🇳🇴 je země, kde máte věčně modré ruce a rty i vás bolí záda z nekonečného předklonu.
Země, kde nemusíte houby hledat v lese, ale stačí jít po cestě.
Země, kde chytnete luxusní makrelu i na tkaničku od boty.
I země fjordů.
A my si ve #vesmírníček řekneme, kde k nim přišlo!
Než se ale vydáme na cestu napříč prostorem a časem, pojďte se na ní kulturně naladit.
Norsko je fakt dlouhá země táhnoucí se daleko za polární kruh a tam bydleli historicky Sámové (nesprávně označovaní jako Laponci)...
A co je lepší než Sámský rap? Ha!
To, že je Norsko země fjordů, byste měli ze základky vědět úplně všichni (potažmo nám tohle na ZŠ a SŠ tloukli do hlavy furt...).
Kdybyste ale náhodou spadli z Marsu a nevěděli jste to, podívejte se na mapu níže.
Na první dobrou to tam (snad) vidíte.
NordNordWest, CC BY-SA 3.0
Takže super, máme mezi sebou shodu, že tam fjordy jsou. A co dál? Správně, je potřeba si ujasnit další věc. A nebojte se zeptat... Klidně si na to vypůjčte jednu větu, která se sem pěkně hodí...
"A povědztě mi, pán doktor, čo vy si představujete pod takým slovom #fjord?"
Jasné, kde je otázka, tam musí být anketa!
Takže:
i kdyby mě vzbudili ve 12 v noci, tak na otázku co je fjord umím odpovědět
Chytrá definice říká, že fjord je úzký dlouhý mořský záliv, který vzniká v hornatých oblastech v blízkosti moří a oceánů prohloubením říčního údolí vlivem tlaku postupujících ledovců (díky @Wikipedie^TM 💕)
A jelikož obrázek řekne víc jak tisíc slov 👇
I, Fgmedia, CC BY-SA 3.0
Takže za vznikem fjordů bychom neměli hledat ruku Odina (nebo jiného ze severských bohů a bohyň...), ale několik geologických procesů, ke kterým došlo v různých dobách a na různých místech...
Ptáte se, jak jako na různých místech? Nebojte, dostaneme se k tomu...
Ale popořádku.
Jak víte ze začátku vlákna, Norsko protíná severní polární kruh.
Aniž byste nutně museli vědět, co přesně ohraničuje a jak ho definujeme (necháme si na jindy, ju?), už z jeho názvu pochopíte, že v jeho blízkosti bude asi pěkná zima.
Jak dnes, tak i dříve...
Nepřekvapím vás proto tím, že v Norsku můžete narazit poměrně snadno na ledovce.
Třeba na ledovec #Svartisen, což je ledovec nacházející se v nejmenší nadmořské výšce v Evropě - v pouhých 20 metrech nad mořem (no dobře, trochu výš, pač jeho čelo taje a vy tak musíte povylézt...)
Ledovce jsou přitom pěkný hulváti.
Dnes díky oteplování většina evropských ledovců taje, takže je máme za chudáčky, ale v chladnějších dobách si to táhnou údolími a zničí všechno, co se jim připlete do cesty.
Ze všeho nejradši přitom mají skalní podloží. Na tom se umí pořádně vyřádit.
Aneb pojď mi fjord!
Když si totiž ledovec táhne krajinou, tlačí extrémním tlakem na podloží. Tlakem odlamuje kusy hornin (či je hrne před sebou...) a tím vytváří charakteristické údolí ve tvaru U.
Tekoucí voda v podobě řeky či potoku přitom vytváří údolí ve tvaru V. Krásně se tak dá na první dobrou poznat, jestli údolí, ve kterém stojíte, vzniklo činností ledovce nebo řeky.
(takže teď se klidně můžeme všichni z politologů přepnout do módu geomorfologů ;) )
Když se pak oteplí a ledovec odtaje, zůstane za ním hluboké a dlouhé údolí, které může (ale taky nemusí) být vyplněno mořem.
A voala, máme fjord.
Jenže nemyslete si vážené a vážení, že tohle je konec a že se mě takto snadno ve svém feedu zbavíte, nezbavíte!
Zatímco totiž pobřeží Norska vypadá nějak takto...
