Thread by @GibisVB

DEN 0. 15. října 1962, 20:30 EDT. Přesně před 60 lety. CIA právě informuje ministerstvo zahraničí a poradce národní bezpečnosti USA McGeorge Bundyho, že analytici objevili na Kubě balistické střely středního doletu a výstavbu zázemí pro ně.
Bundy se rozhodne počkat do rána.
1/x

Zhruba o 45 hodin dříve nastoupil major USAF Richard S. Heyser do letadla U-2F patřícímu CIA. Kolem 23:30 se špionážní letoun vznesl z Mohavské pouště a nabral z Edwards AFB kurs na Kubu.
Na vzlet čekal čtyři dny, špatné počasí nad Castrovým ostrovem ho dříve nepustilo.
2/x

Nad Kubou zapnul Heyser fotokameru. Na snímání 928 fotek z výšky 22,1 km mu stačilo necelých sedm minut a už opouštěl nepřátelské území. V dosahu dvou baterií protileteckých raket S-75 Dvina strávil 12 minut. Zůstal však nevšimnut a dopoledne přistál na McCoy AFB na Floridě.
3/x

Film z kamer putoval s ozbrojeným doprovodem dalším letadlem do městečka Suitland v Marylandu, kde sídlilo Naval Photographic Interpretation Center. Letadlo tam dorazilo večer. Technici celou noc fotky vyvolávali a upravovali pro studium pro analytiky.
4/x

Pak se fotky vydaly na další cestu. Tentokrát do Washingtonu do National Photographic Intelligence Center. První snímky dorazily kolem 10:00 a analytici je začali ihned zkoumat.
O šest hodin později dospěli k šokujícímu závěru. Kousek od USA jsou sovětské balistické střely.
5/x

Zjištění, že jde o sovětské balistické střely R-12 (SS-4 Sandal) se částečně opíralo o snímky, které jim poskytl Oleg Peňkovskij, plukovník GRU. Ten pracoval jako dvojitý agent pro USA a Británii.
Když si byl večer šéf NPIC Arthur Lundahl jistý analýzou, začal telefonovat.
6/x

Ministra obrany Roberta McNamaru zastihla šokující zpráva doma, kde hostil seminář o SSSR.
Ministra zahraničí Deana Ruska "vytáhli" od stolu během večeře s velvyslancem NSR.
Náčelník generálního štábu Maxvell Taylor hostil doma večeři pro významné hosty, když dorazil tým DIA.
7/x

Jeden důležitý muž se zprávu o sovětských střelách "za rohem" ten večer či noc nedozvěděl. Ten nejmocnější z nich. Bundy věděl, že je prezident John F. Kennedy unavený po náročném pracovním programu. Usoudil, že spánek bude pro JFK nejlepší přípravou na vážnou krizi...
8/x

DEN 1. 16. října 1962. Je 8:45 a prezident Kennedy sedí v pyžamu v ložnici Bílého domu a čte si noviny. Vyruší ho zaklepání. Ve dveřích je Bundy s fotkami Kuby od CIA.
JFK se konečně dozvídá, že už brzy budou moci sovětské jaderné střely zasáhnout Ameriku do 5 minut.
9/x

JFK se rozhodne držet oznámeného programu a krizový briefing je svolán až na 11:50.
Pár desítek minut po oznámení jaderné hrozby se Kennedy setkává s rodinou astronauta Wallyho Schirry. Nedává na sobě nic znát a dobře se baví, bere děti na poníky jeho dcery Caroline.
10/x

Poledne. První krizové jednání. Začínají prohlídkou snímků CIA. "Pane prezidente, je to samozřejmě znepokojivý vývoj. Je to něco, o čem jsme my všichni nevěřili, že by to Sověti mohli provést," říká Bundy JFK. Ten následně odsouhlasí další lety U-2 nad Kubou.
11/x

Rusk nabízí JFK scénáře reakce:
1) bleskový úder proti zařízením na Kubě
2) konfrontovat Chruščeva a říct o všem spojencům
McNamara se přidává s třetí možností: námořní blokádou Kuby.
Nejdéle se diskutuje bombardovací úder - dokud nejsou sovětské střely připraveny k útoku.
12/x

Úder proti Kubě by však znamenal, že USA zaútočí na sovětské vojáky jako první. Robert Kennedy, ministr spravedlnosti, podstrkuje svému bratrovi papírek: "Teď už vím, jak se cítil Tojo, když plánoval Pearl Harbor."
Hideki Tojo byl japonský premiér v roce 1941...
13/x

Setkání končí bez výsledku. JFK ale vážně zvažuje úder proti sovětským střelám. Nařídí ministerstvu obrany, ať začne připravovat plány. Ještě ten den večer se má krizový štáb sejít znovu.
Ačkoliv ještě nemá jasný plán, JFK pevným hlasem oznamuje: "Ty rakety odstraníme."
14/x

Večer se krizový štáb schází podruhé. "Existují dobré důkazy o jejich záložních střelách pro každé ze čtyř odpalovacích zařízení na každém ze tří stanovišť... To by znamenalo schopnost 16 nebo možná 24 raket," říká v úvodu generál Marshall Carter, zástupce ředitele CIA.
15/x

Kennedy také poprvé vidí mapu, kam by různé sovětské střely z Kuby dolétly.
JFK se vzápětí Cartera ptá, kdy budou schopni Sověti střely vypálit. Odpověď je, že za dva týdny. "Jedno z nich (odpalovací stanoviště) ale může být přichystané mnohem dříve," varuje.
16/x

Robert Kennedy opět vnáší otázku legitimity útoku USA jako první. Ptá se, zda by Kubánce/Sověty nešlo k něčemu vyprovokovat. I druhé setkání končí bez rozhodnutí, jak postupovat.
Běžní Američané nic netuší. Kuba je nezajímá. Sledují 7. finále MLB mezi NY Yankees a SF Giants.
17/x

Jedním z prvních kroků, který JFK učinil, bylo ustanovení skupiny, s kterou krizi řešil - Výkonného výboru rady národní bezpečnosti (ExCom). Kdo v něm byl?
- viceprezident Johnson
- min. zahraničí Rusk
- min. obrany McNamara
- min. financi Dillon
- min. spravedlnosti RFK
18/x

- ředitel CIA McCone
- náměstek min. zahraničí Ball
- náměstek min. obrany Gilpatric
- náčelník gen. štábu Taylor
- exvelvyslanec v SSSR Thompson
- poradce JFK Sorensen
- poradce národní bezpečnosti Bundy
Skupina se snažila 13 dní zabránit nukleární válce mezi USA a SSSR.
19/x

DEN 2. 17. října 1962. 8:30 ExCom se schází potřetí během 22 hodin. Poprvé je přítomen šéf CIA John McCone. V neděli a pondělí zajišťoval převoz svého nevlastního syna, který zahynul při autonehodě.
Debata se točí kolem toho, proč Chruščov přistoupil k tak agresivnímu kroku.
20/x

