Nevlastní rodina ji využívala jako služku, příbuzný rodiny ji znásilnil, v 17 otěhotněla. Obvinili ji ze slabomyslnosti, zavřeli do ústavu, kde ji sterilizovali a Nejvyšší soud USA tuto sterilizaci posvětil. Dnešní děsivé #sobotnivlaknoUSA je o Carrie Buck a případu Buck v Bell.
Carrie Buck se narodila r.1906, matka ji vychovávala sama. Carrie trávila spoustu času na ulici. Toho si všimla rodina Dobbsových a požádala soud o opatrovnictví čtyřleté holčičky. Carrie začala chodit do školy, známky měla solidní, ale po 6. třídě ji Dobbsovi ze školy stáhli.
Carrie u Dobbsových pracovala, ti ji pronajímali do dalších rodin. Ve 14 letech shledal soud matku Carrie slabomyslnou: kvůli obviněním z prostituce, žádnému zaměstnání a příjmům ji soudce označil za slabomyslnou a svěřil ji do péče Kolonie pro slabomyslné a epileptiky.
V Kolonii jí diagnostikovali revmatismus, zápal plic a syfilis. Rovněž prošla pofiderním Binet-Simonovým testem, který jí stanovil IQ 50 a označil ji na škále mentální retardace za „debila“. O čtyři roky se s Carrie, svojí dcerou, které vyjdou podobné výsledky, v ústavu setká.
V r.1924 stejný soudce posuzoval žádost Dobbsových o hospitalizaci Carrie, která prý vykazovala znaky slabomyslnosti. Pravda však byla ta, že Carrie otěhotněla v důsledku znásilnění ze strany synovce paní Dobbsové. Rodina chtěla ostudu ututlat, a tak se rozhodla dívku zničit.
Dobbsovi využili vzestupu eugenického hnutí, paniky ohledně rostoucího počtu slabomyslných. Ještě v r.1904 bylo se slabomyslností institucionalizováno 17.3/100 tisíc lidí. V r.1921 už to bylo 46.7. Byly pro ně budovány segregované ústavy, aby je vydělily ze „zdravé“ společnosti.
Oblíbeným cílem bojů proti slabomyslnosti byly mladé ženy: amorální, promiskuitní, přenášející nemoci a opakovaně rodící defektivní potomky. Ohrožovaly morální a demografický vývoj země. Slabomyslnost byla zdrojem prostituce, rostoucí kriminality a chudoby. Řešení: sterilizace.
Carrie se tak kvůli pohlaví, soc. situaci a těhotenství (mimo manželství) stala jednoduchým cílem. Před soudem ji nikdo nezastupoval. Dva doktoři – včetně rodin. lékaře Dobbsových – Carrie diagnostikovali coby „slabomyslnou nebo epileptičku“. Jejich metodologie nebyla zveřejněna.
Soud poslal Carrie do Kolonie, ale nejdříve porodila. Dceru Vivian dostali do péče Dobbsovi, v 8 zemřela na koliku. V Kolonii prošla Carrie testy, které neprokázaly žádné onemocnění. V zápise stálo: „nedůvěryhodná“, „morální delikvent“. Test ji vyhodnotil za polovičního „debila“.
V té době přijal stát Virginie zákon o povinné sterilizaci slabomyslných. Ředitel Kolonie, Dr. Albert Priddy, byl zapálený eugenik, pomáhal zákon o sterilizacích prosadit. Nejraději sterilizoval a segregoval ze společnosti ženy, které považoval za promiskuitní, za nymfomanky.
Priddy chtěl zákon posvětit soudy, pro svůj test si vybral Carrie kvůli rodinné anamnéze a těhotenství před 18. rokem. Taková žena by do budoucna stála daňové poplatníky, a bylo proto v zájmu států podobné pacientky sterilizovat. Carrie tentokrát měla právní zástupce...eugeniky.
Případ Carrie se nakonec dostal k Nejvyššímu soudu USA, který r.1927 rozhodl v poměru 8:1 ve prospěch povinných sterilizací. Stanovisko sepsal Oliver Wendell Holmes, Jr., jeden z nejvýznamnějších soudců v dějinách USA, a zapálený eugenik: „Tři generace imbecilů stačí“, napsal.
Sterilizace Carrie získala posvěcení soudu. Případ otevřel dveře k vlně sterilizací. Historici hovoří o desítkách tisíc legálně sterilizovaných (především) ženách z chudých poměrů a etnických menšin. Carrie po sterilizaci z Kolonie propustili, 2x se provdala a dožila se 77 let.
Děsivý dovětek: během norimberských procesů s nacisty němečtí doktoři citovali na obranu nacistických zvěrstev mimo jiné právě posvěcení sterilizací Nejvyšším soudem USA v případu Carrie Buck. aleph.humanities.ucla.edu/2015/07/13/rev…
Případ jsem kvůli vláknu silně zjednodušil a zmírnil, detaily jsou ještě děsivější. Pro zájemce tím pádem doporučuju text Imbeciles od Adama Cohena a pak samozřejmě TV filmové zpracování případu s názvem Against Her Will:
• • •
Missing some Tweet in this thread? You can try to
force a refresh
Netflix včera vydal film Six Triple Eight/Poštovní prapor, který zpracovává skutečný příběh afroamerických pošťaček, které v roce 1945 dostaly za úkol roztřídit a rozeslat miliony nedoručených dopisů vojáků z fronty. Tady je k tomu trochu zrecyklované #sobotnivlaknoUSA
Ženský armádní sbor (WAC) vznikl na dobrovolnické bázi v r. 1942 a o rok později byl začleněn do armády USA. Černošky byly jeho součástí od počátku, nakonec jich v něm působilo na 6500. Na rozdíl od námořnictva nebo arm. sboru zdrav. sester, které černošky systematicky nebraly.
