Byl vystaven tisícinásobně většímu množství radiace, než je dnes přípustné. 6 měsíců vylučoval radioaktivní moč... Dnešní #sobotnivlaknoUSA je o epizodě ze života 39.prezidenta USA, Jimmyho Cartera, který v r. 1952 zasahoval u jedné z prvních jaderných nehod v dějinách.
Carter sloužil 7 let v americkém námořnictvu a v r. 1952 začal pracovat na jaderném programu námořnictva. Součástí jeho práce důstojníka zodpovědného za jadernou elektrárnu na palubě USS Seawolf, druhé jaderné ponorky námořnictva, bylo zaučit posádku v otázkách jaderné energie.
Zkušenosti začal Carterův tým získávat rychle, protože v kanadském Chalk River došlo v prosinci r. 1952 k nehodě na experimentálním jaderném reaktoru. Mechanické potíže a chyby operátorů vedly k přehřátí palivových tyčí, poškození reaktoru a zaplavení zařízení radioaktivní vodou.
Na jednu z prvních jaderných nehod (další byla v C. River v r. 1958) zareagovala kanadská vláda oslovením amerického námořnictva. Do Kanady vyjelo pod Carterovým vedením 25 mužů, jejichž úkol zněl jasně: vyřadit reaktor z provozu, rozebrat jej a nahradit.
Na tenisových kurtech vedle laboratoří v Chalk River nechal Carter sestavit repliku reaktoru, na němž měl jeho tým svoji misi natrénovat. Carterovi muži vždy vběhli dovnitř k replice reaktoru s hasáky, odšroubovali jeden šroub, nasadili jej zpět a vyběhli ven.
Následně přišel skutečný výsadek do nitra laboratoře s poškozeným reaktorem. Muži se střídali ve třech skupinách, dovnitř byli spuštěni po jednom a následně rychle vbíhali k reaktoru, pootočili určeným šroubem a do max 90 vteřin museli být venku. Na fotce vidíte původní reaktor.
Minuta a půl – tolik tehdy experti odhadovali, že mohou lidé vydržet v tak radioaktivním prostředí. Bylo to však tisíckrát více než je dnes považováno za přijatelné. Carterův tým reaktor úspěšně rozebral a do 14 měsíců už měl reaktor nové jádro a byl znovu zprovozněn.
Ale Američané pociťovali následky radioaktivity…
Carter v několika rozhovorech přiznal, jak mu testy dalších 6 měsíců po misi ukazovaly, že má radioaktivní moč. Doktoři mu předpověděli neplodnost. Navíc v Carterově rodině existovala bohatá historie úmrtí kvůli rakovině.
Jeho otec zemřel na rakovinu slinivky v r. 1953 a samotný Carter měl před pár lety nádory na játrech a mozku.
Přesto všechno je Carterovi téměř 100 let a má čtyři děti. Čtyři roky sloužil jako guvernér státu Georgia a čtyři roky coby prezident USA. Má Nobelovu cenu za mír.
• • •
Missing some Tweet in this thread? You can try to
force a refresh
Beyoncé včera vydala „country“ album. Singl Texas Hold 'em sice jedna oklahomská rádiová stanice odmítala hrát a country puristi počin Beyoncé přezírají, ale toto album navazuje na pozapomenutou historii bohatého vlivu a přítomnosti černochů v country music. #sobotnivlaknoUSA
Bendžo, na němž stojí základy country, je původně západoafrický nástroj, na nějž hrávali černošští otroci. Populární divadelní (rasistická) minstrelská představení následně nástroj rozšířila i mezi většinovou populaci – odtud vznikne žánr hillbilly, na nějž navazuje country.
První country songy vycházely z černošských spirituálů a dalších druhů kostelní hudby. Například z chvalozpěvu When the World Is On Fire se stal v r.1928 hit Little Darling, Pal of Mine od slavné Carter Family a z toho později vznikne Guthrieho ikonická This Land is Your Land.
Bitva v Bamber Bridge za 2. sv. války. Že jste o ní nikdy neslyšeli? Nesvedla totiž proti sobě Spojence a Německo, ale bělochy a černochy v americké armádě. Trvala přes 5 hodin, padlo v ní přes 400 výstřelů a na konci zbyl jeden mrtvý černošský voják. #sobotnivlaknoUSA
Mezi roky 1942 a 45 v Británii působily skoro 2 miliony afroamerických vojáků (10 % amerických jednotek ve VB). I kvůli segregačním zákonům, které bohužel platily i v armádě, sloužili černoši především v nebojových, technických jednotkách. Veleli jim běloši.