Náměstek min. zahraničí Ball se domnívá, že si Chruščov neuvědomil dopad umístění střel. Většina ostatních se ale shoduje, že dobře ví, co dělá a snaží se získat nad JFK převahu.
Ten se dál drží běžného programu, aby nevzbudil podezření - jak u běžných Američanů, tak Sovětů.
21/x

Po obědě letí JFK do Connecticutu. Jde o kampaň na podporu demokratů. Šéf CIA McCone mezitím z pověření prezidenta jede do Gettysburgu. JFK chce znát názor předchozího prezidenta a velitele spojeneckých vojsk v Evropě během 2. světové války Dwighta Eisenhowera.
22/x

Večer. JFK se vrací do Bílého domu. Čekají na něj ještě horší zprávy. Nový let nad Kubou odhalil, že Sověti budují nejen rampy pro SS-4 (R-12), ale i pro SS-5 (R-14). Tahle balistická střela středního doletu by dokázala zasáhnout všechny státy vyjma Washingtonu v řádu minut.
23/x

Šéf CIA se vrátil od "Ikea" s jasným vzkazem: USA nemohou tolerovat sovětské střely 90 mil od pobřeží, je zapotřebí vojenské řešení.
Už přes den armáda začala jednotky přesouvat na základny na jihovýchodě USA.
Jeden ze zvažovaných scénářů: letecké údery následované invazí.
24/x

DEN 3. 18. října 1962. Kennedyho čeká klíčová schůzka. Večer do Bílého domu přijede ministr zahraničí SSSR Andrej Gromyko. Setkání bylo naplánované dávno před objevením raket na Kubě.
Hned poté se má sejít ExCom, který má probrat možnosti odpovědi.
25/x

Americká veřejnost stále ani tři dny po objevení nosičů jaderných zbraní 5 minut od USA nic netuší.
Několik novin přineslo ve svých ranních vydáních informace o hromadění vojenských letadel na Floridě. Mluvčí Pentagonu to označil za běžnou věc kvůli kubánským stíhačkám.
26/x

Námořnictvo mělo na stejnou dobu naplánováno velké cvičení Philbriglex-62. Cíl cvičení? Osvobodit údajnou republiku "Vieques", které vládl diktátor "Ortsac".
Ortsac je Castro pozpátku.
5000 mariňáků a 40 lodí už bylo ten den na moři, když bylo následně cvičení zrušeno.
27/x

17:00-19:15 Gromyko jedná s JFK. Po rozhovorech o Německu a Berlínu začíná sovětský ministr zahraničí mluvit o Kubě. Tvrdí, že chtějí v regionu mírově koexistovat. Gromyko opakuje svoji 3 týdny starou lež z OSN, že nedají Kubě zbraně, které by ohrožovaly USA. Lže JFK do očí.
28/x

Gromyko tvrdí, že vše, co Kubě dávají, je pro obranné potřeby. JFK desítky minut poslouchá, aniž by dal na vědomí, že ví, že jsou to všechny lži. Nechce se připravit o trumf v kapse. Opakuje svoji řeč ze 4. září, že USA nebudou tolerovat zbraně, které by je ohrozily.
29/x

20:00 Gromyko se přesunul na ministerstvo zahraničí na večeři s Ruskem. Jednání a zábava nad jídlem se protáhne skoro až do půlnoci. Jsou v 8. patře budovy ministerstva.
O patro pod nimi jedná ExCom (bez JFK) o další postupu proti SSSR a Kubě.
30/x

Jednání ExComu se málem prozradí. Novináři spatří šéfa CIA McCona a ministra obrany McNamaru. Ptají se jich, zda jdou na večeři s Gromykem. Lžou, že ano.
Pak si někdo všimne, že před budovou parkuje mnoho vládních limuzín. Nechají je kromě jedné ukrýt do podzemní garáže.
31/x

21:15. Je to scéna jak ze špatného špionážního filmu. Šéf CIA, dva ministři a šest dalších lidí se cpe do jedné limuzíny. Sedí si i na klíně. Kvůli utajení se tak rozhodli přejet z ministerstva zahraničí - plného novinářů - do Bílého domu za JFK na další krizový briefing.
32/x

Ze schůzky se vynoří dvě velké otázky, které potřebuje JFK odpovědět, než se rozhodne:

Jakou vojenskou akci udělat?
1) chirurgicky přesné nálety
2) nálety plného rozsahu
3) námořní blokádu

Má vojenské akci předcházet politické řešení - tedy varovný dopis Chruščovovi?
33/x

ExCom i další poradci jsou nejednotní. Blokáda ale začíná získávat podporu.
Pentagon dostává za úkol zodpovědět tyto otázky:
- jaké problémy při úderech by přineslo varování SSSR
- co by muselo následovat po chirurgicky přesných úderech
- možnost útoku speciálů ze vzduchu
- 34/x

DEN 4. 19. října 1962. JFK stále nechce, aby se cokoliv prozradilo. V souladu s programem ho tak čeká cesta do Clevelandu, Springfieldu a pak Chicaga.
ExCom se bude scházet přes den bez něj a většinou i bez ministra zahraničí Ruska, který má také náročný program.
25/x

Novináři přesto začínají něco "čmuchat". McNamara například ten den vydal příkaz, aby z nikdo z generálního štábu Pentagonu během následujících 6 týdnů neodjížděl - kvůli "plánování rozpočtu".
JFK před odletem (navštíví i Lincolnovu hrobku) dal najevo, že se kloní k blokádě.
36/x

Odpoledne dorazil JFK do Chicaga, jeho poslední zastávky pro tento den. ExCom se bez něj sešel už přes den. Večer jim z Chicaga volá. Situace je vážná. Prezident má strávit na cestách i zítřek, ale už začíná tušit, že dostane "chřipku".
Čas prozradit národu pravdu se blíží.
37/x

ExCom dál řeší možnost odpovědi: letecký úder nebo blokáda?
Ministr spravedlnosti RFK opět vznáší otázku legitimity úderu. "175 let tohle nebyla země, která by zaútočila na Pearl Harbor. Prvnímu prezidentovi, který to udělá, historie, jeho vlastní lidé, ani svět neodpustí."
38/x

Pro údery je náčelník gen. štábu Taylor či poradce národní bezpečnosti Bundy. Za blokádu nejvíc lobbuje ministr obrany McNamara.
I blokáda má však velká rizika. Jak řekl viceprezident Johnson: "Zastavení sovětské lodi je aktem války."
Večer se k blokádě už kloní většina.
39/x

