Kdo byl Cesar Chavez, jehož bustu si do Oválné pracovny přinesl Joe Biden?
To se dozvíte v dnešním dlouhém vlákně. Na konci najdete doporučení na film a dokument.
Na začátek doplním, že Cesar nebyl nijak pokrevně spřízněn s Hugo Chavezem.
Díky za případné sdílení!
Cesar Chavez byl jedním z nejvýznamnějších bojovníků za občanská práva a lepší pracovní podmínky hispánských/Chicano pracovníků v zemědělství, a to hlavně v Kalifornii v 60. a 70.letech. Stejně jako Martin L. King využíval bojkotů, stávek, nenásilných protestů k dosažení cíle.
Chavez si práci na kalifornských plantážích vyzkoušel jako dítě na konci 30.let. Kvůli neustálé migraci za prací Chavez prošel asi 37 školami a dokončil pouze osmileté vzdělání. Během druhé světové války sloužil dva roky v segregovaném námořnictvu. Po válce se stal aktivistou.
V roce 1962 založil National Farm Workers Association, později známou jako United Farm Workers. Jednalo se o odborovou organizaci zastupující pracovníky v zemědělství, hlavně sběrače hroznů. Chavez chtěl, aby firmy zajistily sběračům například pitnou vodu, záchody a férovou mzdu.
Mimochodem slogan Chavezových odborů 'Si se puede' - 'Yes, we can' si pro prezidentskou kampaň vypůjčil Barack Obama.
V roce 1966 Chavez zorganizoval 340-mílový pochod, aby přiměl kalifornskou vládu umožnit vytváření odborů a kolektivní vyjednávání. Cíle dosáhl až v roce 1975.
Po vzoru Gándího také Chavez protestoval formou hladovky. V roce 1968 strávil 25 dní pouze o vodě, v roce 1972 to bylo 24 dní a v roce 1988 dokonce 36 dní. Hladovky, protesty, pochody, bojkoty přiměly 28 největších pěstitelů hroznů v roce 1970 přijmout podmínky odborářů.
Chavezovy bojkoty se totiž zaměřily na to, aby se hrozny nedostaly z Kalifornie do obchodů v jiných státech. Dobrovolníci napříč USA dokázali přimět obchody, aby neprodávaly kalifornské hrozny, a lidi, aby je nekupovali. Boston, Detroit, Chicago, NYC - tam všude probíhal bojkot.
Chavezův aktivismus pokračoval i v 80.letech. V roce 1986 začala kampaň Hněv hroznů, která měla poukázat na používání toxických pesticidů, které ohrožovaly nejen životy hispánských pracovníků na vinicích a polích, ale i všechny Američany konzumující kalifornské ovoce a zeleninu.
Chavez propojil boj za práva Hispánců/Chicanos, pracovní podmínky a odpovídající mzdu s environmentálními obavami o bezpečnost zemědělských produktů a dopadu chemikálií na zdraví dělníků i spotřebitelů. Odpor ze strany majitelů vinic, korporací a guvernéra Reagana byl značný.
Chavez zemřel v roce 1993 a kampaň proti pesticidům musela pokračovat bez něj. Na pohřeb přišlo 50 tisíc lidí. O rok později udělil prezident Clinton Chavezovi Medaili svobody.
31.březen je dnes v Kalifornii, Texasu a několika dalších státech veden jako Den Cesara Chaveze.
Chavez je sice nejvýraznější postavou protestů hispánských zemědělských pracovníků (i kvůli hrdému aztéckému orlovi v logu UFW), ale je třeba připomenout i zásadní roli filipínsko-amerických lídrů jako byl Larry Itliong, nebo Chavezovu dlouholetou spolubojovnici Dolores Huerta.
Zdroje pro čtenáře: Na youtube najdete dokument PBS s názvem Chicano! The Struggle in the Fields (53:20 minut) nebo si pusťte film z roku 2014 Cesar Chavez: An American Hero (nic extra, ale špatné to není).
O Chicanos a jejich hnutí se dozvíte víc tady: albany.edu/jmmh/vol3/chic…
• • •
Missing some Tweet in this thread? You can try to
force a refresh
Hodně se teď mluví o rasových nepokojích v USA, a tak mě napadlo, jestli jste někdy slyšeli o Cicero riot z roku 1951?
Jedná se o jednu z největších rasových pouličních bouří v historii USA. Účastnilo se jí na 4 tisíce bělochů a jejím cílem bylo zamezit desegregaci bydlení.
V červenci 1951 se do Cicera, homogenně bělošského města, chystala nastěhovat afroamerická rodina Clarkových. Harvey Clark byl veterán druhé světové a řidič autobusu v Chicagu. On i jeho paní byli VŠ vzdělání a chtěli se konečně přesunout z ghetta jižní části Chicaga za lepším.
Když se rodina chtěla nastěhovat do nového domu v Ciceru, místní šerif jim zatarasil cestu a zakázal vstup. Když se chtěli nastěhovat podruhé, s rozhodnutím soudu v ruce, cestu jim zatarasil dav místních, který na ně začal házet kameny. Po setmění dav čítal na 4 tisíce osob.
