Dnes od 10:48 jsme mne mohli slyšet na @CzechTV 24 povídat o sopkách na Venuši, záznam výstupu níže, nicméně pojďme se o tématu rozepsat i tady - ta nová studie, kvůli které mne oslovili, totiž stojí za zmínku. <vlákno>
ceskatelevize.cz/ivysilani/1010…
ceskatelevize.cz/ivysilani/1010…
#Venuše se považuje za sesterskou planetu Země. Je totiž podobně velká, i ji tvoří podobné horniny. To nás vede k závěru, že by se uvnitř Venuše mělo nacházet dostatečné množství radioaktivních prvků produkujících teplo, které by mělo umožňovat sopečnou činnost... 
O tom, že na Venuši k sopečné činnosti muselo kdys docházet, není spory. Kolem planety se totiž nachází hustá atmosféra, která je na povrchu ca 90 x hustší než atmosféra na Zemi. Tu tvoří převážně CO2 (96,5 %) a SO2 (150 pp,), tedy dva plyny pevně spjaté se sopečnou činností.
Navíc, když se za pomoci radaru přes hustá mračna podíváte na povrch, spatříte svět, který je tvořen sopečnými scenériemi. Doklady o tečení lávy najdete úplně všude. Ať už se jedná o samotné sopky, rozsáhlé lávové proudy, lávové dómy.... nebo....
... zvláštní útvary zvané coronea, česky pavučiny. Jedná se o fascinující útvary tvořené soustřednými kruhy okolo centrální deprese, nebo centrálního kopce. Často jsou navíc doprovázeny sopkami a lávovými proudy. Dlouho jsme si lámali hlavu, co jsou zač...
Dnes panuje mezi vědci a vědkyněmi názor, že se jedná o projev výstupu podpovrchového materiálu do kůry Venuše. Výstup materiálu totiž způsobil vyboulení kůry a její rozpraskání. Zajímavé je, že tyto útvary na Zemi nemáme, což se přisuzuje tomu, že se naše kůra chová křehce.
U Venuše se ale domníváme, že se kvůli vysoké povrchové teplotě (přes 450 °C) se kůra chová převážně plasticky a křehce jen fakt v blízkosti povrchu. Díky tomu můžou tyhle útvary vznikat. Nicméně, nechme to teď stranou a pojďme konečně k té nové studii. edition.cnn.com/2020/07/20/wor…
Ta totiž ukazuje na coronae jako na místo, kde máme hledat aktivní sopky. Vědecký tým totiž za pomoci numerického 3D modelu zkoušel zjistit, jak budou vypadat coronae krátce po svém vzniku a pak po několika milionech let, kdy vzniknou.
Ve svém článku v @NatureGeosci píšou, že mezi mladými a starými coronae jsou výrazné rozdíly ve vzhledu. Extrémně zjednodušeno, čerství mají uprostřed kopec, staré tam mají depresi a to kvůli zmizení tlaku vystupujícího magmatu a hornin. nature.com/articles/s4156…
Když pak srovnali výsledky modelování s tím, co na povrchu Venuše vidíme na topografických datech, zjistili, že je tam řada útvarů, které vypadají přesně, jak ukazuje jejich model pro právě vzniklá tělesa. Některé coronae tak nemohou být starší než 2-3 milióny let.
A tohle je v geologii jen okamžik... no dobře, dva až tři okamžiky, ale berte, že geologie pracuje se stářím celé planety, což je 4 a půl miliardy let. Máme tak co dělat s oblastmi, kde se na povrch vyvalila láva a které jsou mladé... Už tušíte, kam směřujeme?
K senzaci, že by na povrchu Venuše mohly být aktivní sopky i dnes... Což ostatně hlásá spousta novinových titulků, které se tomuhle článků věnuje. Jenže tak snadné to není. Tenhle článek stále nenabízí definitivní důkaz, že na povrchu Venuše aktivní sopky jsou.
Sice o tom nikdo ve vědeckém světě nepochybuje, že tam jsou, jenže aktivní sopku ještě nikdo nikdy neviděl a jednoznačně neprokázal... A tahle studie to neudělala taky. I přes to je ale dobré o ní vědět. Jasně totiž říká, v jakých oblastech se vyplatí aktivní sopky hledat!
A závěrem, kdybyste se chtěli o Venuši dozvědět něco více a vládnete angličtinou, dejte si mezi sledované @ThePlanetaryGuy - velkého experta na tuhle planetu a skvělého popularizátora vědy :) The End
• • •
Missing some Tweet in this thread? You can try to
force a refresh