Udržet atomové tajemství před novináři je čím dál těžší. Mluvčí Pentagonu v zájmu národní bezpečnosti musí lhát, když na přímý dotaz reportéra odpoví, že kvůli Kubě nejsou žádná mimořádná opatření a že neví ani o tom, že by tam byly nějaké zbraně, které by ohrožovaly USA.
40/x

DEN 5. 20. října 1962. Po deváté JFK vstává v chicagském hotelu Sheraton Blackstone, kde v noci vybíral peníze na demokraty.
Dnes ho má čekat další den na cestách.
V 10 volá jeho bratr RFK, že ExCom je připraven definitivně probrat všechny možnosti.
Čas rozhodnutí se blíží.
41/x

10:30 Kennedyho lidé v Chicagu říkají reportérům, že je prezident nachlazen, má teplotu a ruší plánovaný program.
Tajemství se stejně začíná pomalu hroutit, novináři něco tuší. JFK se chystá na návrat do Bílého domu, aby probral, jak na sovětské jaderné rakety odpoví.
42/x

13:37 Kennedy je zpět v Bílém domě. Jde okamžitě do bazénu. Plavání miluje, byl i v plaveckém klubu na Harvardu. Zatímco on je ve vodě, na kraji bazénu ho doprovází bratr Robert.
Probírají všechny možnosti, jak odpovědět na hrozby ze strany Kuby a SSSR.
43/x

14:30 ExCom se po dvou dnech schází s prezidentem. Je tu 22 lidí. Tohle setkání může určit další osud Země. Špatný krok může znamenat jadernou válku mezi USA a SSSR. Všichni si tohle riziko dobře uvědomují.
JFK sice může rozhodnout sám, ale chce aby panovala většinová shoda.
44/x

Prvních 20 minut se probírá ExCom fotkami z Kuby. JFK se ptá, proč se o raketách dozvěděli tak pozdě. CIA přiznává, že mezi 29. zářím-14. říjnem žádná U-2 nad Kubou neletěla.
Důvod? Špatné počasí a nové naisntalované protiletecké rakety.
Za posledních 6 dní tam byly U-2 9x.
45/x

Poslední fotky nejsou k dispozici. Přesun, vyvolání a analýza zabere až dva dny.
JFK se dozvídá, že 16 raket SS-4 (mohou mít jaderné hlavice) s doletem 1900 km je na Kubě připravených. Mohou být odpáleny 18 hodin od vydání rozkazu.
Města v USA by zasáhly během 5 minut.
46/x

Ministr obrany McNamara řekl, že se většina ExComu shoduje na námořní blokádě. Ale že USA musí být připraveny následně něco obětovat - nabídnout SSSR stažení jaderných raket z Turecka či Itálie.
Podle analytiků by SSSR na blokádu neodpověděl vojensky, ale politicky.
47/x

Nevýhody podle McNamary:
- pomalé stažení raket
- vážné politické důsledky
- možné oslabení USA ve světě

Výhody:
- nejméně naštvaní spojenci
- USA nezaútočí první, což by bylo proti tradicím
- jediné dostupné řešení, které se shoduje s pozicí USA jako lídra svobodného světa
48/x

Během 2,5 hodiny dlouhé sobotní debaty JFK upozornil, že během blokády se nebezpečí může pro USA zvýšit, protože Sověti dokončí více odpalovacích ramp.
Na dotaz, kolik raket by případný letecký úder v pondělí zničil raket, dostal odpověď, že armáda preferuje údery v úterý.
49/x

Ministr zahraničí Rusk řekl, že blokáda by zrušila zásobování raket. Jeho náměstek Ball doplnil, že během blokády by šlo udělat podrobnější fotky Kuby a zkusit zjistit, zda už jsou tam jaderné hlavice.
Náčelník GŠ Taylor namítl, že by Sověti mohli pašovat hlavice letadlem.
50/x

Taylor a poradce národní bezpečnosti Bundy tlačí na letecké údery. McNamara varuje, že by stejně nezničily všechny rakety.
Taylor chtěl nejen bombardovat rampy, ale i kasárny a další zařízení. Podle jeho plánu by zahynuly tisíce sovětských vojáků.
SSSR by pak tvrdě mstil.
51/x

Behem debaty předkládá Robert Kennedy hybridní řešení: blokádu a v případě potřeby následně letecké údery.
Na konci debaty ale musí mít slovo jen jeden. Prezident se musí rozhodnout jakou cestou se vydat,
Jak ochránit Ameriku a zároveň nezavléct celý svět do jaderné války.
52/x

John Fitzgerald Kennedy rozhoduje: pokračujte v přípravách námořní blokády, vydáme se touhle cestou.
Zároveň musí být armáda připravená na letecké údery proti Kubě během 48-72 hodin.
Poradce Sorensen má připravit projev, který JFK národu a světu přednese za dva dny večer.
53/x

Washington. Sobota večer. Koná se x večírků, kde má být x vysoce postavených lidí. Z politiky či armády. Mnoho z nich se vůbec neukáže nebo záhadně mizí se zamumláním rychlé omluvy.
Novináři jsou na těch večírcích také a vidí to. Už vědí, že se děje něco opravdu VELKÉHO...
54/x

DEN 6. 21. října 1962. Kennedy má od dopoledne několik schůzek. Dojednává se a potvrzuje to, co probírali o den dříve.
Po mši se setkává s Ruskem a následně McNsamarou.
Generál Walter Sweeney z velení letectva JFK potvrzuje, že údery by zničily max. 90 % sovětských raket.
55/x

Odpoledne JFK s ExCom prochází projev, který národu a světu přednese oprezident o den později večer. Zvažují, zda to nazývat blokádou nebo karanténou.
JFK prosazuje karanténu, blokáda by připomněla sovětskou blokádu z Berlína 1948.
56/x

Probírá se i scénář, kdyby karanténa selhala. McNamara a Taylor představují dva plány útoku. Oba zahrnují letecké údery a týden poté invazi 90 000 vojáků na Kubu.
Kennedy považuje týdenní zpoždění za velké a žádá armádu, aby našla řešení a invaze byla v kratší době.
57/x

Drtivá většina veřejnosti stále nic o jaderném nebezpečí ani týden poté, co analytici rakety objevili, netuší.
Zprávu Washington Post o náhlém zjevení mariňáků a raket na floridském ostrově Key West nebere moc lidí jako znepokojivou.
Za 24 hodin ale bude všechno jinak...
58/x

DEN 7. 22. října 1962. Den, kdy se svět dozví pravdu. V 9 ráno se schází JFK s McNamarou, Ruskem, RFK a dalšími. Probírají plán. Kromě projevu k národu je potřeba informovat lídry "velkých" zemí světa.
Prezident si dává dopoledne aspoň pár bazénů, aby se zbavil stresu.
59/x

