#RanniRestart: Česká ekonomika v globálním produkčním mašinérii, kde rozčílení není program.
Inflace německých průmyslových výrobců překročila 30% (y/y). To je brutální nárůst nákladů. Za posledních pár dekád (sedm) jsme se k této úrovni ani zdaleka nepřiblížili.
Německo chápeme jako průmyslovou ekonomiku. Podíl průmyslu na přidané hodnotě dosahuje téměř 25% a zaměstnanost 18,5%. Ale vyšší podíl najdeme u nás: 29%. A stejné číslo vyjadřuje i podíl zaměstnanosti. A v česku ceny průmyslových výrobců v březnu vzrostly o téměř 25 procent.
Dále, česká ekonomika má nízkou přidanou hodnotu svých vývozů, nízkou přidanou hodnotu na produkci. Když nás srovnáme s jinými státy EU, tak jsme v těchto ukazatelích pátí nejhorší.
Ekonomové říkají, že česká ekonomika je exportní ekonomikou. Měli bychom jedním dechem dodávat, že česká ekonomika je dovozní ekonomikou.
Průměrná dovozní náročnost přesahuje 50% produkce. Například v případě aut přímá dovozní náročnost je 31%, to znamená, že toto odvětví 31% hodnoty produkce doveze ve formě vstupů.
A dalších 20% je nepřímá dovozní náročnost, což jsou například energie, prostě všechny dovozy domácích dodavatelů do automobilového průmyslu.
Najdeme odvětví, kde je vyšší dovozní náročnost. V případě výroby počítačů, elektroniky nebo výroby chemických látek jsme v průměru kolem 80%.
Tohle extrémní zapojení české ekonomiky do dodavatelských řetězců. Pokud v této globální odběratelsko-dodavatelské mašině nastanou problémy, tak český průmysl a česká ekonomika budou zasaženi výrazně více. A v této mašině problémy nastaly u vloni a pokračují v letošním roce.
Připomínám výpočty Mezinárodního měnového fondu, která vloni spočítal, že růst české ekonomiky byl díky tomu nižší o 4 procentní body a průmyslová výroba dokonce o 15. Výrazně více než v EMU a více než v Německu.
Tady se v nadílce čísel nezastavíme. Průmysl v EU tvoří 20% HDP a vyplacených mezd. Ale absorbuje 40% užitečné energie spotřebované v EU. Sektor služeb v EU absorbuje 13% energie v Evropě a vytváří 56% HDP a 66% mezd.
Tato čísla přesně ukazují, co to znamená, když řekněme, že průmysl je energeticky náročný. Vzpomeňte na náš podíl: v Česku se průmysl podílu na HDP 29 procenty.
Takže země s vysokým podílem průmyslu bude výrazně více zasažena v případě přerušení dodávek energie nebo nárůstu cen energií. Input-output tabulky ukazují, že snížení dodávek plynu o 10% sníží přidanou hodnotu v ČR o 1,5%. Dvojnásobek průměru EMU, ale i dvojnásobek Německa.
