Dnes od 10:48 jsme mne mohli slyšet na @CzechTV 24 povídat o sopkách na Venuši, záznam výstupu níže, nicméně pojďme se o tématu rozepsat i tady - ta nová studie, kvůli které mne oslovili, totiž stojí za zmínku. <vlákno> ceskatelevize.cz/ivysilani/1010…
#Venuše se považuje za sesterskou planetu Země. Je totiž podobně velká, i ji tvoří podobné horniny. To nás vede k závěru, že by se uvnitř Venuše mělo nacházet dostatečné množství radioaktivních prvků produkujících teplo, které by mělo umožňovat sopečnou činnost...
O tom, že na Venuši k sopečné činnosti muselo kdys docházet, není spory. Kolem planety se totiž nachází hustá atmosféra, která je na povrchu ca 90 x hustší než atmosféra na Zemi. Tu tvoří převážně CO2 (96,5 %) a SO2 (150 pp,), tedy dva plyny pevně spjaté se sopečnou činností.
Navíc, když se za pomoci radaru přes hustá mračna podíváte na povrch, spatříte svět, který je tvořen sopečnými scenériemi. Doklady o tečení lávy najdete úplně všude. Ať už se jedná o samotné sopky, rozsáhlé lávové proudy, lávové dómy.... nebo....
... zvláštní útvary zvané coronea, česky pavučiny. Jedná se o fascinující útvary tvořené soustřednými kruhy okolo centrální deprese, nebo centrálního kopce. Často jsou navíc doprovázeny sopkami a lávovými proudy. Dlouho jsme si lámali hlavu, co jsou zač...
Dnes panuje mezi vědci a vědkyněmi názor, že se jedná o projev výstupu podpovrchového materiálu do kůry Venuše. Výstup materiálu totiž způsobil vyboulení kůry a její rozpraskání. Zajímavé je, že tyto útvary na Zemi nemáme, což se přisuzuje tomu, že se naše kůra chová křehce.
U Venuše se ale domníváme, že se kvůli vysoké povrchové teplotě (přes 450 °C) se kůra chová převážně plasticky a křehce jen fakt v blízkosti povrchu. Díky tomu můžou tyhle útvary vznikat. Nicméně, nechme to teď stranou a pojďme konečně k té nové studii. edition.cnn.com/2020/07/20/wor…
Ta totiž ukazuje na coronae jako na místo, kde máme hledat aktivní sopky. Vědecký tým totiž za pomoci numerického 3D modelu zkoušel zjistit, jak budou vypadat coronae krátce po svém vzniku a pak po několika milionech let, kdy vzniknou.
Ve svém článku v @NatureGeosci píšou, že mezi mladými a starými coronae jsou výrazné rozdíly ve vzhledu. Extrémně zjednodušeno, čerství mají uprostřed kopec, staré tam mají depresi a to kvůli zmizení tlaku vystupujícího magmatu a hornin. nature.com/articles/s4156…
Když pak srovnali výsledky modelování s tím, co na povrchu Venuše vidíme na topografických datech, zjistili, že je tam řada útvarů, které vypadají přesně, jak ukazuje jejich model pro právě vzniklá tělesa. Některé coronae tak nemohou být starší než 2-3 milióny let.
A tohle je v geologii jen okamžik... no dobře, dva až tři okamžiky, ale berte, že geologie pracuje se stářím celé planety, což je 4 a půl miliardy let. Máme tak co dělat s oblastmi, kde se na povrch vyvalila láva a které jsou mladé... Už tušíte, kam směřujeme?
K senzaci, že by na povrchu Venuše mohly být aktivní sopky i dnes... Což ostatně hlásá spousta novinových titulků, které se tomuhle článků věnuje. Jenže tak snadné to není. Tenhle článek stále nenabízí definitivní důkaz, že na povrchu Venuše aktivní sopky jsou.
