Dnešní krátké #sobotnivlaknoUSA vám ukáže, jak a proč v 50. letech v USA ve velkém zakazovali komiksy. Batman a Robin prý byli homosexuálové a Wonder Woman lesbička, jiné komiksy měly být příliš násilné a krvavé, nebo podporovaly mezirasové vztahy. Zkrátka nastala morální panika.
Období 1938 – kdy se objevil Superman a superhrdinové – až 1950 je považováno za zlatou éru komiksů. Komiksy byly všude a psali je lidé, kteří do standardního knižního průmyslu měli omezený přístup. V r. 1948 se prodalo 80-100 milionů komiksů měsíčně se ziskem 72 milionů dolarů.
Ale cenová a fyzická dostupnost komiksů dětskému publiku začala vadit některým církvím a rodinným skupinám (připomíná vám to něco?). Hlavně když se vývoj komiksů vydal směrem k hororu a na oblibě získávaly brutální komiksy jako Tales from the Crypt nebo Grim Fairy Tale.
Kritici vinili komiksy z morálního úpadku země, především mladé generace. Komiksy hrály roli strašáka jako dnes třeba počítačové hry. Hlavní postavou boje proti komiksům se stal psychiatr Fredric Wertham, který si všiml, že hodně jeho mladistvých agresivních pacientů čte komiksy.
Wertham začal tvrdit, že komiksy způsobují např. sexuální agresi a kriminalitu. Napsal o tom i bestseller s názvem Seduction of the Innocent, tj. Svádění nevinných, kde tvrdil, že Batman s Robinem jsou gayové, Wonder Woman na holky a celé to vede americkou mládež na scestí.
Werthamových závěrů se chytlo pár senátorů, kteří následně uspořádali televizí přenášené slyšení o negativním vlivu komiksů na mravní výchovu mládeže. Wertham během slyšení například prohlásil, že ho komiksy děsí víc než Hitler, protože děti indoktrinují už od 4 let.
Senátní slyšení vedlo ke krizi komiksového průmyslu, a moc nepomohl ani vzestup obliby televize. Kvůli dopadům senátního slyšení na veřejnost zbankrotovalo 15 vydavatelů komiksů. Ostatní se rozhodli pro autocenzuru a zavedli morální kód pod hlavičkou nové Comics Code Authority.
Nově komiksy nesměly být sexy, zmizela nahota. Dobro a zlo mělo být rozlišitelné, padouši nesympatičtí. Policisté, vláda atd. měli být respektováni, ne podrýváni. Žádné mučení, zombíci ani upíři. Zmírnit jazyk. Míň „barevných postav“ a víc úcty k rodině – míň gay postav.
Zmizela různorodost z komiksů, na oblibě nabrali superhrdinové, jejichž příběhy byly hodnotově černobílé. Ale i kvůli tomu komiksy přišly o fanoušky. Až na konci 60. let díky Stanovi Leemu, Royi Thomasovi a Jackovi Kirbymu se kód změnil. Revoluce přišla s nezávislou distribucí.
Píšu článek o cenzuře knih v USA pro Host, tak jsem na tohle téma narazil. Určitě jsem to hodně zkrátil a zjednodušil, takže snad mi to místní experti na komiksy odpustí. K tématu pak doporučím ještě krátké video:
• • •
Missing some Tweet in this thread? You can try to
force a refresh
Netflix včera vydal film Six Triple Eight/Poštovní prapor, který zpracovává skutečný příběh afroamerických pošťaček, které v roce 1945 dostaly za úkol roztřídit a rozeslat miliony nedoručených dopisů vojáků z fronty. Tady je k tomu trochu zrecyklované #sobotnivlaknoUSA
Ženský armádní sbor (WAC) vznikl na dobrovolnické bázi v r. 1942 a o rok později byl začleněn do armády USA. Černošky byly jeho součástí od počátku, nakonec jich v něm působilo na 6500. Na rozdíl od námořnictva nebo arm. sboru zdrav. sester, které černošky systematicky nebraly.
I v rámci WAC černošky sloužily v segregovaných budovách, kasárnách, jídelnách a rekreačních zařízeních. Pracovaly jako kuchařky, sekretářky, úřednice, umývaly toalety. To všechno na americké půdě. Ale v listopadu 1944 došlo ke zlomu a bylo jim umožněno sloužit v Evropě.
Dnešní #sobotnivlaknoUSA je o hovně. Lépe řečeno je o problémech, které způsobovaly koňské výkaly v New York City na přelomu 19. a 20. století. Ve městě totiž tehdy pobývalo 100 až 200 tisíc koní, jejichž výkaly a moč plnily ulice a byly všude cítit.
