O vysídlení sto tisíc japonských Američanů do sběrných táborů po Pearl Harboru víte. Ale věděli jste, že za armádu pak v segregovaném pluku bojovalo 10 tisíc japonských Američanů? Získali rekordní počet ocenění, zvítězili v jedné z nejtvrdších evropských bitev. #sobotnivlaknoUSA
Pluk s označením 442nd Regimental Combat Team vznikl v únoru 1943. Tvořili jej japonští Američané 2. generace, ale velitelem a nejvyššími důstojníky byli běloši. Dvě třetiny vojáků pocházely z Havaje (ta nebyla státem). V pluku byli dělostřelci, pěchota i kapela a zdravotníci.
Připravovali se v Camp Shelby v Mississippi, v té době v Evropě působil Stý pěchotní prapor, segregovaná jednotka japonských Američanů. Pluk byl po výcviku přesunut do Itálie a v srpnu 1944 byl k němu připojen právě Stý prapor. Jejich heslem se stalo Go for Broke, Riskuj všechno.
Na podzim 1944 se podíleli na spojenecké invazi Francie, osvobodili městečka Bruyeres and Biffontaine od nacistů. A pak dostali volno, které jim však zrušili, protože se ve Vogézách „ztratil“ prapor 275 texaských vojáků, které se nedařilo Spojencům osvobodit z německého obležení.
Část japonsko-amerického pluku proti 6 tisícům německých vojáků bojovala 5 dní a osvobodila 211 Texasanů. Přišli přitom o 800 vojáků. Velení šokovala jejich chrabrost i počet vojáků, o něž při záchranné misi přišli. Texaský guvernér hrdiny v roce 1962 jmenoval čestnými Texasany.
Japonští Američané následně osvobozovali severní Itálii, tentokrát po boku segregovaných afroamerických pěchotních jednotek. Celkem 442. pluk získal 4 tisíce Purpurových srdcí, 4 tisíce bronzových hvězd, 560 stříbrných hvězd, 21 Medals of Honor (nejvyšší vyznamenání).
Vojáci ve 442. pluku byl mnohdy dobrovolníci, chtěli dokázat věrnost USA, navzdory pochybnostem o loajalitě jap. Američanů. Například Sadao Munemori, který padl v Itálii, působil v armádě už před Pearl Harborem a sloužil i když jeho rodina trpěla v americkém internačním táboře.
442. pluk taky byl u osvobozování koncentračního tábora Dachau.
V pluku rovněž sloužil Daniel K. Inouye, který od roku 1959 sloužil jako první federální kongresman za Havaj, od roku 1962 jako vůbec první senátor z nejnovějšího státu Unie.
Někteří vojáci z 442. pluku získali ocenění za chrabrost hned po 2SV, zbytek si na ně musel počkat až do roku 2010, kdy Kongres schválil zákon oceňující celý pluk. V roce 2012 je ocenila i francouzská vláda. Jedná se o nejvíce vyznamenanou jednotku americké armády v dějinách.
Prezidentu Trumpovi se tento týden povedlo to, co nedokázal během 1. mandátu a po čem republikáni toužili už v 90. letech: rozpouštění Agentury pro mezinárodní rozvoj (USAID). Vznikla za Kennedyho, pomáhala šířit americký vliv a působila po revoluci i v ČR a SR. #sobotnivlaknoUSA
V r.2024 agentura poskytla 45 % veškeré humanitární pomoci na světě, šlo o přístup k pitné vodě, zdravotnictví, energetiku, pomoc při katastrofách, potravinovou pomoc atd. Část amer. veřejnosti dlouhodobě věří, že rozpočet agentury tvoří 25 % vládního rozpočtu. Je to míň než 1 %.
Agenturu nechal v r.1961 založit prezident Kennedy. Díky úspěchům Marshallova plánu americké vlády zjistily, jak rozvojová pomoc může pomáhat šířit americký vliv a bránit postupu totalitních ideologií. Eisenhower v tom sice budoucnost neviděl, ale za Kennedyho se situace změnila.
Dva mrtví agenti FBI, jejich *vrah* strávil 50 let ve vězení. Za jeho propuštění orodoval papež, hvězdy Hollywoodu a stovky lídrů domorodých kmenů. Leonard Peltier se letos konečně dostane z vězení. Celé generace domorodých obyvatel na tuto chvíli čekaly. #sobotnivlaknoUSA
Aktivismus za občanská práva domorodých obyvatel má dlouhou historii. Moderní éra se datuje k roku 1968, kdy po vzoru afroamerických organizací z hnutí za občanská práva vznikl American Indian Movement (AIM). Jeho cílem byl boj proti všemožné diskriminaci indiánů v Minneapolis.
