Thread by @JanBenesAggie

Na havajském Maui zuří požáry, bývalé město Havajského království Lahaina je spáleno na troud. Havaj je nejmladším státem USA (1959), které si ji násilně a nelegálně podmanily během puče r.1893 a anexí ostrovů v r.1898. Dnešní #sobotnivlaknoUSA je příběhem právě tohoto podmanění.

Havajské království existovalo od konce 18. století, vládl mu král Kamehameha Veliký, který sjednotil ostrovy Havaj, Oahu, Maui, Molokai a Lanai. Na počátku 19. století se připojily ještě Kauai a Nihau. Lahaina byla centrem království za vlády krále Kamehamehy III mezi 1820-45.

Američané se o Havaj začali zajímat už na začátku 19. století – příznivě jej hodnotili křesťanští misionáři, a to pro konverzi domorodců i pěstování cukrové třtiny. Američtí investoři začali ve velkém skupovat půdu a v r.1876 Havaj domluvila prodej cukru do USA bez cel.

K r.1885 už ale většinu cukrových plantáží vlastnili Američané na úkor místních a plantážnická bělošská elita se snažila ovládnout místní politiku a budoucnost ostrova. USA se navíc zamlouval Perlový přístav na ostrově Oahu, anglicky nazývaný Pearl Harbor. A tak přišel puč.

V r.1887 byla přijata tzv. Bajonetová ústava – plantážníci krále Davida Kalakaua donutili k podpisu s puškou u hlavy. Ústava ochromila domorodou vládu a vůbec monarchii, volební právo měli nově pouze bělošští majitelé plantáží. Pearl Harbor se stal americkou námořní základnou.

V r.1893 přišlo svržení posledního domorodého monarchy, královny Liliuokalani. Za svržením monarchie stála skupina plantážníků, které napomáhal americký vyslanec na Havaji. Bez svolení americké vlády a proti vůli prezidenta Clevelanda královně vyhrožoval invazí, pokud neodstoupí.

Bílá elita vyhlásila Havajskou republiku a chtěla, aby ji americká vláda anektovala. Havaj měla skvělou pozici pro obchod s Asií, pro námořnictvo, ale anexe byla potenciálně protiústavní, nemorální. Nevědělo se, zda by se z domorodců a dalších místních nestali američtí občané.

Anexi Havaje přinesla americko-španělská válka v r.1898. O 2 roky později Havaj získala status nezávislé vlády. Prvním guvernérem se stal Sanford B. Dole – jestli si kvůli jménu vybavíte ovocnářskou filmu Dole, tak ano, ta na Havaji historicky vlastní obří ananasové plantáže.

Americká přítomnost v průběhu 19. století způsobila obrovský úbytek populace kvůli nemocem, ze 400 tisíc na 40 tisíc. Anexe přinesla rovněž zákaz výuky a používání havajštiny ve školách, jazyk dnes podle UNESCO patří mezi ohrožené a hovoří jím jen 26 tisíc lidí.

Americké ovládnutí ostrovů přineslo rovněž změny v obsahu školní výuky, protože ještě donedávna se děti v havajských školách učili o puči a anexi coby civilizačním výdobytku a pozitivním vývoji. Americká armáda rovněž dekády testovala bomby na ostrově posvátném pro domorodce.

Snaha o připojení teritoria k USA nakonec trvala dalších 60 let. V r.1919 se o návrhu zákona o havajském státu ani nehlasovalo. Teritorium tak nezískávalo federální finance na školství, infrastrukturu a zdravotnictví. Volební právo bylo nadále omezené, vládla bělošská elita.

Po japonském útoku na Pearl Harbor bylo na havajských ostrovech vyhlášené stanné právo, které trvalo tři roky. Americká armáda a bělošská vláda totiž nedůvěřovali místnímu, částečně japonskému obyvatelstvu. history.com/news/hawaii-ww…

Na přelomu 40. a 50. let se v Kongresu objevilo několik zákonů o připojení Havaje k USA. Až v r.1956 získal zákon podporu jižanských segregacionistických senátorů. Ti se báli, že polynéské a japonské obyvatelstvo teritoria se stane občany. Havaj se stala státem v červenci 1959.

Domorodé obyvatelstvo však dodnes není s anexí a vznikem státu srovnáno. Místním vadí turistifikace ostrovů, omezení domorodé kultury včetně jazyka, přítomnost americké armády a testování bomb na posvátném ostrově Kahoolawe. Ostrov Lanai zase z 98 % vlastní zakladatel Oracle.

Americký Kongres se havajským obyvatelům oficiálně za anexi ostrovů a zabrání 1,8 milionů akrů půdy omluvil v roce 1993. Omluvil se i za upření práva domorodců na sebeurčení. Zároveň však omluva nevytváří nárok původního obyvatelstva na reparace či jakoukoli finanční náhradu.

Jinak na Maui dál hoří, jedná se o jeden z nejhorších požárů, k jehož síle pomohla i skutečnost, že zemědělství se dlouhodobě orientuje jen na ananasové plantáže a cukrovou třtinu. Zatímco turisté byli evakuováni, tisíce místních je bez domova a musí se s katastrofou vypořádat.

Kdybyste měli zájem, tak královna Liliuokalani napsala v r.1898 autobiografii, přístupná je zde: .
K tématu existuje taky fajn video: https://t.co/ePo2VF7Sgy.digital.library.upenn.edu/women/liliuoka…

Základní zdroje hír:

https://t.co/EL2vQ1QKLD
https://t.co/HlClZUOo32history.com/news/hawaii-50…
eu.usatoday.com/story/news/202…
bbc.com/news/magazine-…