🎯 Inspirace od Scotta Gallowaye, překonání introvertnosti a umění vyprávět příběhy 🚀
V poslední době jsem četl (opět) skvělý článek od Scotta Gallowaye o důležitém aspektu v naší společnosti, který mi něco připoměn: o umění vyprávět příběhy.
1/9
Scott zdůrazňuje, že firmy jsou definovány svými příběhy, které mají obrovský vliv na jejich úspěch. A co je zajímavé, odvětví public relations stále roste s ročním obratem ve výši 100 miliard dolarů.
2/9
🌍 Například Amazon zaměstnává téměř 1900 lidí jen v divizi PR a komunikace. To je skoro dvojnásobek počtu novinářů v novinách, které vlastní Jeff Bezos.
3/9
Velké technologické společnosti jako Amazon, Apple, Google, Meta a Microsoft mají téměř tolik zaměstnanců v PR/komunikaci jako je scenáristů v USA. 📈
4/9
Máme tendenci se ptát, na které předměty nebo dovednosti by se naše děti měly soustředit, aby byly úspěšné. STEM? IT? Humanitní vědy?
Podle Scotta Gallowaye je schopnost vyprávět příběhy zásadní. To platí pro firmy, i pro jednotlivce.
5/9
Ale Scott nabízí několik cenných rad:
✅ Poslouchejte a buďte lovcem příběhů.
✅ Vyhodnocujte a zkoušejte nové myšlenky.
✅ Rámujte své příběhy (pomocí metafor, vizuálních prezentací, humoru...)
✅ Překonejte svůj strach a vystupte z komfortní zóny.
6/9
Můj osobní příběh. Jsem introvert, který nikdy neměl chuť vystupovat před diváky. Ale překonat svůj strach bylo zásadní, abych mohl dělat práci, která mě baví. Naučil jsem se prezentovat. I když jsem stále introvertní, dokážu se proměnit na pódiu nebo před kamerou.
7/9
Tim Harford to popisuje přesně, jak důležité je rámování "Jako introvert miluji mluvení na veřejnosti, protože se mi líbí být sám a nikdy nejste více sám, než když jste na pódiu. (...) Je to skvělý způsob, jak komunikovat s lidmi, protože vám do toho okamžitě nemluví."
8/9
Prezentujete rádi? Jak se vám daří překonat strach? 📢
Naprosto fascinující - studie ukázala, že "náklady na regulaci" by mohly být popsány ve stylu "Vítejte v našem klubu, ale nemůžete se přidat." 😅
Od roku 1970 (USA) může zvýšená regulace vysvětlit 31-37% nárůstu tržní síly = pokles konkurernce! 🚀 buff.ly/3WflFGh 1/5
Kdo by si myslel, že větší firmy, se svými armádami právníků a lobbistů, jsou schopny lépe se vypořádat s regulační zátěží? 🕵️♂️ Na druhou stranu, startupy, i když jsou štíhle a rychlé, mohou mít těžší čas při jednání s úřady. 👮♂️💼
2/5
Čísla: regulace stojí malou firmu průměrně 9 093 USD na zaměstnance, zatímco velkou firmu jen 5 246 USD. Hmm... je to jako platit za vstup do parku rozdílné ceny. A jen někteří mohou jít na houpačky. 🎠🎢
3/5
Data ukazují, že s teenagery je něco špatně. Ať se podíváte na téměř jakýkoliv indikátor, tak duševní zdraví mladých lidí se hroutí. A bod zlomu je zlověstně podobný: 2010 plus minus rok nebo dva. Doba, kdy se chytré telefony staly všudypřítomnými. buff.ly/3yrk7xB
1/6
😔 Prudce vzrostl podíl těch, kteří se považují za neúspěšné, kteří si dělají velké starosti a kteří jsou nespokojeni se svým životem. Vzrostl podíl středoškoláků, kteří tvrdí, že jejich život často nemá smysl.
2/6
😢 Podobné trendy najdeme na obou stranách Atlantiku. Ve Francii se počet depresí mezi mladými lidmi ve věku 15 až 24 let za posledních deset let zčtyřnásobil.
3/6
Když si ekonomika projde bankovní krizí, aniž by to vyvolalo nějaký zásadní pokles cen bankovních titulů na finančních trzích, tak to má negativní dopad na ekonomiku, ale nijak zásadní.
1/9
V takovém případě totiž ekonomika (růst HDP) zpomalí o necelý jeden procentní bod, ale pozvolně = za tři roky. Po pěti letech je růst zpět na svém trendu.
2/9
Něco jiného je, když se k tomu přidá pokles cen akcií bank. V případě pokles cen o 30% a více ekonomika sníží růst o cca 1,5 procentní bod už v prvním roce. Tam se to ale nezastaví: a o necelé 3pb ve třetím roce.
3/9
😨 Vnímání vlivu stresu na zdraví působí totiž spolu s množstvím stresu. Jejich kombinace pak souvisí se zvýšeným rizikem předčasného úmrtí. Konkrétně: hlášení velkého množství stresu a vnímání toho, že stres hodně ovlivňuje zdraví, zvyšovalo riziko předčasného úmrtí o 43%.
2/7
🔭 Studie ukázaly, že negativní (tj. pesimistická) očekávání životních událostí předpovídají špatné fyzické a duševní zdraví a častější nemocnost.
3/7
Když se neshodneme, tak zpřísnění měnové politiky má větší negativní dopady na reálnou ekonomiku a zaměstnanost a méně snižuje inflaci. To je přesně, co nechcete, když potřebujete měnovou politiku zpřísnit hodně, protože vám utíká inflace.
1/7
V makroekonomických modelech se často předpokládá, že lidi a firmy dokonale vyhodnocují současný stav a informace. Ve skutečnosti to děláme jen omezeně, protože je to nákladné (peníze a čas) a nedokonalé (revize, zpoždění apod.). To má ale makroekonomické dopady.
2/7
Ve skutečnosti informační náklady neumíme měřit. Výzkum Bank of England je aproximuje mírou shody na prognóze. Čím panuje nižší shoda ohledně prognózy například HDP, tím obtížnější je pozorovat současné ekonomické podmínky. bankofengland.co.uk/working-paper/…
3/7
Pokud chcete řešit problémy, tak musíte vědět, jestli jde o problém silných nebo slabých článků/vazeb. Jejich záměna může vést ke špatným politikám. Adam Mastroianni o tom moc pěkně píše na svém blogu. experimental-history.com/p/science-is-a…
1/24
Problémy se slabými články jsou problémy, u nichž celková kvalita závisí na tom, jak dobrá je nejhorší věc. Tohle známe: řetěz je tak silný, jako jeho nejslabší článek.
Problémy slabých článků proto řešíme tak, že nejslabší články posílíme nebo je zcela odstraníme.
2/24
Příkladem je bezpečnost potravin. Nechcete jíst nic, co vás zabije. Proto stát kontroluje kvalitu potravin, jejich výrobu, stanovuje normy, zakazuje nebezpečné potraviny. Bylo by chybou, kdyby se místo toho soustředil, aby nejbezpečnější potraviny byly ještě bezpečnější.