Na havajském Maui zuří požáry, bývalé město Havajského království Lahaina je spáleno na troud. Havaj je nejmladším státem USA (1959), které si ji násilně a nelegálně podmanily během puče r.1893 a anexí ostrovů v r.1898. Dnešní #sobotnivlaknoUSA je příběhem právě tohoto podmanění.
Havajské království existovalo od konce 18. století, vládl mu král Kamehameha Veliký, který sjednotil ostrovy Havaj, Oahu, Maui, Molokai a Lanai. Na počátku 19. století se připojily ještě Kauai a Nihau. Lahaina byla centrem království za vlády krále Kamehamehy III mezi 1820-45.
Američané se o Havaj začali zajímat už na začátku 19. století – příznivě jej hodnotili křesťanští misionáři, a to pro konverzi domorodců i pěstování cukrové třtiny. Američtí investoři začali ve velkém skupovat půdu a v r.1876 Havaj domluvila prodej cukru do USA bez cel.
K r.1885 už ale většinu cukrových plantáží vlastnili Američané na úkor místních a plantážnická bělošská elita se snažila ovládnout místní politiku a budoucnost ostrova. USA se navíc zamlouval Perlový přístav na ostrově Oahu, anglicky nazývaný Pearl Harbor. A tak přišel puč.
V r.1887 byla přijata tzv. Bajonetová ústava – plantážníci krále Davida Kalakaua donutili k podpisu s puškou u hlavy. Ústava ochromila domorodou vládu a vůbec monarchii, volební právo měli nově pouze bělošští majitelé plantáží. Pearl Harbor se stal americkou námořní základnou.
V r.1893 přišlo svržení posledního domorodého monarchy, královny Liliuokalani. Za svržením monarchie stála skupina plantážníků, které napomáhal americký vyslanec na Havaji. Bez svolení americké vlády a proti vůli prezidenta Clevelanda královně vyhrožoval invazí, pokud neodstoupí.
Bílá elita vyhlásila Havajskou republiku a chtěla, aby ji americká vláda anektovala. Havaj měla skvělou pozici pro obchod s Asií, pro námořnictvo, ale anexe byla potenciálně protiústavní, nemorální. Nevědělo se, zda by se z domorodců a dalších místních nestali američtí občané.
Anexi Havaje přinesla americko-španělská válka v r.1898. O 2 roky později Havaj získala status nezávislé vlády. Prvním guvernérem se stal Sanford B. Dole – jestli si kvůli jménu vybavíte ovocnářskou filmu Dole, tak ano, ta na Havaji historicky vlastní obří ananasové plantáže.
Americká přítomnost v průběhu 19. století způsobila obrovský úbytek populace kvůli nemocem, ze 400 tisíc na 40 tisíc. Anexe přinesla rovněž zákaz výuky a používání havajštiny ve školách, jazyk dnes podle UNESCO patří mezi ohrožené a hovoří jím jen 26 tisíc lidí.
Americké ovládnutí ostrovů přineslo rovněž změny v obsahu školní výuky, protože ještě donedávna se děti v havajských školách učili o puči a anexi coby civilizačním výdobytku a pozitivním vývoji. Americká armáda rovněž dekády testovala bomby na ostrově posvátném pro domorodce.
Snaha o připojení teritoria k USA nakonec trvala dalších 60 let. V r.1919 se o návrhu zákona o havajském státu ani nehlasovalo. Teritorium tak nezískávalo federální finance na školství, infrastrukturu a zdravotnictví. Volební právo bylo nadále omezené, vládla bělošská elita.
Po japonském útoku na Pearl Harbor bylo na havajských ostrovech vyhlášené stanné právo, které trvalo tři roky. Americká armáda a bělošská vláda totiž nedůvěřovali místnímu, částečně japonskému obyvatelstvu. history.com/news/hawaii-ww…
Na přelomu 40. a 50. let se v Kongresu objevilo několik zákonů o připojení Havaje k USA. Až v r.1956 získal zákon podporu jižanských segregacionistických senátorů. Ti se báli, že polynéské a japonské obyvatelstvo teritoria se stane občany. Havaj se stala státem v červenci 1959.
Domorodé obyvatelstvo však dodnes není s anexí a vznikem státu srovnáno. Místním vadí turistifikace ostrovů, omezení domorodé kultury včetně jazyka, přítomnost americké armády a testování bomb na posvátném ostrově Kahoolawe. Ostrov Lanai zase z 98 % vlastní zakladatel Oracle.
Americký Kongres se havajským obyvatelům oficiálně za anexi ostrovů a zabrání 1,8 milionů akrů půdy omluvil v roce 1993. Omluvil se i za upření práva domorodců na sebeurčení. Zároveň však omluva nevytváří nárok původního obyvatelstva na reparace či jakoukoli finanční náhradu.
Jinak na Maui dál hoří, jedná se o jeden z nejhorších požárů, k jehož síle pomohla i skutečnost, že zemědělství se dlouhodobě orientuje jen na ananasové plantáže a cukrovou třtinu. Zatímco turisté byli evakuováni, tisíce místních je bez domova a musí se s katastrofou vypořádat.
Kdybyste měli zájem, tak královna Liliuokalani napsala v r.1898 autobiografii, přístupná je zde: .
