Dr. Petr Brož Profile picture
Apr 18 50 tweets 20 min read
Češi na stopě života na Marsu!!!

To je titulek, který mocinky moc doufám, že si nikde nepřečtu. Ale současně je to titulek, který chápu, proč někdo napíše.

Upoutá totiž pozornost

Dnes nás tak čeká atypický #vesmírníček. Proč atypický?

Protože tentokrát bude o mé práci 😎🧵
Jelikož už mě nějaký čtvrtek sledujete, tušíte, že vyjma zevlení na TW chodím (občas) do práce

A tam si ujíždím na tom, že hledám odpovědi na otázky, na které se nikdo neptá

Na otázky, které trápí mě

Snažím se tak ukájet svou zvědavost (a všem moc díky, že mi to dovolujete!)
Platí přitom, že čím víc Marsu v tom je, tím víc "sexy" to pro mě je :)
Takže vážení, tohle je Mars.

Mnozí z vás tenhle obrázek už viděli.

Ti, co ho vidíte prvně, je to Mars v nepravých barvách.

Modrá neznačí vodu, ale nížiny, červená a bílá pak vysoko položená místa.

Koukněte se na ten obrázek dobře.
Konkrétně chci, abyste se koukli sem.
Nemusíte mít doktorát z morfologie a ani bronzový diplom za plavání, abyste si všimli, že po povrchu Marsu něco teklo.

A jak to teklo, udělalo to fakt OBROVSKÉ kanály

Anglicky se jim říká outflow channels a mohou být stovky km široké a tisíce km dlouhé...

Teklo toho FAKT mraky
Jelikož vím, že všichni než jdete spát, sjedete nejnovější obrázky od @NASAPersevere, tak je mi jasné, že víte, že když někde něco teče, dokáže to s sebou i něco nést.

A když to začne téct pomaleji, tak to něco někam uloží.

Ano, to je přesně případ delty v kráteru Jezero
@NASAPersevere Zatímco delta v Jezeře je takový malý sedimentární plivanec, tak ta oblast, na kterou jsem chtěl, abyste se podívali, to je jinej formát.

Té oblasti říkáme Chryse Planitia a je to přibližně 2000 kilometrů široká pánev (asi vzniklá dopadem obrovského asteroidu kdysi dávno)
A jelikož kdysi dávno do téhle 2000 km velké pánve vteklo ENORMNĚ OBROVSKÉ MNOŽSTVÍ vody, která s sebou nesla ENORMNĚ OBROVSKÉ MNOŽSTVÍ úlomků hornin, tak celá pánev je vyplněna... ano, ENORMNĚ OBROVSKÉM MNOŽSTVÍM sedimentů.
Tak jo, obecné kulisy máme. A můžeme jít do detailu

Když se podíváte do jižní části Chryse Planitia, najdete tam spoustu fakt divných útvarů

A to říkám jako člověk, co se hledáním divností na Marsu živí

Níže máte ukázku 5 kousků, které se tam vyskytují v obrovském počtu
Poprvé si jich pořádně všiml Goro Komatsu, který se snažil zjistit, co jsou zač. A navrhl, že byly vytvořeny bahenním vulkanismem.

Tedy výstupem bahna na povrch Marsu.

O pár let později nějakej Brož a kol. se v tom začal vrtat, pač chtěl vyvrátit, že to jsou bahenní sopky.
Nevím, co tomu Brožákovi přelétlo přes frňák, ale on má na marsovské bahenní sopky pifku.

Kudy chodí, tudy je pomlouvá a vždycky se snaží jejich existenci vyvrátit.

A několikrát před tím veřejně vykřikoval, že podobný útvary v jiné části Marsu jsou pravé sopky.
Jenže tady frajírek narazil.

Ať se snažil sebevíc (dokonce těm útvarům na Marsu nabízel, že je podmaže, když prohlásí, že jsou sopky tvořené lávou. Jenže ony na tu nabídku ani necekly), nebyl schopen vyvrátit, že to nejsou bahenní sopky.
Nakonec tak musel srazit ošoupaný tenisky k sobě, utřít slzu do rukávu mikiny a připustit, že Goro Komatsu měl pravdu.

