Minule jste si mohli přečíst o Bessie Coleman, první černošské držitelce mezinárodní pilotní licence, která ve věku 34 let zemřela v dubnu 1926. Dnešní #sobotnivlaknoUSA představí její pokračovatele a první černošské piloty transkontinentálního letu z roku 1932: Létající tuláky.
Štafetu průkopníka letectví mezi Afroameričany převzal po Bessie Coleman plukovník William J. Powell. Sloužil v 1. světové a chtěl se naučit létat, ale stejně jako Bessie jej většina škol odmítla – výjimkou se stala letecká škola v Los Angeles, kam Powell nastoupil v roce 1928.
Po získání pilotní licence si Powell otevřel aeroklub a leteckou školu Bessie Colemanové, aby uctil památku zesnulé průkopnice. Začal plánoval túru po několika desítkách měst se svými studenty, mezi nimiž bylo i několik žen. Chtěl tak rozšířit povědomí o letectví mezi černochy.
I proto v roce 1929 zorganizoval vyhlídkový let pro černošského kongresmana Oscara de Priesta, prvního černocha zvoleného do Kongresu od konce 19. století. Powell dokonce na jeho počest pojmenoval i svoje letadlo, které nakonec pilotoval jeho kolega J. Herman Banning.
V r. 1930/31 Powell zorganizoval exhibiční lety a air show pro desetitisíce diváků v Kalifornii, Arizoně a Texasu, kde vystoupili afroameričtí piloti a kaskadéři, jako například trinidadský parašutista Hubert Julian, který se proslavil velikášskými tvrzeními o svých eskapádách.
Byli to nakonec Powellovi studenti a kolegové, kdo jako první černoši úspěšně zrealizoval transkontinentální let. Trvalo jim to sice 19 dní, ale J. Herman Banning s Thomasem Allenem zvládli navzdory opakovaným poruchám, nuceným přistáním a nedostatku financí doletět z LA do NYC.
V New Yorku je černošské celebrity jako Cab Calloway a novináři vítali jako nové Lindberghy a pomohli letcům sesbírat peníze na nový motor, aby mohli letět zpět do Kalifornie. Při zpátečním letu však Banning s Allenem havarovali a na západní pobřeží se museli vrátit autobusem.
Při čekání na nový motor Banning s Allenem létali krátké lety mezi malými městy ve státě New York a Pensylvánie a shazovali ze vzduchu plakáty podporující kandidáta na prezidenta za Demokraty, F.D. Roosevelta, který se poté zasloužil o vznik první černošské letecké jednotky.
Podobně jako u Bessie Coleman však naděje na světlé letecké zítřky částečně pohasla poté, co Banning zahynul v letecké havárii v únoru 1933. Jako u Coleman letadlo nepilotoval on, ale bělošský student.
Powell podporoval černošské letectví a učil celá 30. léta, plánoval zřízení černošských aerolinek, aby obešel segregační zákony. A dokonce napsal divadelní hru a knihu o letectví. Zemřel v r. 1942 na následky dlouhodobých potíží způsobených zplynováním v 1. světové válce.
Příští týden už se afroameričtí letci vydají na lety do Karibiku a Etiopie, takže se máte na co těšit. Pěkný víkend všem :)
• • •
Missing some Tweet in this thread? You can try to
force a refresh
Netflix včera vydal film Six Triple Eight/Poštovní prapor, který zpracovává skutečný příběh afroamerických pošťaček, které v roce 1945 dostaly za úkol roztřídit a rozeslat miliony nedoručených dopisů vojáků z fronty. Tady je k tomu trochu zrecyklované #sobotnivlaknoUSA
Ženský armádní sbor (WAC) vznikl na dobrovolnické bázi v r. 1942 a o rok později byl začleněn do armády USA. Černošky byly jeho součástí od počátku, nakonec jich v něm působilo na 6500. Na rozdíl od námořnictva nebo arm. sboru zdrav. sester, které černošky systematicky nebraly.
I v rámci WAC černošky sloužily v segregovaných budovách, kasárnách, jídelnách a rekreačních zařízeních. Pracovaly jako kuchařky, sekretářky, úřednice, umývaly toalety. To všechno na americké půdě. Ale v listopadu 1944 došlo ke zlomu a bylo jim umožněno sloužit v Evropě.
Dnešní #sobotnivlaknoUSA je o hovně. Lépe řečeno je o problémech, které způsobovaly koňské výkaly v New York City na přelomu 19. a 20. století. Ve městě totiž tehdy pobývalo 100 až 200 tisíc koní, jejichž výkaly a moč plnily ulice a byly všude cítit.
