Thread by @JanBenesAggie

Znáte legacy admissions? Jde o systém zvýhodnění uchazečů o VŠ, jejichž rodiče/příbuzní navštěvovali stejnou školu, případně ji finančně podporují. Systém přitom vznikl ve 20. letech 20. st. na Harvardu apod., aby omezil počet židovských a katolických studentů. #sobotnivlaknoUSA

Americké vysoké školy, především ty z Ivy League jako Harvard, Princeton a Yale, byly založeny jako protestantské. Na konci 19. st. vznikly také prestižní metodistické univerzity. Na všechny tyto školy chodili synové absolventů a elit, absolventi elitních přípravných škol.

Protestantské elitní školy sloužily jako prostředí, v němž se měli studenti socializovat mezi svými a nasát protestantské hodnoty a morálku. Školy zároveň vytvořily stipendia pro děti pastorů a učitelů protestantských středních a základních škol, pro protestantské farmáře.

Jenže v 19. století do USA ve velkém přicházeli katoličtí Irové, Němci a němečtí, ruští a polští židé, jejichž potomci chtěli studovat. Začali se často ucházet o a získávat zmiňovaná stipendia. Ale protestanti se s osobami odlišné víry a hodnot nechtěli setkávat, studovat s nimi.

Antikatolicismus a antisemitismus se v USA nejvíce projevil ve 20. letech omezením imigrace, segregací v zaměstnávání, politice, a na mnoha univerzitách zavedením legacy admissions. Měly zajistit, že univerzitní prostředí bude protestantské, což zajišťovalo školám jejich prestiž.

Prvním krokem legacy admissions bylo kritérium „patřičného společenského postavení“. To splňovali pouze ti z vyšších tříd a anglosaského původu. Nikoli pouze akademické výsledky, ale rovněž původ, povaha a solidnost/poctivost se nově v procesu přijímacího řízení braly v úvahu.

Některé školy zavedly povinnou docházku do protestanských kostelů a podporovaly zakládání klubů a organizací na kampuse, které otevřeně diskriminovaly židy i katolíky (ti si ale zakládali vlastní univerzity). Zavedly se kvóty, specifické inteligenční testy a další umělá kritéria.

Harvard, Yale, Princeton a další prestižní školy tato opatření dříve či později zavedla a neskončila s nimi prakticky až do konce druhé světové války. Vůči katolíkům přitom tak zásadní opozice neexistovala, protože bylo vnímaní jako kulturně bližší a snadněji asimilovatelní.

Mechanismy legacy admissions se postupně rozmohly na státních i katolických školách. Jsou zdrojem finančních příspěvků od absolventů i nástrojem zachování tradic a rodinné atmosféry kampusů. Legacy admissions tak existují dodnes, protože školy nechtějí přijít o peníze a prestiž.

Podle dat z r.2020 více než polovina z 250 nej VŠ v USA stále používala legacy admissions. Studie z r.2011 došla k závěru, že děti absolventů mají v průměru o 45 % větší šanci dostat se na školu. Např. Harvard v r.2019 přijal 43 % bělošských studentů na základě legacy admissions.

Celkově tohoto mechanismu ubývá, byť nadále je mnohde počet studentů přijatých na základě legacy admissions opravdu vysoký. Moje alma mater, Texas A&M University, například přestala legacy admissions používat někdy v r.2016. V 19 státech se tento mechanismus už nepoužívá vůbec.

Poslední věc: Nejvyšší soud sice ve čtvrtek shledal affirmative action protiústavní, ale s legacy admissions už se sto let nic z hlediska soudů prakticky nic neděje. Ani se stipendii pro sportovce, výjimkami pro děti zaměstnanců, donorů apod.

Zdroje:

https://t.co/teYKKHXKiQ

https://t.co/JoUMn7kHk2

https://t.co/dQuRo8hno9

https://t.co/2LDzj5UY7Njstor.org/stable/23055549
learningenglish.voanews.com/a/major-univer…
forbes.com/sites/michaelt…
businessinsider.com/legacy-kids-ha…
pbs.org/newshour/show/…