K tématu existuje taky fajn video: https://t.co/ePo2VF7Sgy.digital.library.upenn.edu/women/liliuoka…
Prezidentu Trumpovi se tento týden povedlo to, co nedokázal během 1. mandátu a po čem republikáni toužili už v 90. letech: rozpouštění Agentury pro mezinárodní rozvoj (USAID). Vznikla za Kennedyho, pomáhala šířit americký vliv a působila po revoluci i v ČR a SR. #sobotnivlaknoUSA
V r.2024 agentura poskytla 45 % veškeré humanitární pomoci na světě, šlo o přístup k pitné vodě, zdravotnictví, energetiku, pomoc při katastrofách, potravinovou pomoc atd. Část amer. veřejnosti dlouhodobě věří, že rozpočet agentury tvoří 25 % vládního rozpočtu. Je to míň než 1 %.
Agenturu nechal v r.1961 založit prezident Kennedy. Díky úspěchům Marshallova plánu americké vlády zjistily, jak rozvojová pomoc může pomáhat šířit americký vliv a bránit postupu totalitních ideologií. Eisenhower v tom sice budoucnost neviděl, ale za Kennedyho se situace změnila.
Dva mrtví agenti FBI, jejich *vrah* strávil 50 let ve vězení. Za jeho propuštění orodoval papež, hvězdy Hollywoodu a stovky lídrů domorodých kmenů. Leonard Peltier se letos konečně dostane z vězení. Celé generace domorodých obyvatel na tuto chvíli čekaly. #sobotnivlaknoUSA
Aktivismus za občanská práva domorodých obyvatel má dlouhou historii. Moderní éra se datuje k roku 1968, kdy po vzoru afroamerických organizací z hnutí za občanská práva vznikl American Indian Movement (AIM). Jeho cílem byl boj proti všemožné diskriminaci indiánů v Minneapolis.
Podobně jako Afroameričané se aktivisté z AIM nejprve zaměřili na policejní brutalitu, zdravotní služby, obč. práva. Jejich protesty a aktivity byly nenásilné, i když později došlo i k násilným incidentům. AIM se svými protestními akcemi celonárodně proslavila, inspirovala další.
Netflix včera vydal film Six Triple Eight/Poštovní prapor, který zpracovává skutečný příběh afroamerických pošťaček, které v roce 1945 dostaly za úkol roztřídit a rozeslat miliony nedoručených dopisů vojáků z fronty. Tady je k tomu trochu zrecyklované #sobotnivlaknoUSA
Ženský armádní sbor (WAC) vznikl na dobrovolnické bázi v r. 1942 a o rok později byl začleněn do armády USA. Černošky byly jeho součástí od počátku, nakonec jich v něm působilo na 6500. Na rozdíl od námořnictva nebo arm. sboru zdrav. sester, které černošky systematicky nebraly.
I v rámci WAC černošky sloužily v segregovaných budovách, kasárnách, jídelnách a rekreačních zařízeních. Pracovaly jako kuchařky, sekretářky, úřednice, umývaly toalety. To všechno na americké půdě. Ale v listopadu 1944 došlo ke zlomu a bylo jim umožněno sloužit v Evropě.
Dnešní #sobotnivlaknoUSA je o hovně. Lépe řečeno je o problémech, které způsobovaly koňské výkaly v New York City na přelomu 19. a 20. století. Ve městě totiž tehdy pobývalo 100 až 200 tisíc koní, jejichž výkaly a moč plnily ulice a byly všude cítit.
Koně byli ještě v 19. století využíváni pro veřejnou dopravu ve velkých městech jako Londýn nebo NYC. Právě ve Velkém Jablku se v polovině století rozmohly koněspřežné dráhy. Dva koně byli třeba na jednu 4hodinovou směnu jednoho vozu.
V 70. letech 19. století Newyorčané vykonali cca 100 milionů cest těmito vozy, takže městem se ještě v 80. letech pohybovalo přes 150 tisíc koní vozících lidi i náklad. Každý kůň přitom denně vykálel skoro 10 kg. Ročně šlo ve městě o 100 tisíc tun výkalů a 38 milionů litrů moči.
Post-olympijské vlákno. V amerických médiích se objevil příběh, jak američtí olympionici/čky co nejvíce využívají zdarma služeb polikliniky v olympijské vesnici, protože buďto nemají pojištění, nebo by se v USA nedoplatili ani s ním. Tak to tu krátce vysvětlím #sobotnivlaknoUSA
Olympijská vesnice vznikla v dost jednoduché podobě v Paříži v r.1924, ale teprve od her v Los Angeles 1932 se, díky Coubertinovým snahám, bavíme o opravdových vesnicích pro olympioniky. LA tehdy postavilo modulární bungalovy pro 2 tisíce sportovců. 126 sportovkyň bylo v hotelu.
Ve vesnici byl k dispozici amfiteátr, cestičky (neudělaly z nich vozovky, protože parcela s vesnicí byla jen pronajatá), separátní blok sprch, prostorné jídelny. A nonstop nemocnice vybavená rentgenem a laboratoří. Od té doby se nemocnice v olympijských vesnicích rozrůstají.
Beyoncé včera vydala „country“ album. Singl Texas Hold 'em sice jedna oklahomská rádiová stanice odmítala hrát a country puristi počin Beyoncé přezírají, ale toto album navazuje na pozapomenutou historii bohatého vlivu a přítomnosti černochů v country music. #sobotnivlaknoUSA
Bendžo, na němž stojí základy country, je původně západoafrický nástroj, na nějž hrávali černošští otroci. Populární divadelní (rasistická) minstrelská představení následně nástroj rozšířila i mezi většinovou populaci – odtud vznikne žánr hillbilly, na nějž navazuje country.
První country songy vycházely z černošských spirituálů a dalších druhů kostelní hudby. Například z chvalozpěvu When the World Is On Fire se stal v r.1928 hit Little Darling, Pal of Mine od slavné Carter Family a z toho později vznikne Guthrieho ikonická This Land is Your Land.