Když se večer podíváte na noční oblohu a máte štěstí, že nežijete v místě s výrazným světelným smogem, uvidíte spousty zářících bodů.
Benh LIEU SONG, CC BY-SA 4.0
Naprostá většina z nich jsou hvězdy rozeseté v nesmírných dálavách "naší" Galaxie.
Ne ale všechny.
Pár zářících bodů viditelných pouhým okem jsou něco jiného, planety (nebo náš Měsíc...).
Belojica Mile, CC BY-SA 4.0
Po staletí lidstvo o těchto světech lidstvo snilo.
Jak to tam asi vypadá?
Představovali jsme si neuvěřitelné věci.
Nepřátelskou invazivní flotilu chystající se na Marsu na nás, nebo polonahé bojovnice na Venuši.
Ani jedno se ale nepotvrdilo.
Obojí jsou mrtvé světy
Jenže mrtvé světy jsou to dnes.
Byly mrtvé i před milióny let?
Desítkami miliónů?
Stovkami?
Miliardami?
Nevíme.
Planety existují ca 4,5 miliardy let.
Což je OBROVSKÉ množství času, během kterého se mohlo odehrát ledacos
Ty světy mohly vypadat kdysi jinak
Jak to zjistit?
Je potřeba to někde vyčíst.
A jak tady (doufám) minimálně polovička mých sledujících ví, ideálně je se zeptat šutrů.
Šutry totiž v sobě nesou příběh.
Příběh svého vzniku.
A když se jich správně zeptáte, jsou ochotni vám příběh svého života říct.
Blastcube, CC BY-SA 3.0
Jenže jak se zeptáte na životní příběh šutrů, které jsou stovky tisíc či stovky miliónů kilometrů daleko od nejbližšího geologa či geoložky?
Pokud jste jedna ze světových supervelmocí, nacházíte se zrovna v rejdu Studené války, máte prezidenta, který se nebojí ambiciózního a nesmírně náročného úkolu, pak toho prezidenta náhodou kvůli atentátu ztratíte, takže je všem blbý ten program stopnout...
... že se jednoho rána probudíte a po povrchu Měsíce skáčou maníci s vlajkou vašeho státu... (a pokud máte štěstí, jedním z nich bude i geolog).
A tihle maníci nedělají nic jiného, než si pakují ruksaky šutry... které přivezou zpátky na Zem ke "geologickému výslechu"
Jenže, co dělat u těles, která jsou vzdálená krapet dál než Měsíc?
Konkrétně přes šest měsíců cesty (jen tam)
Pro nasbírání "pár kamínků" budete potřebovat neskutečný rozpočet, zcela nové technologie a nesmírnou politickou odvahu a odhodlání...
Zatímco jeden druh ji umí cíleně na polích pěstovat, druhý ji umí velice efektivně z nich krást
A to se dělo 3. října 1962 nedaleko nigerijské Katsiny
Frank Vassen, CCBY2.0
Hejno vran si vyhlédlo jedno malé políčko a začalo si užívat nachystanou hostinu
Jenže přílet hejna zaznamenal místní farmář (ne, nebyl to @dav_je), který se rozhodl, že svou úrodu před hladovými krky uchrání (sám měl zajisté hladových krků doma dost)
@dav_je Kluk ušatá měl štěstí jaký bude mít za svůj život málokdo.
Ozvala se rána jak z děla, farmáře polechtala tlaková vlna a tři metry od něho se zvířil prach.
A na místě, kde se částečky hlíny vznesly, se objevil nový důlek.
3 metry...
Když se překvapený farmář otřepal z prvotního šoku a podíval se do důlku, nestačil se divit.
Na dně ležel zvláštní kámen.
Kámen, který byl na dotek teplý a který měl zvláštní načernalou barvu.
3 metry a farmář se mohl zapsat nesmazatelně do historie lidstva.
Jako člověk, kterého zabil meteorit.
Jenže se tak nestalo.