Po deváté ráno telefonují Kennedyho lidé 20 lídrům demokratů a republikánů s tím, že je prezident musí nutně vidět odpoledne ve Washingtonu.
Vrací se komerčními i vojenskými letouny. Pár z nich bude mít zážitek na celý život, kdy je do hlavního města odveze stíhačka...
60/x

Blíží se poledne. Kennedy dostává zprávu, že ministr zahraničí SSSR pozdržel odlet a že sovětská mise OSN chystá důležité prohlášení.
Ve vládě JFK vypuká nakrátko zmatek. Znají Sověti naše plány? ptají se.
Nakonec se ukáže, že "důležité sdělení" bylo Gromykovovo rozloučení.
61/x

Poledne. Kennedyho tiskový mluvčí Pierre Salinger oznamuje, že prezident promluví k národu v televizi a v rozhlasu v sedm večer. Půjde o zprávu nejvyšší závažnosti.
Americké ambasády na celém světě už mají kopii projevu JFK. V podvečer ji předají vládám jednotlivých zemí.
62/x

Ten den kromě Gromykovova zdržení vyplaší JFK a spol. ještě jedna věc.
Ke Kubě se blíží sovětský letoun Il-18. Probíhají horečné porady, zda ho nemají donutit obrátit.
Nakonec dostává Washington zprávu, že míří do Brazílie pro ostatky sovětského velvyslance, který se utopil.
63/x

Odpoledne. Americké delegace míří za premiéry Kanady, Velké Británie, Francie, NSR a za generálními tajemníky OSN a NATO. Informují je osobně o sovětských raketách na Kubě a o vojenské akci, kterou se USA rozhodly odpovědět.
64/x

Šéf diplomacie Rusk povolává na 18:00 na ministerstvo zahraničí sovětského velvyslance Dobrynina a 46 velvyslanců spřátelených zemí. Dobrynin byl tou dobou v New Yorku, kde se loučil s Gromykem.
Kennedy mezitím jedná s ExCom a následně s vládou.
65/x

17:00. Kennedy a Rusk přijímají lídry obou stran a informují je o situaci. Ukazují jim fotky. Většina z nich je rozhořčena a žádá tvrdší řešení než blokádu. Chtějí vojenské údery. Prezident je vyslechne, ale názor nemění.
Krátce předtím JFK oficiálně ustanovil ExCom.
66/x

Letectvo ten den už má na Floridě proti Kubě připraveno 511 stíhacích letounů, více než sto tankerů KC-135 a k tomu ještě průzkumná letadla.
Obrovské soustředění letadel způsobuje logistické a komunikační problémy.
67/x

18:00 Dobrynin a další velvyslanci dorážejí na ministerstvo zahraničí. Se Sovětem mluví ministr Rusk, s ostatními v 18:15 jeho náměstek Ball.
V Moskvě zástupci ambasády ve stejnou dobu předávají kopii projevu JFK a dopis pro Chruščova na ministerstvu zahraničí.
68/x

18:25 Dobrynin odchází. Podle novinářů vypadá zasmušile a otřeseně.
Jeden z nich se ptá, zda je mezi USA a SSSR krize. "Zeptejte se ministra," odseká velvyslanec. Další se ptá na jeho hodnocení situace. "Posuďte si ji sami."
Z velvyslanectví poté letí do Moskvy telegram.
69/x

Před 19:00. Poslední, s kým prezident Kennedy před proslovem k národu po telefonu mluví, je bývalý prezident Eisenhower.
JFK mu říká, že diskutují o tom, co udělají, když jim Sověti sestřelí U-2 nad Kubou. "Zaútočili bychom asi na to stanovistě protileteckých raket."
70/x

19:00. Všechny velké americké TV a rozhlasové stanice přerušují běžný program.
JFK asi posté prohlíží (5x přepsaný) projev. Ozvou se hlasy. Kennedy se za nimi ohlíží.
Jeho sekretářka ho naposledy češe.
TV technici dávají signál.
Je čas.
"Dobrý večer, moji spoluobčané..."
71/x

JFK v úvodu mluví o tom, co objevili a jaké rakety s jadernými hlavicemi mohou zasáhnout USA a další země.
Říká, že se Kuba mění ve strategickou základnu se zbraněmi hromadného ničení. To vše v utajení.
Prezident prozrazuje, že mu Gromyko před několika dny v Bílém domě lhal.
72/x

Zatímco Kennedy mluví, letí rozkaz pro všechny americké jednotky na celém světě.
Poprvé v historii je vyhlášen stupeň připravenosti DEFCON 3 - z pětibodové stupnice.
Další stupně?
DEFCON 2 - předstupeň jaderné války.
DEFCON 1 - jaderná válka začala nebo bezprostředně hrozí.
73/x

Po 9 minutách proslovu přistupuje Kennedy k tomu, co USA udělají: "přísná karanténa na veškeré útočné vojenské vybavení… Všechny lodě jakéhokoli druhu směřující na Kubu z jakéhokoli státu nebo přístavu, pokud se zjistí, že mají náklad útočných zbraní, budou vráceny zpět."
74/x

Pak přichází od prezidenta jasné varování: "Jakákoliv jaderná střela vypálená z Kuby vůči jakémukoliv národu na západní polokouli bude považována za útok SSSR na USA, který si vyžádá plnou odvetnou reakci proti Sovětskému svazu."

Studená válka nikdy nebyla žhavější...
75/x

Kennedy ohlašuje posílení sil na kubánské základně Guantanámo. Volá po urychleném zasedání Rady bezpečnosti OSN a Organizace amerických států.
Ihned po projevu oznamuje Bílý dům, že prezident a viceprezident ruší veškerý plánovaný program.
76/x

Ke Kubě už urychleně pluje těžký křižník USS Newport News, který bude sloužit jako vlajková loď blokády. Doprovází ho torpédoborec USS Leary.
77/x

DEN 8. 23. října 1962. Třináct hodin po Kennedyho projevu - v 8 ráno letí do Washingtonu sovětská odpověď vydaná TASS. Je dlouhá a jsou v ní věci jako: „neslýchané porušování mezinárodního práva“, „pirátství“ a „provokativní“ činy, které by mohly vést k jaderné válce.
78/x

Analytici ve Washingtonu si dlouhé prohlášení Moskvy vykládají jako prostou hru o čas. Chytili Sověty "se staženými kalhotami" a ty teď vymýšlejí další tah. Převládá přesvědčení, že Kennedyho strategie karantény (blokády) začíná fungovat.
79/x

Před 17. hodinou Organizace amerických států (OAS) hlasuje o tom zda podpoří americkou karanténu Kuby, kterou zde představil ministr Rusk.
Schválení by dalo USA větší "legální" právo blokádu provést. Washington ví, že má většinou podporu. Hlasování ale nakonec šokuje i je.
80/x