Ohledně problémů s prezidentskými volbami v USA se často zmiňuje korespondenční volba, kterou se prezident snaží omezit, právo vězňů a lidí v podmínce volit nebo počet otevřených volebních místností.
Ale už jste slyšeli o consent decree z roku 1982? Tady je o něm krátké vlákno.
Během gubernátorských voleb v New Jersey v roce 1981 zřídili místní Republikáni National Ballot Task Force. Šlo o skupinky policistů mimo službu, které 'hlídaly' volební místnosti v černošských a hispánských ghettech. Členové měli zbraně, vysílačky, insignie. Prostě odstrašovali.
Demokraté po volbách zažalovali Republikány kvůli porušení zákona o volebním právu. V roce 1982 došlo k dohodě, tzv. consent decree. Republikáni slíbili, že nebudou zastrašovat voliče.
V roce 1987 došlo k obnovení dohody a v roce 2008 fed. soud prodloužil platnost do roku 2017.
Vlákno:
Zdravotní sestra z detenčního centra v Georgii tvrdí, že byl na zadržených hispánských migrantkách prováděn vysoký počet hysterektomií, tedy odstranění dělohy.
Něco takového se v USA neděje poprvé, tak zkusím v tomto vlákně zmínit aspoň pár zásadních případů.
Experimenty se sterilizacemi v USA sahají do poloviny 19.století (Texas). Nucené sterilizace byly populární například v Kalifornii, kde jich mezi lety 1909 a 1979 provedly cca 20 tisíc. Sterilizace byly legální ve 32 státech USA a psal o nich v roce 1925 například Adolf Hitler.
Důvodem pro sterilizaci byl strach z dědičnosti kriminality, poruch intelektu, sexuálních deviací. Ke sterilizaci byly nuceny především ženy chudé, mentálně postižené, kriminálnice a z etnických minorit. Ještě v letech 2006-2010 prý kalifornské věznice sterilizovaly 150 vezeňkyň.
A o výzkumu syfilisu na afroamerických mužích v Alabamě jste už slyšeli?
Studie, známá oficiálně jako Tuskegee Study of Untreated Syphilis in the Negro Male, sledovala průběh nemoci u 600 mužů mezi roky 1932 až 1972.
A šlo o krutý experiment na lidech. Vysvětlím proč:
Vysoká škola v Tuskegee se proslavila nejen díky slavným afroam. letcům z 2. světové války, ale také kvůli nechvalně známému lékařskému experimentu, který začal v roce 1932. Zúčastnilo se jej 600 černochů: 399 se syfilisem a 201 zdravých. Studii prováděl US Public Health Service.
V roce 1932 neexistoval lék na syfilis, ale stejně byla účastníkům, chudým farmářům, přislíbena lékařská péče zdarma. Pacienti dostávali po dobu studie (40 let) pouze placebo jako aspirin nebo minerály, a to přesto, že od roku 1947 se na syfilis běžně předepisoval penicilin.
Slyšeli jste někdy o 'sundown towns'? Nebo taky 'sunset', případně 'gray towns'? Tedy o whites-only městech, kde se nesměli po západu slunce vyskytovat Afroameričané, někdy i Židé, Hispánci nebo původní obyvatelé Severní Ameriky?
Ne? Tak tady je o nich vlákno!
Mezi lety 1890 a cca 1968 existovaly v USA desetitisíce takových měst a po 2. světové také předměstí.
Řada z nich vyhnala svoji černošskou populaci nebo jí zakázala se pohybovat ve městě po setmění.
V některých nesměli Afroameričané vlastnit nebo si pronajímat nemovitosti.
Na velikosti měst moc nezáleželo. Sundown byly vesnice o 500 obyvatelích, nebo i města o velikosti Prostějova nebo Kladna. Například Warren, předměstí Detroitu, mělo až 180 tisíc obyvatel.
Krátké vlákno k požárům v Kalifornii a nedostatku hasičů:
V nejlidnatějším státě USA už v červnu začala sezóna požárů, ale v posledním týdnu ohně zintenzivnily mimo jiné kvůli bezprecedentnímu množství bouřek s blesky. I kvůli nim v současnosti hoří 367 požárů.
Běžně u tak rozsáhlých požárů pomáhají kalifornským hasičům vězni, především ti, co jsou za mřížemi za nenásilnou trestnou činnost. Stát jich využívá už od roku 1940 a platí jim $2-$5 za den + $1 rizikový příplatek + snížení délky trestu. Vězňů/hasičů je asi 3,5 tisíce z 15500.
Ale pandemie ochromila kalifornský vězeňský systém. K 21.8. je hlášeno 9700 nakažených vězňů a 55 obětí.
Stát preventivně propustil v dubnu 3500 vězňů, do konce srpna jich bude celkem 8000, mezi nimi vězni/hasiči. Stovky jsou v karanténě.