Jako mohli bychom si říct, super, už všechno víme, můžeme se rozpustit a jít zas sledovat dění na Ukrajině, ale ne. Ještě nejsme na konci. Okradu vás tak o více času...
Začněme tím, že si vysvětlíme, co to je kryosopka.
Co je sopka, víme všichni, ne?
Označujeme tak místo, kde se na povrch tělesa dostává roztavená hornina, které říkáme magma.
Na Zemi nejčastěji v podobě křemíkem bohatého magmatu...
Magma na Zemi mívá teplotu něco mezi 650 °C až 1200 °C a vzniká tak, že prostě teplem roztavíte šutry, které tvoří kůru nebo svrchní plášť Země.
Ano, že povrch Pluta je tvořen ledem (respektive více druhy různých ledů).
Těžko tam tak budete tavit horniny tvořené křemíkem... když tam "horniny" tvoří led.
Jenže led samozřejmě můžete tavit.
A když ho roztavíte, vznikne nám... ano, kapalina...
A ta může <nějak> být vytlačena na povrch, na který se buď rozteče, nebo je vystříknuta vysoko, převysoko.
No a jelikož Pluto nemá atmosféru (která by stála za řeč) a na jeho povrchu je sakra zima (ca -238 °C), tak ta kapalina začne okamžitě mrznout.
No ano!
Takže se bude v řadě ohledů chovat jako láva... a proto ten termín kryosopka, respektive kryovulkanismus.
Sice je to tvořené vodou, ale dělá to podobné věci.
A to nás přivádí k té současné studii (mimochodem volně dostupná tady na odkaze) nature.com/articles/s4146…
V ní se autoři snaží doložit, že ta divná hora s dírou uvnitř je obrovská kryosopka, která vznikla slepením vícero menších kryosopečných útvarů dohromady.
Asi nemá smysl se teď trápit tím, proč přesně si to myslí (případně ten článek pročtěte) ale pojďme k dvěma podstatným věcem
První je, že pokud je to obrovská kryosopka, naznačovalo by to, že někde pod ledovým povrchem Pluta musí být nějaký zdroj kapalné vody.
Ano, to jsem vám neřekl, autoři tvrdí, že svahy té kryosopky tvoří vodní led :)
A to by mohlo znamenat, že by se pod pár stovek kilometrů silnou vrstvou ledu mohl nacházet globální oceán kapalné vody!
Jelikož totiž na svahu té kryosopky je minimum kráterů, ukazuje to, že je docela mladá.
No, mladá.
Znáte to...
1 až 2 miliardy let...
Což pro člověka mocinky moc, pro nebeské těleso málo.
No a to představuje problém.
Nemáme totiž Ahnung, jak by se tam oceán kapalné vody mohl ocitnout a udržet.
Pluto je totiž příliš malé, aby mělo dost radioaktivních prvků pro vlastní ohřev a mělo by rychle chladnout...
Prostě nevíme. Ale nezabrušujme do toho hlouběji
Spokojme se s tím, že to je zajímavý a následující desetiletí se nad tím bude snažit někdo dost přemýšlet...
A teď ta druhá podstatná věc.
V médiích je to klasicky ložený, že máme kryosopky na Plutu.
Jenže realita je taková, že to nevíme. Rozhodně ne teda jistě.
Že jsou to kryosopky je jedna z možných teorií. Teď asi ta nejlepší, co máme...
A co je blbý a dost frustrující.
Jen tak se nedozvíme, jestli to kryosopky skutečně jsou, nebo ne...
Ptáte se proč?
Protože vyslat sondu k Plutu (a připravit ji) trvá fakt dlouho...
I kdybychom na tom dnes začali makat, odpovědět budete mít za ca 2 desetiletí... Super ne? :)
Takže máme pozorování, které naznačuje, že můžeme začít počítat Pluto mezi tělesa, kde kryovulkanismus sviští/svištěl (jen vzpomeňte na Enceladus...), ale nevíme to jistě.
