Nevím jak vás, ale mě by překvapilo, kdybych zažil to, co skupina australských horníků v regionu Pilbara.

Během jízdy po místní "polní" cestě objevili hořící kus černého čehosi, který se zničehonic objevil v jejich cestě.

Kde se tam vzal a co to je? To se dozvíte ve 🧵 Krátce poté, co svůj objev nahlásili, se na místo dostavila australská policie.

Ta po zběžném průzkumu zjistila, že se nejedná o pozůstatky mimozemské invazivní flotily, ale o něco, co téměř určitě pochází ze Země.

Ta věc totiž byla tvořena z uhlíkových vláken.

A máme tady další příspěvek do diskuse, jestli se dnes na povrchu Marsu nachází kapalná voda!

Jeden US vědec na základě meteorologických dat pořízených v 70. letech 20. století sondou Viking 2 a numerického modelování prozkoumal, jestli by mohla...

Obrázek níže je od AI... 🧵 ... kapalná voda na povrchu Marsu se vyskytovat.

Nezajímal se ale o čistou vodu - pro její existenci tam podmínky téměř určitě nejsou - ale o solanku.

Tedy roztok vody nabohacený o některou ze solí.

Proč? Protože sůl pomáhá snížit teplotu, za které voda zmrzne.

Tenhle modrý flek uprostřed rozmazaného snímku je těleso 3I/ATLAS.

Jeho rychlost a dráha jasně ukazují, že nepochází ze Sluneční soustavy, ale přiletěl z hlubin mezihvězdného prostoru!

Jde teprve o třetí objekt z jiného hvězdného systému, který jsme zaznamenali🧵 Není to přitom poprvé, co jsme mezihvězdného poutníka našli. Poprvé se to podařilo v roce 2017 s pomocí havajských dalekohledů Pan-STARRS.

Tehdy jsme spatřili ʻOumuamuu – první potvrzené těleso pocházející z jiné sluneční soustavy.

Jenže to jsme našli pozdě...

Ukážu vám něco, co jste ještě nikdy ...

(pokud vám teda není pár miliard let a necestovali jste za mlada na ledový měsíce, když tam probíhal výlevný kryovulkanismus)

... neviděli

Aneb zpráva o našem nejnovějším objevu začíná (doslova) probublávat do světa, tak ať víte první Pojďme ale začít pěkně od začátku.

Jak už řada z vás ví, občas mívám blbý nápady.

Třeba jako strčit mixér do nízkotlakový komory a vystavit ho "vakuu".

Proč? Protože mi přijde zajímavé přemýšlet nad tím, co se děje s vodou, když ji vystavíte vakuu.

Hlavní postavou dnešního příběhu je ledvina - párový orgán, který v našem těle plní celou řadu nesmírně důležitých funkcí.

Počátkem 90. let 20. století se stalo, že ledvina začala záhadně selhávat dělníkům pracujícím na cukrových plantážích v Bajo Lempa v Salvadoru 🧵 Zatímco problémy s ledvinami má v globálním průměru každý desátý muž, v komunitě Bajo Lempa je poměr jiný.

Potíže s ledvinami tam má každý čtvrtý muž.

A je jedno, kolik mu je.

Záhadné onemocnění ledvin postihuje dvacátníky, stejně jako padesátníky.

Jestli jste někdy snili o tom, že se budete potápět u pestrobarevného korálového útesu se stovkami rybek okolo vás a ještě jste to nestihli zrealizovat, měli byste si pospíšit

S korály to totiž v posledních letech vypadá (doslova) bledě a v následujících desetiletích bude hůř🧵 I když na korálové útesy připadá méně než jedno procento mořského dna, mají pro oceány nenahraditelné místo.

Přibližně každý čtvrtý mořský organismus totiž ke svému životu potřebuje korálové útesy.

Ať už pro získávání potravy, úkrytu nebo místa, kde se může rozmnožovat.

O tom, že mávnutí motýlích křídel může způsobit hurikán o stovky kilometrů jinde, jste už někdy slyšeli...

... ale slyšeli jste, že potřeba tučňáku si čas od času odskočit na velkou pomáhá ochlazovat Antarktidu?

Ne, tak tohle 🧵je přesně pro vás! Pro nedočkavce, kteří nezvládnou počkat hoďku, než to vlákno dopíšu, mám video, kde to vysvětluji!

Vy ostatní pokračujte ve čtení :)

Na otázku, jestli je možné na Marsu najít kapalnou vodu, se snaží najít odpověď spousta lidí.

