Jako mohli bychom si říct, super, už všechno víme, můžeme se rozpustit a jít zas sledovat dění na Ukrajině, ale ne. Ještě nejsme na konci. Okradu vás tak o více času...
Začněme tím, že si vysvětlíme, co to je kryosopka.
Co je sopka, víme všichni, ne?
Označujeme tak místo, kde se na povrch tělesa dostává roztavená hornina, které říkáme magma.
Na Zemi nejčastěji v podobě křemíkem bohatého magmatu...
Magma na Zemi mívá teplotu něco mezi 650 °C až 1200 °C a vzniká tak, že prostě teplem roztavíte šutry, které tvoří kůru nebo svrchní plášť Země.
Ano, že povrch Pluta je tvořen ledem (respektive více druhy různých ledů).
Těžko tam tak budete tavit horniny tvořené křemíkem... když tam "horniny" tvoří led.
Jenže led samozřejmě můžete tavit.
A když ho roztavíte, vznikne nám... ano, kapalina...
A ta může <nějak> být vytlačena na povrch, na který se buď rozteče, nebo je vystříknuta vysoko, převysoko.
No a jelikož Pluto nemá atmosféru (která by stála za řeč) a na jeho povrchu je sakra zima (ca -238 °C), tak ta kapalina začne okamžitě mrznout.
No ano!
Takže se bude v řadě ohledů chovat jako láva... a proto ten termín kryosopka, respektive kryovulkanismus.
Sice je to tvořené vodou, ale dělá to podobné věci.
A to nás přivádí k té současné studii (mimochodem volně dostupná tady na odkaze) nature.com/articles/s4146…
V ní se autoři snaží doložit, že ta divná hora s dírou uvnitř je obrovská kryosopka, která vznikla slepením vícero menších kryosopečných útvarů dohromady.
Asi nemá smysl se teď trápit tím, proč přesně si to myslí (případně ten článek pročtěte) ale pojďme k dvěma podstatným věcem
První je, že pokud je to obrovská kryosopka, naznačovalo by to, že někde pod ledovým povrchem Pluta musí být nějaký zdroj kapalné vody.
Ano, to jsem vám neřekl, autoři tvrdí, že svahy té kryosopky tvoří vodní led :)
A to by mohlo znamenat, že by se pod pár stovek kilometrů silnou vrstvou ledu mohl nacházet globální oceán kapalné vody!
Jelikož totiž na svahu té kryosopky je minimum kráterů, ukazuje to, že je docela mladá.
No, mladá.
Znáte to...
1 až 2 miliardy let...
Což pro člověka mocinky moc, pro nebeské těleso málo.
No a to představuje problém.
Nemáme totiž Ahnung, jak by se tam oceán kapalné vody mohl ocitnout a udržet.
Pluto je totiž příliš malé, aby mělo dost radioaktivních prvků pro vlastní ohřev a mělo by rychle chladnout...
Prostě nevíme. Ale nezabrušujme do toho hlouběji
Spokojme se s tím, že to je zajímavý a následující desetiletí se nad tím bude snažit někdo dost přemýšlet...
A teď ta druhá podstatná věc.
V médiích je to klasicky ložený, že máme kryosopky na Plutu.
Jenže realita je taková, že to nevíme. Rozhodně ne teda jistě.
Že jsou to kryosopky je jedna z možných teorií. Teď asi ta nejlepší, co máme...
A co je blbý a dost frustrující.
Jen tak se nedozvíme, jestli to kryosopky skutečně jsou, nebo ne...
Ptáte se proč?
Protože vyslat sondu k Plutu (a připravit ji) trvá fakt dlouho...
I kdybychom na tom dnes začali makat, odpovědět budete mít za ca 2 desetiletí... Super ne? :)
Takže máme pozorování, které naznačuje, že můžeme začít počítat Pluto mezi tělesa, kde kryovulkanismus sviští/svištěl (jen vzpomeňte na Enceladus...), ale nevíme to jistě.
Hledám zeď, do které dnes budu bušit z čirého zoufalství.
Poslouchal jsem @Evropa2, kde Tomáš Zástěra vytáhl veselou historku, "jak v NASA jsou všichni mimoni", pač astronautům nefungovaly ve vesmíru propisky a kolik stálo to vyřešit.
Ale Rusové, borci, použili tužku! #hoax
Jako vtípek to určitě pobaví a není nic lepšího, než z party vzdělaných lidí udělat idioty.
Na publikum tohle vždycky zabere a sklidíte body. Populisti by mohli vyprávět.
Akorát je blbý, že se ten příběh tak vůbec nestal.
Ale jasné, kdo by se dnes zabýval pravdou.
Pokud jste tu urban legend ještě neslyšeli, zní takto:
Američani měli problém. V 60. letech 20. století jim ve vesmíru nefungovali propisky - inkoust kvůli gravitaci netekl do hrotu. Proto utratili přes milión tehdejších dolarů (ca 10 mil. USD dnes), aby vymysleli, jak to udělat
Víte, co má společného Londýn, Jakarta, Dhaka, Bangkok a New Orleans?
Tam všude budou chudinky ovce potřebovat plovací vesty, chůdy, nebo být zkřížený s delfíny na ovce hopkavé
Všechna tato města totiž čelí bezprostřednímu nebezpečí zaplavení mořem
A to i bez změny klimatu🧵
Je mi jasné, že všichni víte, že hladiny světového oceánu stoupá kvůli tání ledovců a tepelné roztažnosti vody, tedy následkům globální změny klimatu (pokud ne, máte tady k tomu starší vlákno).
I kdybychom totiž dokázali mávnutím kouzelného proutku ustálit hladinu světových oceánů na konkrétní hladině, stále bude řada světových aglomerací během pár desetiletí z části vodou zaplavena.
Mnohá velkoměsta, ve kterých žijí desítky miliónů lidí, se totiž propadají.
Země se rozestoupila na východ od vyhaslé sopky #Sundhnúksgígar, přibližně 4 kilometry na sever od města #Grindavík a ca 1,5 na východ od geotermální elektrárny #Svartsengi.
Postupně se otevírala dál směrem na sever a teď má délku ca 4,5 km!
"Thierry, okamžitě volej majora. Tohle se mu nebude líbit!" vykřikl Hervé, když uviděl výsledky rutinního měření izotopů uranové rudy dopravené do francouzského závodu ke zpracování.
Na vytištěném papíru před sebou viděl něco naprosto neuvěřitelného.
U-235: 0,717% #vesmírníček
"Majore, tady Thierry Badeaux z izotopové laboratoře. Testovali jsme nově dovezenou dávku uranové rudy, co nám sem dopravili na zpracování příští týden a máme problém. Někdo s tou rudou už pracoval!"
"Jak pracoval?" zapraskalo ze sluchátka.
"Někdo z ní dostal uran 235! Chybí!"
Netrvalo dlouho a na nohou nebyli jen technici izotopové laboratoře. Brzy totiž začaly telefony řinčet i na stolech důležitých lidí.
Nebylo se čemu divit.
Tohle zavánělo obrovským mezinárodním průšvihem.
Nechybělo jen tak něco. Chyběl materiál na výrobu atomové bomby!