Thread by @JanLukacevic

Předevčírem byl zveřejněn údajný dopis analytika FSB, který zatracuje vojenské vystoupení Ruska na Ukrajině a předpovídá Rusku v příštích týdnech a měsících katastrofu. Po ověření pravosti ho zveřejnil @christogrozev ze skupiny investigativních novinářů @bellingcat

Ta se ruskými operacemi dlouhodobě zabývá. Je plný opravdu zajímavých informací zevnitř. Proto jsem ho přeložil do češtiny, opatřil poznámkami (v závorkách) a píšu ho sem jako dlouhé vlákno. Pohodlně se usaďte, tohle je velmi výživné čtení s nadějným koncem.

V posledních dnech skoro vůbec nespím, v práci jsem téměř pořád a mozek mi obestírá mlha. Možná z přepracování, ale cítím se jako v surreálném světě. Pandořina skříňka byla otevřená - do léta začne skutečný globální horor - globální hladomor je nevyhnutelný,

protože Rusko a Ukrajina jsou hlavními producenty pšenice. (Moje poznámka: S tím se nedá souhlasit, Ukrajina s Ruskem jsou významní, ale ne hlavní vývozci pšenice. A dopady se projeví nejdříve příští rok.)

Nedokážu říci, co vedlo odpovědné osoby k rozhodnutí přistoupit k provedení této operace (invaze na Ukrajinu), ale nyní z toho metodicky obviňují nás (FSB). Vytýkají nám naše analýzy. V poslední době na nás stále více tlačí, abychom připravovali další reporty.

Všichni tito političtí poradci, politici a mocní vyvolávají chaos. A hlavně nikdo nevěděl, že taková válka bude - všem to bylo zatajeno. Dám příklad: žádá se po vás, abyste analyzovali různé výsledky a důsledky pádu meteoritu na Rusko (Nejspíš jde o metaforu pro sankce).

Takže zkoumáte efekty pádu a je vám řečeno, že je to celé jen hypotetické, a že nemáte klást důraz na detaily, takže chápete, že smyslem reportu je, aby si to nějaký úředník mohl odškrtnout a závěry analýzy musí být pro Rusko pozitivní.

V opačném případě vás v podstatě vyslýchají, proč neodvádíte dobrou práci. Takže musíte napsat, že máme k dispozici všechna potřebná opatření, abychom zneškodnili účinky daného typu události. Jsme tím naprosto přetížení.

Ale pak se ukáže, že se ta hypotetická situace proměnila v realitu a analýza, kterou jsme k té hypotetické situaci provedli, je na nic. Kvůli tomu nemáme žádnou odpověď na sankce. Nikdo nevěděl, že taková válka bude, takže se na ty sankce nikdo nepřipravil.

To je odvrácená strana utajování - když jsou všichni drženi v nevědomosti, jak se na něco takového můžou vůbec připravit?
Kadyrov se zbláznil. My (FSB) jsme byli velmi blízko konfliktu s ním, protože Ukrajinci tvrdili, že od FSB dostali informace o jeho oddílu v Kyjevě.

Kadyrovův oddíl byl naprosto zdecimován ještě předtím, než měl šanci bojovat, a rozmetán na kusy. Nemám žádné informace o tom, že by šlo o únik informací z FSB na Ukrajinu, takže bych tomu dával 1-2% šanci - ale nemohu tuto možnost zcela vyloučit.

Náš Blitzkrieg se totálně zhroutil. Není možné splnit (původní) úkol: Pokud by Zelenského a jeho náměstky zajali během prvních 3 dnů, obsadili i všechny klíčové budovy a donutili je přečíst prohlášení o vzdání se, pak by se odpor Ukrajiny pravděpodobně minimalizoval. Teoreticky.

Ale co pak? I při tomto IDEÁLNÍM výsledku zůstával neřešitelný problém: Kdo je protistranou našich jednání?
Pokud odstraníme Zelenského - fajn - kdo ale podepíše dohodu? Pokud Zelenskij podepíše, pak je taková dohoda po jeho odstranění bezcenná.

