Dr. Petr Brož Profile picture
Aug 25, 2021 31 tweets 14 min read Read on X
🇳🇴 je země, kde máte věčně modré ruce a rty i vás bolí záda z nekonečného předklonu.

Země, kde nemusíte houby hledat v lese, ale stačí jít po cestě.

Země, kde chytnete luxusní makrelu i na tkaničku od boty.

I země fjordů.

A my si ve #vesmírníček řekneme, kde k nim přišlo!
Než se ale vydáme na cestu napříč prostorem a časem, pojďte se na ní kulturně naladit.

Norsko je fakt dlouhá země táhnoucí se daleko za polární kruh a tam bydleli historicky Sámové (nesprávně označovaní jako Laponci)...

A co je lepší než Sámský rap? Ha!

To, že je Norsko země fjordů, byste měli ze základky vědět úplně všichni (potažmo nám tohle na ZŠ a SŠ tloukli do hlavy furt...).

Kdybyste ale náhodou spadli z Marsu a nevěděli jste to, podívejte se na mapu níže.

Na první dobrou to tam (snad) vidíte.

NordNordWest, CC BY-SA 3.0
Takže super, máme mezi sebou shodu, že tam fjordy jsou. A co dál? Správně, je potřeba si ujasnit další věc. A nebojte se zeptat... Klidně si na to vypůjčte jednu větu, která se sem pěkně hodí...

"A povědztě mi, pán doktor, čo vy si představujete pod takým slovom #fjord?"
Jasné, kde je otázka, tam musí být anketa!

Takže:

i kdyby mě vzbudili ve 12 v noci, tak na otázku co je fjord umím odpovědět
Chytrá definice říká, že fjord je úzký dlouhý mořský záliv, který vzniká v hornatých oblastech v blízkosti moří a oceánů prohloubením říčního údolí vlivem tlaku postupujících ledovců (díky @Wikipedie^TM 💕)

A jelikož obrázek řekne víc jak tisíc slov 👇

I, Fgmedia, CC BY-SA 3.0
Takže za vznikem fjordů bychom neměli hledat ruku Odina (nebo jiného ze severských bohů a bohyň...), ale několik geologických procesů, ke kterým došlo v různých dobách a na různých místech...
Ptáte se, jak jako na různých místech? Nebojte, dostaneme se k tomu...
Ale popořádku.

Jak víte ze začátku vlákna, Norsko protíná severní polární kruh.

Aniž byste nutně museli vědět, co přesně ohraničuje a jak ho definujeme (necháme si na jindy, ju?), už z jeho názvu pochopíte, že v jeho blízkosti bude asi pěkná zima.

Jak dnes, tak i dříve...
Nepřekvapím vás proto tím, že v Norsku můžete narazit poměrně snadno na ledovce.

Třeba na ledovec #Svartisen, což je ledovec nacházející se v nejmenší nadmořské výšce v Evropě - v pouhých 20 metrech nad mořem (no dobře, trochu výš, pač jeho čelo taje a vy tak musíte povylézt...)
Ledovce jsou přitom pěkný hulváti.

Dnes díky oteplování většina evropských ledovců taje, takže je máme za chudáčky, ale v chladnějších dobách si to táhnou údolími a zničí všechno, co se jim připlete do cesty.
Ze všeho nejradši přitom mají skalní podloží. Na tom se umí pořádně vyřádit.

Aneb pojď mi fjord!

Když si totiž ledovec táhne krajinou, tlačí extrémním tlakem na podloží. Tlakem odlamuje kusy hornin (či je hrne před sebou...) a tím vytváří charakteristické údolí ve tvaru U.
Tekoucí voda v podobě řeky či potoku přitom vytváří údolí ve tvaru V. Krásně se tak dá na první dobrou poznat, jestli údolí, ve kterém stojíte, vzniklo činností ledovce nebo řeky.

(takže teď se klidně můžeme všichni z politologů přepnout do módu geomorfologů ;) )
Když se pak oteplí a ledovec odtaje, zůstane za ním hluboké a dlouhé údolí, které může (ale taky nemusí) být vyplněno mořem.

