Thread by @DavidDnavratil

Česká ekonomika se dostala do pasti ekonomiky středních příjmů: konvergence, už neprobíhá mnoho let + střednědobě nejsme schopni růst, aniž bychom se nezadýchali.
Existuje řešení: druhá ekonomická transformace 🚀 a spolupráce mezi soukromým a veřejným sektorem 🤝💪
👇

1/54

Druhá ekonomická transformace uspořádala konferenci ReVize Česka, na které diskutovali špičky českého businessu s vládou (premiér, vicepremiéři a ministr MPO), jak spolupracovat, aby česká ekonomika prosperovala.
druhaekonomickatransformace.cz
archiv.hn.cz/c1-67212270-sp…

2/54

Jedinečnost konference byla v tom, že se hledala shoda a konkrétní kroky, které umožní zvyšovat ekonomickou a životní úroveň. Měl jsem tu čest prezentovat na startu konference o stavu české ekonomiky a Indexu prosperity. Kde jsme? Proč? A jak se dostat z této pasti?

3/54

Dominantním příběhem české ekonomiky posledních třicet let je konvergence. Tedy dohánění vyspělých západních ekonomik, například Německa. V roce 1995 jsme dosahovali 59% úrovně Německa (v paritě kupní síly), aktuálně je to 77%.

4/54

Tři čtvrtiny našeho konvergenčního úsilí nicméně proběhly v období do finanční krize v roce 2008. Po finanční krizi došlo k výraznému zpomalení dohánění ekonomického výkonu Německa, na rozdíl například od pobaltských států, Rumunska nebo Maďarska.

5/54

Ekonomická úroveň ČR je nejvyšší ze všech zemí střední a východní Evropy. Ze zemí západní Evropy jsme předstihli Španělsko, Portugalsko nebo Řecko, mimo jiné proto, že tyto ekonomiky nebyly schopny vyřešit své strukturální problémy.

6/54

Dále, česká ekonomika, podobně jako ostatní státy, byla od roku 2019 zasažena sérií negativních šoků: pandemie, problémy v dodavatelských řetězcích, válka, energetická a inflační krize.

7/54

Česká ekonomika (HDP) je stále pod úrovní z konce roku 2019, ale jen těsně. To je ale nejhorší výsledek ze všech zemí EU.

8/54

Tento vývoj není přitom ovlivněn fiskální restrikcí, naopak tempo růstu zadlužení českého veřejného sektoru bylo nadprůměrné.

9/54

Jsme tedy ve stavu, kdy česká ekonomika
1) dlouhodobě (více než dekádu) ztratila schopnost rychle dohánět ekonomický výkon a životní úroveň Německa; a
2) zcela selhává ve střednědobém ekonomickém růstu. Česko se dostalo do pasti ekonomiky středních příjmů.

10/54

Ekonomický růst je nejefektivnější cesta k prosperitě
Analýza politických programů v zemích OECD ukazuje, že výrazně roste proti-růstový sentiment, který pro-růstový převyšuje více než třikrát.

11/54

Politika se tak čím dál více přiklání k tomu, že hrajeme hru s nulovým součtem = řeší, jak “koláč” příjmů/HDP přerozdělit, a nikoliv jak jej zvětšit.

12/54

Ekonomický výzkum přitom ukazuje, že v zemích, kde růst výrazně zpomalil, existuje vysoká náchylnost k pádu vlády. Hospodářský růst a politická stabilita spolu hluboce souvisejí.

13/54

Dále, ekonomický růst je naprosto klíčový pro zvyšování životní úrovně a prosperity. Neexistuje žádná jiná politika, která by byla schopna zdvojnásobit životní úroveň během jediné generace.

14/54

Analýzy dlouhodobého růstu jednoznačně ukazují, že téměř polovina růst ekonomiky je ovlivněna inovacemi, 1/4 vzděláváním a 15% správnou alokací talentů.

15/54

Výzkum Světové banky potom ukazuje, že 10% nárůst regulační zátěže je

16/54

Spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem
Edelman ve svém globálním reportu „Edelman Trust Barometer“ ukazuje, že důvěra lidí („moje rodina a já se budeme mít lépe za pět let“) je nejnižší za 20 let v 85% sledovaných zemích.

17/54

Zvyšuje se i rozdělení společnosti. Lidé mají tendenci vnímat vládu a média jako zdroj zavádějících informací. Naopak business a neziskovky jsou vnímané spíše jako zdroj důvěryhodných informací, který rozdělení ve společnosti snižuje.