Sice o tom nikdo ve vědeckém světě nepochybuje, že tam jsou, jenže aktivní sopku ještě nikdo nikdy neviděl a jednoznačně neprokázal... A tahle studie to neudělala taky. I přes to je ale dobré o ní vědět. Jasně totiž říká, v jakých oblastech se vyplatí aktivní sopky hledat!
A závěrem, kdybyste se chtěli o Venuši dozvědět něco více a vládnete angličtinou, dejte si mezi sledované @ThePlanetaryGuy - velkého experta na tuhle planetu a skvělého popularizátora vědy :) The End
• • •
Missing some Tweet in this thread? You can try to
force a refresh
Hledám zeď, do které dnes budu bušit z čirého zoufalství.
Poslouchal jsem @Evropa2, kde Tomáš Zástěra vytáhl veselou historku, "jak v NASA jsou všichni mimoni", pač astronautům nefungovaly ve vesmíru propisky a kolik stálo to vyřešit.
Ale Rusové, borci, použili tužku! #hoax
Jako vtípek to určitě pobaví a není nic lepšího, než z party vzdělaných lidí udělat idioty.
Na publikum tohle vždycky zabere a sklidíte body. Populisti by mohli vyprávět.
Akorát je blbý, že se ten příběh tak vůbec nestal.
Ale jasné, kdo by se dnes zabýval pravdou.
Pokud jste tu urban legend ještě neslyšeli, zní takto:
Američani měli problém. V 60. letech 20. století jim ve vesmíru nefungovali propisky - inkoust kvůli gravitaci netekl do hrotu. Proto utratili přes milión tehdejších dolarů (ca 10 mil. USD dnes), aby vymysleli, jak to udělat
Víte, co má společného Londýn, Jakarta, Dhaka, Bangkok a New Orleans?
Tam všude budou chudinky ovce potřebovat plovací vesty, chůdy, nebo být zkřížený s delfíny na ovce hopkavé
Všechna tato města totiž čelí bezprostřednímu nebezpečí zaplavení mořem
A to i bez změny klimatu🧵
Je mi jasné, že všichni víte, že hladiny světového oceánu stoupá kvůli tání ledovců a tepelné roztažnosti vody, tedy následkům globální změny klimatu (pokud ne, máte tady k tomu starší vlákno).
I kdybychom totiž dokázali mávnutím kouzelného proutku ustálit hladinu světových oceánů na konkrétní hladině, stále bude řada světových aglomerací během pár desetiletí z části vodou zaplavena.
Mnohá velkoměsta, ve kterých žijí desítky miliónů lidí, se totiž propadají.
Země se rozestoupila na východ od vyhaslé sopky #Sundhnúksgígar, přibližně 4 kilometry na sever od města #Grindavík a ca 1,5 na východ od geotermální elektrárny #Svartsengi.
Postupně se otevírala dál směrem na sever a teď má délku ca 4,5 km!
"Thierry, okamžitě volej majora. Tohle se mu nebude líbit!" vykřikl Hervé, když uviděl výsledky rutinního měření izotopů uranové rudy dopravené do francouzského závodu ke zpracování.
Na vytištěném papíru před sebou viděl něco naprosto neuvěřitelného.
U-235: 0,717% #vesmírníček
"Majore, tady Thierry Badeaux z izotopové laboratoře. Testovali jsme nově dovezenou dávku uranové rudy, co nám sem dopravili na zpracování příští týden a máme problém. Někdo s tou rudou už pracoval!"
"Jak pracoval?" zapraskalo ze sluchátka.
"Někdo z ní dostal uran 235! Chybí!"
Netrvalo dlouho a na nohou nebyli jen technici izotopové laboratoře. Brzy totiž začaly telefony řinčet i na stolech důležitých lidí.
Nebylo se čemu divit.
Tohle zavánělo obrovským mezinárodním průšvihem.
Nechybělo jen tak něco. Chyběl materiál na výrobu atomové bomby!