějším předměstím v USA. Statistiky z roku 2017 ukazují, že cca 15% v Levittown tvoří Hispánci, 7% Asiaté, ale pouze 1.5% Afroameričané.
Levittown, coby symbol poválečného stavebního boomu, ekonomického rozmachu a zhmotnění amerického snu o rodinném domku s bílým plotem, tedy ukazuje mechanismy cílené rasové segregace v bydlení a vytlačení Afroameričanů z americké společnosti, které má zásadní dopady i dnes.
Kdybyste chtěli nějaké zdroje:
historynet.com/levittown-the-…
theguardian.com/cities/2015/ap…
untappedcities.com/2020/07/31/the…
dobová reportáž:
historynet.com/levittown-the-…
theguardian.com/cities/2015/ap…
untappedcities.com/2020/07/31/the…
dobová reportáž:
• • •
Missing some Tweet in this thread? You can try to
force a refresh