A voala, máme fjord.
Jenže nemyslete si vážené a vážení, že tohle je konec a že se mě takto snadno ve svém feedu zbavíte, nezbavíte!

Zatímco totiž pobřeží Norska vypadá nějak takto...
Tak poběží sousedního Švédska vypadá nějak takto... aneb nemělo by vám dělat problém najít 10 rozdílů...

(PS: @Prazdroj1, kam mám pak poslat fakturu za product placement? Z něčeho tu dovolenou zaplatit musím... 😎)
Přitom když se vrátíte o pár (desítek) tisíciletí nazpět do období poslední doby ledové, pod ledem byla Skandinávie celá

Je tak jasné, že přítomnost ledovce na vznik fjordů sama nestačí.

Je potřeba přimíchat do našeho fjordovského receptu další přísadu

San Jose, CC BY-SA 3.0
Copak to asi bude, někdo nějaký tip?
Takže jdeme dál, v komentářích už to dvojice z vás uhádla! Ano, rozdíl mezi pobřežím Švédska a pobřežím Norska je v tom, že ve Švédsku je to rovina, kdežto v Norsku je to kopec na kopci...

Aby ledovec dokázal podloží fakt pěkně zmasakrovat, je super, když teče z kopce dolů!
A to nás přivádí k otázce, kdepak se nám v Norsku ty kopce vzaly...

Samy od sebe tam totiž nevyrostly...
Když se budete procházet po norských plážích, klíč k odpovědi bude ležet doslova před vašimi zraky...
Abychom to rozlouskli, potřebujeme se vrátit bajvoko nějakých 616 až 583 miliónů let nazpět.

Tehdy svět vypadal díky deskové tektonice a tedy pohybu litosférických desek jinak než dnes.

Rozpadal se nám superkontinent Rodinie a vznikl oceán Iapetus.

Woudloper, CC BY-SA 1.0
Život oceánu Iapetus byl přitom "jepičí" (z pohledu Země :D).

Jednoho krásného dne se totiž oceán přestal rozšiřovat a následně se začal zmenšovat. Deska, na které se rozkládal, se totiž začala zasouvat pod jinou litosférickou desku v procesu zvaném #subdukce.
Jak se oceán uzavíral, přibližovaly se k sobě stále více dva tehdejší kontinenty - Laurentie a Baltica.

A dalšího krásného "dne" (před ca 430 milióny let) se tyto dva kontinenty srazily a došlo tak k jejich kolizi.

Tedy procesu, během kterého se ani jedna deska nezasunuje...
Ano, tedy přesně k tomu, k čemu dochází v oblasti #Himaláje... Tam totiž taky dochází ke kolizi Indické desky s Euroasijskou deskou...

Kolizí tak v oblasti dnešního Norska vzniklo pohoří, které svou výškou konkurovalo Himalájím.

Během kolize navíc došlo k zanoření části hornin z povrchu do hlubších partií Země, díky čemuž došlo k přeměně (metamorfóze) hornin z jednoho druhu na jiný...
A to je důvod, proč tam můžete najít takovýhle krasavce!

Luxusní doklad vystavení hornin jiným teplotám a tlakům, než za kterých původně vznikly :)

Majestátní pohoří ale do dnešních dní nevydrželo. Do parády si ho vzala eroze ve všech svých možných formách - od vody, větru, změn teplot, až po ten led...

Pohoří se tak neustále snižovalo a snižovalo, až zbyly "jen" pár stovky metrů vysoká skaliska tyčící se z moře.
No a tím se dostáváme nakonec našeho příběhu, který je celý zapsán v horninách Skandinávie a tvaru místní krajiny.

Ale nemusíte smutnit - stihl jsem letos navštívit vyjma Skandinávie i Alpy, takže ty si můžeme dát někdy příště :)
A než se rozpustíme, tak fun fact na závěr.

Díky tomu, že ledovec pokrývající Skandinávii něco vážil, trošku ji zamáčkl do svrchního zemského pláště. A jak ledovec roztál, je vytlačována zas zpět.

