Česká ekonomika je 12. nejsilnější v EU. Propad o 3 místa oproti loňsku způsobuje extrémní nárůst inflace. Dlouhodobě nás trápí nízká přidaná hodnota. indexprosperity.cz/2023/stav-ekon…
1/22
V pilíři ekonomiky Česko vloni zaznamenalo jeden z nejlepších výsledků celého Indexu prosperity. Lépe jsme na tom byli jen v oblasti zdraví a bezpečnosti.
2/22
Loňskou devátou pozici v oblasti ekonomiky se však letos nepodařilo obhájit a Česko se tak propadlo na 12. pozici a dostali jsme se na úroveň Itálie či Estonska.
3/22
Nejsilnější ekonomikou se může pyšnit Švédsko, které se v každém ze zkoumaných pilířů umisťuje do desáté příčky. Nejvíce (o šest pozic) si polepšily Malta a Portugalsko. Žebříček uzavírá Řecko a největší „propadlík“ je Rumunsko (pokles o 10 příček)
4/22
Především inflace se postarala o pokles v žebříčku a především o destrukci poptávkových tlaků = pokles spotřeby u nás je největší ze všech států EU.
Občas můžeme slyšet, že "ano, spotřeba klesá, ale jsme zhruba na úrovni roku 2017, a tehdy jsme se přece neměli špatně." Agregátně to sedí. Ale 20% domácností s nejnižšími příjmy jsou reálně už o téměř pětinu níž. Takže zatímco my jsme ve 2017, tak oni ve 2011.
6/22
Český státní dluh je dlouhodobě relativně nízký, ale poslední roky rychle narůstá. Ze 4. nejnižšího výsledku jsme se podle posledních dat posunuli na 6. místo: ve 3Q 2022 bylo Česko jedinou zemí, která svůj veřejný dluh meziročně navýšila.
7/22
Česká republika většinu ostatních zemí předčí v ekonomické komplexitě = v míře diverzifikace ekonomiky. Jinými slovy, náš problém není v tom, že bychom vsadili vše na špatný sektor. V míře komplexity jsme 3. nejlepší v EU.
8/22
Problém je nízká přidaná hodnota. V přidané hodnotě vývozů jsme na 23. místě v EU a ve srovnání přidané hodnoty s celkovou produkcí, jsme na tom dokonce ještě o jednu příčku hůř.
Máme perfektní strukturu ekonomiky, ale jednu z nejnižších přidaných hodnot.
9/22
Českou ekonomiku v současnosti oslabují tři její hlavní vlastnosti, Za prvé, je více závislá na levné a dostupné pracovní síle. Češi mají nízké mzdy ve srovnání s Německem, a to nejen absolutně, ale i po zohlednění produktivity.
10/22
Počet pracovníků bude klesat kvůli demografickým změnám, což bude tlačit mzdy nahoru. Pracovní síla tak už nebude ani levná ani dostupná. A pokud nechceme přijít o konkurenceschopnost, tak musíme zvýšit produktivitu.
11/22
Za druhé, máme jednu z nejvíce energeticky náročných ekonomik. Spotřebujeme dvojnásobek energie ve srovnání s Dánskem na jednotku HDP, ale i o 50 % více než Německo, které má také silný průmysl. V situaci energetické krize a nesoběstačnosti některých surovin to je problém.
12/22
Za třetí, jsme sice silně vývozní ekonomika, ale také silně dovozní ekonomika. Dovozní náročnost automobilového odvětví se dostává mírně přes 50 %, v případě výroby počítačů nebo chemických látek dokonce nad 75 %. Takže zaseknutí dodavatelských řetězců na nás dopadá hodně.
13/22
Společným rysem těchto problematických oblastí, je nízká přidaná hodnota české ekonomiky. Od finanční krize vidíme, že se tempo dohánění životní úrovně v Německu víceméně zastavilo a dostali jsme se do něčeho, co lze nazvat past ekonomiky středních příjmů.
14/22
K tomu, aby se Česko zařadilo mezi ekonomické špičky, mohou pomoci investice. Dlouhodobé růstové analýzy ukazují, že až polovina růstu produktivity je spojena s investicemi do vědy a výzkumu, čtvrtina se vzděláváním a 15 % s alokací talentů.
15/22
Už teď máme 4. nejvyšší podíl investic na HDP v Evropě. Ale často to není vidět v kvalitě. Například investice do vědy a výzkumu jsme na průměru EU. V této klíčové oblasti je průměr naprosto nedostačující.
16/22
Pozitivní je trend v robotizaci. Vloni jsme měli v žebříčku 162 robotů na 10 tisíc zaměstnanců (= 13. místo), tak letos 168 (= 10. místo). V EU drží rekord Německo = 400 robotů na 10 tisíc zaměstnanců.
17/22
Dostupnost bydlení je ale nejhorší ze všech zemí EU (27. místo). Navzdory jednoduché zkratce, že máme moc vysokoškoláků, je podíl mladých s vysokoškolským vzděláním jedním z nejnižších v EU (22. místo).
18/22
Mírně jsme se zlepšili v egovernmentu. Tedy ve schopnosti efektivně řídit stát. Ale 18. místo je stále velmi slabý výsledek. Zvlášť v porovnání se soukromým sektorem, který se naopak pohybuje v první třetině.
19/22
Tento nesoulad ukazuje, jak klíčová může být pro rozvoj prosperity ČR spolupráce veřejného a soukromého sektoru.
