Discover and read the best of Twitter Threads about #fyzivlakno
Most recents (20)
Vítám všechny u dalšího pátečního vlákna! Vzhledem k prodlevě si říkám, že bude dobré připomenout, kde se nacházíme a co za téma rozebíráme.
Momentálně se věnujeme tématu s názvem interpretace kvantové mechaniky, dnes konkrétně probereme mnohosvětovou interpretaci. #fyzivlakno
Momentálně se věnujeme tématu s názvem interpretace kvantové mechaniky, dnes konkrétně probereme mnohosvětovou interpretaci. #fyzivlakno
V téhle sérii si postupně ukazujeme, jak se různě dá matematika za kvantovou mechanikou interpretovat a jaký je mezi různými interpretacemi rozdíl.
Pokud vás zajímá, podle jakých kritérii různé interpretace dělíme, nebo vás minul nějaký minulý díl, ke všemu se lze proklikat tu:
Zdravím a vítám všechny u tradičního pátečního fyzivlákna! #fyzivlakno
Dnešní povídání navazuje na téma z předchozího týdne, na Kodaňskou interpretaci kvantové mechaniky:
Dnešní povídání navazuje na téma z předchozího týdne, na Kodaňskou interpretaci kvantové mechaniky:
Pro připomenutí a pochopení toho, co to vlastně děláme a čím se zabýváme: kvantová mechanika je divná, nikdo neví, co si o ní má myslet a jak ji má chápat a já dávám postupně dohromady hlavní "směry" v chápání kvantovky, které dneska ve fyzice převládají. 
Momentálně se bavíme o nejznámější interpretaci, která kdy spatřila světlo světa, o Kodaňské interpretaci, která vznikla ve dvacátých letech minulého století a naprosto dominovala několik desítek let až do doby, kdy vznikla mnohosvětová interpretace.
Je tu pátek a s ním další díl na téma interpretace kvantové mechaniky! #fyzivlakno Minule jsme si posvítili na interpretaci s objektivním (reálným) kolapsem, komu to uteklo, ať klikne sem:
A jak jsem říkala v předchozích dílech, interpretace matematického aparátu kvantové mechaniky se dají více méně rozdělit do dvou skupin. První jsou realistické interpretace, v nichž matematické objekty koncepčně odpovídají nějakému "elementu" reality.
To jsem napsala hodně vznosně. Abych to přeložila do češtiny: prostě a jednoduše předpokládám že to, co je v té teorii popsáno, doopravdy existuje. Narozdíl od instrumentalistických interpretací, což je ta druhá skupina, v nichž se tenhle předpoklad neobjevuje.
Ahoj všichni, vítám vás u třetího dílu vláken na téma interpretace kvantové mechaniky! #fyzivlakno
Minule jsme probrali hlavní rozdíly mezi klasickou a kvantovou fyzikou, kdyžtak tu:
Minule jsme probrali hlavní rozdíly mezi klasickou a kvantovou fyzikou, kdyžtak tu:
Povídali jsme si doposud o tom, že kvantový systém si žije svým životem do momentu, kdy s ním nějak zainteragujeme, například tím, že ho změříme.
V ten moment dojde k něčemu, co nazýváme kolaps. Systém se zhroutí do jednoho stavu a přestane se vyvíjet.
V ten moment dojde k něčemu, co nazýváme kolaps. Systém se zhroutí do jednoho stavu a přestane se vyvíjet.
To, co to ten kolaps vlastně je a jak probíhá, je jeden z hlavních problémů kvantové mechaniky.
Dnes se podíváme na to, jak se na to dívá tzv. interpretace s objektivním kolapsem.
Dnes se podíváme na to, jak se na to dívá tzv. interpretace s objektivním kolapsem.
Vítám všechny u nový série vláken! Jelikož jsme teď pořád řešili černý díry a gravitaci, tak neuškodí se podívat na druhou stranu pomyslný barikády — na kvantovou mechaniku (KM).
Takže je to tu, první #fyzivlakno ze série na téma filosofický interpretace KM. Jdeme na to.
Takže je to tu, první #fyzivlakno ze série na téma filosofický interpretace KM. Jdeme na to.
Možná se zarazíte, co má filosofie co dělat s fyzikou. Nebudu se v žádnym případě tvářit, že jsem odbornice na filosofii, ale řekla bych, že každej student vědeckejch oborů dřív nebo později narazí na určitý filozofický problémy při studiu.
Pokusim se tenhle myšlenkový proces demonstrovat. U mě konkrétně studium probíhalo tak, že jsem začala klasickou mechanikou, elektřinou a magnetismem a základy termodynamiky. To jsou všechno teorie filosoficky celkem přímočarý, alespoň v porovnáním s kvantovou mechanikou.
