Discover and read the best of Twitter Threads about #febrewery
Most recents (24)
V pivním povídání #febrewery jsme se věnovali již spoustě pozitivních záležitostí, je také na čase, abychom se podívali na pivní vady.
Protože kdo by chtěl mít v pivu máslo, zelené jablko, ocet nebo pálenku?:)
Vlákno.
Protože kdo by chtěl mít v pivu máslo, zelené jablko, ocet nebo pálenku?:)
Vlákno.
1/16 Nejprve co to ty vady vlastně jsou. Vznikají buď ze špatných surovin, ze špatného procesu výroby nebo špatným skladováním piva a péčí o něj před natočením do půllitru.
A měl by je konzument znát? Nemusí, znalosti jsou užitečné spíše pivovarským.
A měl by je konzument znát? Nemusí, znalosti jsou užitečné spíše pivovarským.
2/16 Pokud se vám ale nebude na pivu něco zdát, nebude chutnat, jak jste zvyklí, můžete pak říci lidem z pivovaru nebo výčepnímu, jaký vnímáte problém.
Tolik ke krátkému úvodu, pojďme na ně.
Tolik ke krátkému úvodu, pojďme na ně.
V seriálu #febrewery jsme měli už pivní suroviny, historii i současnost výroby piva, různé regionální zajímavosti, ale čemu jsme se ještě příliš nevěnovali?
Přesně tak - pivní sklo.
Víte, proč je český půllitr tlustý a s uchem? A které pivo se točí do skla od džemu?
Vlákno.
Přesně tak - pivní sklo.
Víte, proč je český půllitr tlustý a s uchem? A které pivo se točí do skla od džemu?
Vlákno.
1/17 Musíme začít historií, nejde jinak.
Jak tedy vypadalo první pivní sklo v českých zemích a ze kdy pochází?
První nálezy jsou z gotiky ve studních pražských právovárečných domů. Sklo bylo tzv. lesní - tedy nazelenalé, tenké a s nálepy (ty tečky), aby sklenice neklouzala.
Jak tedy vypadalo první pivní sklo v českých zemích a ze kdy pochází?
První nálezy jsou z gotiky ve studních pražských právovárečných domů. Sklo bylo tzv. lesní - tedy nazelenalé, tenké a s nálepy (ty tečky), aby sklenice neklouzala.
2/17 Následně v renesanci převládly tzv. holby - nejčastěji keramické džbány často s víčkem, níže dvě takové holby. Během pozdního baroka vznikaly už i skleněné džbány s uchem. Stále se jednalo o sklo v objemu 1 nebo 2 mázů (moravský m. 1,07 l, vídeňský m. 1,415 l).
Venku je sice docela pěkné a relativně teplé počasí, my se ale ve #febrewery budeme věnovat mrazu.
Říkáte si, co má společného mráz a pivo? Inu, to se brzy dozvíte ve dnešním spíše příběhově laděném povídání.
Vlákno.
Říkáte si, co má společného mráz a pivo? Inu, to se brzy dozvíte ve dnešním spíše příběhově laděném povídání.
Vlákno.
1/15 Náš příběh začíná v 19. století, v pivovaru Reichelbräu v bavorském městě Kulmbach.
Jednoho mrazivého zimního dne roku 1890 dostal od mistra pivovarský dělník za úkol uklidit sudy s pivem ze dvora do pivovarského skladu.
Jednoho mrazivého zimního dne roku 1890 dostal od mistra pivovarský dělník za úkol uklidit sudy s pivem ze dvora do pivovarského skladu.
2/15 Mistr odchází domů a nechává dělníka jeho práci.
Dělník je už ale taky unavený, říká si, že práce nemá nohy, že neuteče. Tak tedy i on odchází domů s vědomím, že ráno přijde dřív, aby stihl před příchodem mistra uklidit ten sud.
Dělník je už ale taky unavený, říká si, že práce nemá nohy, že neuteče. Tak tedy i on odchází domů s vědomím, že ráno přijde dřív, aby stihl před příchodem mistra uklidit ten sud.
Závěrečný díl #febrewery o chmelu nemůže být o ničem jiném, než o zpracování chmele.
A jako obvykle - bude to o historii, současnosti i budoucnosti.
Takže vítejte u dnešního vlákna.
A jako obvykle - bude to o historii, současnosti i budoucnosti.
Takže vítejte u dnešního vlákna.