18/54

Vlády jsou vnímané jako nekompetentní a neetické. Podobně média. Neziskovky jako etické, ale mírně nekompetentní. Business je nyní jediná „instituce“, která je vnímaná za kompetentní a zároveň roste důvěra (a tím i odpovědnost), že se business se chová eticky.

19/54

Edelman ukazuje, že nejlepších společenských a ekonomických změn lze dosáhnout jen tehdy, když vláda a business budou spolupracovat.

20/54

Je proto potřeba vybudovat konsensus mezi veřejným a soukromým sektorem a spolupracovat na politikách a standardech, které zajistí posun ke spravedlivější, bezpečnější a prosperující společnosti.

21/54

Dále, je potřeba společně obnovit ekonomický optimismus, protože pochmurný ekonomický pohled je hnací silou i důsledkem polarizace. Češi navíc dlouhodobě postrádají dlouhodobou vizi naší země.

22/54

Každá korporace ví, že dlouhodobý úspěch souvisí i se sdílenou vizí, kam směřuje, která dává smysl všem zúčastněným. ČR ve schopnosti mít pochopitelnou a sdílenou vizi je ve světě na cca 120. místě.

23/54

Index prosperity v dlouhodobém horizontu měří a analyzuje prosperitu Česka a porovnává ji s ostatními evropskými zeměmi. Jde o společný výzkum České spořitelny a datového portálu Evropa v datech.
indexprosperity.cz

24/54

Index pojímá prosperitu v širokém socioekonomickém rámci nejen jako souhrn makroekonomických ukazatelů. Proto se skládá z deseti tematických pilířů, každý pilíř má minimálně deset indikátorů z veřejných zdrojů. Aktuálně je Česko na 13. místě z 27 členských zemí EU.

25/54

Za průměrným umístěním se skrývá mnoho zajímavých rozporů. Dobře to lze ukázat na pilíři ekonomika. Česká ekonomika patří mezi nejvíce diverzifikované ekonomiky nejen v EU, ale i na světě: 7. nejlepší na světě, Japonsko 1.

26/54

Jinými slovy, do pasti ekonomiky středních příjmů jsme se nedostali díky špatné sázce na úzké zaměření ekonomiky. Jednoduché řešení, tedy zvyšování komplexnosti ekonomiky, není pro nás správnou cestou.

27/54

Naopak velmi podprůměrných výsledků dosahujeme v oblastech, které měří přidanou hodnotu vytvořenou v ČR, což snižuje důchod a tím i životní úroveň.

28/54

Například v oblasti produkce jsme dosáhli průměru německého zaměstnance. Nicméně přidaná hodnota, tedy ziskovost produkce, je o pětinu nižší. A důchod, který zůstane v ČR je o další desetinu nižší.

29/54

Tato struktura odráží výraznější subdodavatelskou orientaci českých vývozů (zhruba třetina vývozů do Německa jsou subdodávky), podprůměrné výsledky v inovacích, a vysoký podíl zahraničních firem na přidané hodnotě v ČR.

https://twitter.com/DavidDnavratil/status/1664161283237609472?s=20

30/54

Světová banka nebo Mezinárodní měnový fond radí rozvíjejícím se ekonomikám v zásadě to samé, co nám na začátku 90. let, aby byly schopny konvergovat: vsadit na průmysl, vývozy a lákat zahraniční kapitál. To jsme splnili.

31/54

Dalším bodem bylo ovšem transfer know how (učte se od zahraničních firem) a budování domácích firem s globálními ambicemi = česká značka.
Index prosperity ukazuje, že v podnikatelském prostředí jsme na 21. v rámci EU.

32/54

Počet startupů na milion obyvatel dosahuje v ČR 131. Nejlepší země EU, Estonsko 1100, v Dánsku 730, ale i v Rakousku je to téměř dvojnásobek (241). Inovace jsou nejdůležitějším tahounem dlouhodobého růstu ekonomiky.

33/54

Pro srovnání například Rakousko, které má produkci, přidanou hodnotu i důchod pěkně srovnané.

34/54

Podrobný pohled na českou ekonomiku odhalí tři faktory, které pomáhaly v minulosti české ekonomice růst, ale v posledních letech se naopak staly její brzdou.

35/54

Za prvé závislost na levné a dostupné pracovní síle. Pracovní příjmy českých domácností byly, po očištění o produktivitu, zhruba o 20% nižší než v Německu.