Ahoj všem, je tu další pátek a s ním další #fyzivlakno. Minule jsme rozebírali první fotografii černé díry, která byla pořízená experimentem Event Horizon Telescope, viz zde:. Objevil se tam pojem akrečního disku a na ten si dneska posvítíme. 👀
Akreční disky jsou zajímavé struktury. Vznikají ze všelijakého materiálu, který je gravitačně přitahován masivním tělesem, jako je hvězda nebo právě černá díra. Takový materiál se často bere z objektů, které se ocitnou v blízkosti černé díry. Ta si pak z tělesa trochu "ukousne".
Pozorujeme je ale i u jiných objektů, třeba u neutronových hvězd, u bílých trpaslíků i u jiných, méně masivních hvězd. Dál se ale už budeme věnovat jen akrečním diskům u černých děr, jelikož jsou (podle mého názoru) jedny z nejzajímavějších.
Vítám všechny u dalšího pátečního vlákna! Dnes se podíváme na update fotografie černé díry, který můžete vidět na obrázku, a povíme si, co vlastně tahle fotografie znázorňuje a jestli to potvrzuje naše teorie o gravitaci. #fyzivlakno
Pokud vás zajímá teorie za černými děrami a prošvihli jste moje vlákna, tak tady je najdete tematicky seřazené:
Před 55 miliony let vyletěly fotony z centra galaxie s názvem M87, aby následně po překonání obrovských vesmírných vzdáleností přistály do našich detektorů. Samotný experiment a způsob, jakým získával data, je nesmírně zajímavý.
Zdravím všechny fyzikální nadšence, je zde pátek a s ním další #fyzivlakno, jubilejní! 🥳
Zítra to totiž bude přesně rok od prvního vlákna! Nemůžu tomu uvěřit. ❤️ Dáme si tedy něco oslavnýho, populárního, co oběhlo přední stránky novin, abychom to oslavili: Muon g-2 experiment.
Zítra to totiž bude přesně rok od prvního vlákna! Nemůžu tomu uvěřit. ❤️ Dáme si tedy něco oslavnýho, populárního, co oběhlo přední stránky novin, abychom to oslavili: Muon g-2 experiment.
Ať už rozklikáváte tohle vlákno s tím, že máte povědomí o částicové fyzice, nebo naopak vůbec netušíte, o co se ksakru jedná, ale zajímá vás to, pak jsem tu pro vás. Na začátek vysvětlím kontext experimentu, co říká teorie a pak si povíme, co tedy bylo objeveno.
Začnu tím, že vám představím hlavního protagonistu dnešní story: mion. Je to těžší příbuzný elektronu, patří s ním do stejné rodiny částic, kterým se říká leptony. Je stejně jako elektron záporně nabitý a podobá se mu i v ostatních ohledech, jen je pořádně namakaný.
Vítám všechny u pátečního vlákna! Minule jsme zabrousili do entropie černých děr a ukázali jsme si další prapodivné věci, které se okolo horizontu událostí dějí. Dnes v tom budeme pokračovat a mrkneme se proto na další zvláštní jev černých děr — na Hawkingovo záření. #fyzivlakno
Černé díry jsou divné, to už je asi jasné úplně všem. Jedna z nejdivnějších věcí je ale fakt, že ačkoliv do černé díry může spadnou úplně cokoliv, ven by se z principu nemělo dostat vůbec nic.
Zdá se tedy, že černá díra je opravdu vysloveně díra v časoprostoru nebo díra ve vesmíru, která jen roste a roste a z hlediska obecné relativity by měla existovat věčně, protože tato teorie nepopisuje žádný proces, který by uměl černou díru “zmenšit”.
Vítám vás všechny u dalšího pátečního vlákna! Dnes samozřejmě budeme pokračovat v tom, co jsme minule nakousli, což je entropie černých děr #fyzivlakno.
Pokud vám utekl minulý díl, na který dnes budeme navazovat, tak mrkněte zde:
Pokud vám utekl minulý díl, na který dnes budeme navazovat, tak mrkněte zde:
Povídali jsme si tam o konceptu informace a také o paradoxu, na který upozornil Hawking, totiž že podle dosavadních poznatků fyziky se zdá, že informace padající do černých děr mizí. To však porušuje zákon zachování kvantové informace.
Černé díry se zdají být velice jednoduché. Nehledě na to, co do nich spadne, se zdá, že mají jen tři vlastnosti. Mají hmotnost, nějakou rotaci a náboj, ale to je tak vše.
Situace v ČR zase stojí komplet za hovno. A jelikož všichni opět musíte při pátku sedět doma a jste hodní a poslušní, přistane vám za odměnu do tajmlajny #fyzivlákno.