1/19 Jak se zpracovával chmel v minulosti a jak se to liší od nynějších postupů? Základ je stejný - na chmelnici se sklidila chmelová réva, tu svezli k očesání, z té se pak hlávky nasypaly do lísek a daly sušit. Tolik v kostce, dnes se to liší jen měřítkem.
2/19 A co že je ta líska? To můžete vidět na nákresu sušárny z roku 1880 - ty čtyři podlouhlé "krabice" s děrovaným dnem, které se naplněné naskládaly na podklad a byl do nich vháněn teplý vzduch, který prouděním skrz chmel vysoušel.
Včerejší #febrewery o chmelu jsme skončili mapkou, kde všude se pěstuje, ale přitom jsem zmínil jen evropské chmelařské oblasti.
Dnes se tedy podíváme na zbytek světa a konečně se dostaneme i posledním trendům v chmelařství.
Vlákno.
Dnes se tedy podíváme na zbytek světa a konečně se dostaneme i posledním trendům v chmelařství.
Vlákno.
1/17 Kdekoho určitě napadne Amerika, země west coast IPA, NEIPA a dalších stylů vyloženě postavených na chmelu (angličtina pro to má termín "hop forward").
A nemusí se vždy jednat o výraznou hořkost, často jde o ovocná aromata.
A nemusí se vždy jednat o výraznou hořkost, často jde o ovocná aromata.
2/17 Pěstování chmele v USA začalo v roce 1629 na východním pobřeží, kdy angličtí a holandští osadníci dovezli eur. sazenice. Na západním pobřeží započalo chmelařství během Kalifornské zlaté horečky v roce 1854 a hist. vývojem se stát Washington stal dominantním producentem.
Měli jsme ve #febrewery vodu, kvasinky, i o sladu jsme si povídali. Ale o čem jsme mluvili zatím jen tak okrajově?
Ano, o zeleném zlatu - o chmelu. Co by bylo dnešní pivo bez chmele? A jaká je vlastně historie pěstování chmele? Kde a kdy se chmelařství rozvíjelo?
Vlákno.
Ano, o zeleném zlatu - o chmelu. Co by bylo dnešní pivo bez chmele? A jaká je vlastně historie pěstování chmele? Kde a kdy se chmelařství rozvíjelo?
Vlákno.
1/14 Planý chmel různě po světě rostl odjakživa, ale nám sládkům a pivařům jde o chmel šlechtěný. První takové šlechtění je popsáno v Německu již v roce 736 v oblasti Hallertau. Sládci to jméno budou znát - odrůdy Hallertauer, H. Mittelfrüh, H. Blanc...
2/14 Ovšem až do přibližně 13. stol. se chmel do piva významně nepoužíval, hořčilo se především gruitem (opáčko zde - ), do té doby se chmel využíval především na výrobu léčivých mastí a podobných záležitostí.
Vidím, že včerejší naplánované #febrewery se mi neodeslalo, dám vám jej tedy k ranní kávě.
Dnes se podíváme na vodu v pivě - její vlastnosti, jaká by měla být, jaká by neměla být, jaká byla v historii a jaká je dnes...
Dnes se podíváme na vodu v pivě - její vlastnosti, jaká by měla být, jaká by neměla být, jaká byla v historii a jaká je dnes...
1/19 Začneme tím, co nás vlastně ve vodě zajímá pozitivního a co negativního. Rozbor domácí vody určitě všichni znáte, věci tedy pro vás nebudou příliš novinkou. Ale nejspíš bude novinkou, co která složka vody dělá za dojem ve výsledném pivu.
2/19 Nejdřív negativní, toho bude méně.
Zkuste si vzpomenout, co se v domácí vodě řeší a měří a co z toho by nám třeba mohlo vadit v pivu. Napadne vás něco?:)
Zkuste si vzpomenout, co se v domácí vodě řeší a měří a co z toho by nám třeba mohlo vadit v pivu. Napadne vás něco?:)
Dnes budu ve #febrewery psát o jedné věci, o které většina z vás nejspíš nemá ponětí, ale myslím, že je vhodné o tom vědět.
Řeč totiž bude o BJCP. Divná zkratka, že? Přečtete si o pivních stylech, o soutěžích sládků... a vůbec - nápovědou vám budiž tento gif. Vlákno.
Řeč totiž bude o BJCP. Divná zkratka, že? Přečtete si o pivních stylech, o soutěžích sládků... a vůbec - nápovědou vám budiž tento gif. Vlákno.
