Thread by @Hlavacek_P

Památková péče je často skloňované téma a to hlavně ve vztahu k veřejnému prostoru. Pokusím se tedy vysvětlit její fungování, kontext a jaké dopady to má na nás a podobu měst.
🧵1/34

Často se objevují termíny jako „dvojkolejnost památkové péče“ nebo „malí a velcí památkáři“. Co to ale znamená?
🧵2/34

Pojďme si představit jednotlivé aktéry v procesu povolování staveb, které jsou ovlivněny veřejným zájmem na ochranu památek.
🧵3/34

1. Národní památkový ústav (příspěvková organizace Ministerstva kultury) (NPÚ)

Jedná se o páteř české památkové péče a místo s největší koncentrací odborníků a znalostí. Přesto je pouze poradním orgánem a v územním plánování ani stavebních řízeních nemá výkonnou moc.
🧵4/34

2.Odbor památkové péče Magistrátu (OPP)

Vydává závazná stanoviska pro stavby v památkově chráněných územích a vyjadřuje se k činnosti v Pražské památkové rezervaci (mimo jiné, povolování restauračních zahrádek nebo reklamy). Jako podklad pro stanoviska využívá posudky NPÚ
🧵5/34

3. Ministerstvo kultury

Kromě příspěvkové organizace má Ministerstvo kultury celý odbor památkové péče. Památková péče sice spadá pod kulturu, většinou však je pro ministry na okraji zájmu a odbor památkové péče si žije vlastním životem.
🧵6/34

Za svůj život jsem nezažil ministra kultury, který by projevil zájem o jeho změnu, spíš naopak. Ministerstvo přímo nezasahuje do konkrétních stavebních řízení, ale je dotčeným orgánem při přípravě územních plánů nebo jejich změn.
🧵7/34

Například nás dost potrápili s Metropolitním plánem (boj
o výškové hladiny, mosty, cyklostezka kolem šemika atd.) nebo s výškovou hladinou filharmonie. Poradním hlasem Ministerstva kultury je opět NPÚ.
🧵8/34

4. UNESCO.

Mezinárodní organizace s účelem chránit kulturní dědictví. Sídlí v Paříži, ale v každé zemi má místní poradní orgán, který hlásí stav. U nás je to Český národní komitét ICOMOS, což je nezisková organizace (spolek), a není nikde definováno, jaké hodnoty zastává.
🧵9/34

Celý systém funguje tak, že UNESCO určuje, co se má chránit, a ICOMOS subjektivně hlásí, jaký je stav na bojišti. Pokud je pařížská centrála znepokojena, může vyslat své komisaře na takzvanou Monitorovací misi, jak se to stalo v roce 2019 Praze.
🧵10/34

ICOMOS se sice tváří jako prodloužená ruka státu, ale když jsem podal 106 (s dotazem jak funguje jejich hlasování s pochyby o demokratičnosti) tak odpověděli že jsou “spolek” a nemusí mi na nic odpovídat. Shame on you 🤷‍♂️ netřeba vysvětlovat že mě někteří nemají v lásce.
🧵11/34

Ergo kladívko. Ve všech“institucích” sedí různě profilovaní památkáři a je to převážně o názorech jedinců a ne o stanovených principech a konzistentním názoru všech. Zatímco vám jeden památkář povolí DRN od Standy Fialy tak mnohem
nenápadnější dům vám jiný zakáže.
🧵12/34

(Tip: pokud něco stavíte/rekonstrujete v památkové zóně tak doporučuji konzultovat předem s NPÚ (dle lokality máte přiděleného památkáře), protože bude daleko věcnější při psaní posudku, než když to uvidí poprvé.)
🧵13/34

A teď ta problematika:

Jak už jsem zmínil na schválení konkrétního projektu mají vliv dva “památkáři”. OPP a NPÚ. Zatímco OPP je vykoná složka tak NPÚ je váženější a vydává posudky podle kterého se většinou odbor řídí.
🧵14/34

Že by NPÚ dalo k něčemu záporné stanovisko a odbor to schválil, je anomálie, ale může se to stát, a to i v opačném případě. Do toho jsou vedeny obě instituce odlišně. Zatímco Odbor je veden víc k vydávání pozitivních stanovisek, tak NPÚ je spíše přísnější.
🧵15/34

Praha má 2 zóny ochrany. Tvrdé jádro (Staré Město, Pražský Hrad, Malou Stranu atd.) Chráněné kvůli historické hodnotě. A pak ochranné pásmo, která chrání horizont města. V jádru města se kromě konkrétních domů řeší i
zachování historické hodnoty veřejných prostranství.
🧵16/34

Příkladem může být známý problém se zákazem výsadby stromů na historických náměstích. Čtyři roky se hádáme o jednom stromu místo toho, abychom řešili témata systémově.
🧵17/34

Společně s @Adam_Scheinherr jsme před asi rokem deklarovali, že památková péče není připravená řešit otázky typu udržitelnosti, tepelných ostrovů, klimatické změny, bezbariérovosti a nebo páteřní cykloinfrastruktury.
🧵18/34