Voda je totiž základním předpokladem života.

Když se přitom 👇 kouknete na povrch Marsu, je patrné, že se nedíváte na vodní svět.

Mars je totiž chladnou pouštní planetou 🧵 Aby taky ne. Na povrchu panuje průměrná teplota okolo nepříjemných –63 °C, ale hravě může spadnout až k -150 °C!

Jo, občas může být i tepleji. A to tak moc, že by vás to svádělo vytáhnout kraťasy.

Teplota může totiž být v létě v blízkosti rovníku až okolo +20 °C.

Já na kole, přede mnou se auto snaží zaparkovat do mezery. Zastavím, čekám a najednou skřípot a mačkaní plechů... nevešlo se...

Koukám, co se bude dít dál.

Auto vycouvá a jako by se nechumelilo odjíždí zaparkovat jinam.

Jedu na kole za ním.

Zastavujeo 100 m dál... takže i já Vystupuje paní, ca 55 let

Já: Dobrý den, všimla jste si, že jste naborila o 100 metrů vedle auto?

Ignorace.

Já: Dobrý den, všimla jste si, že jste před chvilkou nabořila cizí auto?

Ignorace...

Já: Dobrý den, všimla jste si, že jste nabořila cizí auto?

Ona: Ne, nevšimla...

Má člověk na soptění sopek vliv? A pokud ano, jaký a jak to dělá?

Tohle je otázka, kterou dostávám na přednáškách a v diskusích až překvapivě často. A v tomhle vlákně si vysvětlíme, jak to je.

Zabalte si tak rukavice, svačinku a poletíme najít odpověď, ju? 🧵 Lidi většinou čekají, že za naší schopností ovlivňovat sopky bude nějaká high-tech fičura, bomba nebo alespoň upocená parta těžařů, kteří v nebezpečných podmínkách zkouší navrtat magmatický krb sopky a tím ten žhavý podzemní papiňák upustit.

Jenže ani jedno z toho není pravda

Pevně přichycená víčka.

Drobná konstrukční změna, hodně emocí a jedna pozitivní ekologická změna.

To jsou kulisy příběhu, který se kolem nás už nějakou dobu odehrává. A my se dnes koukneme na to, proč někoho napadlo tuhle změnu udělat a prosadit. 🧵 Od 1. července 2024 díky nařízení EU nekoupíte na společném trhu PETku, která by měla odnímatelný uzávěr.

To, co mnozí prodávají jako další "bruselskou buzeraci", má ale jasné ekologické opodstatnění.

Plastová víčka jsou totiž problém.

legislation.gov.uk/eudr/2019/904/…

Tohle je zajímavé.

Vypadá to, že konečně máme k dispozici teorii, které vysvětluje, jak se zlato dokáže dostat z hlubin Země (kde je zlata vlastně víc než dost) na její povrch!

Pojďme si to tak vysvětlit 🧵

Alchemist-hp, CC BY-SA 3.0 DE Začněme tím, že si řekneme, že zlato na Zemi nevzniká a vzniknout nikdy nemohlo - nepanují tady na to ty správné podmínky.

Pokud tak máte zrovna na prstu zlatý prsten, vězte, že ty atomy, co teď hladíte, vznikly během výbuchu supernovy nebo neutronové hvězdy.

Jestli učíte na základní či střední škole, zpozorněte.

Tohle je totiž náš vánoční dárek pro vás.

Právě vypouštíme do světa nový popularizační počin z dílny @GFU_AVCR a @skodova_lucie, který vám má pomoci s výukou geověd v hodinách!

Stáhněte si ho, než NáM ŤO ZmaŽOU!🧵 Geologie, to je na základních a středních školách takovou popelkou věd. Moc se neučí a když už, tak jen jako doplněk prvouky, přírodopisu nebo zeměpisu... A to je škoda! Bez pochopení geověd totiž člověk nemůže moc dobře chápat, co se děje ve světě kolem nás.

Sice jsme všichni chtěli jít spát, ale budeme to muset o chvilku posunout.

Tohle si totiž nenecháme ujít, aneb #vímeJakoPrvní

Brzy obletí svět zpráva, že Uran a Neptun mají pod svým plynovým závojem oceán kapalné vody.

To je překvápko, co? 🧵 Uran a Neptun, dvě planety ve vnější části Sluneční soustavy, se sice řadí mezi plynné obry, ale jelikož se moc nepodobají Jupiteru a Saturnu, často se vyčleňují do speciální podskupiny tzv. ledových obrů.

