Tohle si dejte, je to vlastně fakt vtipný... Představte si situaci, že celá desetiletí budujete rozsáhlou síť operativců své tajné služby (v našem příběhu ruské služby GRU). Čtyři z nich vám při zpackané operaci v Holandsku chytnou, když se snaží hacknout jednu instituci.
Ti čtyři chycení ruští kluci do Holandska vyrazili pod svými pravými jmény a pasy, žádné extra krytí. Jako řeknete si, to není moc dobrý nápad a naprosto souhlas.
Tady totiž začíná sranda.
Krátce po odhalení nalítla skupina z Bellingcatu na jejich jména a prohnala je všemi myslitelnými ruskými veřejně dostupnými databázemi, ve snaze zjistit, jestli jsou to jejich pravá jména a jestli ty osoby skutečně existují.
V jednom případě se jim podařilo najít, že ten chlápek, operativec GRU, má na své jméno zaregistrované auto. Společně se jménem tam byla uvedena adresa.
No, skupina @bellingcat koukla do mapy a adresa souhlasí s místem, kde sídlí ruská vojenská jednotka 26165, o které západní vlády dlouhodobě tvrdí, že je to jednotka zodpovědná za kyberútoky na členské státy @NATO .
Skupinu Bellingcatu následně napadlo si z databáze registru automobilů vytáhnout všechny auta, které jsou na tu adresu registrované.
Říkáte si, nikdo nemůže být tak debilní, že by si na adresu tajné vojenské jednotky zaregistroval další auta...
No, očividně se našlo 305 ruských oficírů, kterým to jako dobrý nápad přišlo.
Databáze obsahuje jejich plná jména (dodejme si, že pravá...), čísla pasů a v řadě případu i čísla mobilních telefonů...
Co to znamená? Že se aktivistické skupině Bellingcat podařilo nejspíše odhalit identitu tři sta pěti super utajovaných ruských operativců či lidí, kteří s nimi/pro ně pracují...
Jestli jste si někdy představovali, jak vypadá rozklad tajné organizace, tak jste toho dnes pravděpodobně svědky.
Pokud totiž tihle lidé zrovna teď operují někde po Evropě, nebude moc problém je posbírat...
Zatímco se tak v centrále evropských tajných služeb dnes asi dost smějí, čekám, že v Rusku moc radosti nemají. A dost možný na dně Volhy přibude vedle ztraceného odpalovače #BUKu i pár nových sudů... bellingcat.com/news/2018/10/0…
Má člověk na soptění sopek vliv? A pokud ano, jaký a jak to dělá?
Tohle je otázka, kterou dostávám na přednáškách a v diskusích až překvapivě často. A v tomhle vlákně si vysvětlíme, jak to je.
Zabalte si tak rukavice, svačinku a poletíme najít odpověď, ju? 🧵
Lidi většinou čekají, že za naší schopností ovlivňovat sopky bude nějaká high-tech fičura, bomba nebo alespoň upocená parta těžařů, kteří v nebezpečných podmínkách zkouší navrtat magmatický krb sopky a tím ten žhavý podzemní papiňák upustit.
Jenže ani jedno z toho není pravda
Sopečnou činnost sice dokážeme ovlivňovat, jenže úplně jinak, než si na první dobrou představíme...
A abychom si vysvětlili jak, potřebuji, abyste se mnou zavítali sem.
Vypadá to, že konečně máme k dispozici teorii, které vysvětluje, jak se zlato dokáže dostat z hlubin Země (kde je zlata vlastně víc než dost) na její povrch!
Pojďme si to tak vysvětlit 🧵
Alchemist-hp, CC BY-SA 3.0 DE
Začněme tím, že si řekneme, že zlato na Zemi nevzniká a vzniknout nikdy nemohlo - nepanují tady na to ty správné podmínky.
Pokud tak máte zrovna na prstu zlatý prsten, vězte, že ty atomy, co teď hladíte, vznikly během výbuchu supernovy nebo neutronové hvězdy.
Na Zemi se pak zlato dostalo během dopadů asteroidů a jiného kosmického bordelu během jejího formování.
Tedy během procesu, kdy naše planeta vznikala.
Uvnitř Země se tak nachází tak spousta zlata a vzácné je vlastně jen proto, že ho máme na povrchu málo.
Jestli učíte na základní či střední škole, zpozorněte.
Tohle je totiž náš vánoční dárek pro vás.
Právě vypouštíme do světa nový popularizační počin z dílny @GFU_AVCR a @skodova_lucie, který vám má pomoci s výukou geověd v hodinách!
Stáhněte si ho, než NáM ŤO ZmaŽOU!🧵
Geologie, to je na základních a středních školách takovou popelkou věd. Moc se neučí a když už, tak jen jako doplněk prvouky, přírodopisu nebo zeměpisu... A to je škoda! Bez pochopení geověd totiž člověk nemůže moc dobře chápat, co se děje ve světě kolem nás.
Co s tím? Jasně, víc geologie do školních lavic!
A proto jsme pro vás připravili almanach geovědních pokusů - unikátní brožuru, ve které naleznete 12 jednoduchých experimentů, které snadno (a levně) zvládnete vyhotovit během chvilky ve škole!
Sice jsme všichni chtěli jít spát, ale budeme to muset o chvilku posunout.
Tohle si totiž nenecháme ujít, aneb #vímeJakoPrvní
Brzy obletí svět zpráva, že Uran a Neptun mají pod svým plynovým závojem oceán kapalné vody.
To je překvápko, co? 🧵
Uran a Neptun, dvě planety ve vnější části Sluneční soustavy, se sice řadí mezi plynné obry, ale jelikož se moc nepodobají Jupiteru a Saturnu, často se vyčleňují do speciální podskupiny tzv. ledových obrů.
Jsou výrazně menší, mají jinou barvu a co víc... překvapení čeká i u...
... magnetického pole.
Zatímco Jupiter a Saturn (ale i Země) mají magnetické pole, které vzniká v jádru těch planet, u Uranu a Neptunu tohle neplatí.
Jejich magnetické pole je jiné, takříkajíc "divné".
Bude pro náš dnešní příběh důležitá! Aneb vítejte v mé hlavě...🧵
To si tak jdu s rodiči a dětmi na procházku po jednom z mých nejmilejších kousků Česka, když na místě, kam chodím pozorovat přerod meliorizované louky na potok vidím nově vyjeté koleje od traktoru.
I zaraduji se, že tu máme novou tůňku, ve které budou žít všelijaké brebery.
Koukám do vyjeté brázdy a vidím charakteristický film na vodě vznikající po úniku ropných látek.
Říkám si, to je blbý, že tenhle krásný kout přírody dostal svojí dávku petrochemie... jenže když se k té vyjeté brázdě sehnu, všimnu si, že tady něco nehraje.