1/16 Na začátek - co vlastně BJCP je? Je to dobrovolnická organizace, která vznikla v roce 1985 v USA. Sdružuje v současnosti téměř 8 tisíc pivních hodnotitelů, kteří zaštítili a zhodnotili již přes 11 tisíc soutěží. Česko pak má 23 aktivních hodnotitelů.
2/16 Tím bychom měli stručný úvod za sebou, nyní pojďme na zajímavější věci.
Co vlastně hodnotitelé hodnotí, proč jsem psal o pivních stylech a jak probíhají soutěže?
Co vlastně hodnotitelé hodnotí, proč jsem psal o pivních stylech a jak probíhají soutěže?
Dnes bude v #febrewery řeč o lepku v pivě, teda spíš o jeho absenci.
Pivo se vyrábí z ječmene, tak jak může být bezlepkové, určitě si řeknete. Ano, to je pravda, ale bezlepkové pivo vyrobit lze a to rovnou dvěma způsoby. Nápovědou vám budiž tenhle gif a teď už pojďme na věc...
Pivo se vyrábí z ječmene, tak jak může být bezlepkové, určitě si řeknete. Ano, to je pravda, ale bezlepkové pivo vyrobit lze a to rovnou dvěma způsoby. Nápovědou vám budiž tenhle gif a teď už pojďme na věc...
1/16 Nejprve si musíme definovat, co vlastně takové bezlepkové pivo je.
Codex Allimentarius (=potravinové regule) je sbírka zákonů, kterou zašťituje WHO a FAO a tato sbírka tvrdí, že bezlepková potravina má lepku méně než 20 ppm (parts per million, tedy 20 miliontin).
Codex Allimentarius (=potravinové regule) je sbírka zákonů, kterou zašťituje WHO a FAO a tato sbírka tvrdí, že bezlepková potravina má lepku méně než 20 ppm (parts per million, tedy 20 miliontin).
2/16 Běžné pivo může mít 60 ppm (ležák) až několik set ppm (některé stouty) lepku, tedy úplně mimo stanovené limity.
A teď jak dosáhnout toho nízkého obsahu lepku v bezlepkovém pivu?
A teď jak dosáhnout toho nízkého obsahu lepku v bezlepkovém pivu?
Dnes si ve #febrewery povíme o takové jedné malinkaté drobounké součásti pivovarnictví. Sice jsme se o ně už v minulých dílech nepatrně otřeli, ale zaslouží si víc prostoru.
Proč mluvím v množném čísle? A o čem to vlastně mluvím?
Ano, hádáte správně, řeč bude o kvasinkách. 1/13
Proč mluvím v množném čísle? A o čem to vlastně mluvím?
Ano, hádáte správně, řeč bude o kvasinkách. 1/13
Vzpomínáte na díl o Reinheitsgebotu, tedy o zákoně o čistotě piva? Opáčko zde -
Ten totiž žádné kvasinky nezmiňuje. A hádejte, proč tomu tak je. 2/13
Ten totiž žádné kvasinky nezmiňuje. A hádejte, proč tomu tak je. 2/13
Možná první odpověď na mysli by mohla být, že tehdy se kvasinky nepoužívaly. Ale jak jsme si už vysvětlili, tehdy se o kvasinkách nevědělo, tak je neřešili.
To se změnilo až v 19. století zásluhou jednoho slavného vědce, ale o tom až později, nyní se věnujme jejich původu. 3/13
To se změnilo až v 19. století zásluhou jednoho slavného vědce, ale o tom až později, nyní se věnujme jejich původu. 3/13
Dnes se ve #febrewery zas podíváme do historie a zas si uděláme výlet do Anglie.
A budou i čarodějnice!:)
Vaření piva je sice doménou hlavně mužů, ale nebylo tomu tak vždy. Co se tedy stalo, že se to změnilo? Taky se dozvíte, proč čarodějnice vyobrazujeme tak, jak jsme zvyklí.
A budou i čarodějnice!:)
Vaření piva je sice doménou hlavně mužů, ale nebylo tomu tak vždy. Co se tedy stalo, že se to změnilo? Taky se dozvíte, proč čarodějnice vyobrazujeme tak, jak jsme zvyklí.
Vaření piva jako dovednost, um a úděl žen byl opravdu už od těch prvních piv a mělo to jednoduché důvody.
