Do 60. let 20. století neměly USA dostatek zdravotnických záchranářů. Ti, co přijížděli k nehodám, navíc neměli dostatečné vzdělání a zkušenosti. Lidé zbytečně trpěli a umírali při nehodách. Až rakouský žid českého původu a skupina Afroameričanů situaci změnila. #sobotnivlaknoUSA
V r.1966 americká Akademie věd vyhodnotila, že systém rychlé zdravotnické pomoci je v děsivém stavu. Jen v r.1965 52 milionů zranění při nehodách zabilo 107 tisíc Američanů, dočasně zmrzačilo 10 milionů a natrvalo poškodilo zdraví 400 tisícům. Škody dosahovaly 18 miliard dolarů.
Když lidé při nehodách zavolali o pomoc, přijeli funebráci s pohřebním vozem, v něm nosítka. Nebo přijeli policisté, bez znalostí, jinde třeba dobrovolní hasiči. Ale většinou nemohli poskytnout víc, než odvoz do nemocnice. A tak lidé zbytečně umírali nebo končili zmrzačení.
V Pittsburghu tehdy pracoval rakouský žid českého původu Peter Safar, „autor“ kardiopulmonární resuscitace. V r.1966 mu na následky astmatického záchvatu zemřela dcera, protože jí neměl kdo poskytnout zdravotní péči při převozu do nemocnice. A tak Safar přišel s řešením.
Nejprve navrhl, jak by měla vypadat moderní sanitka a její vybavení. A následně dal dohromady první ucelený výcvikový kurz pro zdravotnické záchranáře. Věděl totiž, že tu práci nemůže vykonávat ledasjaký lékař nebo zdravotní sestra. Potřeboval nový typ lékařského profesionála.
Safar chtěl obyčejné lidi, protože jen tak šlo nápad reprodukovat ve městech po celých USA. Jako první frekventanti tak začali kurz navštěvovat Afroameričané z místní organizace Freedom House, která rozvážela zeleninu chudým černochům ve vyloučené oblasti s názvem Hill District.
Dobrovolníci z Freedom House původně zamýšleli, že začnou černochy z vyloučených oblastí vozit do nemocnic na prohlídky. Ale během osmiměsíčního kurzu se naučili řešit infarkty, záchvaty, porody, či dušení. K prvním případům vyjeli během protestů po atentátu na MLK v r.1968.
Safar získal pro Freedom House Ambulance federální grant, pracoval pak jako poradce pro rozvoj rychlé zdravotnické pomoci v Bílém domě. A vedení sanitek přenechal doktorce Nancy Caroline, která ještě zvedla profesionální úroveň služby a následně řídila i službu městských sanitek.
Program pro černošské záchranáře fungoval do roku 1975. Podle údajů z r.1972 byli záchranáři z Freedom House schopni správně ošetřit pacienty v 89 % případů. Naopak policie a dobrovolníci pouze v 38 %, resp. 13 %. K r. 1972 měla služba 35 členů, vyjela k 7 tisícům případů ročně.
Služba fungovala v různých čtvrtích, i bělošských. Někteří bělošští pacienti se nechtěli nechat ošetřit a celkově důvěra v lékařskou péči „na ulici“ a ještě od černochů nebyla příliš vysoká. Ale lékaři a sestry rychle pochopili přínos, sestry dokonce začaly jezdit na vyjížďky.
V jednom případě dokonce jeden z černošských záchranářů, John Moon, musel intubovat pacienta – což se nejspíš nikdy do té doby takto venku, na ulici, mimo nemocnici (kromě bojišť) nedělalo. Doktor na příjmu byl ze schopnosti Moona paf a černošským sanitkám případ dodal kredit.
Město nakonec službu poskytovanou Freedom House zrušilo a včlenilo do vlastní služby. Řada lidí, kteří se podíleli na programu Freedom House následně uspěla v politice, u policie a hasičů. Získali lékařské vzdělání, doktoráty. A služba posloužila jako vzor ostatním městům.
Beyoncé včera vydala „country“ album. Singl Texas Hold 'em sice jedna oklahomská rádiová stanice odmítala hrát a country puristi počin Beyoncé přezírají, ale toto album navazuje na pozapomenutou historii bohatého vlivu a přítomnosti černochů v country music. #sobotnivlaknoUSA
Bendžo, na němž stojí základy country, je původně západoafrický nástroj, na nějž hrávali černošští otroci. Populární divadelní (rasistická) minstrelská představení následně nástroj rozšířila i mezi většinovou populaci – odtud vznikne žánr hillbilly, na nějž navazuje country.
První country songy vycházely z černošských spirituálů a dalších druhů kostelní hudby. Například z chvalozpěvu When the World Is On Fire se stal v r.1928 hit Little Darling, Pal of Mine od slavné Carter Family a z toho později vznikne Guthrieho ikonická This Land is Your Land.
