Thread by @Svratkin

Nejvíc mě překvapuje ta naprostá nepřítomnost vojáků z 🇺🇦 strany hranice. Tři dny tu jezdíme na poměrně velkém území bezprostředně u hranice a potkali jsme jednoho osamělého vojáka a pak asi deset vojáků kolem náklaďáku s radiostanicí. Jinak žádná technika, žádné stopy 1/n

tanků, obrněnců, žádné kamiony ani vlaky prevážející techniku. A nekonečná krajina, ve které není 200 kilometrů až ke Kyjevu o co se opřít. A na druhé straně helikoptéry, tanky a přes 10 tisíc vojáků. Vůbec si nedokážu představit, jak by to mohlo bránit, kolem čeho by se 2/n

obrana seskupila. Noc s otevřeným oknem k hranici je naprosto tichá a zatímco už i představitelé Ukrajiny čekají, že útok může přijít třeba i dnes nebo zítra, tak to úplné ticho a prázdno je hrozivé.

Když tu jste, je dost těžké cítit cokoli jiného, než pocit bezbrannosti. Zvlášť když ze všech stran slyšíte, že obrana Ukrajiny má být založená na čemsi jako je partyzánský boj. Byli jsme na tréninku dobrovolníků se zbraní. Jako největší přínos mi přišlo, že místo strachu 4/n

a stresu mají pocit, že aspoň něco dělají. Těžko se mi ale věří tomu, že to má reálnou hodnotu pro boj. Mám z toho ve výsledku pocit, že to tažení zemí může být extrémně rychlé a Kyjev může být obklíčený prakticky během dne. Odpovídá tomu i ten smutný klid místních. Není tu 5/n

adekvátní reakce a přijde mi, že ani nemůže být. Na více než tisíci kilometrů je tu roztažená obrovská síla v obrovské převaze. Když na to myslím, vrací se mi vzpomínky na Krym. Jasně, kooperace místních byla podstatně větší, ale co se tam stalo? Úplně jako první zmizelo 6/n

asi 12 lidí - 12 na celém Krymu. To byli ti nejaktivnější, kteří kolem sebe asi mohli vytvořit nějaký organizovaný odpor. Nikdo nevěděl, kde jsou, ale všechny to děsně vylekalo. Kdo měl aktivnější pozici, ten najednou uprchl z Krymu nebo se schovával. Nikdo nevěděl, jestli je 7/n

těch asi 12 lidí mrtvých nebo unesených, nebo se sami někam skryli a nekomunikují. Na další, kteří nebyli až tak aktivní, ale měli své publikum a sítě, se začaly vyvěšovat letáky v blízkosti jejich bydliště, že jsou to zrádci vlasti. Jejich adresa, telefonní číslo, fotka. 8/n

To se stalo pár mým kamarádům. Ocitnete se najednou v děsné nejistotě, protože nevíte, jak vážně je to myšlené a jestli se vás může někdo zastat, nebo jestli když něco řeknete, tak prostě taky zmizíte. Z těch lidí nevystrkoval hlavu aspoň zezačátku nikdo. Volal jsem jim, 9/n

říkali mi, že mi nemůžou říct, kde jsou. Nejde se divit, musíte mít obrovskou odvahu nebo sebevražedné sklony, ať se v té situaci projevíte. Ti, kteří to měli, byli ale mezi těmi pár zmizelými. Následně stačilo mít v každém sousedství jednu kriminální bandu, která zmlátila 10/n

každého, kdo si oblékl na podporu Ukrajiny vyšivanku nebo vyšel s 🇺🇦 na ulici. Nasprejované vlajky někdo vždy během dvou hodin smyl. Výsledkem byl pocit, že jste v tom aktivním odporu vlastně úplně sami. Krym byl specifický v tom, že musel přesvědčit lidi, že jsou pro Rusko. 11/n

Tady je to o přinucení nebýt proti němu. Když teď slyším o tom, že Rusko má seznamy aktivních a viditelných lidí k likvidaci, dělá mi to děsné flashbacky do toho, co jsem zažil na Krymu. Jasně, na Ukrajině je široký konsenzus na tom, že Rusko je nepřítel a je třeba proti 12/n

němu bojovat. Zároveň je mi jasné, že to bude při rázném útoku Ruska na začátku a rychlém postupu vyžadovat obrovskou odvahu často atomizovaných jednotlivců. Vím, že tu plno takových lidí je, ale jak je tu jen ta tichá noc za oknem, tak to je celé hrozně tíživé. 13/n

Vůbec si nedokážu představit, že bych měl být v situaci těch pár vojáků, které jsme včera potkali, dali nám čaj a sušenky a mezi řečí nás prosili, ať je hlavně tajně nefotíme, že nechtějí, aby první raketa letěla přímo na ně. Ani kohokoli jiného, kdo by měl stát před 14/n

dilematem, jestli má být odvážný nebo živý. Nejvíc ze všeho bych se teď chtěl vzbudit a zjistit, že přece nežijeme v době, kdy může jeden diktátor přivést miliony lidí před podobnou volbu. 15/15