Pivovarnictví zabere docela dost času, naopak nebylo náročné, takže vařit mohl každý, dělá se na jednom místě (=doma)... tudíž ideální záležitost pro ženy v domácnosti.
Pivovarnictví zabere docela dost času, naopak nebylo náročné, takže vařit mohl každý, dělá se na jednom místě (=doma)... tudíž ideální záležitost pro ženy v domácnosti.
Od tohoto okamžiku budu popisovat tehdejší situaci a události v Anglii, ale ve zbytku Evropy to myslím nebylo příliš odlišné.
Pití piva bylo v domácnostech na denním pořádku, ostatně pivo byl hygieničtější nápoj než voda, i z tohoto důvodu byla denní spotřeba cca 1 galon (~4l).
Pití piva bylo v domácnostech na denním pořádku, ostatně pivo byl hygieničtější nápoj než voda, i z tohoto důvodu byla denní spotřeba cca 1 galon (~4l).
Pivnímu stylu IPA jsme se ve #febrewery již jednou věnovali. Ale to byla spíš lekce z historie, dnes bychom se podívali na modernější pojetí stylu IPA a co vše v něm za posledních pár dekád vzniklo.
Zatímco dřív byla IPA prostě jedno pivo, dnes je to spíš rodina pivních stylů.
Zatímco dřív byla IPA prostě jedno pivo, dnes je to spíš rodina pivních stylů.
Na začátek si vyjasněme jednu věc.
P ve zkratce IPA je sice pale, tedy světlý, ale nemálo piv IPA je světlých, kupříkladu taková Black IPA. A taky India - ta piva dnes již necestují do Indie.
Black India pale (=světlý) ale, to je ale hloupost, co?
P ve zkratce IPA je sice pale, tedy světlý, ale nemálo piv IPA je světlých, kupříkladu taková Black IPA. A taky India - ta piva dnes již necestují do Indie.
Black India pale (=světlý) ale, to je ale hloupost, co?
A jak to vysvětlit? Dnes se již IPA nebere jako ona původní zkrácená slova India pale ale, ale sušší a hořčí pivo s důrazem na chmelové chutě a aromata. Tím bychom měli tuto otázku vyřešenou, pojďme na vlastní piva.
Dnešní pivo si nikdo bez chmele nedovede představit, je jeho nedílnou součástí. Ale nebylo tomu tak vždy, chmelem hořčená a ochucená piva se začala vařit až během 14. a 15. století.
Co se tedy do piva používalo dříve? Vítejte ve #febrewery na téma Gruit.
Co se tedy do piva používalo dříve? Vítejte ve #febrewery na téma Gruit.
Pivo na svém počátku nebylo příliš hořké (vždyť neměli chmel, aha), spíš bylo nasládlé. Někteří sládci pro vyrovnání chutí používali různé byliny, každý měl svůj vlastní recept nebo přístup, ale hořké pivo jim z toho prostě nevzniklo.
Během 10. století se pak v Německu, Belgii a Holandsku rozšířilo hořčení piva pomocí směsi bylin nazývanou gruit (někdy taky grut), slovo pochází z holandštiny.
S dovolením @Jakubprazskej se dnes v #febrewery podíváme na spontánně kvašená piva. Nejsem až takový spisovatel, proto omluvte můj trochu kostrbatý sloh.
Většina lidí zná piva typu ležák, IPA nebo stout. Piva, kde vyšlechtěné kvasinky hrají pro výslednou chuť a vůni velkou roli
Většina lidí zná piva typu ležák, IPA nebo stout. Piva, kde vyšlechtěné kvasinky hrají pro výslednou chuť a vůni velkou roli
Ale výroba piva začínala tak, že lidé roli kvasinek příliš neznali a pivo kvasilo z toho, co „nachytalo“ ze vzduchu nebo z nádob, v kterých bylo uloženo.
Před zahájením šlechtění pivních kvasinek bylo pivo v létě vykvašené svrchními kvasinkami s přispěním další mikroorganismů, které pracují při vyšší teplotách, což způsobovalo, že pivo mělo kyselejší, divočejší charakter.
Dnes začneme #febrewery krátkou výukou o procesu výroby piva (konkrétně rmutování), abychom si následně ukázali, jak si předci poradili s absencí teploměru v pivovaru.
Je to docela zajímavý problém a má ještě zajímavější řešení.