Včera jsem se Německu věnoval v Restartu a ukazoval jsem odhady německých ekonomů: v případě odstřižení Německa od ruského plynu poklesne jeho HDP až o 3%. Toto je velmi konzervativní odhad, který předpokládá velmi nízkou substituci, která neodpovídá pozorované zkušenosti.
Vyšší podíl průmyslu, vyšší energetická náročnost v ČR a vyšší podíl dovozů ruského plynu + odhady pro Německo = můžeme předpokládat, že u nás dopad bude dvojnásobný = pokles o 6%. Tohle jsme zažili během covidu.
Tohle jsme zažili a vzpamatovali se z toho. Včera můj šéf, Tomáš Salomon napsal „Nepropadejme zoufalství! 15 let jsme zažívali život takřka bez rizika - bezprecedentní konjunkturu, levné peníze, nulovou nezaměstnanost, a neklesající životní úroveň...
...Rychle jsme zapomněli, že v 90´s zuřila válka kousek od nás v Jugoslávii, inflace dosahovala 20% a povodně v roce 1997 nás stály 60 miliard... Války, pandemie a krize k životu patří. Nezoufejme, buďme aktivní...
...Pomozme ohroženým nízkopříjmovým skupinám, integrujme uprchlíky, zbavme se závislosti na ruském plynu a akcelerujme přechod k obnovitelným zdrojům i jádru a aktivně ovlivňujme politiku EU...
...A nezapomeňme, že ani tahle válka nemusí být poslední černá labuť. Přijdou další krize, možná brzy , snad později, ale když nebudeme klesat na mysli a budeme aktivní, vyjdeme z nich #silnější!“.
Já k tomu dodá, že TGM říkal, že rozčílené není program. A zoufalství také ne.
V letošním roce se nám mělo papírově dařit a růst mezi 3-4%. Čekáme ale stagflaci: průměrnou inflaci nad deseti procenty a stagnaci ekonomiky. V případě větších problémů v produkčních řetězcích, nárůstu cen komodit a dalšího zvyšování sazeb může česká ekonomika poklesnout.
Může poklesnout i o několik procent v případě, že budeme chtít v EU Rusko odstřihnout od příjmů za ropu a plyn, aby nemělo dostatek peněz na pokračování genocidy na Ukrajině.
Na čem je potřeba pracovat je snížení dopadů. Nejde jen o vládu, ale i o podniky a domácnosti. Stále nízké zadlužení státu umožňuje mírnit negativní dopady na domácnosti ohrožené energetickou chudobou.
Nízké zadlužení státu, ale i firem a domácnosti spolu se zdravým bankovním sektorem umožňuje investovat do silnější ekonomiky, která bude méně energeticky náročná (například investice do budov, které sníží energetickou náročnost).
Ale i investice, které zvýší přidanou hodnotu vytvořenou v ČR. To také sníží podíl peněz, které platíme za energie a suroviny. A investicí s velmi vysokou návratností je investice do vzdělávání. Zní to jako klišé, ale z krize se musíme proinvestovat. research.erste-group.com/ERSTE/external…