I v rámci WAC černošky sloužily v segregovaných budovách, kasárnách, jídelnách a rekreačních zařízeních. Pracovaly jako kuchařky, sekretářky, úřednice, umývaly toalety. To všechno na americké půdě. Ale v listopadu 1944 došlo ke zlomu a bylo jim umožněno sloužit v Evropě.
Dnešní #sobotnivlaknoUSA je o hovně. Lépe řečeno je o problémech, které způsobovaly koňské výkaly v New York City na přelomu 19. a 20. století. Ve městě totiž tehdy pobývalo 100 až 200 tisíc koní, jejichž výkaly a moč plnily ulice a byly všude cítit.
Koně byli ještě v 19. století využíváni pro veřejnou dopravu ve velkých městech jako Londýn nebo NYC. Právě ve Velkém Jablku se v polovině století rozmohly koněspřežné dráhy. Dva koně byli třeba na jednu 4hodinovou směnu jednoho vozu.
V 70. letech 19. století Newyorčané vykonali cca 100 milionů cest těmito vozy, takže městem se ještě v 80. letech pohybovalo přes 150 tisíc koní vozících lidi i náklad. Každý kůň přitom denně vykálel skoro 10 kg. Ročně šlo ve městě o 100 tisíc tun výkalů a 38 milionů litrů moči.
Post-olympijské vlákno. V amerických médiích se objevil příběh, jak američtí olympionici/čky co nejvíce využívají zdarma služeb polikliniky v olympijské vesnici, protože buďto nemají pojištění, nebo by se v USA nedoplatili ani s ním. Tak to tu krátce vysvětlím #sobotnivlaknoUSA
Olympijská vesnice vznikla v dost jednoduché podobě v Paříži v r.1924, ale teprve od her v Los Angeles 1932 se, díky Coubertinovým snahám, bavíme o opravdových vesnicích pro olympioniky. LA tehdy postavilo modulární bungalovy pro 2 tisíce sportovců. 126 sportovkyň bylo v hotelu.
Ve vesnici byl k dispozici amfiteátr, cestičky (neudělaly z nich vozovky, protože parcela s vesnicí byla jen pronajatá), separátní blok sprch, prostorné jídelny. A nonstop nemocnice vybavená rentgenem a laboratoří. Od té doby se nemocnice v olympijských vesnicích rozrůstají.
Beyoncé včera vydala „country“ album. Singl Texas Hold 'em sice jedna oklahomská rádiová stanice odmítala hrát a country puristi počin Beyoncé přezírají, ale toto album navazuje na pozapomenutou historii bohatého vlivu a přítomnosti černochů v country music. #sobotnivlaknoUSA
Bendžo, na němž stojí základy country, je původně západoafrický nástroj, na nějž hrávali černošští otroci. Populární divadelní (rasistická) minstrelská představení následně nástroj rozšířila i mezi většinovou populaci – odtud vznikne žánr hillbilly, na nějž navazuje country.
První country songy vycházely z černošských spirituálů a dalších druhů kostelní hudby. Například z chvalozpěvu When the World Is On Fire se stal v r.1928 hit Little Darling, Pal of Mine od slavné Carter Family a z toho později vznikne Guthrieho ikonická This Land is Your Land.
Bitva v Bamber Bridge za 2. sv. války. Že jste o ní nikdy neslyšeli? Nesvedla totiž proti sobě Spojence a Německo, ale bělochy a černochy v americké armádě. Trvala přes 5 hodin, padlo v ní přes 400 výstřelů a na konci zbyl jeden mrtvý černošský voják. #sobotnivlaknoUSA
Mezi roky 1942 a 45 v Británii působily skoro 2 miliony afroamerických vojáků (10 % amerických jednotek ve VB). I kvůli segregačním zákonům, které bohužel platily i v armádě, sloužili černoši především v nebojových, technických jednotkách. Veleli jim běloši.
Ve vesnici Bamber Bridge, cca 50 km od Manchesteru, sídlila logistická jednotka černošských vojáků. Důstojníci byli běloši a bělošská byla i jednotka vojenské policie kousek od vesnice. Místní černochy přivítali, hostili, chovali se k nim slušně, ženy s nimi tancovaly, pily.
Je libo dům poštou? Firma Sears & Roebuck na začátku 20. století prodávala modulové domy přes katalog. Objednali jste si typ domu, kusy přišly vlakem a poštou domů a dům jste za pár měsíců postavili. Cenově všem dostupné, kvalita vysoká, leckde dodnes stojí. #sobotnivlaknoUSA
Firma vznikla v r.1894, rok poté, co Kongres prosadil zákon o doručování pošty do venkovních oblastí zdarma. Firma tak začala po celé zemi rozesílat svůj 322stránkový katalog zboží. V r.1907 už čítal 1400 stran, 100 tisíc kusů zboží, vážil 2 kg. Každý pátý Američan byl klientem.
Ale některé věci nešly na odbyt, hlavně stavební materiál. Firma však přišla v r.1907 na nápad, jak z problému udělat výhodu: přidala do katalogu balíčky 40 modelů domů s výkresy, stavebním materiálem na míru od střešních tašek po kliky, od šroubů po barvu, od dveří po schodiště.