A bude to trochu delší, takže si otevřete pivo:)
Je to docela zajímavý problém a má ještě zajímavější řešení.
A bude to trochu delší, takže si otevřete pivo:)
Dnešní sládek se bez teploměru neobejde, měří teplotu díla při rmutování, chmelovaru, během kvašení i ležení.
Vysvětlíme si, co vlastně rmutování je a proč je při něm důležité znát teplotu díla.
Vysvětlíme si, co vlastně rmutování je a proč je při něm důležité znát teplotu díla.
Rmutování je proces přeměny škrobů obsažených ve sladu (naklíčené obilí, opáčko si můžete dát tady - ) do vody, kterou později budeme nazývat dílem.
Škroby se do vody nejen rozpouští, ony se taky štěpí enzymy (ty jsou ve sladu) na kratší.
Škroby se do vody nejen rozpouští, ony se taky štěpí enzymy (ty jsou ve sladu) na kratší.
Prupovídku o ohni jako dobrém sluhovi a zlém pánovi určitě znáte.
Věděli jste, že úplně stejně tak dobrým sluhou a zlým pánem být pro pivovarníka i pivaře kyslík?
Vítám vás u dnešního #febrewery, kde dostanete i jeden konzumentský tip.
Věděli jste, že úplně stejně tak dobrým sluhou a zlým pánem být pro pivovarníka i pivaře kyslík?
Vítám vás u dnešního #febrewery, kde dostanete i jeden konzumentský tip.
Začneme tedy otázkou, kdy sládek potřebuje v pivu kyslík, potažmo vzduch?
Je to na samém začátku kvašení, kdy se naspílaná mladina provzdušňuje (v domácích podmínkách vzduchem, v komerční rovině spíše čistým kyslíkem k dosažení potřebného obsahu kyslíku v mladině).
Je to na samém začátku kvašení, kdy se naspílaná mladina provzdušňuje (v domácích podmínkách vzduchem, v komerční rovině spíše čistým kyslíkem k dosažení potřebného obsahu kyslíku v mladině).
Tento kyslík potřebují kvasinky pro tvorbu některých zásobních a stavebních látek, dodáním kyslíku tedy napomáhá lépe a efektivněji rozjet proces kvašení).
A tohle je poslední moment, kdy v kvasícím nebo hotovém pivu chceme kyslík nebo vzduch (tedy taky s kyslíkem).
A tohle je poslední moment, kdy v kvasícím nebo hotovém pivu chceme kyslík nebo vzduch (tedy taky s kyslíkem).
Dnes vám ve #febrewery budu vyprávět o pivním stylu, o kterém jste pravděpodobně nikdy neslyšeli.
Jmenuje se Dampfbier a vznikl v Bavorsku v 19. století.
Němčináři už jistě pochopili, že se budeme bavit o páře, teď ještě co by to mohlo u piva znamenat, že?
Jmenuje se Dampfbier a vznikl v Bavorsku v 19. století.
Němčináři už jistě pochopili, že se budeme bavit o páře, teď ještě co by to mohlo u piva znamenat, že?
Krátká a poutavá historka tvrdí, že název vznikl, když sládci zakvasili nepšeničné pivo pomocí kvasinek na pšeničné pivo. Kvašení bylo tak bouřlivé, že jim připadalo, jak když z piva jde pára, proto název Dampfbier, tedy parní pivo.
Jak ale už víte ze včerejška - když je nějaká historka u piva too good to be true, obvykle je pravda jinde. A to je případ i dampfbieru. Jak to s ním tedy bylo, jak vznikl?
Pivo stylu IPA je teď všude. NEIPA, Brut IPA, Hazy IPA, Sour IPA... a bambilión dalších.
A určitě jste taky slyšeli historku, jak vznikla z potřeby dodávat britské pivo vojákům do Indie, že?
Tak dnes se ve #febrewery podíváme, co je na tom pravdy.
A určitě jste taky slyšeli historku, jak vznikla z potřeby dodávat britské pivo vojákům do Indie, že?
Tak dnes se ve #febrewery podíváme, co je na tom pravdy.
Historka nepochybně pěkná. Ale jak bych to jen... akorát, že vůbec.
Vezmeme to postupně - vojáci. Žádní vojáci britské armády tou dobou (1790) v Indii nebyli. Jediní, kteří by se tak dali nazývat, byli zaměstnanci Britské Východoindické společnosti, tedy soukromá akciovka.