Ve vesnici Bamber Bridge, cca 50 km od Manchesteru, sídlila logistická jednotka černošských vojáků. Důstojníci byli běloši a bělošská byla i jednotka vojenské policie kousek od vesnice. Místní černochy přivítali, hostili, chovali se k nim slušně, ženy s nimi tancovaly, pily.
Je libo dům poštou? Firma Sears & Roebuck na začátku 20. století prodávala modulové domy přes katalog. Objednali jste si typ domu, kusy přišly vlakem a poštou domů a dům jste za pár měsíců postavili. Cenově všem dostupné, kvalita vysoká, leckde dodnes stojí. #sobotnivlaknoUSA
Firma vznikla v r.1894, rok poté, co Kongres prosadil zákon o doručování pošty do venkovních oblastí zdarma. Firma tak začala po celé zemi rozesílat svůj 322stránkový katalog zboží. V r.1907 už čítal 1400 stran, 100 tisíc kusů zboží, vážil 2 kg. Každý pátý Američan byl klientem.
Ale některé věci nešly na odbyt, hlavně stavební materiál. Firma však přišla v r.1907 na nápad, jak z problému udělat výhodu: přidala do katalogu balíčky 40 modelů domů s výkresy, stavebním materiálem na míru od střešních tašek po kliky, od šroubů po barvu, od dveří po schodiště.
Prvních 70 let existence USA federální vláda nevydávala papírové $. Peníze tiskly banky a v zemi tak existovala spousta druhů bankovek. První vládou vydaný papírový $ vznikl až pro účely financování armády Unie během občanské války, Konfederace si tiskla svoje. #sobotnivlaknoUSA
Vůbec první papírové peníze autorizované vládou v západním světě byly vydány v r.1690 v kolonii Massachusetts. Ta tím financovala vojenskou expedici do Kanady. Postupně si všech 13 amer. kolonií pořídilo vlastní měnu, navzdory Londýnu. Akceptovaly i španělskou a franc. měnu.
Pak se kolonie vzbouřily, začala válka o nezávislost. Na její financování vznikla v r.1775 papírová Kontinentální měna. Ale rychle ztrácela hodnotu, jednotlivé kolonie dál tiskly svoje peníze, rovněž ztrácely hodnotu. Britové tiskli padělky a Kongres v r.1780 raději měnu zrušil.
Měla sloužit v boji proti alkoholismu i jako nástroj asimilace přistěhovalců. Pak se stala zdrojem šíření nemocí i symbolem rasové segregace na jihu země. Dodnes vodní pítka najdete v nemocnicích, školách nebo letištích, ale z veřejného prostoru spíš mizí. #sobotnivlaknoUSA
Pítka sice existovala už ve starověkém Řecku, ale moderní rozmach na západě přichází s r.1859, kdy Metropolitan Free Drinking Fountain Association vybuduje první pítko v Londýně a denně jej začne využívat na 7 tisíc lidí. O 20 let později má město 800 pítek a 300 tisíc uživatelů.
I v USA byl 1859 pro pítka přelomový – první pítko nainstalovali u newyorské radnice. Ornamentální pítka figurovala v architektonických plánech pro vybudování Central Parku ze stejné doby. V Detroitu se pítka rovněž rychle rozmohla a mnohde továrny instalovaly pítka pro dělníky.
V dnešním krátkém #sobotnivlaknoUSA se dozvíte, proč fráze „králík zemřel“ (the rabbit has died) v anglosaském světě ještě do 70. let 20. století znamenala, že vám pozitivně vyšel těhotenský test. Frázi najdete například v seriálu MASH nebo skladbě Sweet Emotion of Aerosmith.
Ve 20. letech 20. století se zjistilo, že těhotné ženy produkují lidský choriový gonadotropin. V Berlíně gynekologové vytvořili test, v němž moč těhotné ženy vpíchli pod kůži myším samičkám. Ty pak pitvali a zjišťovali, zda mají myši zvětšené vaječníky nebo nedávno ovulovaly.
V USA metodu převzal gynekolog Maurice Friedman a „vylepšil“ ji testováním na králících. Tvrdil, že jediný přesnější test je počkat 9 měsíců. Tento těhotenský test se postupně rozbujel, tisíce králíků mu padly za oběť a fráze „králík zemřel“ pronikla do americké angličtiny.