ОПЗЖ (Opoziční strana na Ukrajině spolupracující s Ruskem) odmítla spolupracovat. Zbabělec Medveščuk utekl. Je tu ještě Bojko, ale ten také odmítl, dokonce ani jeho vlastní lidé by ho nepochopili. Nabízelo se přivést zpět Tsaryova, ale proti němu jsou i naši lidé tady v Rusku.

A přivést zpátky Janukovyče? Ale jak?
Když říkáme, že nemůžeme Ukrajinu okupovat, je to proto, že nově vytvořená vláda by byla svržena do deseti minut po našem odchodu.
A okupace samotná? Kde bychom (na ni) vzali tolik lidí?

Velení, vojenská policie, kontrarozvědka, bezpečnost - i při minimálním odporu Ukrajinců bychom potřebovali přes 500 000 lidí, nepočítaje zásobování a logistiku. Existuje pravidlo - pokud se snažíte zakrýt špatnou kvalitu velení kvantitou, všechno ještě zhoršíte.

A opakuji, že toto vše by byly problémy v IDEÁLNÍM SCÉNÁŘI, který nenastal. A co teď? Všeobecnou mobilizaci nemůžeme vyhlásit ze dvou důvodů:
1) Mobilizace by implodovala situaci uvnitř Ruska: politickou, ekonomickou i sociální.
2) Naše logistika je již dnes přetížená.

Můžeme na Ukrajinu poslat mnohem větší kontingent, a co bychom získali? Ukrajinu - obrovské území, na němž je nenávist vůči nám astronomická. Naše silnice prostě nemohou pojmout zásobování takových konvojů a vše se zastaví. Nejde to ani manažersky uřídit kvůli současnému chaosu.

Tyto dva důvody existují souběžně, i když stačí jeden z nich, aby se vše zcela pokazilo.
Pokud jde o ruské vojenské ztráty: Nikdo neví, jaká je skutečnost. První dva dny byly nějaké informace, ale teď nikdo neví, co se na Ukrajině děje. Ztratili jsme kontakt s hlavními divizemi.

Může se jim podařit obnovit kontakt, nebo se mohou při útoku (Ukrajinců) rozprchnout. Ani velitelé nevědí, kolik je mrtvých, zraněných nebo zajatých. Celkový počet mrtvých je určitě v tisících, možná 10 000, možná 5 000, nebo možná jen 2 000.

Ale ani na našem velení to nikdo neví. Pravděpodobně je to blízko k 10 000 zabitých ruských vojáků. A to nepočítáme ztráty v Doněcké a Luhanské lidové republice. I kdybychom teď Zelenského zabili nebo vzali do zajetí, nic se nezmění.

Míra nenávisti vůči nám je podobná jako v případě Čečenska. A teď jsou proti nám veřejně i ti, kteří jsou nám na Ukrajině věrní.
Protože to všechno bylo naplánováno shora, protože nám bylo řečeno, že k takovému scénáři (invazi) nedojde, ledaže bychom byli napadeni jako první.

Původně nám bylo řečeno, že musíme maximalizovat naše výhružky, abychom mohli vyjednat dohody už během míru. Proto jsme již připravovali protesty proti Zelenskému na Ukrajině, aniž bychom kdy uvažovali o napadení Ukrajiny.

Nyní budou civilní ztráty na Ukrajině růst geometrickou řadou a odpor proti nám bude jen sílit. Pěchota se již pokusila vstoupit do měst - z 20 výsadkových skupin měla "prozatímní" úspěch pouze jedna.

Připomeňme si invazi do Mosulu. Je pravidlem - a stává se to v každé zemi, zkrátka nic nového, že při obléhání měst, v posledních desetiletích v Evropě - nejlepším příkladem je Srbsko - mohou města zůstat funkční v obležení po celá léta.

Humanitární konvoje z Evropy na Ukrajinu jsou jen otázkou času.
Náš podmíněný termín je červen. Podmíněný proto, že v červnu už v Rusku tou dobou nebude žádná ekonomika - nic nezbude.