Vezmeme to postupně - vojáci. Žádní vojáci britské armády tou dobou (1790) v Indii nebyli. Jediní, kteří by se tak dali nazývat, byli zaměstnanci Britské Východoindické společnosti, tedy soukromá akciovka.
Dále se traduje, že pivo pro účely cesty bylo vysokoalkoholické a a vysoce chmelené, aby vydrželo.
To... je a není pravda. Pivo obsahovalo dost alkoholu a chmele, ale z jiného důvodu - takové pivo se prostě v tehdejší Anglii běžně pilo a vědělo se, že dlouho vydrží v sudech.
To... je a není pravda. Pivo obsahovalo dost alkoholu a chmele, ale z jiného důvodu - takové pivo se prostě v tehdejší Anglii běžně pilo a vědělo se, že dlouho vydrží v sudech.
Dnes nás čeká trochu kontroverzní #febrewery, podíváme se na podávání piva.
Dáváte si v hospodě pivo točené? Nebo čepované? Co myslíte, že je správně? A točí se na 1x, 2-3x...?
Zastánci jednoho nebo druhého jsou schopni se bít v prsa, že ten jejich způsob je ten pravý.
Dáváte si v hospodě pivo točené? Nebo čepované? Co myslíte, že je správně? A točí se na 1x, 2-3x...?
Zastánci jednoho nebo druhého jsou schopni se bít v prsa, že ten jejich způsob je ten pravý.
Vezmeme to historicky popořádku, dříve bylo čepování. Vzniklo tak, že pivo se do hospody dodávalo v dřevěných sudech, do kterých se v lokálu narazil čep a samospádem čepovali pivo do džbánů. Obsluha tyto džbány roznášela štamgastům ke stolům.
A točení? Tady si vypůjčím krásnou fotku z Beranova pivovaru, kde vidíte pivní tlakostroj.
Když chtěl hospodský natočit pivo, tak roztočil kliku tlakostroje, natlakoval a natočil pivo.
Když chtěl hospodský natočit pivo, tak roztočil kliku tlakostroje, natlakoval a natočil pivo.
#febrewery nás dnes zavede do historie sladování, k ohni a taky se dotkneme whisky.
A říkáte si, jak to všechno spojíme? Nakuřovaným sladem, což vlastně je uzený slad, i tak by se mu dalo říkat.
A říkáte si, jak to všechno spojíme? Nakuřovaným sladem, což vlastně je uzený slad, i tak by se mu dalo říkat.
Nejprve začneme krátkým popisem sladování, abyste se orientovali.
Slad se vyrábí z obilí, které se namočí, nechá přibližně týden klíčit, tím v něm vzniknou enzymy na pozdější rozklad složitějších cukrů na kratší, to se pak děje při procesu vaření piva.
Slad se vyrábí z obilí, které se namočí, nechá přibližně týden klíčit, tím v něm vzniknou enzymy na pozdější rozklad složitějších cukrů na kratší, to se pak děje při procesu vaření piva.
Po dostatečném naklíčení se toto naklíčené obilí vysouší teplým vzduchem (20-60°C) a následně hvozdí (60-100°C podle typu sladu), pražené slady pak ještě praží až při 225°C.
A kde se nám vyskytuje uzený slad v tomhle povídání, říkáte?
A kde se nám vyskytuje uzený slad v tomhle povídání, říkáte?
Takže k tomu záhadnému předmětu z dnešní hádanky...
#febrewery bude o norském přístupu k vaření piva, konkrétně o Kveiku, což je taky souhrnný název pro kmen kvasnic historicky používaný při výrobě piva v Norsku.
#febrewery bude o norském přístupu k vaření piva, konkrétně o Kveiku, což je taky souhrnný název pro kmen kvasnic historicky používaný při výrobě piva v Norsku.
Někdy se zaměňuje kveik jako pivní styl a kveik jako kvasnice, správnější přitom je ve významu kvasnic.
Kveik myšlený jako druh piva je norský farmářský ejl, který každý farmář vařil trochu odlišně, společným prvkem byly větve jalovce a dalších stromů/keřů na filtraci.
Kveik myšlený jako druh piva je norský farmářský ejl, který každý farmář vařil trochu odlišně, společným prvkem byly větve jalovce a dalších stromů/keřů na filtraci.
Tyto větve (v pivařství jinak výjimka) se přidávaly jak na úplný začátek rmutování pro předání aroma, tak i na konci se s pomocí dalších větví filtrovala sladina pro další proces vaření piva.