A k tomu vyšvihnout pár argumentů, které bahenní původ těch divností posilují.

Vzniklo z toho tohle vědecké dítko 👇

agupubs.onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.10…
Chtělo by se říct, případ vyřešen, jdeme dál...
Jenže vážení, to byste vážení nesměli žít s mým mozkem... Parchantem jedním
Netrvalo dlouho a ta hrouda tuku chráněná lebeční kostí začala zas vysírat.

Ležíte si tak v posteli, pohoda, klid. Chcete usnout, jenže v ten moment to přiletí.

"Hele, jsme si jistý tím bahenním vulkanismem?"

"Co kdybychom vyrobili pár DéTéeMek a koukli se na ty divný proudy?"
Občas se vám stane, že usnete a ráno si říkáte, jaký jste měli večer skvělý nápad a že je škoda, že jste ho zapomněli.

Blbý je, že tady se to nestalo.

Já si to pamatoval a hryzalo to ve mě.

Takže jsem se zalogoval na jednu stránku, namačkal pár polygonů, sepsal textík a čekal
A za pár měsíců začaly přicházet odpovědi...

Pokud sledujete profil @HiRISE, mohli jste si všimnout tohohle tweetu (jako samo, nečekám, že to někdo sledujete :) )

To klikání, to byla prosba o využití kamery HiRISE na palubě americké planetární sondy Mars Reconnaissance Orbiter kroužící nad rudou planetou.

Poprosíte a když máte štěstí za pár měsíců máte snímky s rozlišením ca 25-50 cm/pixel dané lokality.

A jak vidno níže, štěstí mívám :)
A když si dáte práci a sepíšete, k čemu ty snímky chcete, můžete poprosit i o to, aby tu oblast vyfotila kamera dvakrát.

Pokaždé v jiném čase a pod jiným úhlem...

Proč to?

Protože dva snímky vám umožňují sestavit (ala abrakadabra) digitální terénní model, aka DTM.
V ten moment tak nevidíte povrch Marsu ve 2D, ale ve 3D.

A to vám dává úplně nové možnosti, co se dá dělat.

Jelikož jsem se ale vždycky špatně učil, generovat DTM neumím. Co ale umím, je se nebát poptat o pomoc.

Takže jsem poprosil @erjaluz, @DrPFawdon a Axel Noblet o pomoc
@erjaluz @DrPFawdon Výsledkem byl vznik sedmi digitálních terénních modelů, na kterých jsem se mohl dosyta vyřádit.

A prozkoumat... vy nevíte co? To je proto, že jsem vám to ještě neřekl.

Takže pojďme o krok zpět (ano, tohle vlákno nikdy neskončí...).
Jestli si pamatujete ten obrázek s pěti divnými divověcma, co v Chryse Planitia můžete najít, tak úplně nejvíc divný jsou tyhle proudy.

Jsou pár kilometrů dlouhý, stovky metrů široký.

Vypadají na první dobrou jako vzniklé tečením lávy... jenže láva tady nedává smysl...
A věřte mi, jsou fakt divný.

Za svůj život jsem viděl stovky a stovky utuhnutých proudů lávy na povrchu Marsu, ale tyhle jsou fakt něco.

Mohl jsem si na nich oči vykoukat... a dost mě z nich bolela hlava...

Ale nakonec jsem se přesvědčil, že tomu přicházím na kloub.
Proč jsou divný?

Protože ty útvary jsou vždycky spjaté s existencí "centrální díry".

Ta může mít různý tvar, občas je uzavřená, občas protržená. A občas se uvnitř nachází malý kopeček.

A ten kopeček, nikdy není spjatý hřebínkem s lemem té "díry".
Ty proudy navíc mají velice pěkně vyvinuté okraje, jenže tyhle okraje jsou místy proražený.

Což svědčí o jediném.

To, co korytem toho proudu kdysi dávno teklo, dokázalo vytéct ven.

A víte, co je matoucí?

Že když se podíváte na místo, kam to něco vyteklo... nic tam není.
Teda nic.