Zkrátka a dobře, příští týden dojde ke kolapsu (v Rusku) na jednu ze dvou stran (pro vs. proti válce), prostě proto, že současné napětí je neudržitelné. Nemáme žádné analýzy, nemůžeme v tomto chaosu dělat žádné prognózy, nikdo nebude schopen říct nic s jistotou (v Rusku).

Jenže jednat na základě intuice, zejména v takovém emočním vypětí, to není žádné hraní pokeru. Ale naše sázky budou muset narůstat s nadějí, že nějaká z variant uspěje. Je tragické jak snadno se můžeme přepočítat, a v důsledku toho přijít o všechno.

Rusko zkrátka a dobře nemá východisko. Neexistují žádné varianty možného vítězství, pouze možných proher.
Na 100 % jsme zopakovali svou chybu z minulého století, kdy jsme se rozhodli zaútočit na "slabé" Japonsko, abychom dosáhli rychlého vítězství, a na místo toho se ukázalo,

že naše armáda byla ve stavu naprosté kalamity. Pak jsme rozpoutali válku a abychom dosáhli vítězného konce, začali jsme povolávat bolševiky na převýchovu do armády. Pak se tito sotva známí bolševici chopili svých protiválečných hesel a pustili se do práce.

Co se týče plusů: Dělali jsme všechno pro to, aby nebyl ani náznak, že posíláme na frontu trestné oddíly. Pokud odvedete politické vězně a sociálně nežádoucí osoby, morálka armády se brzo dostane do mínusu. Nepřítel (Ukrajina) je motivovaný. Ohromně motivovaný.

Umí bojovat, má navíc spoustu schopných velitelů, mají zbraně a podporu. Takže zkrátka nastavíme laťku tomu, jak si ve světě představují lidskou katastrofu. (Těžko říct, jestli se tím myslí zkáza lidí, nebo způsobená lidmi - Ruskem)

Čeho se bojíme nejvíc? Naše vedení se běžně snaží maskovat staré problémy novými. Do značné míry z tohoto důvodu došlo v roce 2014 k Donbasu - Potřebovali jsme odvrátit pozornost Západu od ruského jara na Krymu, takže takzvaná krize Donbasu musela strhnout veškerou pozornost...

...Západu a stát se vyjednávacím trumfem. Tam však začaly ještě větší problémy. Pak jsme se rozhodli tlačit na Erdogana, aby získal 4 plynovody South Stream, a vojensky jsme vstoupili do Sýrie.

To nastalo poté, co nám Sulejmání (z Islámských revolučních gard) vědomě poskytl falešné informace, aby tím vyřešil své vlastní problémy. Jenže v důsledku toho jsme nemohli vyřešit situaci na Krymu, a ani problémy na Donbasu nezmizely.

Projekt South Stream byl následně omezen jen na 2 plynovody a situace v Sýrii se jen protahuje - odejdeme, Asad bude svržen a my budeme vypadat jako idioti, ale zůstávat tam je pro nás náročné a bezpředmětné.

Nevím, kdo přišel s "bleskovou válkou na Ukrajině". Kdybychom (před začátkem) dostali všechny reálné vstupy, minimálně bychom poukázali na to, že původní plán je sporný a že je třeba mnohé přehodnotit. Opravdu mnohé.

No a teď jsme v tom až po uši a nevíme, co dělat. Ony "Denacifikace" a "demilitarizace" totiž nejsou analytické kategorie, protože nemají konkrétně formulované parametry, podle kterých by se dalo splnění takových cílů hodnotit.

Takže jsme se zasekli a čekáme, až nějaký duševně chorý poradce přesvědčí vedení, aby zahájilo konflikt s Evropou, jehož cílem bude vytvořit si páky - buď sankce uvolní, nebo bude válka.
A co když Západ odmítne?

V takovém případě nevylučuji, že budeme zataženi do skutečného mezinárodního konfliktu, stejně jako Hitler v roce 1939. Naše "Z" bude přirovnáno ke svastice. Existuje vůbec možnost lokálního jaderného úderu (na Ukrajině)? Ano.

Nikoliv však za účelem dosažení nějakých vojenských cílů. Taková zbraň nepomůže s prolomením obrany. Jejím cílem je vyděsit všechny ostatní (myšleno Západ).

