Šlo o nejintenzivnější vyšetřování v dějinách amerického padělatelství, tajná služba Muže č. 880 hledala více než 10 let. Ale když nakonec agenti tajemného padělatele dopadli, nestačili se divit. Emerich Jeuttner se před nimi neskrýval a bylo mu 73 let. #sobotnivlaknoUSA
Juettner emigroval do USA z Rakouska v r.1890 ve 13 letech a New Yorkem se pak protloukal jako pozlacovač rámů a údržbář. Taky navrhl foťák a žaluzie, ale patenty nikdo nekoupil. V r.1937 mu však zemřela žena a on se v 61 letech uprostřed hospodářské krize ocitl sám, na mizině.
Juettner začal sbírat haraburdí a veteš po městě. Ale nakonec se rozhodl pro padělání. Vyfotil jednodolarovou bankovku, podobu bankovky převedl na zinkovou destičku a detaily designu dokreslil ručně. Na ruční tiskárně pak podomácku začal tisknout padělky jednodolarových bankovek.
Padělky Juettner nikdy nepoužil 2x na stejném místě, za týden utratil max 15 dolarů. Nakupoval po celém Manhattanu, v hospodách, obchodech v metru. Padělky ale vypadaly komicky: tvář prezidenta Washingtona byla odlišná, jeho jméno zkomolené, papír nekvalitní, čísla bankovek mimo.
Když se padělky dostaly k federálním agentům, mysleli si, že si z nich někdo dělá srandu. Padělat jednodolarovky nikomu nemohlo stát za to, navíc v takové kvalitě. První padělek Tajná služba získala hned druhý den Juettnerovy padělatelské kariéry a založila na něj složku č. 880.
Přestože byly padělky otřesné kvality, jejich autor agentům unikal. Během měsíců nashromáždili skoro 600 vzorků, ale vůbec netušili, kdo by mohl být pachatelem, tajemným Mužem č. 880. Vyvěsili 200 tisíc varovných plakátků v 10 tisících obchodech na Manhattanu. Ale deset let nic…
Hon na padělatele se prodražoval a v roce 1947 už šlo o nejdražší vyšetřování padělání v dějinách USA. Ale pak přišel požár v domě, kde Juettner bydlel, a bankovky i destičky skončily vyhozené na ulici, kde je nalezla parta kluků, jejichž rodiče později uvědomili Tajnou službu.
Agenti zjistili, kde kluci bankovky a destičky našli a vydali se zatknout podezřelého. Jenomže když vrazili do bytu Juettnera, nečekal tam na ně úlisný podvodník se zbraní, ale 73letý vychrtlý, skoro bezzubý, ale žoviální důchodce, který se navíc ke všemu okamžitě přiznal.
Juettner skončil před soudem, hrozilo mu 30 let vězení. Tvrdil, že nikdy nenakoupil za více než dolar, takže nikoho neokradl o více než dolar. Žoviálnost a bezprostřednost Juettnera na soudce zapůsobila a padělatel od soudu odešel pouze s trestem 1 rok a 1 den. A pokutou 1 dolar.
Juettnerův příběh nejhledanějšího a zároveň nejnešikovnějšího padělatele posloužil jako námět oscarovému snímku Mister 880 s Burtem Lancasterem, který nakonec padělateli vynesl více peněz než kariéra zločince. Zemřel v roce 1955 ve věku 79 let.
Jméno Lewis Hine si asi vybavíte díky ikonickým fotkám dělníků na stavbě Empire State Building. Ale Hine už byl v té době slavný díky něčemu jinému: fotografiím dětských dělníků, mnohdy imigrantů, i těch českých. Na pár z nich se podívejte v dnešním krátkém #sobotnivlaknoUSA
Děti českých imigrantských rodin zachytil třeba při práci na řepných polích v Michiganu (první foto) nebo na bavlníkových polích v Texasu (druhé, třetí a čtvrté foto).
Pořídil fotografie dětí pracujících v konzervárnách, kde se noži nešetřilo, viz fotografie devítileté Minnie z roku 1911 (první foto) a Ralpha (druhé foto).
15.1.1919 se v Bostonu rozlilo téměř 9 milionů litrů melasy, které se valily ulicemi 4,5m vlnou rychlostí přes 50 km/h. Incident si vyžádal 21 mrtvých a 150 zraněných, kteří uvízli v tuhnoucím sirupu nebo je zranily padající budovy. Melasa byla cítit ještě roky. #sobotnivlaknoUSA
1. světová si vyžádala zvýšenou výrobu průmysl. alkoholu, vyráběného z karibské melasy, hlavně na výrobu dynamitu a dalších výbušnin. Firma United States Industrial Alcohol si na severu Bostonu v r. 1915 postavila 15m nádrž na melasy, ale s kvalitou nádrže si starosti nedělala.
