Kdo byl Cesar Chavez, jehož bustu si do Oválné pracovny přinesl Joe Biden?

To se dozvíte v dnešním dlouhém vlákně. Na konci najdete doporučení na film a dokument.

Na začátek doplním, že Cesar nebyl nijak pokrevně spřízněn s Hugo Chavezem.

Díky za případné sdílení!
Cesar Chavez byl jedním z nejvýznamnějších bojovníků za občanská práva a lepší pracovní podmínky hispánských/Chicano pracovníků v zemědělství, a to hlavně v Kalifornii v 60. a 70.letech. Stejně jako Martin L. King využíval bojkotů, stávek, nenásilných protestů k dosažení cíle.
Chavez si práci na kalifornských plantážích vyzkoušel jako dítě na konci 30.let. Kvůli neustálé migraci za prací Chavez prošel asi 37 školami a dokončil pouze osmileté vzdělání. Během druhé světové války sloužil dva roky v segregovaném námořnictvu. Po válce se stal aktivistou.
V roce 1962 založil National Farm Workers Association, později známou jako United Farm Workers. Jednalo se o odborovou organizaci zastupující pracovníky v zemědělství, hlavně sběrače hroznů. Chavez chtěl, aby firmy zajistily sběračům například pitnou vodu, záchody a férovou mzdu.
Mimochodem slogan Chavezových odborů 'Si se puede' - 'Yes, we can' si pro prezidentskou kampaň vypůjčil Barack Obama.

V roce 1966 Chavez zorganizoval 340-mílový pochod, aby přiměl kalifornskou vládu umožnit vytváření odborů a kolektivní vyjednávání. Cíle dosáhl až v roce 1975.
Po vzoru Gándího také Chavez protestoval formou hladovky. V roce 1968 strávil 25 dní pouze o vodě, v roce 1972 to bylo 24 dní a v roce 1988 dokonce 36 dní. Hladovky, protesty, pochody, bojkoty přiměly 28 největších pěstitelů hroznů v roce 1970 přijmout podmínky odborářů.
Chavezovy bojkoty se totiž zaměřily na to, aby se hrozny nedostaly z Kalifornie do obchodů v jiných státech. Dobrovolníci napříč USA dokázali přimět obchody, aby neprodávaly kalifornské hrozny, a lidi, aby je nekupovali. Boston, Detroit, Chicago, NYC - tam všude probíhal bojkot.
Chavezův aktivismus pokračoval i v 80.letech. V roce 1986 začala kampaň Hněv hroznů, která měla poukázat na používání toxických pesticidů, které ohrožovaly nejen životy hispánských pracovníků na vinicích a polích, ale i všechny Američany konzumující kalifornské ovoce a zeleninu.
Chavez propojil boj za práva Hispánců/Chicanos, pracovní podmínky a odpovídající mzdu s environmentálními obavami o bezpečnost zemědělských produktů a dopadu chemikálií na zdraví dělníků i spotřebitelů. Odpor ze strany majitelů vinic, korporací a guvernéra Reagana byl značný.
Chavez zemřel v roce 1993 a kampaň proti pesticidům musela pokračovat bez něj. Na pohřeb přišlo 50 tisíc lidí. O rok později udělil prezident Clinton Chavezovi Medaili svobody.
31.březen je dnes v Kalifornii, Texasu a několika dalších státech veden jako Den Cesara Chaveze.
Chavez je sice nejvýraznější postavou protestů hispánských zemědělských pracovníků (i kvůli hrdému aztéckému orlovi v logu UFW), ale je třeba připomenout i zásadní roli filipínsko-amerických lídrů jako byl Larry Itliong, nebo Chavezovu dlouholetou spolubojovnici Dolores Huerta.
Zdroje pro čtenáře: Na youtube najdete dokument PBS s názvem Chicano! The Struggle in the Fields (53:20 minut) nebo si pusťte film z roku 2014 Cesar Chavez: An American Hero (nic extra, ale špatné to není).
O Chicanos a jejich hnutí se dozvíte víc tady:
albany.edu/jmmh/vol3/chic…

• • •

Missing some Tweet in this thread? You can try to force a refresh
 

Keep Current with Jan Beneš

Jan Beneš Profile picture

Stay in touch and get notified when new unrolls are available from this author!

Read all threads

This Thread may be Removed Anytime!

PDF

Twitter may remove this content at anytime! Save it as PDF for later use!

Try unrolling a thread yourself!

how to unroll video
  1. Follow @ThreadReaderApp to mention us!

  2. From a Twitter thread mention us with a keyword "unroll"
@threadreaderapp unroll

Practice here first or read more on our help page!

More from @JanBenesAggie

26 Sep 20
Hodně se teď mluví o rasových nepokojích v USA, a tak mě napadlo, jestli jste někdy slyšeli o Cicero riot z roku 1951?

Jedná se o jednu z největších rasových pouličních bouří v historii USA. Účastnilo se jí na 4 tisíce bělochů a jejím cílem bylo zamezit desegregaci bydlení.
V červenci 1951 se do Cicera, homogenně bělošského města, chystala nastěhovat afroamerická rodina Clarkových. Harvey Clark byl veterán druhé světové a řidič autobusu v Chicagu. On i jeho paní byli VŠ vzdělání a chtěli se konečně přesunout z ghetta jižní části Chicaga za lepším.
Když se rodina chtěla nastěhovat do nového domu v Ciceru, místní šerif jim zatarasil cestu a zakázal vstup. Když se chtěli nastěhovat podruhé, s rozhodnutím soudu v ruce, cestu jim zatarasil dav místních, který na ně začal házet kameny. Po setmění dav čítal na 4 tisíce osob.
Read 6 tweets
24 Sep 20
Ohledně problémů s prezidentskými volbami v USA se často zmiňuje korespondenční volba, kterou se prezident snaží omezit, právo vězňů a lidí v podmínce volit nebo počet otevřených volebních místností.

