Na havajském Maui zuří požáry, bývalé město Havajského království Lahaina je spáleno na troud. Havaj je nejmladším státem USA (1959), které si ji násilně a nelegálně podmanily během puče r.1893 a anexí ostrovů v r.1898. Dnešní #sobotnivlaknoUSA je příběhem právě tohoto podmanění.
Havajské království existovalo od konce 18. století, vládl mu král Kamehameha Veliký, který sjednotil ostrovy Havaj, Oahu, Maui, Molokai a Lanai. Na počátku 19. století se připojily ještě Kauai a Nihau. Lahaina byla centrem království za vlády krále Kamehamehy III mezi 1820-45.
Američané se o Havaj začali zajímat už na začátku 19. století – příznivě jej hodnotili křesťanští misionáři, a to pro konverzi domorodců i pěstování cukrové třtiny. Američtí investoři začali ve velkém skupovat půdu a v r.1876 Havaj domluvila prodej cukru do USA bez cel.
K r.1885 už ale většinu cukrových plantáží vlastnili Američané na úkor místních a plantážnická bělošská elita se snažila ovládnout místní politiku a budoucnost ostrova. USA se navíc zamlouval Perlový přístav na ostrově Oahu, anglicky nazývaný Pearl Harbor. A tak přišel puč.
V r.1887 byla přijata tzv. Bajonetová ústava – plantážníci krále Davida Kalakaua donutili k podpisu s puškou u hlavy. Ústava ochromila domorodou vládu a vůbec monarchii, volební právo měli nově pouze bělošští majitelé plantáží. Pearl Harbor se stal americkou námořní základnou.
V r.1893 přišlo svržení posledního domorodého monarchy, královny Liliuokalani. Za svržením monarchie stála skupina plantážníků, které napomáhal americký vyslanec na Havaji. Bez svolení americké vlády a proti vůli prezidenta Clevelanda královně vyhrožoval invazí, pokud neodstoupí.
Bílá elita vyhlásila Havajskou republiku a chtěla, aby ji americká vláda anektovala. Havaj měla skvělou pozici pro obchod s Asií, pro námořnictvo, ale anexe byla potenciálně protiústavní, nemorální. Nevědělo se, zda by se z domorodců a dalších místních nestali američtí občané.
Anexi Havaje přinesla americko-španělská válka v r.1898. O 2 roky později Havaj získala status nezávislé vlády. Prvním guvernérem se stal Sanford B. Dole – jestli si kvůli jménu vybavíte ovocnářskou filmu Dole, tak ano, ta na Havaji historicky vlastní obří ananasové plantáže.
Americká přítomnost v průběhu 19. století způsobila obrovský úbytek populace kvůli nemocem, ze 400 tisíc na 40 tisíc. Anexe přinesla rovněž zákaz výuky a používání havajštiny ve školách, jazyk dnes podle UNESCO patří mezi ohrožené a hovoří jím jen 26 tisíc lidí.
Americké ovládnutí ostrovů přineslo rovněž změny v obsahu školní výuky, protože ještě donedávna se děti v havajských školách učili o puči a anexi coby civilizačním výdobytku a pozitivním vývoji. Americká armáda rovněž dekády testovala bomby na ostrově posvátném pro domorodce.
Snaha o připojení teritoria k USA nakonec trvala dalších 60 let. V r.1919 se o návrhu zákona o havajském státu ani nehlasovalo. Teritorium tak nezískávalo federální finance na školství, infrastrukturu a zdravotnictví. Volební právo bylo nadále omezené, vládla bělošská elita.
Po japonském útoku na Pearl Harbor bylo na havajských ostrovech vyhlášené stanné právo, které trvalo tři roky. Americká armáda a bělošská vláda totiž nedůvěřovali místnímu, částečně japonskému obyvatelstvu. history.com/news/hawaii-ww…
Na přelomu 40. a 50. let se v Kongresu objevilo několik zákonů o připojení Havaje k USA. Až v r.1956 získal zákon podporu jižanských segregacionistických senátorů. Ti se báli, že polynéské a japonské obyvatelstvo teritoria se stane občany. Havaj se stala státem v červenci 1959.
Domorodé obyvatelstvo však dodnes není s anexí a vznikem státu srovnáno. Místním vadí turistifikace ostrovů, omezení domorodé kultury včetně jazyka, přítomnost americké armády a testování bomb na posvátném ostrově Kahoolawe. Ostrov Lanai zase z 98 % vlastní zakladatel Oracle.
Americký Kongres se havajským obyvatelům oficiálně za anexi ostrovů a zabrání 1,8 milionů akrů půdy omluvil v roce 1993. Omluvil se i za upření práva domorodců na sebeurčení. Zároveň však omluva nevytváří nárok původního obyvatelstva na reparace či jakoukoli finanční náhradu.
Jinak na Maui dál hoří, jedná se o jeden z nejhorších požárů, k jehož síle pomohla i skutečnost, že zemědělství se dlouhodobě orientuje jen na ananasové plantáže a cukrovou třtinu. Zatímco turisté byli evakuováni, tisíce místních je bez domova a musí se s katastrofou vypořádat.
Kdybyste měli zájem, tak královna Liliuokalani napsala v r.1898 autobiografii, přístupná je zde: .