Vždycky je tam samozřejmě něco.

Jenže tady tím nic myslím, že tam není žádné nahromadění materiálu.

Jen si to představte.

Pokud tím korytem tekla láva a koryto někde prasklo, tak přece láva se musela na ústí toho průlomu nahromadit, když utuhla.

Jenže tady Baník
Nic se nám tam nenahromadilo.

Stejně tak pokud tudy teklo ve velkém bahno, člověk by prostě čekal, že se tam to bahno nahromadilo, utuhlo a udělalo výraznou terénní nerovnost.

Jenže ne. Prostě nic.

Jediný, co tam je vidět, je povrch, který je trochu světlejší, než okolí.
No nebudu vás napínat.

Závěrem naší práce je, že jsou to bahenní proudy vzniklé tečením extrémně na vodu bohatého bahna.

Tak jo, můžete jít spát.
Cítíte se podvedeni, že jsem vám nevysvětlil ten kopeček a ten chybějící materiál?

No dobře.
Pamatujete, jak sem občas nahazuji výkřiky, že si hraju s nízkotlakovou komorou na @OU_SPS, kde leju bahno a čučím jak puk, co se stane?

@OU_SPS Je to proto, že za současných podmínek není na povrchu Marsu kapalná voda stabilní.

A víte, co je bahno?

To je voda smíchaná s úlomky hornin...

A tohle společně dáme.

Když je nestabilní voda, tak bahno bude...
@OU_SPS ... ano, tak bude nestabilní i bahno, které je tvořeno ve velkém vodou...

A tady se začínáme dostávat na stopu toho, proč máme uprostřed těch proudů kopečky a proč nemáme žádný materiál v místech, kde jsou koryta proražena...
Když jsme si totiž v komoře hráli s bahnem, které mělo trochu méně vody (a tedy hůře teklo, mělo vyšší viskozitu), tak jsme si všimli, že dokáže dělat tohle.

(není tam aktivní mechanismus k vytlačení bahna, všechno se to děje jen kvůli nestabilitě vody)

Co to znamená? Že když skončí výlevy bahna, v přívodní dráze, což je to místo, kterým se bahno dostává z hlubin na povrch, zůstane trošku bahna.

Proč? Protože už není tlak odspoda, který by ho vytlačil.

Zásobník bahna se v přírodě vyčerpal...

Na Zemi tam to bahno zůstane...
... jenže na Marsu by ho mohl nízký atmosférický tlak dokázat vytáhnout na povrch.

Jak? Kvůli tomu, že se voda v bahnu vaří.

Tím vznikají bublinky. A když vzniknou ty, zvětší se objem. A když vzroste objem... ano, vyleze to ven.

Stejně jako u šampusu.

Takže ty obskurní kopečky se dají vysvětlit tím, že erupce doznívá. Na povrch se dere bahno, které má méně vody a tedy vyšší viskozitu. Kvůli tomu hůře teče a proto se dostalo na povrch později...

A když erupce skončí, bublinky kus vymáčknou ven.

Snadný ne?

A co ty koryta?
Jo, tak ty mi daly zabrat víc.
Tam mi trvalo déle, než jsem si uvědomil, jak se k nim dobrat.

Představte si situaci, že se vám po povrchu Marsu valí větší množství bahna.

Bahna, které je extrémně chudé na úlomky hornin.

V podstatě by se nám chtělo říct, že se tam valí spíš špinavá voda, než bahno.
Sice už víte, že kapalná voda je dnes na povrchu Marsu nestabilní, jenže to neznamená, že se okamžitě změní v led.

Ne. Ona chvilku poteče.

Jak dlouho? To záleží, jestli se udělá tenká ledová krusta na jejím povrch nebo ne. Když jo, led ji chrání před atmosférou.
Může si tak zvesela téct v korytě pod ochranou ledové krusty. Jenže krusta může někde prasknout a voda se může vylít na povrch.

A třeba přetéct koryto... nebo ho klidně prorazit.

Když k tomu ale dojde, voda se rozleje do okolí a krátce na to opět zrmzne.
Já vím, já vím.