Ale už jste slyšeli o consent decree z roku 1982? Tady je o něm krátké vlákno.
Během gubernátorských voleb v New Jersey v roce 1981 zřídili místní Republikáni National Ballot Task Force. Šlo o skupinky policistů mimo službu, které 'hlídaly' volební místnosti v černošských a hispánských ghettech. Členové měli zbraně, vysílačky, insignie. Prostě odstrašovali.
Demokraté po volbách zažalovali Republikány kvůli porušení zákona o volebním právu. V roce 1982 došlo k dohodě, tzv. consent decree. Republikáni slíbili, že nebudou zastrašovat voliče.
V roce 1987 došlo k obnovení dohody a v roce 2008 fed. soud prodloužil platnost do roku 2017.
Read 7 tweets
15 Sep 20
Vlákno:
Zdravotní sestra z detenčního centra v Georgii tvrdí, že byl na zadržených hispánských migrantkách prováděn vysoký počet hysterektomií, tedy odstranění dělohy.

Něco takového se v USA neděje poprvé, tak zkusím v tomto vlákně zmínit aspoň pár zásadních případů.
Experimenty se sterilizacemi v USA sahají do poloviny 19.století (Texas). Nucené sterilizace byly populární například v Kalifornii, kde jich mezi lety 1909 a 1979 provedly cca 20 tisíc. Sterilizace byly legální ve 32 státech USA a psal o nich v roce 1925 například Adolf Hitler. Image
Důvodem pro sterilizaci byl strach z dědičnosti kriminality, poruch intelektu, sexuálních deviací. Ke sterilizaci byly nuceny především ženy chudé, mentálně postižené, kriminálnice a z etnických minorit. Ještě v letech 2006-2010 prý kalifornské věznice sterilizovaly 150 vezeňkyň.
Read 8 tweets
5 Sep 20
A o výzkumu syfilisu na afroamerických mužích v Alabamě jste už slyšeli?

Studie, známá oficiálně jako Tuskegee Study of Untreated Syphilis in the Negro Male, sledovala průběh nemoci u 600 mužů mezi roky 1932 až 1972.

A šlo o krutý experiment na lidech. Vysvětlím proč: Image
Vysoká škola v Tuskegee se proslavila nejen díky slavným afroam. letcům z 2. světové války, ale také kvůli nechvalně známému lékařskému experimentu, který začal v roce 1932. Zúčastnilo se jej 600 černochů: 399 se syfilisem a 201 zdravých. Studii prováděl US Public Health Service. Image
V roce 1932 neexistoval lék na syfilis, ale stejně byla účastníkům, chudým farmářům, přislíbena lékařská péče zdarma. Pacienti dostávali po dobu studie (40 let) pouze placebo jako aspirin nebo minerály, a to přesto, že od roku 1947 se na syfilis běžně předepisoval penicilin. Image
Read 9 tweets
29 Aug 20
Slyšeli jste někdy o 'sundown towns'? Nebo taky 'sunset', případně 'gray towns'? Tedy o whites-only městech, kde se nesměli po západu slunce vyskytovat Afroameričané, někdy i Židé, Hispánci nebo původní obyvatelé Severní Ameriky?

Ne? Tak tady je o nich vlákno!
Mezi lety 1890 a cca 1968 existovaly v USA desetitisíce takových měst a po 2. světové také předměstí.
Řada z nich vyhnala svoji černošskou populaci nebo jí zakázala se pohybovat ve městě po setmění.

V některých nesměli Afroameričané vlastnit nebo si pronajímat nemovitosti.
Na velikosti měst moc nezáleželo. Sundown byly vesnice o 500 obyvatelích, nebo i města o velikosti Prostějova nebo Kladna. Například Warren, předměstí Detroitu, mělo až 180 tisíc obyvatel.
Read 9 tweets
22 Aug 20
Krátké vlákno k požárům v Kalifornii a nedostatku hasičů:

V nejlidnatějším státě USA už v červnu začala sezóna požárů, ale v posledním týdnu ohně zintenzivnily mimo jiné kvůli bezprecedentnímu množství bouřek s blesky. I kvůli nim v současnosti hoří 367 požárů.
Běžně u tak rozsáhlých požárů pomáhají kalifornským hasičům vězni, především ti, co jsou za mřížemi za nenásilnou trestnou činnost. Stát jich využívá už od roku 1940 a platí jim $2-$5 za den + $1 rizikový příplatek + snížení délky trestu. Vězňů/hasičů je asi 3,5 tisíce z 15500. Image
Ale pandemie ochromila kalifornský vězeňský systém. K 21.8. je hlášeno 9700 nakažených vězňů a 55 obětí.

Stát preventivně propustil v dubnu 3500 vězňů, do konce srpna jich bude celkem 8000, mezi nimi vězni/hasiči. Stovky jsou v karanténě.

Stát tak najmul 858 sezónních hasičů. Image
Read 5 tweets

Did Thread Reader help you today?

Support us! We are indie developers!


This site is made by just two indie developers on a laptop doing marketing, support and development! Read more about the story.

Become a Premium Member ($3/month or $30/year) and get exclusive features!

Become Premium

Too expensive? Make a small donation by buying us coffee ($5) or help with server cost ($10)

Donate via Paypal Become our Patreon

Thank you for your support!

Follow Us on Twitter!