36/54

Zhruba do roku 2010 rostla pracovní síla (populace ve věku 15-65 let) zhruba o 20-30 tisíc lidí ročně. Odchod silný poválečných ročníků do důchodu a snížení porodnosti na začátku 90. let tento trend otočily do poklesu.

37/54

Od roku 2010 poklesla pracovní síla o více než 700 tisíc. Demografický pokles bude pokračovat. Česká ekonomika potřebuje zvyšovat vzdělanost Čechů (= vyšší produktivita). A také se otevřít vůči zahraničním talentům.

38/54

Například zkušenost USA ukazuje, že schopnost přilákat špičkové talenty je hnacím motorem ekonomiky. Lidi, jejich vzdělání a dovednosti jsou po inovacích dalším klíčovým zdrojem dlouhodobého růstu prosperity. davidnavratil.substack.com/p/ekonomika-pr…

39/54

Za druhé, závislost na levné a dostupné energii. Energetická náročnost české ekonomiky patří mezi nejvyšší v EU. Důvodem není jen vysoký podíl průmyslu. Ve srovnáním s Německem spotřebováváme o 50% více energie na jednotku HDP.

40/54

Důvodem je i nízká energetická efektivita. Zároveň máme relativně nízkou energetickou soběstačnost, což činí českou ekonomiku náchylnou na energetické šoky. Zároveň jsme se v pilíři životní prostředí Indexu prosperity.

41/54

Energetická krize přemalovala téma udržitelnosti z dlouhodobých klimatických cílů (jak bude vypadat klima v roce 2050 nebo ve 2100) na střednědobou udržitelnost ekonomického a sociálního modelu ČR.

42/54

Za třetí, závislost na levných a dostupných dovozech. Česká ekonomika je označována za vývozní ekonomiku. Jedním dechem dodejme, že je i dovozní ekonomika.

43/54

Dovozní náročnost české ekonomiky je relativně vysoká. Například dovozní náročnost v případě automobilového průmyslu je zhruba 50%, v případě výroby chemických látek pak 80%.

44/54

Tato vysoká dovozní náročnost se stala problematická v situaci zadření dodavatelských řetězců, ať už po covidu nebo po začátku války na Ukrajině. Vysoká dovozní náročnost se pak propisuje do nízkého podílu přidané hodnoty na vývozech.

45/54

K tomu přidejme nízký podíl finálních výrobků, který také snižuje přidanou hodnotu vytvořenou a zachycenou v ČR. Například třetina vývozů do Německa jsou pouze subdodávky.
Společným jmenovatelem těchto tří faktorů je nízká přidaná hodnota.

46/54

Odpovědí jsou samozřejmě investice. Navzdory skutečnosti, že podíl investic na HDP je v ČR 4. nejvyšší v EU (26% HDP), tak na kvalitativních ukazatelích to není moc vidět. V míře robotizace průmyslu, investic do vědy a výzkumu jsme průměrní.

47/54

Poslední v EU jsme v dostupnosti bydlení, nejen díky dlouhodobě nízké výstavbě bytů a domů, ale i nízkých příjmům domácností. Navzdory proklamacím, že máme moc VŠ vzdělaných lidí, tak podíl lidí do věku 35 let s terciárním vzděláním máme jeden z nejnižších v EU.

48/54

Podobně podprůměrných výsledků jsme dosáhli v e-governmentu (20. místo). Naopak mezi špičku patříme v e-commerce (7. místo).
Rozdílný výsledek veřejného a soukromého sektoru naznačuje, že rychlých pokroků lze dosáhnout úzkou spoluprací.

49/54

Pokud se bude chtít česká ekonomika vymanit z pasti ekonomiky středních příjmů, bude si muset projít druhou ekonomickou transformací.

50/54

Navíc budeme čelit procesu deglobalizace, která přemaluje budoucí investiční a obchodní vazby. Pro českou ekonomiku je to ohrožení, ale zároveň příležitost. davidnavratil.substack.com/p/past-ekonomi…

51/54

Ze snahy přesunout výrobu blíž k finálnímu zákazníkovi, ale i diverzifikovat výrobu bude vyžadovat vybudovat nové průmyslové a výrobní kapacity.

52/54

Z této změny budou profitovat země, s dostatečně silnými institucemi a vymahatelným právem, země s vybudovanou fyzickou a digitální infrastrukturou, země, které nabízí vysokou kvalitu lidského kapitálu a země, které jsou schopny transformaci financovat.

53/54

You can read the unrolled version of this thread here: typefully.com/DavidDnavratil…

54/54