Celá Skandinávie se tak o pár mm za rok vyzdvihuje.

The END
A když to dočtete až sem a nebudete vědět, co dál, co třeba přispět na nějakou dobročinnost? Co třeba podpořit na @doniocz paní Elišku, která shání elektropohon pro svůj invalidní vozík? donio.cz/MotorProElisku

• • •

Missing some Tweet in this thread? You can try to force a refresh
 

Keep Current with Dr. Petr Brož

Dr. Petr Brož Profile picture

Stay in touch and get notified when new unrolls are available from this author!

Read all threads

This Thread may be Removed Anytime!

PDF

Twitter may remove this content at anytime! Save it as PDF for later use!

Try unrolling a thread yourself!

how to unroll video
  1. Follow @ThreadReaderApp to mention us!

  2. From a Twitter thread mention us with a keyword "unroll"
@threadreaderapp unroll

Practice here first or read more on our help page!

More from @Chmee2

Jun 24
Vypadá to, e se včera povedlo Ukrajincům na Rusy okupovaném Krymu zasáhnout jeden z velice cenných cílů.

Rakety ATACMS měly zasáhnout radarovou stanici NIP-16.

Jenže tohle není jen tak ledajaká radarová stanice... tahle kouká do vesmíru a Rusy její ztráta bude dost bolet. 🧵
Radarová stanice NIP-16 je tvořena přijímací a vysílací částí, ty jsou od sebe ca 10 km.

Pokud si chcete ujíždět na technických detailech, koukněte se třeba na tenhle odkaz.

Já sem jen nadhodím, co ztráta pro Rusy bude znamenat.
russianspaceweb.com/kik_nip16.html
Zničení stanice ztíží Rusku komunikace se svými satelity. Což znamená, že se jim budou nejenom hůře kontrolovat a ovládat, ale i to, že mohou začít zažívat úzké hrdlo na straně příjmu dat.

Což není optimální v době míru, natož v době války...
Read 5 tweets
Jun 7
Nedávno jsem se na ní ptal v pětiminutovce i jsem vám ji slíbil v předvolební agitce😎

Jo, mluvím o Dysonovo sféře

Megastruktuře tak megastrukturované, že se těžko představuje něco většího, že by někdo někde někdy zvládl postavit

Pojďme si tak tuhle šílenost přestavit 🧵 Image
Tak tohle byl on.

Freeman Dyson (†2020)

Americko-britský teoretický fyzik, po kterém se tahle hypotetická megastruktura jmenuje. A to přes to, že ji vlastně nevymyslel...

... a současně člověk, který na sklonku života litoval, že se jmenuje po něm😕

ioerror, CC BY-SA 2.0 Image
Proč se jmenuje koncept hvězdné sféry zrovna po něm?

Protože v roce 1960 napsal vědecký článek do Science, ve kterém se zamýšlel nad tím, jestli náhodou technicky vyspělé mimozemské rasy nebudou potřebovat strašně moc hodně nejvíc energie k životu
science.org/doi/10.1126/sc…
Read 28 tweets
Jun 4
"Nikdo vám nedá tolik, jako já vám teď slíbím!"

Jako fakt!

Uvidíte 👇🧵

Aneb tohle je mé jediné (a tak trochu tradiční) předvolební agitační vlákno, které pro vás budu mít nadcházejícím #Eurovolby!

Jak řada z vás ví, leštím spodek kandidátní listiny u @zeleni_cz

Můžeme? Image
Když mě zvolíte, počítejte s tím, že hravě pořeším všechny bezpečnostní otázky, co nás trápí.

Mám totiž jasný plán.

Ruská agrese na Ukrajině? ✅

Tohle bude easy. Řešení jsem okoukal v mládí při hraní C&C Red Alert. Vyvineme stroj času a hotovo
Obavy, že nezvládneme nástup AI a ta nás zotročí? Nebojte, můžeme taky odškrtnout ✅

Osobně se postarám o to, aby Evropa měla tu nejúčinnější zbraň proti téhle hrozbě.

