V dnešním vlákně se dozvíte o segregaci a americkém snu. Na fotce vidíte ikonické město Levittown s dostupnými kvalitními domy, vybudovanými (nejen) pro americké veterány a jejich rodiny. V 50. letech Levittown představoval americký sen...ale jen pro vybrané.
Díky za sdílení.
Levittown je pojmenovaný podle stavební firmy Levitt and Sons - městeček vzniklo 8, první na Long Islandu mezi roky 1947 a 1951. Tvořilo jej přes 17 tisíc domů, které firma stavěla ve velkovýrobním tempu 26 specifických úkonů: až 30 domů denně, někdy i jeden dům za 16 minut.
Domy byly jednopatrové, navzájem dost podobné, ale šly jednoduše zkrášlit a změnit. Měly televizi, moderní kuchyni, komunitní bazény.
Také byly finančně dostupné a reagovaly na obří poptávku po bydlení po 2. světové válce.
Díky tomu všemu se staly zhmotněním amerického snu.
Levittown na Long Islandu je některými označován za první masově vybudované předměstí "na zelené louce" a jeho úspěch (domy se okamžitě vyprodaly/pronajaly) inspiroval i další komunity. Díky Levittown vznikla předměstí napříč USA tak, jak je známe z hollywoodské produkce.
Levittown byl obzvlášť výhodný pro veterány. Díky tzv. GI Bill, zákonu o začlenění vojáků, získávali nízkoúrokové hypotéky. A díky federálním programům a zákonům ze 30. a 40. let se rozmohly dlouhodobé hypotéky s nízkými úroky i pro ostatní Američany. Jen ne pro Afroameričany.
Zákon pro veterány sice nebyl explicitně segregační, ale jeho výhody 1.2 milionu afroamerických veteránů prakticky čerpat nemohlo (viz odkaz).
Zásadní roli hrála i federální vláda a její segregační pokyny pro oceňování nemovitostí a poskytování hypoték. history.com/news/gi-bill-b…
Federální agentura pro bydlení vytvořila barevně značené mapy, kde zelená označovala nejvhodnější komunity pro rozvoj, výstavbu a poskytování hypoték, zatímco červená (zejména černošské komunity) varovala banky a realitní agentury a znamenala výstavbu max. čističek a spaloven.
Nastěhování veteránů černochů do Levittown tak nepřicházelo v úvahu: jejich přítomnost by okamžitě změnila barvu mapy, znehodnotila nemovitosti a investice lidem v okolí a změnila podmínky hypoték pro celou komunitu.
I proto Abraham Levitt zavedl do smluv segregační klauzule.
Klauzule omezovaly prodej a pronájem nemovitostí specifickým etnikům. V Levittown žili Italové, židé, Irové či Poláci, ale ne černoši. Abraham Levitt to obhajoval takto: můžeme vyřešit problém s bydlením, nebo zkusíme vyřešit rasový problém. Ale nemůžeme oba problémy zkombinovat.
Po několik dekád tak Levittown zůstal segregovaný a sčítání lidu v roce 2000 ukázalo, že Long Island je nejsegregovanějším předměstím v USA. Statistiky z roku 2017 ukazují, že cca 15% v Levittown tvoří Hispánci, 7% Asiaté, ale pouze 1.5% Afroameričané.
Levittown, coby symbol poválečného stavebního boomu, ekonomického rozmachu a zhmotnění amerického snu o rodinném domku s bílým plotem, tedy ukazuje mechanismy cílené rasové segregace v bydlení a vytlačení Afroameričanů z americké společnosti, které má zásadní dopady i dnes.
Prezidentu Trumpovi se tento týden povedlo to, co nedokázal během 1. mandátu a po čem republikáni toužili už v 90. letech: rozpouštění Agentury pro mezinárodní rozvoj (USAID). Vznikla za Kennedyho, pomáhala šířit americký vliv a působila po revoluci i v ČR a SR. #sobotnivlaknoUSA
V r.2024 agentura poskytla 45 % veškeré humanitární pomoci na světě, šlo o přístup k pitné vodě, zdravotnictví, energetiku, pomoc při katastrofách, potravinovou pomoc atd. Část amer. veřejnosti dlouhodobě věří, že rozpočet agentury tvoří 25 % vládního rozpočtu. Je to míň než 1 %.
Agenturu nechal v r.1961 založit prezident Kennedy. Díky úspěchům Marshallova plánu americké vlády zjistily, jak rozvojová pomoc může pomáhat šířit americký vliv a bránit postupu totalitních ideologií. Eisenhower v tom sice budoucnost neviděl, ale za Kennedyho se situace změnila.