19:0. Naprosto bezprecedentní podpora. Státy zřejmě vyděsilo, že rakety z Kuby by je mohly zasáhnout.
Zástupce Urgugaye Oribe nedostal instrukce a zdržel se.
Zástupce Bolívie Carruncho se do La Paz dovolal, ale kvůli špatnému spojení nerozuměl. Zariskoval a sám zvolil ano...
81/x

Kennedy má, co chtěl. Podepisuje karanténu Kuby, která vstoupí v platnost zítra v 10:00 dopoledne.
Velvyslanec při OSN Adlai Stevenson mezítím informuje Radu bezpečnosti.
Ačkoliv velvyslanec neměl u JFK a spol. velkou důvěru, nakonec mu prezident k jeho projevu gratuluje.
82/x

Kennedy také podepisuje na žádost McNamary šest výzvědných letů v nízké výšce nad Kubou.
Bílý dům také odpoledne dostává zprávu od Chruščova. V ní nepřiznává přítomnost sovětských raket, ale naopak obviňuje USA ze zasahování do vnitřních záležitostí Kuby.
83/x

Kennedy odpovídá Chruščovovi krátkým dopisem, v kterém ho žádá o zastavení lodí plujících na Kubu, aby neporušily karanténu legálně vyhlášenou OAS.
84/x

Večer McNamara informuje prezidenta, že ke Kubě směřuje 25 sovětských "obchodních" lodí. Ani jedna z nich během posledních 24 hodin nezměnila kurs.
JFK dává příkaz, aby je druhý den zadrželi a prohledali.
85/x

RFK se pozdě večer vydává za velvyslancem Dobryninem. JFK doufá, že se jeho bratr dozví víc o tom, co Sověti zamýšlí a chtějí.
Velvyslanec ale opakuje, že na Kubě žádné sovětské rakety nejsou. Jak se později ukázalo, on plány Moskvy neznal.
RFK se 22:15 vrací s prázdnou.
86/x

DEN 9. 24. října 1962. V 10:00 vstupuje americká karanténa v platnost. Zóna blokády měla být původně v okruhu 800 mil od Kuby, nakonec Kennedy ustoupil a stanovil ji na 500 mil.
Nejblížší sovětské lodě jsou zatím stovky mil daleko.
87/x

Po 10. hodině si JFK stěžuje bratrovi, že byl do karantény donucen. "Nemyslím si, že bys měl na výběr," říká RFK. "A nejen to. Kdybys nejednal, vyvolali by impeachment." JFK souhlasí: "To si myslím také. Přišel by impeachment."
88/x

10:25. Ředitel CIA McCone dostává papír se zprávou. Se zprávou, v kterou všichni doufali. Sovětské lodě zastavují.
"Zírali jsme si přímo do očí," šeptá Rusk McBundymu. "A ten druhý týpek právě mrknul."
Převládá přesvědčení, že krize je už za vrcholem.
Byl to obrovský omyl.
89/x

Karanténu hlídá seskupení lodí USS Essex, Randolph a Wasp. Z této trojice letadlových lodí startují letouny, které jsou klíčové pro objevení lodí východního bloku směřujích ke Kubě. Už ze vzduchu kontrolují, jaký náklad by mohly vézt.
90/x

V první den blokády navrhuje Chruščov summit s Kennedym. Nápadu se chopí generální tajemník OSN U Thant. Píše oběma, ať jsou blokáda i dodávky raket pozdrženy o 2-3 týdny. Moskva narychlo přijímá, ale Washington je rozladěn. Návrh je pro něj nepřijatelný.
91/x

V noci dostává JFK dopis od Chrušova. I když lodě dnes zastavily, Sověti veškeré podmínky odmítají. "Pane prezidente, pokud chladně zvážíte situaci, která se vyvinula, aniž byste podlehl vášním, pochopíte, že Sovětský svaz nemůže neodmítnout svévolné požadavky USA..."
92/x

"Sovětská vláda se domnívá, že porušení svobody využívat mezinárodní vody a mezinárodní vzdušný prostor je aktem agrese, který tlačí lidstvo do propasti světové války s jadernými raketami," varuje Chruščov Kennedyho.
93/x

Dopolední optimismus je pryč. Chruščovův dopis hovoří jasně. Krize rozhodně není za vrcholem.
Svět čekají další čtyři dny, kdy se několikrát ocitne na prahu jaderné války mezi USA a SSSR.
A co bude nejhorší: bude to hlavně bez vědomí Chruščova i Kennedyho...
94/x

DEN 10. 25. října 1962. Všechny sovětské lodě rozhodně nezastavily. První z nich, tanker Bukurešť proplouvá zóny karantény. Americké námořniuctvo ho vyzývá k identifikaci. Tanker odpovídá, letadla ho už předem zkontrolovala ze vzduchu. Američané ho nechávají plout.
95/x

První kontakt se Sověty proběhl bez incidentu. Nejhorší "jaderný" okamžik toho dne si způsobili sami Američané. Ti předpokládali, že by mohla úderu z Kuby předcházatet sabotáž základen v USA.
Před půlnocí spatřila hlídka u minnesotského řídícího centra Duluth postavu.
96/x

Postava se snažila zdolat plot. Hlídka zahájila střelbu a oznámila poplach. Ten automaticky spustil stejný poplach na základnách v okolí.
Na letišti Volk ve Wisconsinu se však omylem nespustil "sabotážní" poplach, ale alarm oznamující okamžitý start stíhaček na obranu USA.
97/x

Piloti utíkali do kokpitů a startovali stíhačky F-106A. Výzbroj byla na letounech dávno připravena. Šlo o rakety vzduch-vzduch AIR-2A Genie s jadernými hlavicemi. Ty byly určeny na zastavení svazů útočících sovětských bombardérů.
Piloti věřili, že začíná jaderná válka...
98/x

Velitel základny si poplach ověřil a zjistil, že jde o chybu. Neváhal a okamžitě poslal jednoho důstojníka, aby náklaďákem zatarasil ranvej, dříve než stíhačky s jadernými zbraněmi odstartují.
Povedlo se.
Na videu test jaderné rakety vzduch-vzduch.
99/x

Reálně hrozilo, že by stíhačky mohly v noci použít jaderné střely proti americkým bombardérům B-52 a B-47, které kvůli zvýšené pohotovosti létaly z letišť v okolí a piloti stíhaček o jejich přemístění na "neběžné" základny nevěděli. Mohli by si je tak splést se Sověty...
100/x

Za prvním okamžikem Kubánské krize, který potencionálně mohl odstartovat jadernou válku, byl čtyřnohý "útočník". Plot se totiž pokoušel zdolat černý medvěd, který po střelbě utekl do lesa. Na všech základnách byl tak poplach rychle odvolán - s výjimkou základny Volk...
101/x

Odpoledne a večer Američané v TV sledují melodrama v Radě bezpečnosti OSN. Velvyslanec Stevenson vyzývá velvyslance Zorina, aby odpověděl ano či ne na otázku, zda SSSR umisťuje střely na Kubu.
"Jsem připraven čekat na odpověď dokud nezamrzne peklo..."
102/x

