Nejde vyloučit, že pokud by se Beneš nepodřídil se 30. 9. 1938 mnichovskýmu diktátu, Francie a Anglie by společně s Němci válčily proti ČSR.
Co předcházelo:
Na jaře 1938 padla ve Francii vláda L. Bluma, v dubnu jí střídá Daladierovo. Už bez socialistů, pravicovější.
3/110
- ministr zahraničí Georges Bonnet, kariérista s kladným vztahem k penězům, prosadí politiku tajnejch dohod se státy Osy, od roku 1941 bude členem vichistický vlády
Hodně "vpravo" jsou i další:
4/110
- místopředseda vlády Camille Chautemps, prominetní zednář 33. stupně, kterej jako předseda rady ministrů v roce 1937 zahájil ve Francii politiku "usmíření" vůči Hitlerovi, je po válce odsouzenej za kolaboraci
5/110
- ministr vnitra Albert Sarraut je Hitlerovo sympatizant, v roce 1936 ho nechal zlikvidovat 2 zásadní mezinárodní smlouvy, nechá pozavírat všechny protihitlerovský uprchlíky z Německa
- ministr obchodu Fernand Gentin, pozdější zastánce maršála Pétaina
6/110
- ministr veřejných prací Anatole de Monzie, sympatizant s Hitlerem, Mussoliniho agent, příznivec "evropského federalismu pod nadvládou Hitlerovo Německa"
- ministr kolonií a vnitra Georges Mandel (původním jménem Louis G. Rothschild), z mála, kterej odmítal appeasement
7/110
- ministr práce Charles Pomaret bude ministrem vnitra pod Pétainem
- ministr hospodářství Raymond Patenôtre umet kariéru vichistickýho premiéra Lavala i nástup Pétaina k moci
Nejsou to sice všechno kovaní fašisti, ale mnohý k tomu nemají daleko. Některý se jima stanou...
8/110
Idea italsko-německo-francouzskýho bloku ve Francii postupně sílí.
17. července 1938 sdělí ministr Bonnet velvyslanci Lacroixovi:
"Beneš má ještě iluze. Musíme mu je vzít".
Premiér Daladier je slabej a nerozhodnej. Nechá se slyšet, že o válku Francie s Německem nestojí:
9/110
„Jen pak vyhrají všude bolševici, v každé zemi v Evropě proběhne socialistická revoluce ... V Evropě budou vládnout kozáci.“
Zato na Beneše vyvíjí Daladier tlak poměrně razantní...
Zhruba v půli září ministr Bonnet rozšíří mezi diplomaty diskreditační historku, že Beneš v podstatě Sudety Němcům odevzdat chce a hledá jen způsob, jak to provést elegantně. Byla to zlovolná dezinformace.
11/110
Beneš uvažoval v krajním případě o odstoupení malý části pohraničí, ale nikdy ne o předání rozsáhlýho území, o který usiloval Hitler.
Ven se ty úvahy dostaly nejspíš indiskrecí premiéra Hodži. Ten je sdělil německýmu agentovi, princi von Hohenlohe. (O tom bude ještě řeč)
12/110
Ten pak informoval německýho státního tajemníka Ernsta von Weizsäckera a odtud to nejspíš doputovalo k Bonnetovi.
Francouzskej velvyslanec de Lacroix následně Československu 21. 9. 1938 v podstatě hrozí válkou.
13/110
Francie by s námi mohla na straně Němců. Byť to pan velvyslanec diplomaticky forumuluje Benešovi jen v náznakách a doslova to nedopoví. Interpretovat to jde různě.
20. září ministr zahraničí Krofta francouzskýmu velvyslanci předá odmítavý vyjádření.
21. září 1938 ale Hodžovo vláda přijala německej požadavek na postoupení pohraničních území s převahou německýho obyvatelstva.
16/110
Jistí členové vlády totiž dávají přednost dohodě s Německem před sovětskou pomocí, vyjednávanou Benešem.
Vyvolá to bouřlivý protesty. Dav demonstrantů skanduje „dejte nám zbraně nebo Syrového“.
22. 9. oportunistická vláda odstoupí. Nahradí jí úřednická gen. Syrovýho.
17/110
Francie chystá "mobilizaci" 2 miliónu branců.
Ale! Už 27. 9. hrozí pád vlády. Nálada v zemi válce nepřeje. Rozpory mezi Bonnetem a Daladierem jsou takový, že se Daladier rozhodne abdikovat.
Nakonec si to rozmyslí a dá Bonnetovi volnost k vyjednávání s Hitlerem.