Zpracováním strategických dokumentů, které by památkově chráněná území na tyto
výzvy připravily, se nezabývá ani OPP ani NPÚ ani Ministerstvo kultury. Každý strom, každý obrubník a vodní prvek ve městě se řeší individuálně. A dlouho.
🧵19/34

V ochranném pásmu mají památkáři stále právo veta co se týče umisťování domů. Poloha Prahy je výjimečná tím, že je mezi kopci v údolí Vltavy, a proto je horizont tak ceněný a rozsáhlý. A právě ten horizont je nejčastějším místem úrazu z hlediska rozvoje.
🧵20/34

“buffer zone” Prahy v porovnání s jinými městy:
Praha HC 900ha BF 9 000ha
Florencie HC 500ha BF 10 000ha
Řím HC 1 500ha BF 6 000ha
Vídeň HC 370ha BF 460ha
Nábřeží Seiny v Paříži 365ha.

Varšava, Berlín, Rotterdam pakliže už mají HC i BF tak úplně minimální.
🧵21/34

Praha, která míří k 2 milionům obyvatel se potýká s chráněnou oblasti o velikosti 380 000 florencie.
Cenné, krásné a hodno ochranny, ale má to své limity, které jsou řešitelné tak aby nebránili rozvoji Prahy, ale s kterými se jako společnost stále nedokážeme vypořádat.
🧵22/34

V ochranném pásmu jsou totiž skoro všechny pražské brownfieldy. Potencionální bydlení pro desetitisíce lidí, které je dobře napojené na stávající infrastrukturu. Ale mohlo by se stát, že by se výstavba projevila na panoramatu Prahy.
🧵23/34

Schválně píši projevila nikoliv narušila, protože ona hodnota „panoramatu města“ není nikde definována a každý památkář ji opět může vyložit po svém. A tak se o každém projektu jedná individuálně, výšky se určují nikoliv na základě celkové koncepce, ale parciálních názorů
🧵24/34

O všech těchto problémech jsme nakonec jednali v Paříži přímo s UNESCEM a setkali jsme se s velkým pochopením a zjištěním, že UNESCO je připravené a ochotné ke spolupráci na zásadních otázkách dnešní doby. Jen je potřeba je řešit koncepčně, v prostředí s jasnými pravidly.
🧵25/34

No a ta pravidla PP jsou u nás trochu na vodě. Zákon totiž dává PP za úkol chránit kulturní dědictví a určuje k tomu nástroje a procesy, ale už nedává za povinnost definovat onu chráněnou hodnotu a jak k ní přistupovat. (viz výše)
🧵26/34

Památkové péče má u nás tedy dost neohraničené pole působnosti bez jasných pravidel. To vede k absurdním situacím kdy máme přes 40 000 nemovitých kulturních památek ke kterým nemá PP žádné závazky, přestože je jimi prohlásila, a veškeré břímě nakládá na majitele.
🧵27/34

To pak logicky vede k úmyslné destrukci památky majitelem, aby se vymanil z nároků PP a ochrana byla sňata.
V Rakousku je na druhou stranu PP nese část nákladu za údržbu, což vede ke kvalitnější správě památek a logicky k menšímu množství.
🧵28/34

To je za mě přístup, kdy si PP váží dědictví předků, ale i vlastníků. Oproti tomu u nás donedávna při procesu vyhlášení nové památky nebyl zvát k řízení vlastník a brán v potaz. Naštěstí dnes už je účasten ze zákona.
Třeba zdůraznit že PP je na ten kolos podfinancována.
🧵29/34

Vidíte že je to složitý matrix a nejde jen tak říct že památkáři jsou zlo. Naopak. Nesporně chrání vzácnou hodnotu a většina problémů je založena na chybějící dohodě o směřování památkové péče, která umožňuje chyby v jednotlivostech.
🧵30/34

Ukončil bych to na pozitivní notě. Nedávno jsem v debatě pro Open house s různými zástupci PP měl pocit shody na potřebných změnách v tom velkém měřítku (v malém ještě ne :-) ). Tak mám malou naději na změnu k lepšímu, ale zatím nevidím nikoho kdo by to odmakal.
🧵31/34

Osobně podporuji starší návrh paní ředitelky NPÚ Ing. arch. Naděždy Goryczkové, aby památková péče nebyla dvoukolejná, ale aby vznikla jedna zodpovědná organizace (spíše po vzoru NPÚ), která by měla 3 oddělené složky. Výkonnou (stanoviska), vědeckou a správa objektu PP.
🧵32/34

Rozdělení na tři složky reaguje na negativní zkušenosti za Slovenska, kde k reformě došlo, ale výzkum byl významně poškozen na úkor toho že všichni psali stanoviska. Tak by se omezil i velký rozptyl názorů a stanovisek od jednoho extrému k druhému.
🧵33/34

Úplně na závěr bych dodal že ne každý česky památkář je radikální konzerva, ale převážně jsou zákony a strategii špatně nastavené.
viz. projekt Invalidovny od Petra Hájka pro NPÚ, ale jak to u nás bývá tak i tady paní ředitelka narazila :(
🧵konec :-) držte se