Na večerním setkání ExComu se prezident Kennedy dozvídá, že poslední lety v nízké výšce nad Kubou odhalily, že práce na odpalovacích rampách pro rakety se nezastavily ani nezpomalily.
Naopak už je několik ramp s raketami operačních.
103/x

JFK reaguje. Podepisuje rozkaz, aby mohly být atomové zbraně naloženy do hlídkujích letadel, především B-52 a B-47.
Stupeň připravenosti už byl pro letectvo DEFCON 2 (předstupeň jaderné války) - poprvé v historii.
DEFCON 2 byl poté už jen v prvních hodinách Pouštní bouře.
104/x

DEN 11. 26. října 1962. Kolem osmé hodiny ráno dva americké torpédoborce zastavují libananskou loď Marucla se sovětskými "kořeny". Vojáci loď prohledají a nenajdou nic, co by porušilo karanténu. Lodi je dovoleno pokračovat směrem ke Kubě.
105/x

První torpédoborec, který zastavuje sovětskou loď je USS Joseph P. Kennedy, Jr.
Je pojmenován po starším bratrovi prezidenta JFK, který padl 12. srpna 1944 při prvním bojovém letu "kamikaze" dronu - bombardéru BQ-8, což byl upravený letoun B-24 Liberator.
106/x

Kennedy s kopilotem Willym měli před útokem vyskočit s padáky a letoun měl na cíl (150mm dalekonosného dělo V-3 u v Mimoyecques) navést operátor za pomoci televizní obrazovky.
Letoun celý naložený trhavinou však chvíli po odjištění ještě nad Anglií předčasně explodoval.
107/x

V poledne mluvčí ministerstva zahraničí připomíná Kennedy pondělní větu, že pokud budou sovětské přípravy na Kubě pokračovat, bude "oprávněné přistoupit k dalším krokům."
Mluvčí JFK říká, že Sověti v pracích pokračují a neprojevili jediný náznak, že by práce zastavovali.
108/x

Reportér ABC John Scali dostal podivné pozvání do restaurace. Volal mu Alexander Fomin, diplomatický poradce sovětské ambasády. Ve skutečnosti staniční šéf KGB.
Scali dojídal sendvič, když přišel Fomin. "Zdá se, že válka začíná. Je třeba udělat něco pro záchranu situace."
109/x

Fomin se ptal Scaliho, zda by JFK byl ochoten veřejně slíbit, že nikdy nenpadne Kubu výměna za stažení raket. Scali po návratu následně všechno sepsal na papír a ten se přes ministerstvo zahraničí dostal k JFK a McNamarovi.
Scali večer v 6 má televizní vstup do ABC.
110/x

O nabídce do TV nic neřekl. Následně ho Rusk zve na ministerstvo a oznamuje, že může Fominovi říct, že USA vidí v nabídce jisté možnosti.
Scali se pak podruhé setkává s Fominem a předává americkou odpověď.
111/x

Je kolem deváté večer. Na ministerstvo zahraničí začíná přicházet velmi dlouhý ambasádou přeložený dopis Chrušova z Moskvy.
Rusk se s dopisem seznamuje v 10 večer a svolává mítink.
Prezidentovi je dopis předložen o hodinu později. Panuje shoda, že ho ráno více prostudují.
112/x

DEN 12. 27. října 1962. V Bílém domě převládá optimismus nad emotivním dopisem, který by mohl přinést mírové řešení. Washington nic netuší o telegramu, který před pár hodinami poslal vůdce Castro. V něm žádá Moskvu o jaderný úder proti USA, pokud ty na Kubu zaútočí.
113/x

Tento den tak pro Kennedyho a spol. začíná s dobrou náladou. Velmi brzy ale naberou věci opět spád k horšímu. Mnohem horšímu.
O tom, jak byl svět strašně blízko jaderné války se JFK nikdy nedozvěděl. Zemřel dříve, než sovětské tajemství vyjde v 90. letech najevo...
114/x

Ten příběh začal kolem poledne, když letadlová loď USS Randolph doprovázená 11 torpédoborci objeví možný kontakt se sovětskou ponorkou mezi Floridou a Kubou.
Signál detekují torpédoborce USS Cony, Beale a Murray.
Odpoledne kontakt mizí a zas ho následně Američané objevují.
115/x

Američané chtějí donutit ponorku se vynořit, aby ji identifikovali. V 16:59 torpédoborec USS Beale odhazuje cvičné hlubinné nálože poblíž kontaktu.
Lodě nemají žádný jiný způsob, jak s ponorkou komunikovat.
Z hlubin nepřichází žádná odpověď.
116/x

V 17:29 z paluby USS Cony hází námořníci do vody směrem k ponorce pět ručních granátů.
Američané přitom předtím vysílali zprávu, že budou ke komunikaci používat práce cvičné hlubinné nálože.
Jak se později ukáže, Sověti zprávu nikdy nezachytili.
V hlubinách začíná drama.
117/x

Sověti mají dojem, že na ně útočí. Ponorce B-59 dochází baterie, na palubě je více než 50 °C. Potřebuje se nutně vynořit. Kapitán Valentin Savickij křičí na své muže. Domnívá se, že je chtějí lodě potopit, protože začala válka mezi SSSR a USA.
Chce na lodě zaútočit.
118/x

B-59 neví, jak vypadá svět. S Moskvou nebyla v kontaktu pár dní. Savickij se rozhoduje zaútočit na svaz lodí torpédem s jadernou hlavicí o síle 10 kilotun (bomba na Hirošimu měla 15 kilotun).
Normálně k jadernému úderu potřebuje kapitán jen souhlas politického důstojníka.
119/x

Savickij dostává souhlas k jadernému útoku proti americkým lodím od politického důstojníka Ivana Maslennikova.
Za normálních okolností by následoval odpal jaderného torpéda, znamenající pravděpodobně začátek 3. světové války.
Jenže na palubě B-59 je naštěstí i někdo třetí.
120/x

Na ponorce totiž dohlíží i Vasilij Archipov, šéf štábu 69. brigády. Kvůli nezvyklé přítomnosti vysokého důstojníka nestačí obvyklý souhlas kapitána a politického důstojníka.
Archipov nedává k jadernému úderu souhlas, kapitánovi oponuje.
Muž, který zachránil svět...
121/x

Archipov rozpoznal, o co se Američané snaží a co znamenají slabé výbuchy kolem nich.
Ve 20:50 se B-59 vynořuje obklíčená americkými loděmi. Savickij udiveně sleduje, že na palubě jedné námořníci hrají jazz.
3. světová válka nezačala...
Ten den k ní ale bylo blízko víckrát.
122/x