Nevím jak vás, ale mě by překvapilo, kdybych zažil to, co skupina australských horníků v regionu Pilbara.
Během jízdy po místní "polní" cestě objevili hořící kus černého čehosi, který se zničehonic objevil v jejich cestě.
Kde se tam vzal a co to je? To se dozvíte ve 🧵
Krátce poté, co svůj objev nahlásili, se na místo dostavila australská policie.
Ta po zběžném průzkumu zjistila, že se nejedná o pozůstatky mimozemské invazivní flotily, ale o něco, co téměř určitě pochází ze Země.
Ta věc totiž byla tvořena z uhlíkových vláken.
Bylo tak zřejmé, že se do australské pouště zřítil kus kosmického smetí. Už zase.
Následnou analýzou letových drah vypouštěných raket bylo určeno, že se téměř určitě jedná o pozůstatek čínské nosné rakety Jielong-3, která v září letošního roku vynesla do vesmíru 12 družic.
A máme tady další příspěvek do diskuse, jestli se dnes na povrchu Marsu nachází kapalná voda!
Jeden US vědec na základě meteorologických dat pořízených v 70. letech 20. století sondou Viking 2 a numerického modelování prozkoumal, jestli by mohla...
Obrázek níže je od AI... 🧵
... kapalná voda na povrchu Marsu se vyskytovat.
Nezajímal se ale o čistou vodu - pro její existenci tam podmínky téměř určitě nejsou - ale o solanku.
Tedy roztok vody nabohacený o některou ze solí.
Proč? Protože sůl pomáhá snížit teplotu, za které voda zmrzne.
A vy když tak vodu dostatečně osolíte a navíc nesáhnete po kuchyňské soli, ale po některé z exotičtějších zástupců, ideálně ze skupiny chloristanů (jen bacha, ty jsou pro člověka a většina života toxické...), můžete srazit teplotu, za které vám ten roztok zmrzne, až k - 75 °C.
Tenhle modrý flek uprostřed rozmazaného snímku je těleso 3I/ATLAS.
Jeho rychlost a dráha jasně ukazují, že nepochází ze Sluneční soustavy, ale přiletěl z hlubin mezihvězdného prostoru!
Jde teprve o třetí objekt z jiného hvězdného systému, který jsme zaznamenali🧵
Není to přitom poprvé, co jsme mezihvězdného poutníka našli. Poprvé se to podařilo v roce 2017 s pomocí havajských dalekohledů Pan-STARRS.
Tehdy jsme spatřili ʻOumuamuu – první potvrzené těleso pocházející z jiné sluneční soustavy.
Jenže to jsme našli pozdě...
Spatřili jsme ho totiž až v momentě, když už se od Slunce vzdaloval.
Měli jsme tak doslova jen pár okamžiků je na její pozorování a získali jsme jen málo informací o tom, jak tento vzácný návštěvník vypadá a z čeho je složen. en.wikipedia.org/wiki/1I/%CA%BB…
Jestli jste někdy snili o tom, že se budete potápět u pestrobarevného korálového útesu se stovkami rybek okolo vás a ještě jste to nestihli zrealizovat, měli byste si pospíšit
S korály to totiž v posledních letech vypadá (doslova) bledě a v následujících desetiletích bude hůř🧵
I když na korálové útesy připadá méně než jedno procento mořského dna, mají pro oceány nenahraditelné místo.
Přibližně každý čtvrtý mořský organismus totiž ke svému životu potřebuje korálové útesy.
Ať už pro získávání potravy, úkrytu nebo místa, kde se může rozmnožovat.
Korálové útesy tak hrají nenahraditelné místo v oceánském ekosystému
Jenže nejde jen o přírodu. Korálové útesy mají značný význam i pro člověka - umožňují značné příjmy rybářům i odvětví turismu
Navíc pomáhají chránit pobřeží před ničivými vlnami a tím udržovat souše nad vodou