Ukrajina je historicky nesmírně nábožensky rozmanitá a zdaleka se nejedná jen o křesťanství. Historicky třeba měla jednu z největších židovských komunit na světě. Rodačkou z Kyjeva byla např. premiérka Izraele Golda Meir 2/21
Na území Ukrajiny vznikl ortodoxní chasidismus, jeho zakladatel Baal Šem Tov je pohřben v městečku Medžybiž v Chmelnycké oblasti. Významným poutním místem ortodoxních Židů je např. město Umaň 3/21
Samostatným fenoménem jsou tzv. Karaimové. To je malý turkický národ z Krymu, který je podobný Tatarům, ale vyznává specifickou formu judaismu 4/21
Dnešní jižní Ukrajina zase byla po dlouhá staletí pod silným vlivem Osmanské říše a tudíž tu měl velkou tradici i islám. Dnes je nejvýraznější na Krymu, kde žijí Krymští Tataři. Ti jsou zde původním obyvatelstvem, které bylo v roce 1944 násilně deportováno do střední Asie 5/21
A teď tedy ke křesťanství. Historicky tu vzhledem k polské přítomnosti hrála velkou roli katolická církev. Tradičně platilo, že kdo je na 🇺🇦 katolík, ten je Polák. Velká centra jsou např. Lvov nebo Luck, ale historické katolické (polské) kostely se najdou i v Kyjevě 6/21
Velkým fenoménem západní 🇺🇦 je řeckokatolická církev. To jsou ve zkratce pravoslavní, kteří se v tehdejším Polsku v roce 1596 podřídili papeži. Jsou to tedy východní křesťané, kteří uznávají papeže. Jejich hlavním centrem je Lvov 7/21
Dodnes zůstali ve větší míře hlavně v Haliči. Ta po dělení Polska na konci 19. století připadla Rakousku, kde se mohla řeckokatolická církev rozvíjet. Zbytek 🇺🇦 byl součástí Ruského impéria, kde se v průběhu 19. stol. vrátili k pravoslaví 8/21
Největší rozkvět zažila řeckokatolická církev za metropolity Andreje Šeptyckého, po jehož smrti v roce 1944 ji Sověti rozpustili a formálně sloučili s ruským pravoslavím. K obnovení došlo v roce 1989 9/21
A teď k pravoslaví. K němu se hlásí zdaleka nejvíc Ukrajinců, přes 60 %. Historicky podléhala 🇺🇦 Konstantinopoli, ale v roce 1686 si ji pod sebe připojila Ruská pravoslavná církev 10/21
Po pádu Ruského impéria v roce 1917 a vyhlášení Ukrajinské lidové republiky se Ukrajinci pokusili vytvořit vlastní národní církev tzv. Ukrajinskou autokefální pravoslavnou církev. Ta byla zlikvidována ve 30. letech, poté působila v diaspoře a na 🇺🇦 se vrátila v roce 1990 11/21
V pravoslavném světě zůstávala na území 🇺🇦 jedinou uznávanou Ruská pravoslavná církev, která v roce 1990 vytvořila jako svou autonomní součást Ukrajinskou pravoslavnou církev (moskevský patriarchát) 12/21
V jejím celé stál ambiciózní metropolita Filaret, který pro ni chtěl získat úplnou nezávislost (autokefalii). To se mu nepodařilo, a proto se od Ruské pravoslavné církve odtrhl a v roce 1992 založil vlastní Ukrajinskou pravoslavnou církev (kyjevský patriarchát) 13/21
Tyto dvě církve si na Ukrajině dlouho konkurovaly. S postupem času se Ukrajinci přikláněli k neuznávané kyjevské církvi (spousta se ale deklarovala jako pravoslavní bez příslušnosti ke konkrétní církvi), ale moskevská pořád měla většinu farností a největší kláštery 14/21
Ke změně došlo po Majdanu. V roce 2018 se sjednotila autokefální a kyjevská církev a spolu s malou částí duchovních moskevské církve založili Pravoslavnou církev Ukrajiny (PCU). Její hlavou se stal metropolita Epifanij 15/21
Konstantinopolský patriarcha zároveň zrušil rozhodnutí z roku 1686, vrátil Kyjev pod svou jurisdikci a následně uznal PCU jako nezávislou církev 16/21
Ruská církev si ale na 🇺🇦 zachovala obrovský vliv (pořád měla nejvíc farností) a především majetek. Bez Ukrajiny, která je religióznější než Rusko, by ruské pravoslaví obrovsky oslabilo a ztratilo vliv v celém pravoslavném světě 17/21
Jejím největším klenotem zůstávala Kyjevskopečerská lávra - původně jeskynní klášter z 11. století. Lávry jsou vůbec nejposvatnější pravoslavné kláštery - na Ukrajině jsou 3, v Rusku jen 2 18/21
Kyjevská lávra (mimochodem památka UNESCO) formálně patřila státu, ale jako své hlavní sídlo ji měla Ukrajinská pravoslavná církev (moskevského patriarchátu) 19/21
Letos v lednu v lávře poprvé sloužil slavnostní vánoční mši metropolita Epifanij z PCU. Nyní dochází k definitivní změně, čímž symbolicky odzvání celému ruskému pravoslaví na 🇺🇦 20/21
1/17 Během 8 dní jsme procestovali části Mykolajivské, Chersonské, Doněcké a Charkovské oblasti. Byli jsme na osvobozených územích i v místech, kam Rusové nikdy nedošli, ale která byla nebo stále jsou v dosahu ruského dělostřelectva
2/17 V obecné rovině se situace velmi silně liší místo od místa, a to i na dříve okupovaném území. Kompletně zničená města a vesnice jsou jen tam, kde byla fronta – z míst, která jsme projížděli, to je pomezí Mykolajivské a Chersonské oblasti, město Lyman či okolí Svjatohirsku
3/17 Naopak sídla, která Rusové opustili bez boje, jsou obvykle v dobrém stavu, což platí i pro město Cherson, kde je jen relativně málo fyzických škod (část mimochodem způsobená 🇺🇦 útoky na objekty, které využívali Rusové - na foto odvolací soud zničený 🇺🇦 útokem v létě)
VLÁKNO: Všude se teď objevují alarmistické prognózy, jak Rusko chystá invazi na Ukrajinu.Tyhle scénáře ale evidentně ani z vlaku neviděly mapu 🇺🇦 a absolutně neznají reálie.Pojďme si shrnout,proč by byla taková invaze pro 🇷🇺 extrémně vyčerpávající a proto je velmi nepravděpodobná
Samozřejmě platí, že 🇺🇦 má mnohem slabší vojenský potenciál než 🇷🇺, jenže 🇺🇦 není malinká Gruzie nebo Čečensko, ale největší země Evropy s nějakými 40 miliony obyvatel, a to už je pořádné sousto
Obsadit vojensky nějaké území nemusí být až tak těžké (byť v případě 🇺🇦 do toho vstupuje zmíněná velikost země), ale mnohem těžší je ho udržet pod kontrolou viz např. Afghánistán