Koně byli ještě v 19. století využíváni pro veřejnou dopravu ve velkých městech jako Londýn nebo NYC. Právě ve Velkém Jablku se v polovině století rozmohly koněspřežné dráhy. Dva koně byli třeba na jednu 4hodinovou směnu jednoho vozu.
V 70. letech 19. století Newyorčané vykonali cca 100 milionů cest těmito vozy, takže městem se ještě v 80. letech pohybovalo přes 150 tisíc koní vozících lidi i náklad. Každý kůň přitom denně vykálel skoro 10 kg. Ročně šlo ve městě o 100 tisíc tun výkalů a 38 milionů litrů moči.
Post-olympijské vlákno. V amerických médiích se objevil příběh, jak američtí olympionici/čky co nejvíce využívají zdarma služeb polikliniky v olympijské vesnici, protože buďto nemají pojištění, nebo by se v USA nedoplatili ani s ním. Tak to tu krátce vysvětlím #sobotnivlaknoUSA
Olympijská vesnice vznikla v dost jednoduché podobě v Paříži v r.1924, ale teprve od her v Los Angeles 1932 se, díky Coubertinovým snahám, bavíme o opravdových vesnicích pro olympioniky. LA tehdy postavilo modulární bungalovy pro 2 tisíce sportovců. 126 sportovkyň bylo v hotelu.
Ve vesnici byl k dispozici amfiteátr, cestičky (neudělaly z nich vozovky, protože parcela s vesnicí byla jen pronajatá), separátní blok sprch, prostorné jídelny. A nonstop nemocnice vybavená rentgenem a laboratoří. Od té doby se nemocnice v olympijských vesnicích rozrůstají.
Beyoncé včera vydala „country“ album. Singl Texas Hold 'em sice jedna oklahomská rádiová stanice odmítala hrát a country puristi počin Beyoncé přezírají, ale toto album navazuje na pozapomenutou historii bohatého vlivu a přítomnosti černochů v country music. #sobotnivlaknoUSA
Bendžo, na němž stojí základy country, je původně západoafrický nástroj, na nějž hrávali černošští otroci. Populární divadelní (rasistická) minstrelská představení následně nástroj rozšířila i mezi většinovou populaci – odtud vznikne žánr hillbilly, na nějž navazuje country.
První country songy vycházely z černošských spirituálů a dalších druhů kostelní hudby. Například z chvalozpěvu When the World Is On Fire se stal v r.1928 hit Little Darling, Pal of Mine od slavné Carter Family a z toho později vznikne Guthrieho ikonická This Land is Your Land.
Bitva v Bamber Bridge za 2. sv. války. Že jste o ní nikdy neslyšeli? Nesvedla totiž proti sobě Spojence a Německo, ale bělochy a černochy v americké armádě. Trvala přes 5 hodin, padlo v ní přes 400 výstřelů a na konci zbyl jeden mrtvý černošský voják. #sobotnivlaknoUSA
Mezi roky 1942 a 45 v Británii působily skoro 2 miliony afroamerických vojáků (10 % amerických jednotek ve VB). I kvůli segregačním zákonům, které bohužel platily i v armádě, sloužili černoši především v nebojových, technických jednotkách. Veleli jim běloši.
Ve vesnici Bamber Bridge, cca 50 km od Manchesteru, sídlila logistická jednotka černošských vojáků. Důstojníci byli běloši a bělošská byla i jednotka vojenské policie kousek od vesnice. Místní černochy přivítali, hostili, chovali se k nim slušně, ženy s nimi tancovaly, pily.
Je libo dům poštou? Firma Sears & Roebuck na začátku 20. století prodávala modulové domy přes katalog. Objednali jste si typ domu, kusy přišly vlakem a poštou domů a dům jste za pár měsíců postavili. Cenově všem dostupné, kvalita vysoká, leckde dodnes stojí. #sobotnivlaknoUSA
Firma vznikla v r.1894, rok poté, co Kongres prosadil zákon o doručování pošty do venkovních oblastí zdarma. Firma tak začala po celé zemi rozesílat svůj 322stránkový katalog zboží. V r.1907 už čítal 1400 stran, 100 tisíc kusů zboží, vážil 2 kg. Každý pátý Američan byl klientem.
Ale některé věci nešly na odbyt, hlavně stavební materiál. Firma však přišla v r.1907 na nápad, jak z problému udělat výhodu: přidala do katalogu balíčky 40 modelů domů s výkresy, stavebním materiálem na míru od střešních tašek po kliky, od šroubů po barvu, od dveří po schodiště.