Dva mrtví agenti FBI, jejich *vrah* strávil 50 let ve vězení. Za jeho propuštění orodoval papež, hvězdy Hollywoodu a stovky lídrů domorodých kmenů. Leonard Peltier se letos konečně dostane z vězení. Celé generace domorodých obyvatel na tuto chvíli čekaly. #sobotnivlaknoUSA
Aktivismus za občanská práva domorodých obyvatel má dlouhou historii. Moderní éra se datuje k roku 1968, kdy po vzoru afroamerických organizací z hnutí za občanská práva vznikl American Indian Movement (AIM). Jeho cílem byl boj proti všemožné diskriminaci indiánů v Minneapolis.
Podobně jako Afroameričané se aktivisté z AIM nejprve zaměřili na policejní brutalitu, zdravotní služby, obč. práva. Jejich protesty a aktivity byly nenásilné, i když později došlo i k násilným incidentům. AIM se svými protestními akcemi celonárodně proslavila, inspirovala další.
Netflix včera vydal film Six Triple Eight/Poštovní prapor, který zpracovává skutečný příběh afroamerických pošťaček, které v roce 1945 dostaly za úkol roztřídit a rozeslat miliony nedoručených dopisů vojáků z fronty. Tady je k tomu trochu zrecyklované #sobotnivlaknoUSA
Ženský armádní sbor (WAC) vznikl na dobrovolnické bázi v r. 1942 a o rok později byl začleněn do armády USA. Černošky byly jeho součástí od počátku, nakonec jich v něm působilo na 6500. Na rozdíl od námořnictva nebo arm. sboru zdrav. sester, které černošky systematicky nebraly.
I v rámci WAC černošky sloužily v segregovaných budovách, kasárnách, jídelnách a rekreačních zařízeních. Pracovaly jako kuchařky, sekretářky, úřednice, umývaly toalety. To všechno na americké půdě. Ale v listopadu 1944 došlo ke zlomu a bylo jim umožněno sloužit v Evropě.
Dnešní #sobotnivlaknoUSA je o hovně. Lépe řečeno je o problémech, které způsobovaly koňské výkaly v New York City na přelomu 19. a 20. století. Ve městě totiž tehdy pobývalo 100 až 200 tisíc koní, jejichž výkaly a moč plnily ulice a byly všude cítit.
Koně byli ještě v 19. století využíváni pro veřejnou dopravu ve velkých městech jako Londýn nebo NYC. Právě ve Velkém Jablku se v polovině století rozmohly koněspřežné dráhy. Dva koně byli třeba na jednu 4hodinovou směnu jednoho vozu.
V 70. letech 19. století Newyorčané vykonali cca 100 milionů cest těmito vozy, takže městem se ještě v 80. letech pohybovalo přes 150 tisíc koní vozících lidi i náklad. Každý kůň přitom denně vykálel skoro 10 kg. Ročně šlo ve městě o 100 tisíc tun výkalů a 38 milionů litrů moči.
Post-olympijské vlákno. V amerických médiích se objevil příběh, jak američtí olympionici/čky co nejvíce využívají zdarma služeb polikliniky v olympijské vesnici, protože buďto nemají pojištění, nebo by se v USA nedoplatili ani s ním. Tak to tu krátce vysvětlím #sobotnivlaknoUSA
Olympijská vesnice vznikla v dost jednoduché podobě v Paříži v r.1924, ale teprve od her v Los Angeles 1932 se, díky Coubertinovým snahám, bavíme o opravdových vesnicích pro olympioniky. LA tehdy postavilo modulární bungalovy pro 2 tisíce sportovců. 126 sportovkyň bylo v hotelu.
Ve vesnici byl k dispozici amfiteátr, cestičky (neudělaly z nich vozovky, protože parcela s vesnicí byla jen pronajatá), separátní blok sprch, prostorné jídelny. A nonstop nemocnice vybavená rentgenem a laboratoří. Od té doby se nemocnice v olympijských vesnicích rozrůstají.
Beyoncé včera vydala „country“ album. Singl Texas Hold 'em sice jedna oklahomská rádiová stanice odmítala hrát a country puristi počin Beyoncé přezírají, ale toto album navazuje na pozapomenutou historii bohatého vlivu a přítomnosti černochů v country music. #sobotnivlaknoUSA
Bendžo, na němž stojí základy country, je původně západoafrický nástroj, na nějž hrávali černošští otroci. Populární divadelní (rasistická) minstrelská představení následně nástroj rozšířila i mezi většinovou populaci – odtud vznikne žánr hillbilly, na nějž navazuje country.
První country songy vycházely z černošských spirituálů a dalších druhů kostelní hudby. Například z chvalozpěvu When the World Is On Fire se stal v r.1928 hit Little Darling, Pal of Mine od slavné Carter Family a z toho později vznikne Guthrieho ikonická This Land is Your Land.