18/110
Bonnet i šéf opozice Flandin mezitím burcujou národ proti mobilizaci. „Všichni Čechoslováci nestojí za kosti jediného francouzského vojáka“.
Jedinej, kdo by snad i s Hitlerem bojoval, je náčelník generálního štábu Gamelin. Toho ale zchladí Briti.
19/110
30. 9. přichází Mnichov a Daladier je stejně jako Chamberlain vítán nadšenými davy. Je fakt, že narozdíl od britskýho premiéra vlastní "vítače" stranou označí za "blbce". Tak hloupej jako Chamberlain není. Sám si pak drbe hlavu stejně:
"Buď jsem byl komplic, nebo blbec."
20/110
Hned po konferenci expremér a budoucí místopředseda vichistický vlády Flandin zasílá zdravici a obří hold Mussolinimu, Daladierovi i Hitlerovi.
4. 11. odhlasoval parlament v Paříži dohodu drtivou většinu hlasů v poměru 537 ku 77. Proti byli jen komunisti.
21/110
21. 11. 1938 se schází v Paříži ministři zahraničí Bonnet a Halifax i premiéři Daladiér a Chamberlain.
"Během schůzky britský premiér nastolil otázku 'nezávislé Ukrajiny' a ptal se na postoj Francie, až Rusko požádá o pomoc, když tam Německo vyvolá separatistický puč."
22/110
Bonnet odpověděl jako lišák, že "francouzské závazky vůči Rusku vstoupí v platnost pouze v případě přímého německého útoku na ruské území."
Chamberlain byl s touto odpovědí naprosto spokojen.
23/110
Na přelomu roku 1938-39 se Schneider et Cie, francouzskej majitel Škody Plzeň a držitel podílu v Čs. Zbrojovce Brno, rozhodne zbavit všech svejch akcií a investic.
Francouzi nás už definitivně odepsali a nechtějí tu o nic přijít.
24/110
23. prosince 1938 byla uzavřena dohoda o převzetí 316 927 akcií francouzských vlastníků čs. bankovním konsorciem.
V únoru 1939 začne o koupi Škodovo závodů vyjednávat německá Dresdner Bank a průmyslovej gigant Hermann Göring Werke.
25/110
15. března je zbytek Československa obsazenej Němci a "dohoda" proběhne rychle. Zároveň potichu mezi tím do Škodovky vstoupil i kapitál americkej (JP Morgan).
Jen ještě před tím stihla Schneider et Cie ve Škodovce "vyvlastnit" a odcizit řadu významnejch patentů.
26/110
5. května 1938 Daladierovo vláda vydá vyhlášku o pobytu cizinců a jde o poměrně dost xenofobní opatření.
Do internačních táborů ve Francii pozavíraný antifašisti a interbrigadisti, kteří válčili v občanský válce ve Španělsku. Včetně vojáků, pilotů a zdravotníků našich.
27/110
Například Osvald Závodský, v únoru 1939, v březnu Ludvík Hanina a Josef Pavel. Toho pak přesunuli do koncentráku v Alžírsku.
28/110
Ota Hromádko, Ladislav Vláčil a Vlasta Veselá byli od roku 1939 věznění nejdřív v internačních táborech St. Cyprien, Argeles a Gurs, potom v koncentračním táboře Vernet.
29/110
Zajímavostí je, že v koncentračním táboře Vernet skončil i švédskej bankéř Olof Aschberg, majitel známý Nya Bank, kumpán Lenina, Trockýho a Münzenberga. Po VŘSR prostředník mezi bolševikama, britskýma a americkýma bankéřema (Guaranty Trust, JP Morgan, Warburg, Rotschilds)
30/110
Ale taky pozdější belgickej fašistickej kolaborant a velitel jednotek SS Wallonien Léon Degrelle.
Anebo spisovatel Lion Feuchtwanger.
V internačním táboře v Gurs věznili i Hannah Arendtovou.
31/110
Řada známejch českejch, převážně česko-židovskejch výtvarníků (Hoffmeister, Pelc, Diviš, Kopf...) a dalších uprchlíků, kteří do Francie emigrovali před Hitlerem, skončila v září 1939 ve věznici La Santé.
32/110
Česká spisovatelka Lenka Reinerová byla vězněná v pařížským ženským vězení Petite Roquette (půl roku v samovazbě), následně v ženským internačním táboře Rieucros, v uprchlickejch táborech v tehdejší francouzský západní Africe (Qued-Zem a Sidi-el-Ajachi), v dnešním Maroku
33/110
Aléna Diviše sice soud obvinění z protifrancouzský činnosti zprostil, ale byl v koncentračních táborech v Roland Gaross (Paříž), Damigny (Normandie) a Bassens (Bordeaux) ho ponechal. Skončil v internašním táboře v Casablance.