Pořád se snažíme fabrikovat scénář, který by vše svedl na Ukrajinu. Naryškin (ředitel ruské zahraniční rozvědky) a jeho SVR dělají vše proto, aby dokázali, že Ukrajina tajně vyráběla jaderné zbraně. K*rva.

Přitom se zabývají tím, co jsme my již analyzovali a uzavřeli: Nemůžeme si jen tak vymýšlet důkazy a existenci specialistů a uranu. Ukrajina má tuny ochuzeného izotopu 238 - to nic není. Výrobní cyklus je takový, že to nelze dělat tajně.

Staré ukrajinské jaderné elektrárny mohou tento materiál vyrábět jen jako vedlejší produkt v titerném množství. Američané mají v těchto elektrárnách takový monitoring pomocí MAGATE (ukrajinská společnost), že i jen mluvit o tom je hloupost.

Víte, co začne za týden? Nebo za dva...Budeme tak v háji, že začneme vzpomínat na stará dobrá hladová 90. léta. S tím, jak se postupně uzavírají trhy, Nabiullina (ředitelka Ruské centrální banky) (proti tomu) podniká správné kroky, ale je to jako ucpávat díru v hrázi prstem.

Nakonec se hráz prolomí a voda poteče ještě silněji. Za 3, 5 nebo 7 dní se už nic nevyřeší.

Kadyrov se neošívá bezdůvodně. Má svých "dobrodružství" dost. Vytvořil si totiř pověst nepřemožitelného - a pokud jedinkrát selže, odstraní ho jeho vlastní lidé.

Dále: Sýrie. "Chlapi - vydržte, na Ukrajině všechno skončí a pak si upevníme pozice v Sýrii." Každým okamžikem mohou našemu kontingentu tam dojít zásoby, a pak se pěkně zapotí...
Turecko uzavírá průlivy a posílat zásoby do Sýrie letecky je totéž jako topit v kamnech bankovkami.

Všimněte si - tohle všechno se děje současně a my ani nemáme čas vše zanalyzovat.

Naše současná pozice je jako pozice Německa v letech 1943-1944 - jenže pro nás je tahle pozice na Ukrajině STARTOVNÍ.

Někdy se v té přepracovanosti ztrácím, někdy mám pocit, že je to jen sen a všechno je jako dřív. Co se týče věznic - bude hůř. Začnou se utahovat šrouby až nadoraz. Všude. Upřímně řečeno, čistě technicky je to jediný způsob, jak si udržet nějakou kontrolu nad situací.

Už teď jsme v režimu totální mobilizace. Ale v tomto režimu nemůžeme zůstat dlouho, jenže nevíme na jak dlouho a všecko bude jen horší. Vládnutí při mobilizaci nikdy nejde podle plánu. A představte si: můžete sprintovat na 100 metrů - ale zkuste to v maratonu.

V případě Ukrajiny jsme vyrazili sprintem, ale ukázalo se, že jsme se přihlásili na maraton. To poměrně výstižně shrnuje současnou situaci.

Jsem cynický, a tak nevěřím, že Putin stiskne červené tlačítko a zničí celý svět. Za prvé, nerozhoduje o tom jeden člověk a někdo to odmítne. Do procesu je zapojena spousta lidí a neexistuje jediné "červené" tlačítko.

Zkušenosti ukazují, že čím transparentnější jsou kontrolní postupy, tím snáze se identifikují problémy. A tam, kde je nejasné, kdo co a jak kontroluje, ale vždy se podávají zprávy plné pochval, tam vždycky vznikají problémy.

Nejsem si jist, zda "červené tlačítko" funguje podle deklarovaných údajů. Kromě toho se plutonium musí každých 10 let měnit. Za třetí, a to je nejodpornější a nejsmutnější, osobně nevěřím v Putinovu vůli obětovat se, když ani své nejbližší ministry a poradce nepouští k sobě.

Jestli je to kvůli Putinovu strachu z COVIDu nebo z možného atentátu, je vedlejší. Pokud se Putin bojí, aby mu byli nablízku jeho nejdůvěryhodnější lidé, jak by se mohl rozhodnout zničit sám sebe a své nejdražší?