Špatné zprávy začínají JFK toho dne (později nazývaného černou sobotou) chodit v 9 ráno. To rádio vysílá Chruščovův projev, v kterém oznamuje, že stáhne rakety z Kuby, pokud USA stáhnou rakety z Itálie a Turecka.
V posledním dopise podmiňoval stažení jen slibem o neútočení.
123/x

10:00 Na schůzce ExCom se probírá Chruščovův dopis i proslov. Během toho přichází další dopis. Je v úplně jiném tónu než ten předchozí. Chruščov něm opakuje, že rakety stáhne jen výměnou za stažení amerických raket.
ExCom se shoduje, že by to byla diplomatická katastrofa.
124/x

Dopolední schůzka ale přináší hlavně znepokojivé zprávy ohledně raket. Prezident se dozvídá od šéfa CIA McCona, že pět odpalovacích stanovišť SS-4 už je hotových a šesté bude dokončené během 24 hodin.
Amerika je v přímém ohrožení.
125/x

Blíží se poledne. Co se může pokazit, pokazí se.
36letý kapitán Charles Maultsby je už několik hodin ve vzduchu se svým špionážním letounem U-2. Bloumá nad Aljaškou při rutinní misi na měření radioaktivního spadu sovětských jaderných testů.
Chtěl by létat jinde. Nad Kubou.
126/x

Tahle mise je v porovnání s těmi Kubánskými - tedy přelety nad nepřátelským územím a focení raket - nudná. U-2 nelétají k Sovětského svazu, ale prolétají mraky nad Severním pólem a tam provádí měření.
Spoléhají se při tom na orientaci podle hvězd.
127/x

Aniž to tuší, tentokrát to Maultsby nezvládl. Zmátla ho Polární záře a on plánování trasy pokazí. Dopoledne dělá jeho U-2 otočku a pilot si myslí, že míří zpět na základnu.
Jeho špionážní stroj ale směřuje jinam.
K zakázaným sovětským hranicím...
128/x

Kvůli jadernému napětí mají piloti U-2 zakázáno přiblížit se k hranicícm SSSR na méně než 160 km.
11:59 Zhruba touhle dobou měl Maultsby přistávat na základně. Pilot si je dobře vědom, že je někde jinde.
Čeho si však není vědom, je fakt, že právě vlétl do SSSR.
129/x

U-2 letí nad severním pobřežím Čukotky. Je nejméně o 1600 km jinde, než má být.
Sověti o něm vědí. Nejméně šest stíhaček MiG ze dvou základen startuje proti narušiteli. Rozkaz: v rámci obrany SSSR letoun okamžitě sestřelit.
130/x

12:30 Velitel amerického strategického letectva generál Thomas Power hraje golf. Vyruší ho urgentní zpráva, že U-2 zřejmě zabloudilo a je nad Sovětským svazem pronásledováno stíhačkami.
Power spěchá zpět na základnu Offut.
131/x

Jeden z Powerových mužů volá Maultsbyho veliteli na Alajšku a ptá se ho, co "do prdele dělá s tou U-2 nad Ruskem."
Z Aljašky startuje na obranu Maulstbyho dvojice amerických stíhaček. Kvůli Defcon-2 nemají klasickou výzbroj, ale rakety vzduch-vzduch s jadernými hlavicemi.
132/x

Maultsby už ví, kde je. Dostává vysílačkou pokyny, jak se ze SSSR dostat . Letí v nejvyšší možné výšce tak, aby na něj stíhačky, které ho už pronásledují stovky kilometrů, nemohly.
133/x

13:41 Víc než hodinu poté, co armáda ví o zbloudilém U-2 nad SSSR, dostává zpráva ministr obrany McNamara.
13:45 To volá McNamara Kennedymu a pak Ruskovi.
Podle svědků v Pentagonu McNamara hystericky křičel, že to "znamená válku se SSSR".
134/x

Okolo 14:00 Pentagon poskytuje více detailů o zbloudilém U-2. Popisuje, jak se kvůli navigační chybě dostalo nad Sovětský svaz, ale nyní už je z jeho území pryč. Došlo mu však palivo, tak nyní klouže k malému letišti Kotzebue na Aljašce doprovázeno americkými stíhačkami.
135/x

14:25 Maultsby přistává. Svět má zase štěstí.
Sověti si mohli letoun U-2 jednoduše splést s bombardérem a nabýt domnění, že začíná jaderný útok.
A v případě, že by Sověti pronásledovali U-2 i do mezinárodních vod, byly americké stíhačky připravené použít jaderné střely...
136/x

14:30 Začíná druhý mítink ExCom toho dne.
Probírá se, jak odpovědět na Chruščovovu nabídku.
Řeší se možnost, co dál, pokud diplomacie selže. Armáda už spočítala, že bude potřeba 500 náletů, aby zlikvidovali všechno nebezpečí na Kubě.
137/x

Taylor říká, že generální štáb se shodl, že pokud nebudou rakety ihned odstraněny, měly by USA za dva dny spustit obří bombardování následované za týden invazí.
McNamara říká, že pokud budou Kubánci střílet na průzkumné letouny, měly by americké letouny palbu opětovat.
138/x

Na konci briefingu dostává Talyor urgentní zprávu. Nad Kubou zmizel letoun U-2, jeho trosky leží na ostrově a pilot, major Rudolf Anderson, je mrtvý.
Podle dříve probíhaného plánu měli nyní Američané v odvětě zaútočit na baterie protileteckých střel.
139/x

Anderson zahynul kolem 12:00, když proti jeho U-2F Sověti vypálili dvě rakety SA-2. Rozkaz vydal sovětský generál na Kubě navzdory Chruščovovým příkazům.
Rakety vybouchly daleko od letounu, ale malinkatý šrapnel pronikl do kokpitu a protrhl Andersonův tlakový oblek.
140/x

Na podvečerním briefingu ExComu se JFK dozvídá, že Kubánci stříleli i po dalším letounu - F-8U fotícím v nízké výšce.
Prezident nedává svolení k útokům na ty, kteří zabili Andersona a na ty, kteří stříleli po F-8U.
Chce dát Sovětům víc času, aby si Kubánce "srovnali" sami.
141/x

Několik incidentů toho dne dostalo svět na prah jaderné války. Mohla začít bez přičinění Chruščova či Kennedyho, jaderné zbraně měli v rukou sami vojáci a mohli je použít.
Jsou si toho dobře vědomi v Moskvě i Washingtonu. Vůle najít řešení krize se zdá být najednou větší.
142/x

JFK píše Chruščovovi dopis, ve kterém navrhuje, že výměnou za odstranění raket a bombardérů z Kuby odvolají USA karanténu a zavážou se, že Kubu nenapadnou.
Tenhle dopis nepůjde ale normální cestou. Na sovětské velvyslanectví ho pozdě v noci doveze velmi speciální posel...
143/x