Bitva v Bamber Bridge za 2. sv. války. Že jste o ní nikdy neslyšeli? Nesvedla totiž proti sobě Spojence a Německo, ale bělochy a černochy v americké armádě. Trvala přes 5 hodin, padlo v ní přes 400 výstřelů a na konci zbyl jeden mrtvý černošský voják. #sobotnivlaknoUSA
Mezi roky 1942 a 45 v Británii působily skoro 2 miliony afroamerických vojáků (10 % amerických jednotek ve VB). I kvůli segregačním zákonům, které bohužel platily i v armádě, sloužili černoši především v nebojových, technických jednotkách. Veleli jim běloši.
Ve vesnici Bamber Bridge, cca 50 km od Manchesteru, sídlila logistická jednotka černošských vojáků. Důstojníci byli běloši a bělošská byla i jednotka vojenské policie kousek od vesnice. Místní černochy přivítali, hostili, chovali se k nim slušně, ženy s nimi tancovaly, pily.
Je libo dům poštou? Firma Sears & Roebuck na začátku 20. století prodávala modulové domy přes katalog. Objednali jste si typ domu, kusy přišly vlakem a poštou domů a dům jste za pár měsíců postavili. Cenově všem dostupné, kvalita vysoká, leckde dodnes stojí. #sobotnivlaknoUSA
Firma vznikla v r.1894, rok poté, co Kongres prosadil zákon o doručování pošty do venkovních oblastí zdarma. Firma tak začala po celé zemi rozesílat svůj 322stránkový katalog zboží. V r.1907 už čítal 1400 stran, 100 tisíc kusů zboží, vážil 2 kg. Každý pátý Američan byl klientem.
Ale některé věci nešly na odbyt, hlavně stavební materiál. Firma však přišla v r.1907 na nápad, jak z problému udělat výhodu: přidala do katalogu balíčky 40 modelů domů s výkresy, stavebním materiálem na míru od střešních tašek po kliky, od šroubů po barvu, od dveří po schodiště.
Prvních 70 let existence USA federální vláda nevydávala papírové $. Peníze tiskly banky a v zemi tak existovala spousta druhů bankovek. První vládou vydaný papírový $ vznikl až pro účely financování armády Unie během občanské války, Konfederace si tiskla svoje. #sobotnivlaknoUSA
Vůbec první papírové peníze autorizované vládou v západním světě byly vydány v r.1690 v kolonii Massachusetts. Ta tím financovala vojenskou expedici do Kanady. Postupně si všech 13 amer. kolonií pořídilo vlastní měnu, navzdory Londýnu. Akceptovaly i španělskou a franc. měnu.
Pak se kolonie vzbouřily, začala válka o nezávislost. Na její financování vznikla v r.1775 papírová Kontinentální měna. Ale rychle ztrácela hodnotu, jednotlivé kolonie dál tiskly svoje peníze, rovněž ztrácely hodnotu. Britové tiskli padělky a Kongres v r.1780 raději měnu zrušil.
Měla sloužit v boji proti alkoholismu i jako nástroj asimilace přistěhovalců. Pak se stala zdrojem šíření nemocí i symbolem rasové segregace na jihu země. Dodnes vodní pítka najdete v nemocnicích, školách nebo letištích, ale z veřejného prostoru spíš mizí. #sobotnivlaknoUSA
Pítka sice existovala už ve starověkém Řecku, ale moderní rozmach na západě přichází s r.1859, kdy Metropolitan Free Drinking Fountain Association vybuduje první pítko v Londýně a denně jej začne využívat na 7 tisíc lidí. O 20 let později má město 800 pítek a 300 tisíc uživatelů.
I v USA byl 1859 pro pítka přelomový – první pítko nainstalovali u newyorské radnice. Ornamentální pítka figurovala v architektonických plánech pro vybudování Central Parku ze stejné doby. V Detroitu se pítka rovněž rychle rozmohla a mnohde továrny instalovaly pítka pro dělníky.
V dnešním krátkém #sobotnivlaknoUSA se dozvíte, proč fráze „králík zemřel“ (the rabbit has died) v anglosaském světě ještě do 70. let 20. století znamenala, že vám pozitivně vyšel těhotenský test. Frázi najdete například v seriálu MASH nebo skladbě Sweet Emotion of Aerosmith.
Ve 20. letech 20. století se zjistilo, že těhotné ženy produkují lidský choriový gonadotropin. V Berlíně gynekologové vytvořili test, v němž moč těhotné ženy vpíchli pod kůži myším samičkám. Ty pak pitvali a zjišťovali, zda mají myši zvětšené vaječníky nebo nedávno ovulovaly.
V USA metodu převzal gynekolog Maurice Friedman a „vylepšil“ ji testováním na králících. Tvrdil, že jediný přesnější test je počkat 9 měsíců. Tento těhotenský test se postupně rozbujel, tisíce králíků mu padly za oběť a fráze „králík zemřel“ pronikla do americké angličtiny.