Podobně jako Afroameričané se aktivisté z AIM nejprve zaměřili na policejní brutalitu, zdravotní služby, obč. práva. Jejich protesty a aktivity byly nenásilné, i když později došlo i k násilným incidentům. AIM se svými protestními akcemi celonárodně proslavila, inspirovala další.
Netflix včera vydal film Six Triple Eight/Poštovní prapor, který zpracovává skutečný příběh afroamerických pošťaček, které v roce 1945 dostaly za úkol roztřídit a rozeslat miliony nedoručených dopisů vojáků z fronty. Tady je k tomu trochu zrecyklované #sobotnivlaknoUSA
Ženský armádní sbor (WAC) vznikl na dobrovolnické bázi v r. 1942 a o rok později byl začleněn do armády USA. Černošky byly jeho součástí od počátku, nakonec jich v něm působilo na 6500. Na rozdíl od námořnictva nebo arm. sboru zdrav. sester, které černošky systematicky nebraly.
I v rámci WAC černošky sloužily v segregovaných budovách, kasárnách, jídelnách a rekreačních zařízeních. Pracovaly jako kuchařky, sekretářky, úřednice, umývaly toalety. To všechno na americké půdě. Ale v listopadu 1944 došlo ke zlomu a bylo jim umožněno sloužit v Evropě.
Dnešní #sobotnivlaknoUSA je o hovně. Lépe řečeno je o problémech, které způsobovaly koňské výkaly v New York City na přelomu 19. a 20. století. Ve městě totiž tehdy pobývalo 100 až 200 tisíc koní, jejichž výkaly a moč plnily ulice a byly všude cítit.
Koně byli ještě v 19. století využíváni pro veřejnou dopravu ve velkých městech jako Londýn nebo NYC. Právě ve Velkém Jablku se v polovině století rozmohly koněspřežné dráhy. Dva koně byli třeba na jednu 4hodinovou směnu jednoho vozu.
V 70. letech 19. století Newyorčané vykonali cca 100 milionů cest těmito vozy, takže městem se ještě v 80. letech pohybovalo přes 150 tisíc koní vozících lidi i náklad. Každý kůň přitom denně vykálel skoro 10 kg. Ročně šlo ve městě o 100 tisíc tun výkalů a 38 milionů litrů moči.
Post-olympijské vlákno. V amerických médiích se objevil příběh, jak američtí olympionici/čky co nejvíce využívají zdarma služeb polikliniky v olympijské vesnici, protože buďto nemají pojištění, nebo by se v USA nedoplatili ani s ním. Tak to tu krátce vysvětlím #sobotnivlaknoUSA
Olympijská vesnice vznikla v dost jednoduché podobě v Paříži v r.1924, ale teprve od her v Los Angeles 1932 se, díky Coubertinovým snahám, bavíme o opravdových vesnicích pro olympioniky. LA tehdy postavilo modulární bungalovy pro 2 tisíce sportovců. 126 sportovkyň bylo v hotelu.
Ve vesnici byl k dispozici amfiteátr, cestičky (neudělaly z nich vozovky, protože parcela s vesnicí byla jen pronajatá), separátní blok sprch, prostorné jídelny. A nonstop nemocnice vybavená rentgenem a laboratoří. Od té doby se nemocnice v olympijských vesnicích rozrůstají.
Beyoncé včera vydala „country“ album. Singl Texas Hold 'em sice jedna oklahomská rádiová stanice odmítala hrát a country puristi počin Beyoncé přezírají, ale toto album navazuje na pozapomenutou historii bohatého vlivu a přítomnosti černochů v country music. #sobotnivlaknoUSA
Bendžo, na němž stojí základy country, je původně západoafrický nástroj, na nějž hrávali černošští otroci. Populární divadelní (rasistická) minstrelská představení následně nástroj rozšířila i mezi většinovou populaci – odtud vznikne žánr hillbilly, na nějž navazuje country.
První country songy vycházely z černošských spirituálů a dalších druhů kostelní hudby. Například z chvalozpěvu When the World Is On Fire se stal v r.1928 hit Little Darling, Pal of Mine od slavné Carter Family a z toho později vznikne Guthrieho ikonická This Land is Your Land.