Přesvědčím Keanu Reeves, aby se přestěhoval do EU.

Šach mat despotická budoucnosti!
Read 18 tweets
Apr 5
Hledám zeď, do které dnes budu bušit z čirého zoufalství.

Poslouchal jsem @Evropa2, kde Tomáš Zástěra vytáhl veselou historku, "jak v NASA jsou všichni mimoni", pač astronautům nefungovaly ve vesmíru propisky a kolik stálo to vyřešit.

Ale Rusové, borci, použili tužku! #hoax
Jako vtípek to určitě pobaví a není nic lepšího, než z party vzdělaných lidí udělat idioty.

Na publikum tohle vždycky zabere a sklidíte body. Populisti by mohli vyprávět.

Akorát je blbý, že se ten příběh tak vůbec nestal.

Ale jasné, kdo by se dnes zabýval pravdou.
Pokud jste tu urban legend ještě neslyšeli, zní takto:

Američani měli problém. V 60. letech 20. století jim ve vesmíru nefungovali propisky - inkoust kvůli gravitaci netekl do hrotu. Proto utratili přes milión tehdejších dolarů (ca 10 mil. USD dnes), aby vymysleli, jak to udělat
Read 14 tweets
Mar 5
Pokud patříte mezi velké producenty metanu, možný byste se měli začít (konečně!) bát.

Už brzy totiž bude na vaše emise tohohle neskutečně potentního skleníkového plynu pořádně vidět.

Už jen tak neutajíte, že ho do atmosféry vypouštíte.

Proč? Protože 👉🧵#vesmírníček Image
Metan je jeden z těch plynů, u kterých platí, že byste byli vlastně docela rádi, kdybychom ho do atmosféry svou činností nevypouštěli.

Jenže bohužel vypouštíme.

Do atmosféry tak pumpujeme plyn, který dokáže výrazně přispívat k nárůstu teploty spodních vrstev atmosféry. Image
Když se kouknete na graf níže, můžete si všimnout, jak nám krásně koncentrace metanu v atmosféře roste.

V roce 1988 byla někde okolo 1700 částic na miliardu (ppb), dneska je někde kolem 1900.

Což nemusí vypadat zas tak strašně.

Jenže koukněte se víc do minulosti... Image
Read 26 tweets
Jan 27
Víte, co má společného Londýn, Jakarta, Dhaka, Bangkok a New Orleans?

Tam všude budou chudinky ovce potřebovat plovací vesty, chůdy, nebo být zkřížený s delfíny na ovce hopkavé

Všechna tato města totiž čelí bezprostřednímu nebezpečí zaplavení mořem

A to i bez změny klimatu🧵 Image
Je mi jasné, že všichni víte, že hladiny světového oceánu stoupá kvůli tání ledovců a tepelné roztažnosti vody, tedy následkům globální změny klimatu (pokud ne, máte tady k tomu starší vlákno).

Ale pojďme tohle chvilku ignorovat.

Problém máme i jinde

I kdybychom totiž dokázali mávnutím kouzelného proutku ustálit hladinu světových oceánů na konkrétní hladině, stále bude řada světových aglomerací během pár desetiletí z části vodou zaplavena.

Mnohá velkoměsta, ve kterých žijí desítky miliónů lidí, se totiž propadají.
Read 26 tweets

Did Thread Reader help you today?

Support us! We are indie developers!


This site is made by just two indie developers on a laptop doing marketing, support and development! Read more about the story.

Become a Premium Member ($3/month or $30/year) and get exclusive features!

Become Premium

Don't want to be a Premium member but still want to support us?

Make a small donation by buying us coffee ($5) or help with server cost ($10)

Donate via Paypal

Or Donate anonymously using crypto!

Ethereum

0xfe58350B80634f60Fa6Dc149a72b4DFbc17D341E copy

Bitcoin

3ATGMxNzCUFzxpMCHL5sWSt4DVtS8UqXpi copy

Thank you for your support!

Follow Us!

:(