Minule jste si mohli přečíst o Bessie Coleman, první černošské držitelce mezinárodní pilotní licence, která ve věku 34 let zemřela v dubnu 1926. Dnešní #sobotnivlaknoUSA představí její pokračovatele a první černošské piloty transkontinentálního letu z roku 1932: Létající tuláky.
Štafetu průkopníka letectví mezi Afroameričany převzal po Bessie Coleman plukovník William J. Powell. Sloužil v 1. světové a chtěl se naučit létat, ale stejně jako Bessie jej většina škol odmítla – výjimkou se stala letecká škola v Los Angeles, kam Powell nastoupil v roce 1928.
Po získání pilotní licence si Powell otevřel aeroklub a leteckou školu Bessie Colemanové, aby uctil památku zesnulé průkopnice. Začal plánoval túru po několika desítkách měst se svými studenty, mezi nimiž bylo i několik žen. Chtěl tak rozšířit povědomí o letectví mezi černochy.
I proto v roce 1929 zorganizoval vyhlídkový let pro černošského kongresmana Oscara de Priesta, prvního černocha zvoleného do Kongresu od konce 19. století. Powell dokonce na jeho počest pojmenoval i svoje letadlo, které nakonec pilotoval jeho kolega J. Herman Banning.
V r. 1930/31 Powell zorganizoval exhibiční lety a air show pro desetitisíce diváků v Kalifornii, Arizoně a Texasu, kde vystoupili afroameričtí piloti a kaskadéři, jako například trinidadský parašutista Hubert Julian, který se proslavil velikášskými tvrzeními o svých eskapádách.
Byli to nakonec Powellovi studenti a kolegové, kdo jako první černoši úspěšně zrealizoval transkontinentální let. Trvalo jim to sice 19 dní, ale J. Herman Banning s Thomasem Allenem zvládli navzdory opakovaným poruchám, nuceným přistáním a nedostatku financí doletět z LA do NYC.
V New Yorku je černošské celebrity jako Cab Calloway a novináři vítali jako nové Lindberghy a pomohli letcům sesbírat peníze na nový motor, aby mohli letět zpět do Kalifornie. Při zpátečním letu však Banning s Allenem havarovali a na západní pobřeží se museli vrátit autobusem.
Při čekání na nový motor Banning s Allenem létali krátké lety mezi malými městy ve státě New York a Pensylvánie a shazovali ze vzduchu plakáty podporující kandidáta na prezidenta za Demokraty, F.D. Roosevelta, který se poté zasloužil o vznik první černošské letecké jednotky.
Podobně jako u Bessie Coleman však naděje na světlé letecké zítřky částečně pohasla poté, co Banning zahynul v letecké havárii v únoru 1933. Jako u Coleman letadlo nepilotoval on, ale bělošský student.
Powell podporoval černošské letectví a učil celá 30. léta, plánoval zřízení černošských aerolinek, aby obešel segregační zákony. A dokonce napsal divadelní hru a knihu o letectví. Zemřel v r. 1942 na následky dlouhodobých potíží způsobených zplynováním v 1. světové válce.
Příští týden už se afroameričtí letci vydají na lety do Karibiku a Etiopie, takže se máte na co těšit. Pěkný víkend všem :)
• • •
Missing some Tweet in this thread? You can try to
force a refresh
Prezidentu Trumpovi se tento týden povedlo to, co nedokázal během 1. mandátu a po čem republikáni toužili už v 90. letech: rozpouštění Agentury pro mezinárodní rozvoj (USAID). Vznikla za Kennedyho, pomáhala šířit americký vliv a působila po revoluci i v ČR a SR. #sobotnivlaknoUSA
V r.2024 agentura poskytla 45 % veškeré humanitární pomoci na světě, šlo o přístup k pitné vodě, zdravotnictví, energetiku, pomoc při katastrofách, potravinovou pomoc atd. Část amer. veřejnosti dlouhodobě věří, že rozpočet agentury tvoří 25 % vládního rozpočtu. Je to míň než 1 %.
Agenturu nechal v r.1961 založit prezident Kennedy. Díky úspěchům Marshallova plánu americké vlády zjistily, jak rozvojová pomoc může pomáhat šířit americký vliv a bránit postupu totalitních ideologií. Eisenhower v tom sice budoucnost neviděl, ale za Kennedyho se situace změnila.