Kdyby k tomu došlo, měli bychom na konci těch míst, kde jsou koryta proražená, vidět proudy zmrzlé vody a ne to "nic", co tam vidíme.

Co tady tak neštimuje?

Opět potřebujeme tenhle obrázek.
On totiž není na části povrchu Marsu stabilní ani vodní led.

Jakmile se tam ocitne, začne nám sublimovat.

Tedy přecházet z pevného skupenství pěkně do skupenství plynného.

A když tomu tak dáte XYZ let, všechna ta voda mohla jít... třeba tam co raketový křižník Moskva.
Takže i když tvary těch proudů na první pohled vůbec nedávaly smysl, když si člověk uvědomí teplotně-tlakové podmínky atmosféry Marsu, tak to najednou smysl dává.

A to je, dámy a pánové, příběh mého nového vědeckého článku, který vyšel pár dní zpět sciencedirect.com/science/articl…
Takže jo, je čas prohnat mediálním světem zprávu, jak Češi to zas světu ukázali... Teda, je blbý, že většina lidí, co mi s tím pomáhali, jsou z institucí napříč Evropou... ale což...

A co ten život?

To je klasická (mediální) zkratka :)
V článku totiž píšeme, že tyhle proudy představují naprosto unikátní příležitost, jak prozkoumat podmínky panující pod povrchem Marsu, odkud to bahno muselo vytéct (ca pár km...).

Tedy oblast, kde byla kapalná voda a tedy podmínky, které mohly být potenciálně vhodné pro život
A to samozřejmě stačí, aby se ten příběh při převyprávění položil do jiné roviny :)

Nicméně, svědomitě končím tohle vlákno, že nám při výzkumu byl život na Marsu jedno.

Mě trápilo bahno a jestli by tohle tečením dokázalo vytvořit

Teď už víte, že jo

Tak hybaj na kutě.

The END
PS: A samozřejmě, kdybyste to chtěli někdo podchytit pro českou mediální scénu, napište mi na petr.broz@ig.cas.cz, rád pomohu!

Není to objev, který zastaví svět, ale Češi na Marsu dokázali...!!! :)

Mrk mrk @DanielStach/@polar_andy_cz nebo třeba @MartinTyburec (+ kdokoliv další)
Vysázeno u mě na webu petrbroz.eu/cesi-na-stope-…

• • •

Missing some Tweet in this thread? You can try to force a refresh
 

Keep Current with Dr. Petr Brož

Dr. Petr Brož Profile picture

Stay in touch and get notified when new unrolls are available from this author!

Read all threads

This Thread may be Removed Anytime!

PDF

Twitter may remove this content at anytime! Save it as PDF for later use!

Try unrolling a thread yourself!

how to unroll video
  1. Follow @ThreadReaderApp to mention us!

  2. From a Twitter thread mention us with a keyword "unroll"
@threadreaderapp unroll

Practice here first or read more on our help page!

More from @Chmee2

Apr 17
K dnešnímu dni víme o přibližně 5000 exoplanetách

Tedy o planetách, které se nachází mimo gravitační sevření Slunce

Jsou to světy, o kterých víme žalostně málo

Víme, že existují, jejich oběžnou dobu a tušíme i velikost a hmotnost.

Budeme ale někdy vědět víc?

#vesmirnicek
Když se rozhlédnete pořádně po Sluneční soustavě, všimnete si, že se jednotlivé planety od sebe dramaticky liší.

Nejenom velikostí, ale také vlastnostmi.

Zatímco první čtyři planety mají pevný kamenitý povrch, další čtyři jsou tvořené převážně plynem.
Některé planety mají atmosféru, jiné ne

Některé mají prstence, jiné ne

Některé mají měsíce, jiné ne

Některé zažívají kvůli atmosféře skleníkový efekt

Některé mají/měly na povrchu vodu

Některé mají/mohly mít na povrchu život

Co je tak průměrná planeta naší Sluneční soustavy?
Read 22 tweets
Apr 9
Zatímco Evropa má plné starosti s Ruskem, klid není ani jinde.

