Dostali jsme pozvání od přátel, které se neodmítá. Na místa, která podle ruských propagandistů budou brzy zase patřit Rusku. Takže bych je chtěla navštívit, dokud jim ještě fungují splachovací toalety.
Čeká nás pár dní na Aljašce. Doufám jen, že to nebude “Na ostří nože”😉
1/29
Anchorage, AK.
Přes den krásně, ale pofukuje. Což z -11 °C dělá pocitově aspoň dvojnásobek.
Zkrátka: vydali se k polárním kruhu a zjistili, že je jim tam zima😉❄️
2/29
Neuvěřitelné štěstí. Tajně jsem doufala, že uvidím polární záři. Ale že to bude hned první noc, to jsem opravdu netušila. Aurora borealis je tak magický zážitek, že jsem zapomněla zavřít pusu. Pro místní všední záležitost. A nikdo tady nepoužije jiné označení než dancing lights😉
Takové výzvě nelze odolat😇
4/29
Aljaška je rozlohou 22x větší než ČR.
Hlavní město Juneau má stejný počet obyvatel, jako Uherské Hradiště s přilehlými vesnicemi.
Největší město Anchorage, je co do počtu obyvatel srovnatelné s Ostravou.
A právě na něj dopadají první ranní sluneční paprsky😉
5/29
Jedeme do Národního parku Denali. Zastávka.
Já: Kde vlastně přesně leží nejvyšší hora US, Mount McKinley?, dávám na odiv své znalosti.
Kamarádka: 😂
Já: 🤔
Kamarádka: Vždyť na ni čumíš!
Já: 😳
Kamarádka: Od roku 2015 se jmenuje Denali😀
Člověk se pořád učí.
6/29
Bohyně úsvitu Aurora a severní vítr Boreas, spolu opět připravili úchvatné divadlo. Při vší úctě ke všem pozemským umělcům, tento nebeský spektákl není ničím překonatelný.
Na četné žádosti (asi 3), jsem připravila pohyblivý snímek. Slova nejsou potřeba. Ještě teď mi buší srdce.
Poznatek: Na Aljašce je zima jak v Rusku. Tím končí veškerá podobnost s tou divnou velkou zemí na západě😉
8/29
Cesta do Fairbanks, Alaska
9/29
Chena Hot Springs, Alaska.
Oblast s geotermálními prameny, vyvěrajícími na povrch o teplotě 74°C. Aby se v nich dalo koupat, musí se ochladit na teplotu 41°C. Že se budu venku koupat při teplotě -18°C, jsem nikdy nepředpokládala. A také jsem netušila, že budu blondýna😉
10/29
Alenka v říši divů III.
Moje tajné přání, alespoň koutkem oka zahlédnout polární záři, se plní bez výjimky každou noc. Pokaždé je show trochu jiná. Ale vždy je naprosto dechberoucí.
11/29
Knik Glacier, Alaska.
Přesně takto jsem si představovala ledové království z pohádek.
Proč mi však bylo jméno tohoto místa povědomé, mi došlo až po návratu. Téměř před dvěmi lety právě tady zahynul Petr Kellner.
12/29
Ledovcový led je na první pohled jiný než led, který znám z domova. Jeho krystalická struktura, obsahující minimum vzduchu, absorbuje všechny vlnové délky světla kromě té nejkratší (modré). Zvykla jsem si na červené skály a toto je pro mě opravdu silný, barevný zážitek❄️
13/29
Tentokrát nám bohyně úsvitu Aurora posvítila skutečně za úsvitu😉
14/29
Chladná krása ledovce.
Oproti skalním kaňonům dole na jihu, je to krása pomíjivá. Tyto Aljašské ledovce jsou tady teprve 21 000 let. A zdá se, že začaly zpívat svoji labutí píseň.
15/29
Nemohla jsem odolat😉
Tato dvě místa dělí víc jak 5 000 km. Jiné podnebí, jiný stavební materiál, jiná barevnost. Jen ten výkonný umělec - tekoucí voda - je stejný. A proto ta nápadná podoba.
16/29
Aljaška není jen polární záře, krásné hory, ledovce a spousta sněhu. Je třeba také poznat odstíny zdejšího společenského života😉
17/29
Aljašské Anchorage je sice velké město, ale je těsně spjato s přírodou, tak jak žádné jiné, které jsem měla možnost navštívit. Kousek za městem se prohání polární lišky, v zálivech jsou k vidění běluhy a přímo v ulicích narazíte často na losa. Ještě že medvědi ještě spí😉
18/29
Měla jsem dnes přání, dát si pravý aljašský oběd. Přátelé doporučili rybářskou krčmu. Když jsem přesně ve 2:00 PM objednala láhev vína za sto babek, mírně zvedli obočí. Vysvětlila jsem jim, že aspoň takto na dálku oslavíme pád jednoho, teď už nedůležitého člověka, do zapomnění.
Aljaška. The Last Frontier.
Stát o rozloze třikrát Španělsko. S hustotou obyvatel 0,49 obyv/km2. (ČR má 138 obyv/km2).