Dva mrtví agenti FBI, jejich *vrah* strávil 50 let ve vězení. Za jeho propuštění orodoval papež, hvězdy Hollywoodu a stovky lídrů domorodých kmenů. Leonard Peltier se letos konečně dostane z vězení. Celé generace domorodých obyvatel na tuto chvíli čekaly. #sobotnivlaknoUSA
Aktivismus za občanská práva domorodých obyvatel má dlouhou historii. Moderní éra se datuje k roku 1968, kdy po vzoru afroamerických organizací z hnutí za občanská práva vznikl American Indian Movement (AIM). Jeho cílem byl boj proti všemožné diskriminaci indiánů v Minneapolis.
Podobně jako Afroameričané se aktivisté z AIM nejprve zaměřili na policejní brutalitu, zdravotní služby, obč. práva. Jejich protesty a aktivity byly nenásilné, i když později došlo i k násilným incidentům. AIM se svými protestními akcemi celonárodně proslavila, inspirovala další.
Netflix včera vydal film Six Triple Eight/Poštovní prapor, který zpracovává skutečný příběh afroamerických pošťaček, které v roce 1945 dostaly za úkol roztřídit a rozeslat miliony nedoručených dopisů vojáků z fronty. Tady je k tomu trochu zrecyklované #sobotnivlaknoUSA
Ženský armádní sbor (WAC) vznikl na dobrovolnické bázi v r. 1942 a o rok později byl začleněn do armády USA. Černošky byly jeho součástí od počátku, nakonec jich v něm působilo na 6500. Na rozdíl od námořnictva nebo arm. sboru zdrav. sester, které černošky systematicky nebraly.
I v rámci WAC černošky sloužily v segregovaných budovách, kasárnách, jídelnách a rekreačních zařízeních. Pracovaly jako kuchařky, sekretářky, úřednice, umývaly toalety. To všechno na americké půdě. Ale v listopadu 1944 došlo ke zlomu a bylo jim umožněno sloužit v Evropě.
Dnešní #sobotnivlaknoUSA je o hovně. Lépe řečeno je o problémech, které způsobovaly koňské výkaly v New York City na přelomu 19. a 20. století. Ve městě totiž tehdy pobývalo 100 až 200 tisíc koní, jejichž výkaly a moč plnily ulice a byly všude cítit.
Koně byli ještě v 19. století využíváni pro veřejnou dopravu ve velkých městech jako Londýn nebo NYC. Právě ve Velkém Jablku se v polovině století rozmohly koněspřežné dráhy. Dva koně byli třeba na jednu 4hodinovou směnu jednoho vozu.
V 70. letech 19. století Newyorčané vykonali cca 100 milionů cest těmito vozy, takže městem se ještě v 80. letech pohybovalo přes 150 tisíc koní vozících lidi i náklad. Každý kůň přitom denně vykálel skoro 10 kg. Ročně šlo ve městě o 100 tisíc tun výkalů a 38 milionů litrů moči.
Post-olympijské vlákno. V amerických médiích se objevil příběh, jak američtí olympionici/čky co nejvíce využívají zdarma služeb polikliniky v olympijské vesnici, protože buďto nemají pojištění, nebo by se v USA nedoplatili ani s ním. Tak to tu krátce vysvětlím #sobotnivlaknoUSA
Olympijská vesnice vznikla v dost jednoduché podobě v Paříži v r.1924, ale teprve od her v Los Angeles 1932 se, díky Coubertinovým snahám, bavíme o opravdových vesnicích pro olympioniky. LA tehdy postavilo modulární bungalovy pro 2 tisíce sportovců. 126 sportovkyň bylo v hotelu.
Ve vesnici byl k dispozici amfiteátr, cestičky (neudělaly z nich vozovky, protože parcela s vesnicí byla jen pronajatá), separátní blok sprch, prostorné jídelny. A nonstop nemocnice vybavená rentgenem a laboratoří. Od té doby se nemocnice v olympijských vesnicích rozrůstají.
Beyoncé včera vydala „country“ album. Singl Texas Hold 'em sice jedna oklahomská rádiová stanice odmítala hrát a country puristi počin Beyoncé přezírají, ale toto album navazuje na pozapomenutou historii bohatého vlivu a přítomnosti černochů v country music. #sobotnivlaknoUSA
Bendžo, na němž stojí základy country, je původně západoafrický nástroj, na nějž hrávali černošští otroci. Populární divadelní (rasistická) minstrelská představení následně nástroj rozšířila i mezi většinovou populaci – odtud vznikne žánr hillbilly, na nějž navazuje country.
První country songy vycházely z černošských spirituálů a dalších druhů kostelní hudby. Například z chvalozpěvu When the World Is On Fire se stal v r.1928 hit Little Darling, Pal of Mine od slavné Carter Family a z toho později vznikne Guthrieho ikonická This Land is Your Land.