34/110
Většina francouzskejch internačních a koncentračních táborů se v roce 1939 podobala těm německým.
35/110
Převažovali Židi, od září 1939 Daladierem už zakázaní komunisti, socialisti, odboráři, anarchisti, osoby bez státní příslušnosti, Španělé, co utekli před Frankem, Cikáni, Rakušani, který utekli před Hitlerem, Čechoslováci, homosexuálové, namejtní a nezaměstnaní.
36/110
Ve Francii v letech 1938-39 v podstatě opravdu vládla polofašistická vláda, a to už dva roky před nástupem Pétaina.
Stejně jako v Británii za Chamberlaina, od května 1937 do května 1940.
37/110
Významná část britský elity je nepokrytě prohitlerovská:
Chamberlainovo vláda, větší část sasko-koburský královský rodiny, vysoká aristokracie, průmyslovej kapitál, Board of Trade, londýnský finančníci (šéf Bank of England Norman, velevýznamnej bankéř Schroeder...)
38/110
Samotnýho Chamberlaina Němci považujou za "svýho". Netajil se tím ani ministr zahraničí Ribbentrop, který o Chamberlainovi otevřeně mluvil jako o "proněmeckém muži".
39/110
Chamberlainovo velvyslanec v Německu Nevile Henderson je i v Británii považovanej za "fašistickýho extrémistu".
Henderson se netají tím, že nacistická diktatura mu připadá lepší a modernější než politický zřízení Británie.
40/110
Obdiv k vůdcům Říše neskrývá:
"Hitler není zkorumpovaný. Nepije, nekouří, nejí maso. Dá rozum, že mnoho Němců, zvlášť žen, je září jeho očí uhranuto. Má vznešenou víru ve své vlastní poslání i roli Německa ve světě. Je konstruktivní génius, stavitel, a ne pouhý demagog."
41/110
"Goebbels byl z čistě hlediska intelektu pravděpodobně nejinteligentnější ze všech nacistických vůdců," píše Henderson.
"Nikdy neplácal, vždy se držel věci, byl schopný diskutér a v soukromé konverzaci úžasně přátelský a rozumný."
42/110
"Osobně, kdykoli jsem měl možnost, s potěšením jsem si našel čas na společnou rozmluvu. Vzhledem i povahou připomínal typickýho irského agitátora a ve skutečnosti byl pravděpodobně keltského původu."
43/110
"Ze všech velkých nacistických vůdců pro mě byl zdaleka nejsympatičtější Hermann Göring. Asi byl zodpovědný za požár říšského sněmu v roce 1933 a určitě byl tím, komu Hitler jako svému nejdůvěryhodnějšímu přívrženci svěřil úkol vyčistit Berlín v době röhmovských čistek."
44/110
"V libovolné krizi nebo válce dokázal být nemilosrdný. Jednou mi řekl, že Brity, které opravdu obdivoval, byli piráti, jako například Francis Drake, a vyčítal nám, že jsme se od těch dob už příliš 'debrutalizovali'."
45/110
"Ve skutečnosti byl sám (Göring) typickým a brutálním bukanýrem, ale měl jisté atraktivní vlastnosti, a musím upřímně říci, že jsem ho měl opravdu osobně rád."
Tak hezky o německých vůdcích nepsal ani Emanuel Moravec...
Ba ani Peroutka.-)
46/110
Pro Čechoslováky ale takový pochopení a empatii nemá. Když 20.–21. května 1938 proběhne první, částečná československá mobilizace, naštvanej Henderson prohlásí prezidenta Beneše za "nebezpečného a bezohledného".
47/110
Henderson přitom sám trochu "nezodpovědně", bez konzultace s britskou vládou navštěvuje nacistický sjezdy v Norimberku... Bylo mu to mírně vyčteno, ale nepostiženo.
V září 1938 bude ale jedním z účastníků Mnichovský konference. Tam už s Chamberlainovo posvěcením.
48/110
Počátkem roku 1939 pak Henderson Britům vysvětlí:
"Britští Židé způsobili v Británii germanofobii; Židé po celém světě hýbou nebem a zemí, aby způsobili anglo-německou válku. Židé, komunisté a inteligence jsou hlavními potížisty světa."
49/110
Tak aspoň, že Beneše a Čechy tentokrát vynechal.
"Svět by přitom mohl být rozdělen mezi Británii a Německo".
Úplně mírově, mínil Henderson...
V Británii je ale jen jedním z mnoha důležitejch nacistickejch sympatizantů.
