Odemykám další achievement, dnes jsem pokořil Snídani s Novou :)
A to hned nadvakrát... Na odkaze níže můžete slyšet moje povídání o bublání bahna na Marsu, ale i o tom, jak tuhle planetu vlastně zkoumáme. Poprvé v čase ca 6.30 a podruhé v čase ca 27.30. novaplus.nova.cz/porad/snidane-…
Nicméně proč chci tenhle post napsat. Do Snídaně s Novou jsem totiž jel poprvé před 14 dny.
Ráno mne vyzvedl před barákem taxík a já jelikož jsem měl jet dopoledne z TV Nova do Sama doma, tak jsem si vezl náhradní košili, abych se mohl převléci.
Chtěl jsem si ji dát do kufru taxíku a to byla chyba. Kufr se totiž otevřel do kvetoucího medonosného stromu a když jsem se ho snažil zavřít, tak jsem se tím nektarem celý pokydal.
Velká oblast košile tak byla špinavá. Co s tím? Došel jsem si domu pro svetr... druhá chyba...
Dojel jsem do studia, sedl si do místnosti s běžnou teplotou a čekal jsem.
Ve svetru... Bylo tam teplo... Čekám 20 minut... Je mi horko, ale sundat svetr si nemůžu... Měl jsem totiž tu zadělanou košili. Ale říkám si, to vydržím, to prostě dám...
No a pak se to stalo... Přišel borec s teploměrem... Pane Brož, máte 37.5 °C!
A asi tušíte, co to v dnešním světě spustí... Vytřeštěné oči celé řady lidí...
Říkám jim, to bude svetrem a vysvětluji, proč ho mám. Sundavám mikrofon a svlékám svetr.
Borec přichází za 5 minut a 37.1 °C... A než jsem se nadál, zrušeno :) Jsem poslán domů.
Doma se měřím klasickým teploměrem a 36 °C. Pro kontrolu se měří i manželka a ta má 37 °C... takže teploměr funguje a já si užívám, že nejsem covid-pozitivní...
Do studia jsem tak jel dnes. Poučen z minula, jel jsem jen v košili v krátkém rukávu...
No a jelikož nejsem pravidelný divák Snídaně s Novou, tak trochu mi uniklo, že oni 1.6. začali vysílat z venkovního studia...
Asi si dokážete představit, jaká je v 6:15 ráno teplota... Long story short, to sako na videu není moje, ale půjčené a i tak jsem tam klepal kosu.
Má člověk na soptění sopek vliv? A pokud ano, jaký a jak to dělá?
Tohle je otázka, kterou dostávám na přednáškách a v diskusích až překvapivě často. A v tomhle vlákně si vysvětlíme, jak to je.
Zabalte si tak rukavice, svačinku a poletíme najít odpověď, ju? 🧵
Lidi většinou čekají, že za naší schopností ovlivňovat sopky bude nějaká high-tech fičura, bomba nebo alespoň upocená parta těžařů, kteří v nebezpečných podmínkách zkouší navrtat magmatický krb sopky a tím ten žhavý podzemní papiňák upustit.
Jenže ani jedno z toho není pravda
Sopečnou činnost sice dokážeme ovlivňovat, jenže úplně jinak, než si na první dobrou představíme...
A abychom si vysvětlili jak, potřebuji, abyste se mnou zavítali sem.
Vypadá to, že konečně máme k dispozici teorii, které vysvětluje, jak se zlato dokáže dostat z hlubin Země (kde je zlata vlastně víc než dost) na její povrch!
Pojďme si to tak vysvětlit 🧵
Alchemist-hp, CC BY-SA 3.0 DE
Začněme tím, že si řekneme, že zlato na Zemi nevzniká a vzniknout nikdy nemohlo - nepanují tady na to ty správné podmínky.
Pokud tak máte zrovna na prstu zlatý prsten, vězte, že ty atomy, co teď hladíte, vznikly během výbuchu supernovy nebo neutronové hvězdy.
Na Zemi se pak zlato dostalo během dopadů asteroidů a jiného kosmického bordelu během jejího formování.
Tedy během procesu, kdy naše planeta vznikala.
Uvnitř Země se tak nachází tak spousta zlata a vzácné je vlastně jen proto, že ho máme na povrchu málo.
Jestli učíte na základní či střední škole, zpozorněte.
Tohle je totiž náš vánoční dárek pro vás.
Právě vypouštíme do světa nový popularizační počin z dílny @GFU_AVCR a @skodova_lucie, který vám má pomoci s výukou geověd v hodinách!
Stáhněte si ho, než NáM ŤO ZmaŽOU!🧵
Geologie, to je na základních a středních školách takovou popelkou věd. Moc se neučí a když už, tak jen jako doplněk prvouky, přírodopisu nebo zeměpisu... A to je škoda! Bez pochopení geověd totiž člověk nemůže moc dobře chápat, co se děje ve světě kolem nás.
Co s tím? Jasně, víc geologie do školních lavic!
A proto jsme pro vás připravili almanach geovědních pokusů - unikátní brožuru, ve které naleznete 12 jednoduchých experimentů, které snadno (a levně) zvládnete vyhotovit během chvilky ve škole!
Sice jsme všichni chtěli jít spát, ale budeme to muset o chvilku posunout.
Tohle si totiž nenecháme ujít, aneb #vímeJakoPrvní
Brzy obletí svět zpráva, že Uran a Neptun mají pod svým plynovým závojem oceán kapalné vody.
To je překvápko, co? 🧵
Uran a Neptun, dvě planety ve vnější části Sluneční soustavy, se sice řadí mezi plynné obry, ale jelikož se moc nepodobají Jupiteru a Saturnu, často se vyčleňují do speciální podskupiny tzv. ledových obrů.
Jsou výrazně menší, mají jinou barvu a co víc... překvapení čeká i u...
... magnetického pole.
Zatímco Jupiter a Saturn (ale i Země) mají magnetické pole, které vzniká v jádru těch planet, u Uranu a Neptunu tohle neplatí.
Jejich magnetické pole je jiné, takříkajíc "divné".
Bude pro náš dnešní příběh důležitá! Aneb vítejte v mé hlavě...🧵
To si tak jdu s rodiči a dětmi na procházku po jednom z mých nejmilejších kousků Česka, když na místě, kam chodím pozorovat přerod meliorizované louky na potok vidím nově vyjeté koleje od traktoru.
I zaraduji se, že tu máme novou tůňku, ve které budou žít všelijaké brebery.
Koukám do vyjeté brázdy a vidím charakteristický film na vodě vznikající po úniku ropných látek.
Říkám si, to je blbý, že tenhle krásný kout přírody dostal svojí dávku petrochemie... jenže když se k té vyjeté brázdě sehnu, všimnu si, že tady něco nehraje.