• • •

Missing some Tweet in this thread? You can try to force a refresh
 

Keep Current with David Navratil

David Navratil Profile picture

Stay in touch and get notified when new unrolls are available from this author!

Read all threads

This Thread may be Removed Anytime!

PDF

Twitter may remove this content at anytime! Save it as PDF for later use!

Try unrolling a thread yourself!

how to unroll video
  1. Follow @ThreadReaderApp to mention us!

  2. From a Twitter thread mention us with a keyword "unroll"
@threadreaderapp unroll

Practice here first or read more on our help page!

More from @DavidDnavratil

Apr 18
"Kdyby, chyby": německé jaderky vloni vyrobily 80% toho, co neměcké plynové elektrárny. Kdyby Německo v minulosti nevypnulo své jaderky, tak by nemuselo vyrábět elektřinu v plynových elektrárnách. A nepotřebovalo by ruský plyn.
Naopak, pokud by Německo vypnulo zbytek jaderných elektráren a náhradou by byl plyn, tak by se spotřeba plynu zvýšila o 30%.
"Znovu jsme velmi pečlivě zkoumali, zda by nám delší provoz jaderných elektráren v této zahraničněpolitické situaci pomohl. Odpověď je záporná - nepomohlo by nám to." německý vicekancléř Robert Habeck (8.3. 2022) 🤯
Read 6 tweets
Nov 16, 2021
Kdy skončí nedostatek všeho? Analýza BIS: nabídka železa, mědi, čipů nebo kontejnerů se už oživila na před-covidové úrovně nebo je už nad nimi. To, co zvyšuje ceny, je 1) klasické hromadění = just in time dostal na frak, firmy se snaží se předzásobit = poptávka se zvýšila více🛒
2) během covidu se změnila struktura poptávky: lidi začali méně spotřebovávat služby a více utrácejí za zboží. A zboží je potřeba vyrobit a na to potřebujete, více čipů, více surovin, více produkčních kapacit... to máte, podojit, podestlat, poklidit, nasekat, uvařit, pokosit...😉
"Problém" je, že 1) chybějící suroviny/vstupy jsou na začátku výrobního řetězce, takže ovlivňují mnoho dalších odvětví, 2) a zrovna odvětví, s větším multiplikátorem = bude to více bolet. Propočet: snížení produkce čipů o 10% sníží globální HDP o 0,2% (bez efektu hromadění).
Read 5 tweets
Sep 30, 2021
Češi ví, kudy běží zajíc. Jasně si uvědomují, že největším problémem Česka je rostoucí zadlužení vlády a rostoucí ceny. Vysoko nad vším ostatním. (1/n) Image
Dluh vlády mezi 2022 a 2019 u nás vzroste nadprůměrně rychle. O více než třetinu rychleji, než je průměr EMU. O 80% více než v Dánsku. Image
Během covidu celý svět zachraňoval ekonomiku a životy. Ale už v letošním roce chytré státy konsolidují státních finance, nejpozději příští rok. Podívejte se na Dánsko: o kolik snížilo dluh v minulosti, pak bylo zadlužení podobné jako u nás a teď se nůžky dramaticky rozevřou. Image
Read 14 tweets
Jan 20, 2021
K těm potravinám. Jednotný evropský trh přináší velké benefity pro členské země EU. V průměru 8-9% HDP. Pro ČR je to ale 19% HDP! Do EU míří 84% všech českých vývozů. Riskujeme růst cen potravin, odvetu ze strany EU a neobstojí ani ekologické argumenty. (1/n)
Pár čísel: bilance dovozu potravin je záporná, necelých 50 mld. CZK. Z toho 30 mld. zelenina a ovoce. Heslo okurky místo banánů se asi nestane hitem. Pozor, celková bilance ČR v zahraničním obchodě je kladná, přes 460 mld. CZK => ČR vysoce profituje ze zahraničního obchodu. (2/n)
S výjimkou prasat (50%), drůbeže (72%) a vajec (90%), ovoce (jablka 63%), zeleniny (32%), kukuřice (95%) a brambor (70%) však míra potravinové soběstačnosti u ostatních hlavních komodit převyšovala 100%. Např. obilí, hovězího, mléka, cukru vyrobíme více než spotřebujeme. (3/n)
Read 7 tweets
Jan 14, 2021
Jak Češi utráceli: pohled na celý loňský rok. Ve 2020 kartové transakce včetně výběrů z bankomatů vzrostly o 2%. Během jarní vlny (březen a duben) pokles o 10% a podzimní (říjen a listopad) o 5%. Začátek třetí vlny nevypadá dobře, ale o tom později.
V loňském roce byly urychlené některé trendy. Například ekonomika se skokově stala méně hotovostní: za celý rok poklesly výběry z bankomatů -11% y/y
Kartu jsme využívali více rovnou k placení, ať už v kamenném obchodě nebo na internetu. Za celý rok +15% y/y
Read 8 tweets

Did Thread Reader help you today?

Support us! We are indie developers!


This site is made by just two indie developers on a laptop doing marketing, support and development! Read more about the story.

Become a Premium Member ($3/month or $30/year) and get exclusive features!

Become Premium

Don't want to be a Premium member but still want to support us?

Make a small donation by buying us coffee ($5) or help with server cost ($10)

Donate via Paypal

Or Donate anonymously using crypto!

Ethereum

0xfe58350B80634f60Fa6Dc149a72b4DFbc17D341E copy

Bitcoin

3ATGMxNzCUFzxpMCHL5sWSt4DVtS8UqXpi copy

Thank you for your support!

Follow Us on Twitter!

:(