50/110
Asi největším sponzorem NSDAP je vlivnej šéf naftařský společnosti Royal Dutch Shell, "naftovej Napoleon" Henri Deterding. Rytíř Řádu britského impéria. Národností Holanďan, žije ale v v Buckhurst Park ve Winkfieldu, v sousedství královskýho Windsoru. Nedaleko Londýna.
51/110
Po fúzi s Rothschildy je jeho Shell společností spíš britskou než holandskou.
Deterding ale stále víc pobývá na panství Dobbin v německým Meklenbursku, v sousedství obchodního partnera a osobního přítele Emila Georga von Stausse, ředitele Deutsche Bank.
52/110
Deterdingovo Mezinárodní skupina ropných společností zaměstnává jak šéfa britský vojenský špionáže George Macdonogha, tak třeba i Georga Emila Bella, německýho špiona a blízkýho spolupracovníka náčelníka štábu SA Ernsta Röhma.
Pozoruhodná perssonální politika...
53/110
Deterdingovým snem je přimět Hitlera k útoku na Rusko. Má vrátit jemu a Rothschildům ropná pole v Baku, o který tam "přišli". (Větší část koupili od Nobelů až revoluci). Vadí i to, že Sověti ve 30. letech ropu začali prodávat přes americký prostředníky, Rockefellery.
54/110
Od 3. srpna do 16. září 1938 pobývá v ČSR jako britskej pozorovatel lord Walter Runciman.
Ubytuje se u prince Maxe Egona Hohenlohe na Červeným Hrádku ("Rothenhaus") poblíž Chomutova, tehdy "Komotau".
(Rozhodně neplést s tím, co na něm památně promluvil soudruh Jakeš).
55/110
Na tomhle "hrádku" šlo spíš o takovej předválečnej Bilderberg.
Sjíždí se tam aristokracie z Německa, Británie a zbytku Evropy.
Rod Hohenlohe je blízce příbuznej s rodem Saxe-Coburg-Gotha (dnes Windsor), vévody Schleswig-Holstein, von Württembergy, s ruskými Romanovci...
56/110
Bratranec Gottfried zu Hohenlohe-Langenburg byl krátce zasnoubenej s miliardářkou Glorií Morgan-Vanderbiltovou, ale nakonec si v roce 1931 vzal Margaritu Řeckou, nejstarší sestru Philipa Mountbattena (tehdy ještě von Battenberga).
57/110
Sestřenice Fanny von Hohenlohe se vdala za arcivévodu Maxmiliána Habsburka, bratra císaře.
Max Egon Hohenlohe-Langenburg, formálně občan Lichtenštejnska, se přátelí s Konradem Henleinem a jeho setkání s Runcimanem na svým českým panství tudíž snadno zorganizuje.
58/110
Max Hohenlohe byl ostatně tím, kdo zařídil celou návštěvu lorda Runcimana u nás.
Jako Henleinovo vyslanec jí dohodl v Londýně s Robertem Vansittartem, poradcem britskýho ministra zahraničí.
59/110
Hohenlohe byl zároveň blízkým přítelem Göringa, Himmlera a Schellenberga.
Ti ho posléze vyšlou do Švýcarska, kde funguje jako spojka mezi Němci a Američany. Jedná tam v letech 1942-43 s americkým Úřadem strategických služeb - OSS (bratrama Dullesama).
60/110
OSS vznikla pod britskou patronací, byla založená a řízená britsko-americkým agentem W. J. Donovanem. Přezdívalo se mu "Divokej Bill".
Vedle Dullesů v ní působil i Henry Sturgis Morgan, syn JP Morgana Jr., člen správní rady JP Morgan & Co. nebo General Electric.
61/110
Jeho bratr Junius Morgan financoval londýnskou kancelář OSS.
Jako výkonný důstojník působil v OSS prominentní miliardář William Henry Vanderbilt III.
Sekci špionážnách projektů OSS ve Francii řídil miliardář Alfred DuPont.
62/110
Bratři Dullesové, příbuzensky spříznění s rodem Rockefeller, stihli v životě krom rozvědky a vládních postů zároveň i práci pro jiný "proslulé" společnosti: kancelář Sullivan & Cromwell a United Fruit Company, Rockefeller Foundation.
63/110
Trochu to působilo, že šlo spíš o privátní špionáž finančníků z americkýho FED a britskýho City of London než špionážní službu americkýho státu. Ale Rooseveltovi hlášení podávali.
Role OSS ve válce byla místy prazvláštní, její intenzivní kontakty se špičkama Říše taky.