Před komunistickou Čínou, která razí politiku nulového covidu na svém území, začíná ležet těžké břímě.

Jak ukočírovat stále naštvanější populaci

(a ne, tím covid nezlehčuji, jen upozorňuji na tlakující se papiňák)
Včerejší Šanghaj se dost podobá běloruským večerům před pár měsíci...
Ve městě jsou zaznamenány případy rabování...
Read 5 tweets
Apr 7
488/x Myslím, že už můžeme poslat do Kremlu klíčenku.

Stratég Putin válí.

489/x To si fakt všichni v ruský armádě myslí, že jsou nesmrtelný?
Read 48 tweets
Apr 7
Jdu zas pro radu

Potřebuji nádobu, ve které jsem schopen dosáhnout turbulentního proudění vody - tedy mixér (něco jako na odkaze)

Potřebuji ale, aby se nůž netočil 22000 rpm/min, ale abych to mohl regulovat.

A taky, aby se točil třeba hodinu v kuse
setterdeals.com/products/porta…
Někdo nápad na technické řešení, jak toho dosáhnout?

Je snazší koupit existující mixér (pač izolovaná nádoba a vrtulka jde ze spoda - jo, to potřebuji, aby tak bylo), vykuchat, narvat do něj potenciometer, nebo si to celý sestavit na koleni sám?

A pokud setavit, co potřebuji?
Chci to strčit do vakuový komory, takže když ten mixér poběží, nebude tam vzduch. Netuším, co to udělá s motorem a mazivem, takže tam nechci strčit nic drahého. Hledám low cost variantu :)
Read 4 tweets
Apr 1
Američani nikdy na Měsíci nebyli!!!

Uff, konečně to mohlo ven.

#vesmírníček
Než se to stane nejsdílenějším tweetem českého Twitteru a bude mi psát dalších pár stovek lidí s alobalovou čepičkou na hlavě, zastavme to hned tím, že to byl samozřejmě apríl

Američani na Měsíci totiž byli

Jak to vím?

Byl jsem tam s nimi!

No dobře, taky apríl. Nebyl jsem tam
Ale ti kluci Američtí tam byli a zanechali tam za sebou spoustu věcí.

Americkou vlajku (která už asi vybledla)

Pytlíky s odpadky

Pytlíky s močí

Pytlíky s exkrementy (fakt, viz starší vlákno níže)

A taky nějaký ty vědecký experimenty

Read 11 tweets
Mar 30
Tohle je Pluto a jak vidíte, (asi) jsou na něm kryosopky.

Tak a dnešní #vesmírníček máme za sebou a můžeme jít dělat něco užitečnějšího, dobrou.
.
.
.
.
.
No dobře, tak to trochu rozvedeme 🧵 Image
Ten snímek o tweet výše pořídil v roce 2010 nejlepší vesmírný teleskop @NASAHubble, který jsme měli k dispozici.

A jak z něho vidíte, vlastně nic na Plutu nevidíte...

Pluto totiž leží sakramentsky od Země daleko.

Abyste tak něco z jeho povrchu, budete se tam muset vydat.
@NASAHubble A na tuhle neskutečně dlouhou a nebezpečnou štreku jsme se vydali v roce 2006, když jsme do vesmíru vykopli sondu @NewHorizons2015.

Trvalo to "pouhých" 9 let a kousek, kdy se k téhle trpasličí planetě sonda dostala. Image
Read 30 tweets

Did Thread Reader help you today?

Support us! We are indie developers!


This site is made by just two indie developers on a laptop doing marketing, support and development! Read more about the story.

Become a Premium Member ($3/month or $30/year) and get exclusive features!

Become Premium

Don't want to be a Premium member but still want to support us?

Make a small donation by buying us coffee ($5) or help with server cost ($10)

Donate via Paypal

Or Donate anonymously using crypto!

Ethereum

0xfe58350B80634f60Fa6Dc149a72b4DFbc17D341E copy

Bitcoin

3ATGMxNzCUFzxpMCHL5sWSt4DVtS8UqXpi copy

Thank you for your support!

Follow Us on Twitter!

:(