1/8 Když nejde o život, tak jde o h*vno. Tato reportáž, která se dnes ve 21:20 vysílá v @ReporteriCT, se ale životů týká. Životů vojáků, životů civilistů. A ohrožen ten život není jen ze strany nepřítele, ale kvůli nabubřelosti, hlouposti nebo chamtivosti vlastních lidí. Ukrajina je ta napadená, Rusko je útočník a ničitel. To je fakt. Ve výsledku ale vždy jde o člověka. Tato reportáž je jiná, než běžně děláme. Strávili jsme nad ní skoro rok. Průběžně jsme si pokládali otázku, komu tím pomůžeme nebo co tím ukážeme. Jenže i když se ukrajinští obránci statečně brání, vždy se najde něco nebo někdo ve vlastních řadách, co nebo kdo jim to sabotuje. A o tom je tato reportáž, o papírové hradbě proti Rusko, která za tři a půl roku války mohla vypadat úplně jinak, což mohlo zachránit životy na frontě.
2/8 Začalo to občasnými poznámkami vojáků o kvalitě některých obranných opevnění nebo zákopů. Když jsme v Myrnohradu viděli, jak osobák na kusy rozmetal betonový jehlan proti těžké technice, začali jsme s @Jan_Schurger přemýšlet nad tím, jaký mají vlastně smysl, když jsou takto chaoticky rozmístěny po městě u paneláků. Podobný obrázek jsme pak viděli v Pokrovsku, kde jsme se i na kameru poprvé začali ptát místních. Korunu tomu dala obrovská skládka betonových jehlanů za miliony hřiven, kterou úřady nechaly vyklidit až po dvou měsících, protože do Myrnohradu přijel Zelenskyj. No, ani ty kusy, které jsme tam viděli, nevzbuzovaly dojem, že by mohly něco zastavit.
3/8 Tak jsme odštěpené kusy vzali na expertízu do Brna k odborníkům z VUT. Zkouška v tlaku ukázala, že v betonu problém není, ale z železobetonové konstrukce, jak by to mělo správně být, Ukrajinci udělali jehlan betonový. Železný hák slouží jen k přemísťování a provléknutí ocelovým lanem, který kusy drží pohromadě ve třech řadách, jak typicky tato obranná linie vypadá, když je umístěna v polích.
4/8 Tak jsme pátrali ještě víc. Prolezla jsem veřejné dokumentace k tendrům na nákupy, které prováděly obce v Doněcké oblasti. Dostali jsme se k plánům, podle kterých se vyrábí a od anonymního výrobce zjistili, že výroba jednoho kusu stojí v přepočtu 400 korun. V průměru je obce kupovaly za 920. Starosta Pokrovsku, se kterým jsem o tom mluvila, kritiku lidí z vlastního města označil za politickou kampaň.
5/8 Ono by se na všechno dalo asi najít vysvětlení. Jenže s korupcí při stavbě obranných linií má Ukrajina od začátku invaze zásadní problém. Nedodané jehlany, falešné firmy, předražené nákupy. A ztracené miliardy ze státního rozpočtu, které mohly zachránit životy vojáků na frontě. Tyto průšvihy se přitom řeší pomalu. Nebo když už to nejde ututlat, protože to zapříčiní otevření další fronty, jako tomu bylo loni v květnu v Charkovské oblasti.
6/8 Ale narazili jsme ještě na další (pro nás zásadní morální) problém, že když záběry zveřejníme, tak tím dáme strategickou informaci Rusku. To se změnilo, když se Pokrovsk dostal do obklíčení a obranné prvky pod okupaci.
7/8 Stále nám chyběl jeden dílek skládačky. Když jsem poprvé v lednu volala ženijní jednotce, která odpovídá za stavbu většiny obranných linií, tak mě poslali do háje, že linie nám nikdo neukáže. Půl roku jsme je urgovali a v červenci nás tam nakonec vzali. S velkou pompou a patřičným přivítáním v podobě snídaňového rautu nám povídali o měnící se taktice boje. Ty obranné linie byly nakonec skutečně výjimečné a impozantní. Jenže stavět je tak začali až letos v březnu. A já si říkám, že kdyby s tím začali hned, možná by se vůbec nedalo uvažovat nad tím, že Ukrajina přijde o Donbas.
8/8 Když nad tím tak přemýšlím…Nakonec stejně možná je nejlepší hranicí ta přírodní, jak popisuje v článku náš kolega Tomáš Karlík. Jen ne všechny země mají takové štěstí. ct24.ceskatelevize.cz/clanek/veda/ba…
• • •
Missing some Tweet in this thread? You can try to
force a refresh