Tak poběží sousedního Švédska vypadá nějak takto... aneb nemělo by vám dělat problém najít 10 rozdílů...
(PS: @Prazdroj1, kam mám pak poslat fakturu za product placement? Z něčeho tu dovolenou zaplatit musím... 😎)
Přitom když se vrátíte o pár (desítek) tisíciletí nazpět do období poslední doby ledové, pod ledem byla Skandinávie celá
Je tak jasné, že přítomnost ledovce na vznik fjordů sama nestačí.
Je potřeba přimíchat do našeho fjordovského receptu další přísadu
San Jose, CC BY-SA 3.0
Copak to asi bude, někdo nějaký tip?
Takže jdeme dál, v komentářích už to dvojice z vás uhádla! Ano, rozdíl mezi pobřežím Švédska a pobřežím Norska je v tom, že ve Švédsku je to rovina, kdežto v Norsku je to kopec na kopci...
Aby ledovec dokázal podloží fakt pěkně zmasakrovat, je super, když teče z kopce dolů!
A to nás přivádí k otázce, kdepak se nám v Norsku ty kopce vzaly...
Samy od sebe tam totiž nevyrostly...
Když se budete procházet po norských plážích, klíč k odpovědi bude ležet doslova před vašimi zraky...
Abychom to rozlouskli, potřebujeme se vrátit bajvoko nějakých 616 až 583 miliónů let nazpět.
Tehdy svět vypadal díky deskové tektonice a tedy pohybu litosférických desek jinak než dnes.
Rozpadal se nám superkontinent Rodinie a vznikl oceán Iapetus.
Woudloper, CC BY-SA 1.0
Život oceánu Iapetus byl přitom "jepičí" (z pohledu Země :D).
Jednoho krásného dne se totiž oceán přestal rozšiřovat a následně se začal zmenšovat. Deska, na které se rozkládal, se totiž začala zasouvat pod jinou litosférickou desku v procesu zvaném #subdukce.
Jak se oceán uzavíral, přibližovaly se k sobě stále více dva tehdejší kontinenty - Laurentie a Baltica.
A dalšího krásného "dne" (před ca 430 milióny let) se tyto dva kontinenty srazily a došlo tak k jejich kolizi.
Tedy procesu, během kterého se ani jedna deska nezasunuje...
Ano, tedy přesně k tomu, k čemu dochází v oblasti #Himaláje... Tam totiž taky dochází ke kolizi Indické desky s Euroasijskou deskou...
Kolizí tak v oblasti dnešního Norska vzniklo pohoří, které svou výškou konkurovalo Himalájím.
Během kolize navíc došlo k zanoření části hornin z povrchu do hlubších partií Země, díky čemuž došlo k přeměně (metamorfóze) hornin z jednoho druhu na jiný...
A to je důvod, proč tam můžete najít takovýhle krasavce!
Luxusní doklad vystavení hornin jiným teplotám a tlakům, než za kterých původně vznikly :)
Majestátní pohoří ale do dnešních dní nevydrželo. Do parády si ho vzala eroze ve všech svých možných formách - od vody, větru, změn teplot, až po ten led...
Pohoří se tak neustále snižovalo a snižovalo, až zbyly "jen" pár stovky metrů vysoká skaliska tyčící se z moře.
No a tím se dostáváme nakonec našeho příběhu, který je celý zapsán v horninách Skandinávie a tvaru místní krajiny.
Ale nemusíte smutnit - stihl jsem letos navštívit vyjma Skandinávie i Alpy, takže ty si můžeme dát někdy příště :)
A než se rozpustíme, tak fun fact na závěr.
Díky tomu, že ledovec pokrývající Skandinávii něco vážil, trošku ji zamáčkl do svrchního zemského pláště. A jak ledovec roztál, je vytlačována zas zpět.
Celá Skandinávie se tak o pár mm za rok vyzdvihuje.
The END
A když to dočtete až sem a nebudete vědět, co dál, co třeba přispět na nějakou dobročinnost? Co třeba podpořit na @doniocz paní Elišku, která shání elektropohon pro svůj invalidní vozík? donio.cz/MotorProElisku
• • •
Missing some Tweet in this thread? You can try to
force a refresh
Má člověk na soptění sopek vliv? A pokud ano, jaký a jak to dělá?