Nejlepší den pro Aljašku byl ten, kdy ji Američané koupili od Rusů. To bylo v pátek 6. října 1867. Následující den byl zase pátek, tentokráte už 18. října.
Věděli jste, jak vypadá vlajka Aljašky? Zlaté souhvězdí Velké medvědice ve střední části a Polárka v horním cípu vlajky. Modrá barva symbolizuje nebe, moře a horská jezera. Polárka polohu státu. Když jsem ji viděla v bezvětří, na okamžik jsem se divila, proč tady visí vlajka EU😉
Mnoho lidí má nepoměrně více peněz než já. Nehromadím majetek, natož moc a své peníze marnotratně vyhazuji za pomíjivé zbytečnosti, jako je cestování, zážitky a užívání si každé chvilky beztak krátkého života.
Přesto se cítím šťastnější než bohatí, kteří pořád nesmyslně kňučí.
Doma jsem v těchto dnech každým rokem navštívila Půlčínské ledopády, ve stejnojmenných skalách. Je to mnohaletá tradice. Teď jsem poměrně daleko od domova, ale mám možnost podobné přírodní představení vidět i tady. Castner Glacier, Alaska. Důstojná náhražka😉
23/29
O tom, že je město Anchorage těsně spjato s přírodou, jsem už psala. Z domova jsem zvyklá na malé ptáčky, občas se k nám na zahradu vydal lovit krahujec, také jsem zahlédla káně nebo čápa. Že budu mít možnost zblízka a navíc ve městě pozorovat tyto krasavce, to jsem nečekala.
Podvečerní mrazivá krása Aljašky❄️
25/29
Pohled do Zátoky vzkříšení. Aljaška.
26/29
Další přání splněno. Viděti kosatku v jejím přirozeném prostředí🦈
Tady je to orca. Ovšem Američané se nechtějí vzdát tradičního názvu velryba zabiják (killer whale). Zajímavým faktem je, že český název kosatka byl převzat z ruštiny. A zůstane to tak na věčné časy a nikdy jinak.
Ještě jeden pohled do zálivu a jdeme se připravit k cestě na jih.
28/29
Bye bye Alaska❄️
29/29
• • •
Missing some Tweet in this thread? You can try to
force a refresh
V Česku není bída. Přestože se nám tento obraz někteří snaží neustále vnucovat. To co sledujeme, je pouze boj o sociální status. Nechceme před ostatními vypadat jako “socky”, protože neradi přiznáváme, že jsme neschopní budižkničemové. Usilovně hledáme objektivní důvody …
1/9
… které jsou příčinou našeho stavu. Nacházíme je často ve zlém okolí, nikdy ne v nás samotných.
Pokud nemáme na exotickou dovolenou, neznamená to ještě, že jsme chudí. Pokud nemáme na lepší nebo druhé auto, neznamená to, že jsme chudí. Jen se před svým okolím stydíme.
2/9
Ale jinak žijeme vlastně spokojené životy. Stud, frustrace, závist nebo vztek, to však skutečně není bída. To, že jsou někteří z nás chudší než jiní však zdaleka neznamená, že žijí v bídě.
Vlastně jsme si ani nevšimli, že jsme za posledních 30 let v Česku …
3/9
Několikrát jsem tady viděla video, jak řidiči, kteří neuznávají Českou republiku, odmítají policistům předložit doklady. V reakcích často čtu, že v Americe by řidiče policajt rovnou vytáhl z auta a zneškodnil. Není to tak úplně pravda. Pokusím se vysvětlit proč.
Vlákno 🧵👇
1/18
Zeptala jsem se zdejšího policisty, jaké má instrukce v případě, že řidič odmítne předložit doklady. Jeho odpovědi jsou docela zajímavé. Co je třeba říct hned na začátku: policista zastavuje auto pouze v jasných případech. Přestupek nebo pátrání.
2/18
Jakmile policista rozsvítí světla a dá signál k zastavení, každý řidič ví, že zastavit musí, jinak dojde k pronásledování, se všemi důsledky. Policista zastaví za ním a dojde řidiči sdělit svůj požadavek.
Nejdůležitější je mít kontrolu nad situací.
3/18
Národní park a rezervace Great Sand Dunes.
Jedna z velkých amerických zajímavostí.
Na jeho území se nachází nejvyšší písečné duny v Severní Americe. Dosahují výšky až 230 m, na ploše 77 km2.
Jak taková hromada písku uprostřed Skalnatých hor vznikla?
Vlákno🧵👇 1/5
Dvě horská pásma, pohoří Sangre de Cristo a pohoří San Juan, která na sebe navazují, vytváří půlkruh. Před miliony let voda z tajících ledovců těchto pohoří, stékala dolů, do pomyslné “kapsy” a vytvořila jezero Alamosa. Voda vyplavila sediment a písek do této pánve. 2/5
Postupem času jezero ustoupilo a zůstal jen písek. Silné horské větrné poryvy způsobují, že písek z okraje pánve se hromadí do výšky a tím se vytváří duny. Při bouřkách fouká vítr v opačném směru, což způsobuje další zvyšování dun. 3/5