64/110
Runcimanovo návštěva dopadla každopádně dobře. Tedy pro Hitlera...
Lord Runciman navíc moh' v Anglii tlumočit i pozoruhodnej postoj části čs. finanční elity.
"Kdyby dělal Beneš problémy, svrhneme ho."
Pátá kolona byla u nás větší, než se leckdo domnívá.
65/110
V roce 1937 se britským velvyslancem v Paříži stal Eric Phipps, švagr už zmíněnýho diplomata Vansittarta. Předtím působil ve stejný roli v Německu. Tehdy Brity před Hitlerem varoval, ale teď už Hitlerovi spíš taky fandí.
24. září hlásí s potěšením do Londýna:
66/110
„To nejlepší ve Francii je kompletně proti válce za každou cenu a postavilo se 'malé, ale hlučné a zkorumpované válečné skupině'."
Když v říjnu 1938 Bonnet provede čistku Quai d'Orsay (na ministerstvu zahraničí) a odstraní "válečné štváče", Phipps mu osobně poblahopřeje.
67/110
15. 9. letí Chamberlain poprvý v životě letadlem. Do Mnichova, odkud se Hitlerovo osobním vlakem přepraví do Berchtesgadenu, sídla vůdce.
Chamberlain ujistí, že proti "oddělení Sudet od ČSR nic nemá."
"Pokud se překonají praktické obtíže. Musím se poradit s kolegy".
68/110
Koho myslel Chambelain "kolegama" se můžeme jen dohadovat. Beneš a Masaryk to nebyli.
Podle svědků Hitler po Chamberlainovo odchodu výskal a skákal štěstím.
Goebbels si do deníku zapsal:
"Vůdce je absolutně šťastný. Hrál durcha bez trumfů a vyhrál. Vítězství nervů!"
69/110
Spokojenej je i Chamberlain a přidá se k francouzskýmu ultimátu Benešovi. "Bez reptání přistoupit na Hitlerovo požadavky."
22. září se v Godersbergu koná 2. schůzka Hitler-Chamberlain.
Chamberlain se vytasí s kompromisním návrhem. Hitler ho okamžitě smete:
70/110
"Československo je stát, který nemá ani dějiny, ani tradici, ani podmínky k existenci."
Schůzka neměla výsledek a oba spolu začali druhej den korespondovat písemně.
71/110
Ministr Halifax Masarykovi poslal telegram, zda "není za daných okolností lepší se Hitlerovi vydat, než být rozdrceni".
Masaryk odpověděl záporně.
A připojil peprnou poznámku, že "jeho premiér nedělá nic jinýho, než listonoše gangsterovi".
72/110
Další den se Masaryk sešel přímo s Chamberlainem. Shrnul to takto:
"Je neštěstím, že tak hloupý a neinformovaný člověk je britským premiérem. Už jím dlouho nebude".
V tom se dost splet...
73/110
Chamberlain si bude užívat popularitu "peacemakera" dál.
22. 9. opravdu v Británii začali kopat protiletecký zákopy, testovat plynový masky a nácvik evakuace. Anglie, Francie i SSSR provedli jakýsi "náznak mobilizace". Mělo to snad na Němce zapůsobit jako "odstrašení".
74/110
Ve skutečnosti to na Němce samozřejmě zapůsobilo spíš naopak. Němci nemobilizovali, anglickejch letadel se nebáli a žádný kryty nekopali.
Málokdo tušil, že Chamberlain "mobilizoval" do značný míry hlavně kvůli svýmu mediálnímu obrazu.
75/110
Ohlásili mu totiž mírnou změnu nálad ve veřejným mínění.
Před jeho prvním odletem k Hitlerovi průzkumy zjistily, že Briti doufají v mír. Za tejden se ale v Londýně už demonstrovalo za Čechoslováky a noviny plísnily premiéra jako "hanebnýho kapitulanta", co ponížil Anglii
76/110
A tak chtěl Chamberlain předvést "sílu a odhodlání" i vlastnímu lidu.
A opozičním labouristům i některým stále víc nespokojeným spolustraníkům.
Šlo ale jen o cynický divadlo. Rozhodně ne o sebemenší skutečnou změnu postoje.
77/110
29. září novinové titulky pochválily Chamberlaina za předvedený "odhodlání".
A ve stejný den se v průzkumech zjistilo, že antichamberlainovský nálady klesly o 10 %, zatímco premiérovo obliba a populatita se vrátila zpátky na 54 %.
Účelu bylo dosaženo.
78/110
Ani naše vlastní mobilizace 24. 9. bohužel moc Hitlera nezastrašila.