Tohle je otázka, kterou dostávám na přednáškách a v diskusích až překvapivě často. A v tomhle vlákně si vysvětlíme, jak to je.
Zabalte si tak rukavice, svačinku a poletíme najít odpověď, ju? 🧵
Lidi většinou čekají, že za naší schopností ovlivňovat sopky bude nějaká high-tech fičura, bomba nebo alespoň upocená parta těžařů, kteří v nebezpečných podmínkách zkouší navrtat magmatický krb sopky a tím ten žhavý podzemní papiňák upustit.
Jenže ani jedno z toho není pravda
Sopečnou činnost sice dokážeme ovlivňovat, jenže úplně jinak, než si na první dobrou představíme...
A abychom si vysvětlili jak, potřebuji, abyste se mnou zavítali sem.
Vypadá to, že konečně máme k dispozici teorii, které vysvětluje, jak se zlato dokáže dostat z hlubin Země (kde je zlata vlastně víc než dost) na její povrch!
Pojďme si to tak vysvětlit 🧵
Alchemist-hp, CC BY-SA 3.0 DE
Začněme tím, že si řekneme, že zlato na Zemi nevzniká a vzniknout nikdy nemohlo - nepanují tady na to ty správné podmínky.
Pokud tak máte zrovna na prstu zlatý prsten, vězte, že ty atomy, co teď hladíte, vznikly během výbuchu supernovy nebo neutronové hvězdy.
Na Zemi se pak zlato dostalo během dopadů asteroidů a jiného kosmického bordelu během jejího formování.
Tedy během procesu, kdy naše planeta vznikala.
Uvnitř Země se tak nachází tak spousta zlata a vzácné je vlastně jen proto, že ho máme na povrchu málo.
Jestli učíte na základní či střední škole, zpozorněte.
Tohle je totiž náš vánoční dárek pro vás.
Právě vypouštíme do světa nový popularizační počin z dílny @GFU_AVCR a @skodova_lucie, který vám má pomoci s výukou geověd v hodinách!
Stáhněte si ho, než NáM ŤO ZmaŽOU!🧵
Geologie, to je na základních a středních školách takovou popelkou věd. Moc se neučí a když už, tak jen jako doplněk prvouky, přírodopisu nebo zeměpisu... A to je škoda! Bez pochopení geověd totiž člověk nemůže moc dobře chápat, co se děje ve světě kolem nás.
Co s tím? Jasně, víc geologie do školních lavic!
A proto jsme pro vás připravili almanach geovědních pokusů - unikátní brožuru, ve které naleznete 12 jednoduchých experimentů, které snadno (a levně) zvládnete vyhotovit během chvilky ve škole!
Sice jsme všichni chtěli jít spát, ale budeme to muset o chvilku posunout.
Tohle si totiž nenecháme ujít, aneb #vímeJakoPrvní
Brzy obletí svět zpráva, že Uran a Neptun mají pod svým plynovým závojem oceán kapalné vody.
To je překvápko, co? 🧵
Uran a Neptun, dvě planety ve vnější části Sluneční soustavy, se sice řadí mezi plynné obry, ale jelikož se moc nepodobají Jupiteru a Saturnu, často se vyčleňují do speciální podskupiny tzv. ledových obrů.
Jsou výrazně menší, mají jinou barvu a co víc... překvapení čeká i u...
... magnetického pole.
Zatímco Jupiter a Saturn (ale i Země) mají magnetické pole, které vzniká v jádru těch planet, u Uranu a Neptunu tohle neplatí.
Jejich magnetické pole je jiné, takříkajíc "divné".
Bude pro náš dnešní příběh důležitá! Aneb vítejte v mé hlavě...🧵
To si tak jdu s rodiči a dětmi na procházku po jednom z mých nejmilejších kousků Česka, když na místě, kam chodím pozorovat přerod meliorizované louky na potok vidím nově vyjeté koleje od traktoru.
I zaraduji se, že tu máme novou tůňku, ve které budou žít všelijaké brebery.
Koukám do vyjeté brázdy a vidím charakteristický film na vodě vznikající po úniku ropných látek.
Říkám si, to je blbý, že tenhle krásný kout přírody dostal svojí dávku petrochemie... jenže když se k té vyjeté brázdě sehnu, všimnu si, že tady něco nehraje.