Dnes to bude na téma informace a entropie černých děr a připravte se, protože to bude veliký brainfuck.
Dnes to bude na téma informace a entropie černých děr a připravte se, protože to bude veliký brainfuck.
Pro ty, co nestihli minulé vlákno, zde přikládám (najdete tam odkazy i na všechny předchozí vlákna týhle série):
Začnu tak trochu zeširoka. Když se ve fyzice bavíme o informaci, co tím myslíme? Nejčastější věc, kterou si lidé spojují s informací, je význam. To ale úplně na mysli nemám, když mluvím o fyzikální informaci.
Vítám všechny fyzikální nadšence u pátečního vlákna v sobotu 😂 #fyzivlakno
Minule jsme rozebírali koncept horizontu událostí, jak vlastně taková oblast ve vesmíru vypadá a co bystě viděli, kdybyste tam spadli. Pokud jste to prošvihli, mrkněte zde:
Minule jsme rozebírali koncept horizontu událostí, jak vlastně taková oblast ve vesmíru vypadá a co bystě viděli, kdybyste tam spadli. Pokud jste to prošvihli, mrkněte zde:
Dnes se podíváme na to, co by mělo ležet v centru černé díry a co se ve fyzice nazývá gravitační singularita.
Singularita není pojem, který byl zaveden až s černými děrami, neboť obecný význam slova singularita je “výjimečný bod”.
Singularita není pojem, který byl zaveden až s černými děrami, neboť obecný význam slova singularita je “výjimečný bod”.
V takovém bodě pak většinou naše teorie nějak nefungují, nebo se objekty, kterými se zabýváme (třeba funkce v matematice, nebo časoprostor), chovají zvláštně.
Mnoho fyzikálních teorií obsahuje singularity nějakého typu.
Mnoho fyzikálních teorií obsahuje singularity nějakého typu.
Opět všechny zdravím, páteční #fyzivlakno je tu a pokračujeme v černých dírách! Dneska budou všechny ty bamboozly a brainfucky, na který se těšíte, dokonce vyšleme dobrovolníka na jednosměrnou cestu do černé díry. Jdeme na to.
Posledních několik vláken jsme budovali historický podklad a vytyčovali důležitá fakta, která nyní zužitkujeme při studiu vlastností a chování černých děr. Pokud se na to chcete před čtením dnešního vlákna mrknout, klikněte zde:
Co bych však vypíchla jako zatím nejdůležitější, je fakt, že černé díry, které ve vesmíru pozorujeme, vznikají gravitačním zhroucením extrémně hustého jádra masivních hvězd. Podmínky, za nichž se jádro hvězdy zhroutí do černé díry, udává Schwarzschildův poloměr.
Další pátek je tu a s ním i další díl o černých dírách! #fyzivlakno
Dneska si budeme povídat o době, kdy vědecká komunita přijala, že černé díry existují. Co tomu jednoznačně pomohlo, byl objev pulzarů. O tom bude dnešní vlákno.
Dneska si budeme povídat o době, kdy vědecká komunita přijala, že černé díry existují. Co tomu jednoznačně pomohlo, byl objev pulzarů. O tom bude dnešní vlákno.
Co je to pulzar? Výborná otázka.
Začnu tím, že se odkážu na minulé vlákno, kde jsme si povídali o tom, jak různé kvantové a gravitační mechanismy vedou ke tvorbě různých zajímavých vesmírných objektů.
Pokud vám to uteklo, mrkněte sem:
Začnu tím, že se odkážu na minulé vlákno, kde jsme si povídali o tom, jak různé kvantové a gravitační mechanismy vedou ke tvorbě různých zajímavých vesmírných objektů.
Pokud vám to uteklo, mrkněte sem:
O čem tam povídám, ve zkratce: povídám o Chandrasekharovi a o jeho práci, v níž se zabýval bílými trpaslíky. Následně ještě zmiňuji Tolman–Oppenheimer–Volkoffův výsledek, který byl analogický tomu, s čím přišel Chandrasekhar, jen se to týkalo neutronových hvězd.
Zdravím všechny u dalšího dílu pátečních vláken, pokračujeme dnes třetím dílem o černých dírách! Dnešní #fyzivlákno se zaměří hlavně na třicátá léta minulého století, kdy komunita astrofyziků debatovala existenci černých děr a kdy tyto debaty začaly být brány vážněji a vážněji.
Minule jsme si povídali o tom, jak Schwarzschild našel řešení Einsteinových rovnic, které předpovídalo existenci černých děr, ale že ani Schwarzschild ani Einstein nevěřili, že by fyzikálně černé díry mohly být realitou.