Měli jsme oproti Říši jen šestinu letadel, navíc zastaralejších. I u tanků mělo Německo převahu jednoznačnou. Obrovskou i u protitankovejch děl.
79/110
Rovnali jsme se v kulometech, asi i v počtu vojáků, měli jsme solidní dělostřelectvo. Morálka našich vojáků byla údajně excelentní. Překvapivě se to údajně týkalo i Maďarů, Slováků a Rusínů.
„Vnímám, že Kleist je zuřivě antihitlerovský a extra dychtivý přimět přátele v Říši k pokusu o vůdcovo svržení. Připomíná mi jakobíny u francouzského dvora. Nutno brát ho s velkou rezervou."
Ve Francii mu defétisticky přizvukovali. Generál letectva Joseph Vuillemin prohlásil: „Francouzské letectvo by bylo německým smeteno do 14 dnů."
Všude samej skeptik...
84/110
25. září se Beneš sešel se sovětským velvyslancem Aleksandrovským a vyrazil mu dech. Byl přesvědčenej, že Anglie a Francie nám nakonec pomůžou. Mluvil údajně s náčelníkem francouzskýho generálního štábu Gamelinem.
85/110
A zeptal se pak velvyslance, kolik k nám může sovětská armáda poslat vojáků i techniky vzdušným výsadkem. S tím, že by to "povzbudilo lidové masy".
V podobným duchu probíjhal i jejich rozhovor následující den.
86/110
Beneš nejspíš blafoval. Naprosto to odporovalo tomu, co Benešovi před tím napsal Chamberlain. ("Budete rozdrcení. My tomu nezabráníme.")
Sověti to trochu vnímali jako cílenou snahu zatáhnout je do válečnýho konfliktu jednostranně a osamoceně. A to tak úplně nechtěli.
87/110
Nevyčítali to Benešovi, ale pamatovali si, jak to bylo se Srby, 1. světovou a revolucema.
Teď navíc za Beneše Západ válčit nemínil vůbec. Naopak válka Německa s ČSR a SSSR by mu nevadila.
26. 9. byl do říšskýho stanu pozvanej Chamberlainovo důvěrník Horace Wilson.
88/110
Hitler ho tam seřval doslovně jako psa a nazval ho i několika dalšíma přídomkama z oblasti domestikovaný fauny.
Rozkázal mu, že chce mít "české pohraničí do 1. října volné a zbaveno Čechů". A že to chce mít "do 28. září 14:00 z Prahy potvrzeno".
89/110
Navíc Hitler požádal i o splnění územních požadavků Polska a Maďarska. Šlo o jednoznačný náznak, že obě země jsou připravený válčit po jeho boku. (Což opravdu byly, byť u Maďaři asi trochu váhali).
Wilson to pochopil tak, že 28. 9. začne válka.
90/110
27. 9. to následně Chamberlain Benešovi tlumočil s tím, že ostatní "velmoci nic dělat nemůžou a i kdyby mohly, katastrofu Československa to stejně neodvrátí".
Ještě noc před tím měl Hitler projev v narvaným Sportpalastu v Berlíně.
91/110
Prohlásil tam, že "mezi Slovany jsou mu Češi nejnebezpečnejší, protože jsou pilní. Jsou odštěpkem cizí rasy, který pronikl do německého národa."
"Jeden musí odstoupit."
Přeloženo: Češi mají ze střední Evropy zmizet.
92/110
A ještě ten den přichází Benešovi i zvláštní telegram od prezidenta Roosevelta:
"Jménem 130 miliónů Američanů a v zájmu lidstva v celém světě obracím se na Vás s největší vážností, abyste nepřerušoval jednání hledící k pokojnému, poctivému a konstruktivnímu řešení"
93/110
"Důrazně opakuji, že pokud jednání (...) budou přerušena, rozum bude potlačen a uplatní se síla."
Co myslel FDR tím "uplatněním síly"?
A on snad Hitler někdy s Benešem "pokojně a konstruktivně" jednat chtěl?
Obdobný telegramy (jako na povel) dostane prezident Beneš i od všech 21 latinskoamerickejch států.
Nejvlivnější americký diplomati, velvyslanci USA v Británii Kennedy, Bullit z Francie a Hugh Wilson z Německa mu píšou taky. A řada senátorů z USA též.
95/110
Působí to, že jsme neměli bejt jen obětním beránkem, ale asi do dějin vstoupit i jako stát, co válku vyvolal a zavinil.
Absurdní?
Jako by se to Rusku pak nestalo...
Nezasloužil si tehdy zlořád trest? A nezasloužila si napadená Říše podporu celého spravedlivého světa?