Farmář stál o 3 metry vedle a tak dopad tělesa o celkové hmotnosti 18 kilogramů přežil.
(komerční pauza, došlo mi víno, jdu shánět)
Tomu šutru se bude říkat podle místa dopadu Zagami a přestože nikoho během dopadu nezabil, zapíše se nesmazatelně do historie lidstva.
Ale bude to ještě přes dvě desetiletí trvat...
V roce 1962 to totiž bude jen další šutr, co k nám přiletěl z vesmíru.
Pro vědeckou obec a sběratele tak bude mít cenu, ale nikterak významně jinou, než stovky jiných meteoritů, které se v té době nacházely v muzejních i soukromých sbírkách.
Jeho čas teprve přijde.
V roce 1976 se podaří splnit jeden ze snů lidstva.
Přistát na povrchu Marsu... za pomocí robotických sond (bohužel na přistání lidské posádky stále čekáme...).
Sondy Viking 1 a 2 se stanou fenomenálním úspěchem vědy.
Sondy totiž dokázaly o Marsu zjistit neskutečné množství informací, včetně složení hornin na jeho povrchu, ale hlavně přesně změřit složení atmosféry rudé planety.
A to byl ten dílek skládačky, který jsme potřebovali znát!
Džin byl venku a v hlavách mnohých to začalo vřít...
Odkud vlastně pocházejí meteority?
Musí být všechny pozůstatky z doby formování Sluneční soustavy, nebo některé mohou pocházet z jiných planet, měsíců či asteroidů?
To byly otázky, které se dostaly záhy na světlo...
V roce 1983 se do rukou vědců dostal meteorit Elephant Moraine 79001...
Vědecký tým část úlomku meteoritu rozdrtil a pečlivě změřil plyny, které v hornině byly po milióny let uzavřeny před okolním světem.
Chvilka napětí.
Spektrometr začal ukazovat chemické složení...
A nebylo pochyb. Složení plynů (a zastoupení jejich jednotlivých izotopů, vsuvka pro nerdy...) odpovídalo přesně složení marsovské atmosféry.
Nebylo tak pochyb.
Na Zemi se nachází meteorit, který pochází z Marsu!
Netrvalo dlouho a ve vědeckých sbírkách se začalo nacházet stále větší množství úlomků, které k nám přicestovali ze vzdálenosti 218 miliónů kilometrů.
A ano, jedním z nich byl i náš nigerijský meteorit Zagami.
Marsovské meteority nám dávají unikátní možnost - a ano, tady uzavíráme konečně ten druhý vypravěčský kruh - přečíst si příběh hornin, které je tvoří.
Máme tak možnost se dozvědět mnohé o tom, jak Mars kdysi dávno vypadal.
Jenže má to i svou stinnou stránku.
Víte, co je geologovo noční můra?
Že k němu na návštěvu přijde kamarád(ka) a dá mu určit šutr, který si přivezl(a) z dovolené.
Bez toho, aniž by ten člověk tušil místo, kde byl sebrán.
Nezná tak kontext lokality, vazby na jiné horniny, geologické procesy v oblasti...
A to máme přesně s meteority z Marsu.
Je skvělé, že je máme a že nám dávají odpovědi na některé otázky.
Jenže nám neříkají celý příběh.
Nevíme, ze kterého z desítek tisíc kráterů na jeho povrchu pocházejí.
A tak nám říkají jen část příběhu.
Co s tím?
Vypusťte skauta!!!
Potřebujeme sebrat na povrchu Marsu šutry sami a to tak, že přesně budeme vědět, odkud jsou...
A tím vám představuji svět vozítka @NASAPersevere, které přesně tohle má za úkol. A pokud vše půjde dle plánu, za ca 10 až 20 let tu budeme mít vzorky z Marsu s plným rodokmenem.
@NASAPersevere A tím se dostáváme do konce, takže The END a sorry, že jsem to nestihl uzavřít do 22.00 CET :)
• • •
Missing some Tweet in this thread? You can try to
force a refresh
Jestli učíte na základní či střední škole, zpozorněte.