Ministr spravedlnosti RFK nese spolu s dopisem od bratra tajný vzkaz. Předává ho velvyslanci Dobryninovi. Pokud Sověti budou souhlasit s podmínkami v dopise, odstraní USA půl roku poté rakety z Turecka.
O jejich stažení Washington stejně uvažoval kvůli jejich stáří...
144/x

Vzhledem k událostem dne ale není prezident optimistický. JFK podepisuje rozkaz k mobilizaci 14 000 rezervistů-letců.
Na McNamarovo naléhání dává svolení k tomu, aby od zítra průzkumné letouny nad Kubou mohly opětovat palbu.
145/x

"Prezident neopustil naději, ale jaká byla nyní naděje, že Chruščov během několika příštích hodin změní postoj? Byla to naděje, ne očekávání. Očekávalo se, že do úterý - a možná už zítra -, dojde k vojenské konfrontaci," popsal noční situaci v Bílém domě Robert Kennedy.
146/x

DEN 13. 28. října 1962. Je několik minut před devátou hodinou ráno washingtonského času. Rádio Moskva upozorňuje posluchače, že v celou vystoupí první tajemník ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu s důležitou zprávou.
147/x

Chruščov národu (a následně v dopise i Američanům) oznamuje, že dal příkaz zastavit práce na odpalovacích rampách. Rakety a bombardéry budou naloženy do beden a odvezeny zpět do SSSR.
Kennedyho noční dopis s tajným dovětkem o raketách v Turecku zabral.
148/x

11:00 V Bílém domě se schází ExCom. Ještě ani nemají oficiální verze Chruščovova proslovu a dopisu. Všichni ale vědí, že Sověti souhlasí. JFK navrhuje rychlou odpověď. "Vítám státnické rozhodnutí předsedy Chruščova" jako "důležitý a konstruktivní příspěvek k míru."
149/x

Kennedy nechce nic už ponechat náhodě. V telegramu do Kremlu se omlouvá za včerejší incident s U-2 nad Čukotkou. "Americký pilot udělal vážnou navigační chybu, která ho dostala nad sovětské území.“
Odpoledne pak letí do Moskvy ještě oficiální odpověď ve formě dopisu.
150/x

Kennedy si už je jist, že se jim podařilo zahnat riziko jaderné války. Volá bývalým prezidentům Eisenhowerovi, Harrymu Trumanovi a Herbertovi Hooverovi.
Všichni JFK chválí, že nad Sověty vyhrál.
Ani jim ale prezident neprozrazuje tajnou doložku o raketách v Turecku.
151/x

USA budou v blokádě pokračovat ještě tři týdny, do 20. listopadu do 18:45. Během té doby letecky ověřují, že probíhají rozebírací práce a že jsou opravdu rakety a bombardéry nakládány na lodě a odváženy.
152/x

Ne všichni jsou s vyřešením krize (názývané Kubánská raketová či Karibská) spokojeni.
Castro zuří. S ostatními Kubánci skanduje: “Nikita, mariquita, lo que se da no se quita!”
“Nikito, ty malá buzno, co se dává, to se nebere!"
Chruščov své rozhodnutí s Castrem neprobíral.
153/x

Jak blízko byl svět blízko jaderné katastrofě se veřejnost ale i jednotlivé strany dozví až o desítky let později po odtajnění archivů.
JFK odolal i volání nejtvrdšího vojenského jádra po likvidaci Sovětů a jejich jaderných zbraní, dokud mají USA převahu 26 400 vůči 3300.
154/x

Kubánská krize má oficiálně jen jednu oběť. Rudolf Anderson byl sestřelen v U-2 nad Kubou 12. den krize. Tělo 35letého otce dvou dětí a třetího na cestě bylo vráceno USA 4. listopadu 1962.
O dva dny později byl major Anderson pohřben.
JFK mu udělil několik vyznanemání.
155/x

Andersonova oběť nebyla zbytečná. Podle analytiků přispěl jeho sestřel (neschválený Chrušovem, sovětský generál na Kubě jednal o své vůli) k tomu, že si i Moskva uvědomila, že se dostali na samotný okraj nukleárního holokaustu.
156/x

Anderson je jedinou bojovou obětí. Mrtvých bylo však mnohem více.
Při nehodách v době krize zemřelo 11 letců ze 3 průzkumných letounů RB-47 Stratojet.
Dalších 7 🇺🇸letců zahynulo 23. října, když se zřítil při přistání v Guantánamu C-135B Stratolifter, který tam vezl munici.
157/x

Právě na letectvu spočívala hlavní váha krize.
Bylo to jedinkrát v dějinách, kdy dostaly strategické bombardéry B-47 rozkaz rozmístit se na různá americká letiště včetně civilních, aby jich při sovětském jaderném úderu bylo zničeno co nejméně.
158/x

Na vrcholu krize bylo ve vzduchu zároveň až 75 bombardérů B-52 na čtyřiadvacetihodinových misích s naloženými jadernými zbraněmi. Některé létaly nedaleko sovětského vzdušného prostoru, aby případný jaderný úder proti SSSR byl rychlý.
159/x

Průzkumné lety, pohotovostní lety jaderných bombardérů i stíhaček ve vzduchu na ochranu Floridy by nebyly možné bez tankerů.
Jen tankerů KC-135 (stejný typ dnes doplňuje palivo průzkumným letounům a stíhačkám u ukrajinských hranic) létalo denně až 133.
160/x

Oba hlavní aktéři krize už dlouho v politice nezůstali.
John Fitzegerald Kennedy byl zavražděn 391 dní po konci krize.
Nikita Sergejevič Chruščov byl sesazen (zčásti i kvůli Kubánské krizi) 718 dní po jejím konci. Do konce života (1971) žil v podstatě v domácím vězení.
161/x

Pro dalšího z klíčových mužů přišel šok v roce 1992. Tehdy se spolu setkali McNamara s Castrem. Nejdéle sloužící americký ministr obrany netušil, že v době krize bylo na Kubě 162 jaderných hlavic. A že Castro radil Chruščovovi, aby je proti USA použil.
(The Fog of War)
162/x

13 dní, kdy stál svět na pokraji jaderné války.
Na památku krize vznikly i cenné artefakty. Tento střibrný kalendář-těžítko s vyznačenými třinácti řijnovými dny nechal vyrobit JFK u Tiffanyho pro okruh svých 34 nejbližších spolupracovníků z doby krize.
163/x

28. října 1962 večer. Po 13 dnech si mohou oddechnout. Svět je zachráněn.
JFK miloval humor. S jasným odkazem na Lincolna a jeho vraždu říká svému bratrovi: "Tohle je noc, kdy bych měl jít do divadla."
RFK mu odpovídá: "Pokud půjdeš, chci jít s tebou."

Díky za pozornost.
164/164