96/110
Týž den, 27. 9. je Polsku nabídnuto podstoupení části Těšínska výměnou za neutralitu v čs. konfliktu s Německem. Poměrně zásadní záležitost.
Polskej prezident Mośicki odmítá, tak jako ministr Beck. Polsko chce válčit na straně Říše a má už na našich hranicích svý divize
97/110
Zvát Čechy na konferenci do Mnichova 29. 9. se nikdo neobtěžuje. Jedná se 13 hodin, bez nás.
Chamberlain s Hitlerem stihne podepsat i bilaterální britsko-německou mírovou dohodu. Jásot davů na letišti po příletu nebere konce a provází ho až před dům na Downing Street 10.
98/110
BBC a další média rychle oznamují, že na Downing Street 10 došlo více než 40 tisíc dopisů s projevy vděku z celého světa.
O Křišťálový noci za měsíc naopak budou referovat jen skoupě a okrajově. A Chamberlainovo popularitu to moc nepochroumá.
99/110
Pod zpřísněným dohledem britský vlády média začala vytvářet stereotypizovanej obraz, že "ti, co i nyní zůstali i dál antichamberlainovští, jsou ve skutečnosti jen společenský okraj: lidé staří, nebo asociálové, nebo socialisti".
Pravda to teda zrovna nebyla...
100/110
(Ale fungovalo to. Popularitu Chamberlainovi snížilo až vyhlášení protektorátu Böhmen und Mahren. A kritika jeho vlastních stranickejch kolegů).
Hladkým průběhem Mnichovský konference byl každopádně šokovanej i Göring. Vlivnej konzervativec Boothby ho pak cituje:
101/110
"Když přednesl Hitler návrh obsadit Sudety, naráz i s českým opevněním, Chamberlain ani Daladier se ani nesnažili protestovat. A Hitler Čechům nemusel ani posílat ultimátum. Chamberlain to udělal za něj.“
Briti tehdy ale Hitlerovi ušetřili dost práce i jinak:
102/110
Pozoruhodný je, že zhruba už od roku 1937 v ČSR pracoval přední příslušník britský vojenský rozvědky Ormond l'Epeé Winter. Radil předním ľudákům, slovenským nacionalistům, Tukovi, Hlinkovi, Tisovi nebo Machovi, jak rozbít čs. stát a oslabit pozici prezidenta Beneše.
103/110
Winter splní misi, Slovensko se 14. 3. 1939 oddělí a Chamberlein s úlevou prohlásí:
„Slovenský parlament si odhlasoval autonomii. To je konec Československa, jehož hranice jsme se zavázali garantovat. Vláda Jeho Veličenstva tudíž není dál Československu ničím zavázána.“
104/110
Den na to, 15. března 1939 vjíždí Wehrmacht do už rozbitýho Československa, získává tu zbrojní průmysl a Montagu Norman, guvernér Bank of England a šéf Bank for International Settlement, předává Hitlerovi zbytek čs. rezervního zlata.
105/110
První třetinu mu poslal už v září 1938, hned po obsazení Sudet.
Bankéř Montagu Norman se mimořádně silně přátelil s německým ministrem financí Hjalmarem Schachtem a asi ho měl opravdu rád...
106/110
Ve stejnej den, 15. března 1939, je podepisovaná Düssledorfská smlouva mezi Británií a Německem. Tenhle pakt má rozdělit Evropu mezi několik největších německých a britských syndikátů a sjednotit ekonomicky celej západoevropský prostor.
107/110
Historik Robert Kvaček dodává:
"Bylo třeba ještě definitivně vyřídit Beneše. Z Berlína do Prahy vzkázali, že Beneš je překážkou výhodnější hranice pro Československo."
"Prezident, i na domácí nátlak, 5. října odstoupil.“
108/110
Kandidátů na jeho místo bylo víc: Jan Baťa, kníže Schwarzenberg, diplomat Chvalkovský, bankéř Preis nebo historik a prezident Akademie věd Šusta.
Volba ale padla nakonec na Emila Háchu.
109/110
Pětice Hitler-Mussolini-Chamberlain-Daladier-Śmigły mezi tím začíná v Evropě formovat jakousi "proto-EU". Zapojit se má Británie, Německo, Francie, Itálie, Polsko, Finsko, Skandinávie, Belgie, Nizozemí.
A střední Evropa už jen v rámci Velkoněmecký říše.
110/110
Ale ještě na jaře 1939 se něco podivnýho začně dít. V britským soukolí něco skřípe, Hitler se urazí, nebo dostane SMS z USA. A pošle Ribbentropa do Moskvy.