K tématu existuje taky fajn video: https://t.co/ePo2VF7Sgy.digital.library.upenn.edu/women/liliuoka…
Znáte legacy admissions? Jde o systém zvýhodnění uchazečů o VŠ, jejichž rodiče/příbuzní navštěvovali stejnou školu, případně ji finančně podporují. Systém přitom vznikl ve 20. letech 20. st. na Harvardu apod., aby omezil počet židovských a katolických studentů. #sobotnivlaknoUSA
Americké vysoké školy, především ty z Ivy League jako Harvard, Princeton a Yale, byly založeny jako protestantské. Na konci 19. st. vznikly také prestižní metodistické univerzity. Na všechny tyto školy chodili synové absolventů a elit, absolventi elitních přípravných škol.
Protestantské elitní školy sloužily jako prostředí, v němž se měli studenti socializovat mezi svými a nasát protestantské hodnoty a morálku. Školy zároveň vytvořily stipendia pro děti pastorů a učitelů protestantských středních a základních škol, pro protestantské farmáře.
Do 60. let 20. století neměly USA dostatek zdravotnických záchranářů. Ti, co přijížděli k nehodám, navíc neměli dostatečné vzdělání a zkušenosti. Lidé zbytečně trpěli a umírali při nehodách. Až rakouský žid českého původu a skupina Afroameričanů situaci změnila. #sobotnivlaknoUSA
V r.1966 americká Akademie věd vyhodnotila, že systém rychlé zdravotnické pomoci je v děsivém stavu. Jen v r.1965 52 milionů zranění při nehodách zabilo 107 tisíc Američanů, dočasně zmrzačilo 10 milionů a natrvalo poškodilo zdraví 400 tisícům. Škody dosahovaly 18 miliard dolarů.
Když lidé při nehodách zavolali o pomoc, přijeli funebráci s pohřebním vozem, v něm nosítka. Nebo přijeli policisté, bez znalostí, jinde třeba dobrovolní hasiči. Ale většinou nemohli poskytnout víc, než odvoz do nemocnice. A tak lidé zbytečně umírali nebo končili zmrzačení.
O vysídlení sto tisíc japonských Američanů do sběrných táborů po Pearl Harboru víte. Ale věděli jste, že za armádu pak v segregovaném pluku bojovalo 10 tisíc japonských Američanů? Získali rekordní počet ocenění, zvítězili v jedné z nejtvrdších evropských bitev. #sobotnivlaknoUSA
Pluk s označením 442nd Regimental Combat Team vznikl v únoru 1943. Tvořili jej japonští Američané 2. generace, ale velitelem a nejvyššími důstojníky byli běloši. Dvě třetiny vojáků pocházely z Havaje (ta nebyla státem). V pluku byli dělostřelci, pěchota i kapela a zdravotníci.
Připravovali se v Camp Shelby v Mississippi, v té době v Evropě působil Stý pěchotní prapor, segregovaná jednotka japonských Američanů. Pluk byl po výcviku přesunut do Itálie a v srpnu 1944 byl k němu připojen právě Stý prapor. Jejich heslem se stalo Go for Broke, Riskuj všechno.
Šlo o nejintenzivnější vyšetřování v dějinách amerického padělatelství, tajná služba Muže č. 880 hledala více než 10 let. Ale když nakonec agenti tajemného padělatele dopadli, nestačili se divit. Emerich Jeuttner se před nimi neskrýval a bylo mu 73 let. #sobotnivlaknoUSA
Juettner emigroval do USA z Rakouska v r.1890 ve 13 letech a New Yorkem se pak protloukal jako pozlacovač rámů a údržbář. Taky navrhl foťák a žaluzie, ale patenty nikdo nekoupil. V r.1937 mu však zemřela žena a on se v 61 letech uprostřed hospodářské krize ocitl sám, na mizině.
Juettner začal sbírat haraburdí a veteš po městě. Ale nakonec se rozhodl pro padělání. Vyfotil jednodolarovou bankovku, podobu bankovky převedl na zinkovou destičku a detaily designu dokreslil ručně. Na ruční tiskárně pak podomácku začal tisknout padělky jednodolarových bankovek.
Jméno Lewis Hine si asi vybavíte díky ikonickým fotkám dělníků na stavbě Empire State Building. Ale Hine už byl v té době slavný díky něčemu jinému: fotografiím dětských dělníků, mnohdy imigrantů, i těch českých. Na pár z nich se podívejte v dnešním krátkém #sobotnivlaknoUSA
Děti českých imigrantských rodin zachytil třeba při práci na řepných polích v Michiganu (první foto) nebo na bavlníkových polích v Texasu (druhé, třetí a čtvrté foto).
Pořídil fotografie dětí pracujících v konzervárnách, kde se noži nešetřilo, viz fotografie devítileté Minnie z roku 1911 (první foto) a Ralpha (druhé foto).
15.1.1919 se v Bostonu rozlilo téměř 9 milionů litrů melasy, které se valily ulicemi 4,5m vlnou rychlostí přes 50 km/h. Incident si vyžádal 21 mrtvých a 150 zraněných, kteří uvízli v tuhnoucím sirupu nebo je zranily padající budovy. Melasa byla cítit ještě roky. #sobotnivlaknoUSA
1. světová si vyžádala zvýšenou výrobu průmysl. alkoholu, vyráběného z karibské melasy, hlavně na výrobu dynamitu a dalších výbušnin. Firma United States Industrial Alcohol si na severu Bostonu v r. 1915 postavila 15m nádrž na melasy, ale s kvalitou nádrže si starosti nedělala.
Ocel, z níž nádrž vyrobili, obsahovala málo manganu a při teplotách pod 15°C se stala křehkou. Nádrž opakovaně skřípala, melasa z ní stále vytékala. Na nýty byl přílišný tlak. Viditelné díry a stížnosti firma ignorovala. Katastrofa přišla poté, co nádrž čerstvě naplnili po okraj.