Slad a/nebo obilí si vyráběli farmáři sami, proto ten odlišný výsledek na každé farmě.
Slad a/nebo obilí si vyráběli farmáři sami, proto ten odlišný výsledek na každé farmě.
V minulých dílech #febrewery šlo o historii, dnešní bude vzdělávací pro začínající nebo zatím ne úplně znalé pivaře.
O přívlastcích session, double nebo imperial v názvu piva nebo pivního stylu jste slyšeli? Znáte je? A víte, co znamenají nebo odkud pochází?
O přívlastcích session, double nebo imperial v názvu piva nebo pivního stylu jste slyšeli? Znáte je? A víte, co znamenají nebo odkud pochází?
Začneme slovem "session", to značí piva, která můžete klopit jedno za druhým. Definující je sice obsah alkoholu (3-5 %), ale obecně to jsou piva bez přemíry některé přespříliš výrazné chuti (hořké, pražené, navoněné, karamelové...).
Nemusí se tak jednat jen o session variantu některého stylu, jsou i styly, které jsou z podstaty session - český ležák, weizenbier, kölsch..., prostě velmi pitelná.
A proč session? Angličani tak říkají, když jdou "na jedno", proto session, Čech taky nikdy neskončí u jednoho:)
A proč session? Angličani tak říkají, když jdou "na jedno", proto session, Čech taky nikdy neskončí u jednoho:)
Dnes se ve #febrewery podíváme na německý Zákon o čistotě piva, v originálu Reinheitsgebot.
Znáte? Setkali jste se někdy se zmínkou o něm? Některý pivovar se jím zaklínal ke kvalitě svého piva?
Zaměříme se na jeho vznik, současnost a taky mýty...
Znáte? Setkali jste se někdy se zmínkou o něm? Některý pivovar se jím zaklínal ke kvalitě svého piva?
Zaměříme se na jeho vznik, současnost a taky mýty...
Vznikl v roce 1516 v Bavorsku zásluhou spolupanovníků Viléma IV. a Ludvíka X.
Zanícení pivaři nebo někteří sládci vám budou tvrdit, že tenhle zákon zajišťuje dobré a kvalitní pivo.
No...
Zanícení pivaři nebo někteří sládci vám budou tvrdit, že tenhle zákon zajišťuje dobré a kvalitní pivo.
No...
A proč akorát, že vůbec? Protože motivací panovníků nebyla kvalita piva, ale dostatek obilovin (především pšenice a žita) na potravinářské účely.
Co se tedy do piva smělo používat? Ječmen, chmel a voda.
Ale Německo je taky vyhlášené pro pšeničná piva, že?
Co se tedy do piva smělo používat? Ječmen, chmel a voda.
Ale Německo je taky vyhlášené pro pšeničná piva, že?
První díl #febrewery nemůže být o ničem jiném než o českém pivu:)
Zkraje 19. stol. v Česku stále převládalo svrchně kvašené pivo, spodně kvašené (=ležák) bylo spíš okrajové a vařilo se v chladných částech roku, celkově svrchňáky nebyly příliš pitelné, zkrátka ne pivo, jak známe.
Zkraje 19. stol. v Česku stále převládalo svrchně kvašené pivo, spodně kvašené (=ležák) bylo spíš okrajové a vařilo se v chladných částech roku, celkově svrchňáky nebyly příliš pitelné, zkrátka ne pivo, jak známe.
Změna nastala dvojí. V roce 1840 sládek Vojtěch Wanka začal v pražském pivovaru U Primasů začal vařit spodně kvašené a s velkou odezvou u konzumentů.
Druhou změnou pak byla výstavba měšťanského pivovaru v Plzni, která vznikla z popudu nízké kvality tehdejšího plzeňského piva.
Druhou změnou pak byla výstavba měšťanského pivovaru v Plzni, která vznikla z popudu nízké kvality tehdejšího plzeňského piva.
S příchodem německého sládka Josefa Grolla z Bavorska přišlo taky celoroční vaření ležáků. A teď si říkáte, co Bavoři mají a Češi ne, že mohou vařit ležák celoročně...
Odpovědí je led - v klimatu Alp není problém celoroční dostupnost ledu při dobrém skladování v létě.
Odpovědí je led - v klimatu Alp není problém celoroční dostupnost ledu při dobrém skladování v létě.