Koně byli ještě v 19. století využíváni pro veřejnou dopravu ve velkých městech jako Londýn nebo NYC. Právě ve Velkém Jablku se v polovině století rozmohly koněspřežné dráhy. Dva koně byli třeba na jednu 4hodinovou směnu jednoho vozu.
V 70. letech 19. století Newyorčané vykonali cca 100 milionů cest těmito vozy, takže městem se ještě v 80. letech pohybovalo přes 150 tisíc koní vozících lidi i náklad. Každý kůň přitom denně vykálel skoro 10 kg. Ročně šlo ve městě o 100 tisíc tun výkalů a 38 milionů litrů moči.
Post-olympijské vlákno. V amerických médiích se objevil příběh, jak američtí olympionici/čky co nejvíce využívají zdarma služeb polikliniky v olympijské vesnici, protože buďto nemají pojištění, nebo by se v USA nedoplatili ani s ním. Tak to tu krátce vysvětlím #sobotnivlaknoUSA
Olympijská vesnice vznikla v dost jednoduché podobě v Paříži v r.1924, ale teprve od her v Los Angeles 1932 se, díky Coubertinovým snahám, bavíme o opravdových vesnicích pro olympioniky. LA tehdy postavilo modulární bungalovy pro 2 tisíce sportovců. 126 sportovkyň bylo v hotelu.
Ve vesnici byl k dispozici amfiteátr, cestičky (neudělaly z nich vozovky, protože parcela s vesnicí byla jen pronajatá), separátní blok sprch, prostorné jídelny. A nonstop nemocnice vybavená rentgenem a laboratoří. Od té doby se nemocnice v olympijských vesnicích rozrůstají.
Beyoncé včera vydala „country“ album. Singl Texas Hold 'em sice jedna oklahomská rádiová stanice odmítala hrát a country puristi počin Beyoncé přezírají, ale toto album navazuje na pozapomenutou historii bohatého vlivu a přítomnosti černochů v country music. #sobotnivlaknoUSA
Bendžo, na němž stojí základy country, je původně západoafrický nástroj, na nějž hrávali černošští otroci. Populární divadelní (rasistická) minstrelská představení následně nástroj rozšířila i mezi většinovou populaci – odtud vznikne žánr hillbilly, na nějž navazuje country.
První country songy vycházely z černošských spirituálů a dalších druhů kostelní hudby. Například z chvalozpěvu When the World Is On Fire se stal v r.1928 hit Little Darling, Pal of Mine od slavné Carter Family a z toho později vznikne Guthrieho ikonická This Land is Your Land.
Bitva v Bamber Bridge za 2. sv. války. Že jste o ní nikdy neslyšeli? Nesvedla totiž proti sobě Spojence a Německo, ale bělochy a černochy v americké armádě. Trvala přes 5 hodin, padlo v ní přes 400 výstřelů a na konci zbyl jeden mrtvý černošský voják. #sobotnivlaknoUSA
Mezi roky 1942 a 45 v Británii působily skoro 2 miliony afroamerických vojáků (10 % amerických jednotek ve VB). I kvůli segregačním zákonům, které bohužel platily i v armádě, sloužili černoši především v nebojových, technických jednotkách. Veleli jim běloši.
Ve vesnici Bamber Bridge, cca 50 km od Manchesteru, sídlila logistická jednotka černošských vojáků. Důstojníci byli běloši a bělošská byla i jednotka vojenské policie kousek od vesnice. Místní černochy přivítali, hostili, chovali se k nim slušně, ženy s nimi tancovaly, pily.
Je libo dům poštou? Firma Sears & Roebuck na začátku 20. století prodávala modulové domy přes katalog. Objednali jste si typ domu, kusy přišly vlakem a poštou domů a dům jste za pár měsíců postavili. Cenově všem dostupné, kvalita vysoká, leckde dodnes stojí. #sobotnivlaknoUSA
Firma vznikla v r.1894, rok poté, co Kongres prosadil zákon o doručování pošty do venkovních oblastí zdarma. Firma tak začala po celé zemi rozesílat svůj 322stránkový katalog zboží. V r.1907 už čítal 1400 stran, 100 tisíc kusů zboží, vážil 2 kg. Každý pátý Američan byl klientem.
Ale některé věci nešly na odbyt, hlavně stavební materiál. Firma však přišla v r.1907 na nápad, jak z problému udělat výhodu: přidala do katalogu balíčky 40 modelů domů s výkresy, stavebním materiálem na míru od střešních tašek po kliky, od šroubů po barvu, od dveří po schodiště.