Jsou výrazně menší, mají jinou barvu a co víc... překvapení čeká i u...

Dobře si tu fotografii prohlédněte.

Bude pro náš dnešní příběh důležitá! Aneb vítejte v mé hlavě...🧵 To si tak jdu s rodiči a dětmi na procházku po jednom z mých nejmilejších kousků Česka, když na místě, kam chodím pozorovat přerod meliorizované louky na potok vidím nově vyjeté koleje od traktoru.

I zaraduji se, že tu máme novou tůňku, ve které budou žít všelijaké brebery.

Tohle bude ještě sranda, pač dříve či později začne někdo křičet mimozemšťani!

Když se návratové pouzdro japonské sondy Hayabusa 2 vrátilo od asteroidu Ryugu, přivezla nám na hraní 5,4 gramu materiálu staršího než Země.

A my měli unikátní možnost ho prozkoumat 🧵 Jedním ze vzorků bylo i malinkaté zrno pojmenované A0180.

Je to doslova drobeček - měří jen 1 x 0,8 milimetru a spousta chytrých hlav se snažilo, aby se nikdy nesetkalo s pozemským životem.

A aby se to povedlo, bylo vynaloženo nesmírné úsilí. Jen si to představte, jak velké...

Pokud nemáte na sobotu plán, dovolte mi, abych vás pozval k nám do spořilovského areálu na den otevřených dveří třech místních ústavů.

Věřte mi, že nebudete litovat. Tady nabízím ochutnávku toho, co vás tam od 10 do 16 hod čeká! 🧵#týdenvědy Předně, můj kolega @DavidPisa tam poprvé veřejnosti představí náš nový popularizační stroj, skrze který máme lepší možnost vysvětlit, jak Slunce ovlivňuje magnetické pole Země!

Přijďte se podívat, je to pecka!

novinky.cz/clanek/veda-sk…

Kdybyste neměli v sobotu co dělat, mám pro vás tip.

Jak asi tušíte, docela mě baví popularizovat geovědy... a nejsem v tom sám. Baví to i mého kolegu Matěje Machka z @GFU_AVCR i @DavidPisa z Ústavu fyziky atmosféry.

A tak jsme si řekli, že společně něco vymyslíme...

🧲🌎🌞🧵 A víte, co jsme udělali?

Jo, fungl novou, unikátní edukační pomůcku pro vysvětlení chování planetárního magnetického pole ve hvězdném větru!

Pecka, co!?

Co byste dělali, kdybyste měli k dispozici na 30 dní loď s robotickou ponorkou a páčidlo?

Jo, přesně. Vydali byste se do Tichého oceánu, ponořili se skoro 3 kilometry hluboko do blízkosti hydrotermálního vřídla a tam udělali velký objev!
Jaký?🧵

🎥Schmidt Ocean Institute To, že se v blízkosti hydrotermálních vřídel nachází život, víme už skoro půl století

Od té doby se podařilo objevit přes 600 druhů. Druhů, které k životu nepotřebují energii ze Slunce

Využívají energii, kterou získávají bakterie chemickými reakcemi
en.wikipedia.org/wiki/Hydrother…

Stojíte uprostřed města, když se země pod vašima nohama začne třást. Okolní budovy se chvějí, řinčí sklo a lidé v panice vybíhají na ulici.

Naštěstí jsou stavby v této oblasti postaveny podle přísných předpisů, aby přečkaly i silné zemětřesení.

Přesto se několik budov zřítí 🧵 Když se usadí prach, je patrné, že jiné budovy se částečně propadly do země a další se výrazně naklánějí a hrozí jim bezprostřední kolaps

Půda, která měla být jejich oporou, náhle ztratila svou pevnost a nemohla unést jejich váhu

1964年新潟地震オープンデータ特設サイト, CCBY4.0

Je pátek a tak je na místě doporučit pár 🇨🇿 vědců a vědkyň, které byste mohli chtít mít ve svých sledovaných.

Někteří nepatří mezi ty nejaktivnější účty, co tady jsou, ale věřte mi, že se za nimi skrývají lidé, o kterých je dobré vědět, pač toho mraky ví!
🧵 Třeba takový @PetrZacharov vám okamžitě vysvětlí, proč nemáte používat při pohledu na oblohu slovo mrak, ale oblak.

Ale taky je to člověk, kterého se pokaždé ptám, když se něco stran počasí děje.

Tornáda, bouřky.... cokoliv vás napadne.

Buď to ví, nebo ví, kde se zeptat