Briti a Francouzi ale nebyli tehdy rozhodně naši "spojenci". Ani "zrádci". Chovali se celou dobu jako protivníci.
• • •
Missing some Tweet in this thread? You can try to
force a refresh
@mrnovacek@lubomir_volny Nejsem si jistej, jestli by se za protektorátu minitr osvěty Moravec odvážil žákům předložit jen verze historiků německejch. Myslím, že by tam minimálně jednoho českýho střelil.
A asi ani za socialismu by se to na čtyři historiky čistě a pouze sovětský neomezovalo...
Roztrhnul spojenecký svazky mezi Německem a Polskem, tichý spojenectví mezi Německem a Británií, Německem a Francií. Hodil jim do toho vidle.
Stejně tak ten pakt do značný míry poškodil i spojenectví Německo-Japonsko. (Japonci to brali od Hitlera jako zradu)
@VichrZ@LessingJulianne@MasarovicRobert Posunul západní hranici státu o několik stovek kilometrů, což na podzim 1941 mohlo rozhodnout výsledek celý světový války. Němci by jinak stihli dojít k Moskvě dřív, neuvízli v blátě a nepomrzli.
@VichrZ@LessingJulianne@MasarovicRobert Získal rok a půl na dovyzbrojení armády. Nezapomínat, že Sověti a Němci proti sobě ještě v roce 1939 válčili ve Španělsku a Stalin pochopil, že Německo je hlavně v letecký technice o mnoho dál. Že by jim ještě neuměl konkurovat.
Pokud se obáváte, že nás chtějí Schwabové, Gatesové a ostatní eugenici všechny komplet vyvraždit, podle doc. Četverikovový to nemusí bejt tak hrozný.
Vybraný jedinci mají šanci, že vyváznou. Ne ve svý současný konstelaci, ale jako jedinci hybridní, řekněme coby "bioroboti".
1/7
2/7
Časem to bude převedeno do podoby zcela umělý, a tím i 'nesmrtelný'.
Samozřejmě za předpokladu, že se očkovací experiment zdaří.
Lockodowny bysme podle doc. Četverikovový neměli zaměňovat s koncentračním táborem. Ani si je metaforizovat jako koncentráky "digitální".
3/7
"V koncentračním táboře zůstával člověk člověkem. Byl v kontaktu s jinými, se spoluvězni, anebo s dozorci.
Cílem dlouhého, nekonečného lockdownu je přeměnit člověka na nesociální 'objekt'."
I proto je dobré nostit masku ('roušku').
Abyste na svý starý podobě tolik nelpěli.
V případě pana poslance Žáčka, alias Pažouta, by neškodilo se vrátit do roku 1989, do období sametový předání moci v režii StB, KGB (a dílem i ÚV SSM) a připomenout si některý průvodní okamžiky, včetně role, kterou v nich sehrál.
Doufejme, že jen nevědomky.
3/14
17. listopadu 1989 se konala manifestace na Albertově, kterou pořádalo ÚV SSM.
Jedním ze spolupořadatelů byl i Pažout-Žáček. Tehdy student žurnalistiky a člen redakcí několika časopisů, vydávanejch většinou pod kuratelou pražskýho výboru SSM.
Neformuloval bych to tak, že jen "v konspiračních kruzích." Spíš mám dojem, že se to bere jako fakt. Ale taky je pravda, že spíš sleduju média ruský a jejich "kartína míra" vypadá obecně i celkově trochu jinak než na Západě.-)
@OtecHans@EmigrantPanama Občas se spekuluje, že Kubánská národní banka je napojená na "vatikánskou".
Ale celkově je všechno ještě asi o dost pestřejší a zajímavější.
Ona tam totiž sídlí taky "Banca".
Známá taky jako "Habsburg-Havana Trust" nebo "Banca, and Cuba Merchant Bank".
Po americko-španělský válce byla v roce 1901 založená Banco Nacional de Cuba, vytvořená z americkýho a kubánskýho kapitálu. Z USA tam peníze vložil hlavně JP Morgan. cubamuseo.net/inferior-stamp…
Kniha obsahuje např. přepis Churchillovo rozhovoru s vnukem legendárního kancléře Bismarcka, tehdy zaměstnance německý ambasády v Londýně, z 20. září 1930.
3/8
Churchill mu řekl: „Vy Němci jste idioti. Začali jste válku na dvou frontách. Kdybyste se soustředili na porážku Ruska, garantovali bysme vám, že Francie se do toho míchat nebude. Kdyby nás Paříž neposlechla, nechali bysme jí s vámi válčit samotnou.“