Jak se vymanit z pasti ekonomiky středních příjmů? Zvyšovat úroveň vzdělání. Výrazně posílit inovace, vědu a výzkum.
Budovat české značky s globálními ambicemi. Posilovat vztah s koncovým zákazníkem, kde je výrazně vyšší marže. Spolupráce skrz sektory. #silnejsi
Spojení liberální ekonomiky a demokracie přineslo světu nesmírné výhody. Čelí ale nejtěžší zkoušce za poslední desetiletí. Nejen u nás.
Martin Wolf k tomu napsal esej "Na obranu demokratického kapitalismu" 👇 ft.com/content/877d1a…
1/36
Jeho otec se narodil v Rakousku-Uhersku v dubnu 1910. Málokdo tehdy mohl tušit, jaké katastrofy Evropu v následujících 35 letech postihnou. Tato historie není nepodstatná. Musí sloužit jako varování.
2/36
Po celý život si díky ní uvědomoval, že politické chyby mohou v kombinaci s hospodářskými katastrofami rozpoutat zkázu ve společnostech, které byly považovány za civilizované.
AB je pasuje do role špičkového manažera s telefonem na každého co všechno zařídí Co skutečně dokázal? Během covidu rozvrátil veřejné finance. NKÚ přitom upozorňoval, že až 90% meziročního zvýšení celkových výdajů státu (2021) nesouviselo s covidem! nku.cz/assets/publika…
1/9
Jedna věc se mu nedá upřít. Skutečně nás posunul do budoucnosti: před covidem měly veřejné finance narazit do dluhové brzdy v roce 2047. Na konci jeho vlády už v roce 2024. Špičkový hospodář co umí cestovat v čase! rozpoctovarada.cz/publikace/zpra…
2/9
Když není hospodář, tak alespoň lidumil? Nezachránil ale ani lidské životy. Podle studie v Lancet zemřelo během covidu přes 49 tisíc lidí navíc. Patřili mezi nejhorší země OECD. Fungování státu zachraňovala armáda, o kterou se teď otírá. thelancet.com/article/S0140-…
Žijeme v soutěživé kultuře a mnoho lidí je přesvědčeno, že úspěch je dán talentem, inteligencí, dovedností, chytrostí, úsilím, vůlí, pracovitostí nebo ochotou riskovat.
1/6
Na druhé straně máme tendenci podceňovat význam vnějších sil a štěstí v jednotlivých úspěšných příbězích. Pokud by úspěch byl funkcí inteligence, která vykazuje v populaci Gaussovo rozložení, potom by i úspěch měl vykazovat Gaussovo rozložení.
2/6
Ve skutečnosti má bohatství, které je považováno za ukazatel úspěchu, rozložení mocninné, které respektuje Paretovo pravidlo = velká většina chudých lidí a velmi malý počet miliardářů. Takový nepoměr naznačuje, že úspěch ovlivnuje něco dalšího než osobnostní faktory.
3/6
Jak funguje inflace? Většina teorie popisující inflaci pochází ze 70. a 80. let, což je způsobeno desetiletími nízké inflace, kterou jsme si užívali až do roku 2021. Nyní se opět vede válka o inflaci. davidnavratil.substack.com/p/makro-frustr…
1/38
Olivier Blanchard je vlivný francouzský ekonom a byl mimo jiné hlavní ekonom Světové banky. Před Silvestrem Blanchard sepsal osmibodové vlákno na Twitteru.
1. „Aspekt, který se v diskusích o inflaci a politice centrálních bank často ztrácí. Inflace je v zásadě výsledkem distribučního konfliktu mezi firmami, zaměstnanci a daňovými poplatníky. Zastaví se teprve tehdy, když jsou jednotliví aktéři nuceni výsledek přijmout.“
Od roku 2002 byl průměrný vykazovaný hospodářský růst v autokraciích dvakrát rychlejší než v demokraciích. Znamená to, že diktátoři, přes jistou bezohlednost, jsou dobrými vládci? Dosáhneme vyšší životaní úrovně zvolením diktátora? economist.com/graphic-detail…
1/11
Nový výzkum Luise Martineze se to snaží zjistit. Porovnal satelitní snímky nočních světel a jejich jasu v jednotlivých zemích s vykazovaným HDP. Zkombinoval je s údaji think-tanku Freedom House o politických systémech zemí.
2/11
Za předpokladu, že nejdemokratičtější země uvádějí údaje o růstu přesně, použil satelitní údaje k odhadu, zda ostatní země uvádějí podhodnocené nebo nadhodnocené údaje HDP. Co zjistil?
Zelená revoluce přinesla výrazný nárůst produktivity v zemědělství. Jde o efekt kombinace moderních technologií, hnojiv, pesticidů a šlechtění nových odrůd. V roce 1970 byla vědci Normanu Borlaugovi, ústřední postavě Zelené revoluce, udělena Nobelova cena za mír.
1/17
Jaký byl dopad Zelené revoluce kromě zvýšení produktivity v zemědělství? Výzkum zkoumal ekonomický dopad vysoce výnosných odrůd plodin (HYV) v 84 rozvojových zemích v letech 1960-2000. nber.org/system/files/w…
2/17
Čísla jasně naznačují, že zelená revoluce byla velmi důležitým zdrojem hospodářského růstu v rozvojových zemích: zrychlení zavádění vysoce výnosných odrůd o 10 p.b. zvýšilo HDP na obyvatele přibližně o 15%.