Ocel, z níž nádrž vyrobili, obsahovala málo manganu a při teplotách pod 15°C se stala křehkou. Nádrž opakovaně skřípala, melasa z ní stále vytékala. Na nýty byl přílišný tlak. Viditelné díry a stížnosti firma ignorovala. Katastrofa přišla poté, co nádrž čerstvě naplnili po okraj.
Nevlastní rodina ji využívala jako služku, příbuzný rodiny ji znásilnil, v 17 otěhotněla. Obvinili ji ze slabomyslnosti, zavřeli do ústavu, kde ji sterilizovali a Nejvyšší soud USA tuto sterilizaci posvětil. Dnešní děsivé #sobotnivlaknoUSA je o Carrie Buck a případu Buck v Bell.
Carrie Buck se narodila r.1906, matka ji vychovávala sama. Carrie trávila spoustu času na ulici. Toho si všimla rodina Dobbsových a požádala soud o opatrovnictví čtyřleté holčičky. Carrie začala chodit do školy, známky měla solidní, ale po 6. třídě ji Dobbsovi ze školy stáhli.
Carrie u Dobbsových pracovala, ti ji pronajímali do dalších rodin. Ve 14 letech shledal soud matku Carrie slabomyslnou: kvůli obviněním z prostituce, žádnému zaměstnání a příjmům ji soudce označil za slabomyslnou a svěřil ji do péče Kolonie pro slabomyslné a epileptiky.
Dnešní krátké #sobotnivlaknoUSA vám ukáže, jak a proč v 50. letech v USA ve velkém zakazovali komiksy. Batman a Robin prý byli homosexuálové a Wonder Woman lesbička, jiné komiksy měly být příliš násilné a krvavé, nebo podporovaly mezirasové vztahy. Zkrátka nastala morální panika.
Období 1938 – kdy se objevil Superman a superhrdinové – až 1950 je považováno za zlatou éru komiksů. Komiksy byly všude a psali je lidé, kteří do standardního knižního průmyslu měli omezený přístup. V r. 1948 se prodalo 80-100 milionů komiksů měsíčně se ziskem 72 milionů dolarů.
Ale cenová a fyzická dostupnost komiksů dětskému publiku začala vadit některým církvím a rodinným skupinám (připomíná vám to něco?). Hlavně když se vývoj komiksů vydal směrem k hororu a na oblibě získávaly brutální komiksy jako Tales from the Crypt nebo Grim Fairy Tale.
1/8 Krátké vlákno🧵k politickým a občanským důsledkům zrušení práva na potrat, respektive přesunutí rozhodování o existenci práva na potrat na státní úroveň. Pokusím se zkrátka vysvětlit, co teď ženy a politiku v USA čeká. Typická Američanka podstupující potrat je (z NY Times):
2/8 Precedent Roe v Wade hrál silnou roli v rozložení politických preferencí voličů. Nyní budou muset Republikáni před každými prezidentskými, guvernérskými a kongresovými volbami vysvětlovat, proč podporují zákaz potratů a trestání těch, které jej poruší. seznamzpravy.cz/clanek/audio-p…
3/8 S tím souvisí vymáhání tvrdých zákonů, které teď necelá polovina států USA zavede. Jak budou politici obhajovat zatýkání a trestání žen za nelegální potraty? Jak budou využívány moderní sledovací technologie, včetně aplikací pro sledování menstruačního cyklu a plodných dnů?
Minule jste si mohli přečíst o Bessie Coleman, první černošské držitelce mezinárodní pilotní licence, která ve věku 34 let zemřela v dubnu 1926. Dnešní #sobotnivlaknoUSA představí její pokračovatele a první černošské piloty transkontinentálního letu z roku 1932: Létající tuláky.
Štafetu průkopníka letectví mezi Afroameričany převzal po Bessie Coleman plukovník William J. Powell. Sloužil v 1. světové a chtěl se naučit létat, ale stejně jako Bessie jej většina škol odmítla – výjimkou se stala letecká škola v Los Angeles, kam Powell nastoupil v roce 1928.
Po získání pilotní licence si Powell otevřel aeroklub a leteckou školu Bessie Colemanové, aby uctil památku zesnulé průkopnice. Začal plánoval túru po několika desítkách měst se svými studenty, mezi nimiž bylo i několik žen. Chtěl tak rozšířit povědomí o letectví mezi černochy.