Mezi fyziky se spekulovalo, co by toto řešení mohlo znamenat, jaké by mělo důsledky a probíhaly další výpočty, které měly pomoct tyto otázky objasnit.
Mezi těmito debatujícími byl i Subrahmanyan Chandrasekhar.
Mezi těmito debatujícími byl i Subrahmanyan Chandrasekhar.
Minule jsme si prošli základní koncepty obecné relativity, ale pořád jsem si neřekli, jak tato teorie souvisí s černými dírami. Kde se tam berou?
Newtonova teorie gravitace funguje na tom principu, že prostor a čas nezávisí na dějích, které chceme popsat.
Nehledě na to, jakou fyzikální situaci Newtonovými rovnicemi popisujeme, čas tiká furt stejně rychle a prostor “měří” pořád stejně.
Nehledě na to, jakou fyzikální situaci Newtonovými rovnicemi popisujeme, čas tiká furt stejně rychle a prostor “měří” pořád stejně.
Vítejte u prvního dílu z další série, která je konečně na téma černé díry! #fyzivlakno
Na úvod snad jen to, že
obecná relativita není ani vzdáleně můj obor, proto se (víc než obvykle) cítím dost neerudovaně a nejistě. Nebudu lhát, mám strach jít z kůží na trh.
Na úvod snad jen to, že
obecná relativita není ani vzdáleně můj obor, proto se (víc než obvykle) cítím dost neerudovaně a nejistě. Nebudu lhát, mám strach jít z kůží na trh.
Chci proto jen na začátek udělat takový prohlášení: budu se ze všech sil snažit, abych nekecala blbosti. Spoustu částí po mně proto bude kontrolovat moje kamarádka, která narozdíl ode mě ví, o čem mluví.
Tímto hrozně moc děkuju @Nudloid a vy jí budete děkovat taky, protože bez ní by nic nebylo.
Tak jo, jdeme na to.
Tak jo, jdeme na to.
Přerušuji pravidelné vysílání, abych s vámi sdílela skvělou informaci. Příští rok bude vypuštěn do vesmíru následník Hubbleova teleskopu, Vesmírný teleskop Jamese Webba. Pokud si říkáte, proč by vás to mělo zajímat — oh boy, jen tomu dejte šanci a uvidíte. #fyzivlakno
Osobně jsem na tuto informaci narazila spíše náhodou, protože astronomie není můj obor. Každopádně jako u hodně lidí to byla astronomie, co mě do fyziky v první řadě přitáhla. Vesmír mě prostě fascinuje a faktem je, že mě fascinoval už od dětství. 🌟💫
Rodiče mi proto jednou pod stromečkem nadělili krásnou knížku o vesmíru pro děti, která obsahovala spoustu fotek právě z Hubbleova teleskopu. V době bez internetu to pro mě byl jediný zdroj informací a obrázků, Hubble má proto v mém srdci speciální místo.
Vítám všechny u druhého dílu série vláken o jaderných katastrofách. Dnes se podíváme na nejhorší jadernou nehodu Velké Británie, která se stala v říjnu roku 1957 — požár v jaderné elektrárně Windscale. #fyzivlakno
Předchozí vlákno můžete najít tu:
Předchozí vlákno můžete najít tu:
Poválečná Británie nechtěla zůstávat pozadu ve vývoji jaderných zbraní za jinými velmocemi, proto byly na začátku padesátých let postaveny dva reaktory blízko vesničky zvané Seascale, které měly za úkol produkovat plutonium pro zbrojní průmysl.
Reaktor sestával z bloků grafitu, ve kterém byly horizontální kulaté otvory, kam se vkládalo palivo v podobě uranových tyčí. Hrozilo však nebezpečí, že při vysokých teplotách, kterých palivo dosahovalo, by se mohlo při kontaktu se vzduchem vznítit.
Všechny vás zdravím a vítám u dalšího tématu. Situace je blbá, všichni se cítíme mizerně, proto je třeba si připomínat, že nikdy není tak hrozně, aby nemohlo být ještě hůř. S tímto pozitivním přístupem načínám téma jaderných katastrof. #fyzivlákno #černýhumor
Tohle téma je hrozně zajímavé z několika důvodů. Prvním z nich je fakt, že si málokdy uvědomujeme, jak daleko jsme na poli jaderné fyziky za pouhé století došli. Atom byl objeven okolo prvního desetiletí dvacátého století a trvalo jen pár desítek let, než jsme jej poprvé rozbili.
S tím si samozřejmě připomínáme i smutnou historii jaderných zbraní. Jejich použití ve WW2, jejich následný rychlý rozvoj, i to, že jaderné zbraně dodnes nad lidstvem visí jak Damoklův meč. Jak to však ale bývá, s vývojem zbraní úzce koreluje i vývoj nových technologií.
