😨 Vnímání vlivu stresu na zdraví působí totiž spolu s množstvím stresu. Jejich kombinace pak souvisí se zvýšeným rizikem předčasného úmrtí. Konkrétně: hlášení velkého množství stresu a vnímání toho, že stres hodně ovlivňuje zdraví, zvyšovalo riziko předčasného úmrtí o 43%.
2/7
🔭 Studie ukázaly, že negativní (tj. pesimistická) očekávání životních událostí předpovídají špatné fyzické a duševní zdraví a častější nemocnost.
3/7
💪 Odolnost je důležitým a často přehlíženým zdrojem pro zvládání stresu. Jedinci, kteří v minulosti zažili mírnou nepřízeň osudu, vykazují větší odolnost vůči nedávné nepřízni osudu.
4/7
Odolní jedinci tedy nemusí vnímat, že stres ovlivňuje jejich zdraví, nebo nemusí pociťovat negativní zdravotní následky, i když čelí velkému stresu.
5/7
🫣 Ti, kteří vnímají, že stres ovlivňuje jejich zdraví, mohou věřit, že své zdraví nemohou ovlivnit, protože je dáno vnějšími okolnostmi => sebenaplňující očekávání.
6/7
👨✈️ Podpora aktivních pokusů o řešení problémů a zvýšení pocitu kontroly jednotlivce nad úrovní stresu a zdravím tak může potenciálně vést k lepším zdravotním výsledkům, protože umožní jednotlivcům lépe využívat zdroje pro zvládání stresu.
7/7
• • •
Missing some Tweet in this thread? You can try to
force a refresh
Data ukazují, že s teenagery je něco špatně. Ať se podíváte na téměř jakýkoliv indikátor, tak duševní zdraví mladých lidí se hroutí. A bod zlomu je zlověstně podobný: 2010 plus minus rok nebo dva. Doba, kdy se chytré telefony staly všudypřítomnými. buff.ly/3yrk7xB
1/6
😔 Prudce vzrostl podíl těch, kteří se považují za neúspěšné, kteří si dělají velké starosti a kteří jsou nespokojeni se svým životem. Vzrostl podíl středoškoláků, kteří tvrdí, že jejich život často nemá smysl.
2/6
😢 Podobné trendy najdeme na obou stranách Atlantiku. Ve Francii se počet depresí mezi mladými lidmi ve věku 15 až 24 let za posledních deset let zčtyřnásobil.
3/6
Když si ekonomika projde bankovní krizí, aniž by to vyvolalo nějaký zásadní pokles cen bankovních titulů na finančních trzích, tak to má negativní dopad na ekonomiku, ale nijak zásadní.
1/9
V takovém případě totiž ekonomika (růst HDP) zpomalí o necelý jeden procentní bod, ale pozvolně = za tři roky. Po pěti letech je růst zpět na svém trendu.
2/9
Něco jiného je, když se k tomu přidá pokles cen akcií bank. V případě pokles cen o 30% a více ekonomika sníží růst o cca 1,5 procentní bod už v prvním roce. Tam se to ale nezastaví: a o necelé 3pb ve třetím roce.
3/9
Když se neshodneme, tak zpřísnění měnové politiky má větší negativní dopady na reálnou ekonomiku a zaměstnanost a méně snižuje inflaci. To je přesně, co nechcete, když potřebujete měnovou politiku zpřísnit hodně, protože vám utíká inflace.
1/7
V makroekonomických modelech se často předpokládá, že lidi a firmy dokonale vyhodnocují současný stav a informace. Ve skutečnosti to děláme jen omezeně, protože je to nákladné (peníze a čas) a nedokonalé (revize, zpoždění apod.). To má ale makroekonomické dopady.
2/7
Ve skutečnosti informační náklady neumíme měřit. Výzkum Bank of England je aproximuje mírou shody na prognóze. Čím panuje nižší shoda ohledně prognózy například HDP, tím obtížnější je pozorovat současné ekonomické podmínky. bankofengland.co.uk/working-paper/…
3/7
Pokud chcete řešit problémy, tak musíte vědět, jestli jde o problém silných nebo slabých článků/vazeb. Jejich záměna může vést ke špatným politikám. Adam Mastroianni o tom moc pěkně píše na svém blogu. experimental-history.com/p/science-is-a…
1/24
Problémy se slabými články jsou problémy, u nichž celková kvalita závisí na tom, jak dobrá je nejhorší věc. Tohle známe: řetěz je tak silný, jako jeho nejslabší článek.
Problémy slabých článků proto řešíme tak, že nejslabší články posílíme nebo je zcela odstraníme.
2/24
Příkladem je bezpečnost potravin. Nechcete jíst nic, co vás zabije. Proto stát kontroluje kvalitu potravin, jejich výrobu, stanovuje normy, zakazuje nebezpečné potraviny. Bylo by chybou, kdyby se místo toho soustředil, aby nejbezpečnější potraviny byly ještě bezpečnější.
"Druhá studená válka se tak trochu podobá první světové válce - jde o holý souboj národních sil a zájmů. A pokud se z ní USA pokusí udělat ideologický boj, může se jim to vymstít." píše Noah Smith
1/7
Mark Leonard: "Západní lídři věří, že brání řád založený na pravidlech [a] že se svět polarizuje mezi demokraciemi vázanými pravidly a agresivními autokraciemi...
2/7
Ale myšlenka, že západní vlády chrání řád založený na pravidlech, však není pro mnoho lidí na světě přesvědčivá, kdyžuvážíme, že západní vlády jej již samy na mnoha frontách opustily...
3/7
Jaké síly vedou k úpadku národů, politickým turbulencím a rozkladům a revolucím? V červnu výjde kniha, slibuje, že dokázala na základě kvantitativních metod najít společný jmenovatel a popsat obecný proces úpadku.
1/21
Autorem je Peter Turchin, který se zabývá se komplexitou v oboru nazvaném kliodynamika = pomezí sociální a kulturní evoluce, historické makrosociologie, hospodářských dějin, matematického modelování dlouhodobých sociálních procesů a konstrukce historických databází.
2/21
Branko Milanovic na svém blogu představuje hlavní závěry z této knihy: Turchinův model úpadku má jednu proměnnou. A tou je nerovnost (v příjmech nebo bohatství). branko2f7.substack.com/p/the-chronicl…