Tohle je totiž náš vánoční dárek pro vás.
Právě vypouštíme do světa nový popularizační počin z dílny @GFU_AVCR a @skodova_lucie, který vám má pomoci s výukou geověd v hodinách!
Stáhněte si ho, než NáM ŤO ZmaŽOU!🧵
Geologie, to je na základních a středních školách takovou popelkou věd. Moc se neučí a když už, tak jen jako doplněk prvouky, přírodopisu nebo zeměpisu... A to je škoda! Bez pochopení geověd totiž člověk nemůže moc dobře chápat, co se děje ve světě kolem nás.
Co s tím? Jasně, víc geologie do školních lavic!
A proto jsme pro vás připravili almanach geovědních pokusů - unikátní brožuru, ve které naleznete 12 jednoduchých experimentů, které snadno (a levně) zvládnete vyhotovit během chvilky ve škole!
Sice jsme všichni chtěli jít spát, ale budeme to muset o chvilku posunout.
Tohle si totiž nenecháme ujít, aneb #vímeJakoPrvní
Brzy obletí svět zpráva, že Uran a Neptun mají pod svým plynovým závojem oceán kapalné vody.
To je překvápko, co? 🧵
Uran a Neptun, dvě planety ve vnější části Sluneční soustavy, se sice řadí mezi plynné obry, ale jelikož se moc nepodobají Jupiteru a Saturnu, často se vyčleňují do speciální podskupiny tzv. ledových obrů.
Jsou výrazně menší, mají jinou barvu a co víc... překvapení čeká i u...
... magnetického pole.
Zatímco Jupiter a Saturn (ale i Země) mají magnetické pole, které vzniká v jádru těch planet, u Uranu a Neptunu tohle neplatí.
Jejich magnetické pole je jiné, takříkajíc "divné".
Bude pro náš dnešní příběh důležitá! Aneb vítejte v mé hlavě...🧵
To si tak jdu s rodiči a dětmi na procházku po jednom z mých nejmilejších kousků Česka, když na místě, kam chodím pozorovat přerod meliorizované louky na potok vidím nově vyjeté koleje od traktoru.
I zaraduji se, že tu máme novou tůňku, ve které budou žít všelijaké brebery.
Koukám do vyjeté brázdy a vidím charakteristický film na vodě vznikající po úniku ropných látek.
Říkám si, to je blbý, že tenhle krásný kout přírody dostal svojí dávku petrochemie... jenže když se k té vyjeté brázdě sehnu, všimnu si, že tady něco nehraje.
Pokud nemáte na sobotu plán, dovolte mi, abych vás pozval k nám do spořilovského areálu na den otevřených dveří třech místních ústavů.
Věřte mi, že nebudete litovat. Tady nabízím ochutnávku toho, co vás tam od 10 do 16 hod čeká! 🧵#týdenvědy
Předně, můj kolega @DavidPisa tam poprvé veřejnosti představí náš nový popularizační stroj, skrze který máme lepší možnost vysvětlit, jak Slunce ovlivňuje magnetické pole Země!
Kdybyste neměli v sobotu co dělat, mám pro vás tip.
Jak asi tušíte, docela mě baví popularizovat geovědy... a nejsem v tom sám. Baví to i mého kolegu Matěje Machka z @GFU_AVCR i @DavidPisa z Ústavu fyziky atmosféry.
A tak jsme si řekli, že společně něco vymyslíme...
🧲🌎🌞🧵
A víte, co jsme udělali?
Jo, fungl novou, unikátní edukační pomůcku pro vysvětlení chování planetárního magnetického pole ve hvězdném větru!
Pecka, co!?
Kdyby neměla Země své silné magnetické pole, život na jejím povrchu by jistě nebyl takový, jak ho známe.
Magnetická pole planet totiž pomáhají odklánět část nebezpečných částic přicházejících z okolního kosmického prostředí. Částice se tak nedostanou až na povrch.