Já vím, že jdu naprosto s křížkem po funuse a aktuálnost #vesmírníčku je ta tam, ale sorry no. Měl jsem to v hlavě dlouho, ale nebyl čas a chuť. Až dnes!
Takže, pamatujete na vlnu veder svírající Indii a Pákistán?
Začněme tím, že se podíváme na Pákistán z oběžné dráhy Země.
Za povšimnutí stojí tři věci.
Většina státu je dost suchá (jo, to je to žluto-oranžové). A je jedno, jestli je zrovna vlna veder nebo ne
Skrz zemi se táhne zelený pás, který kopíruje tok řek(y)
A na severu jsou hory
V těch vysokých horách se nachází spousta ledovců, které vznikají postupnou akumulací sněhových srážek.
A jak se snadno dovtípíte.
Jelikož ty řeky vytékají z těch hor... ledovce, respektive jejich odtávání, je zdrojem životadárné vody pro stamilióny lidí v téhle části světa
Není potřeba z toho tady dělat raketovou vědu, uvidíte, že to je extrémně snadné.
Pokud toho přes rok víc nasněží, než odtaje, ledovce se zvětšují.
Pokud +- stejně, ledovce jsou +- stejné.
A pokud víc tají, než nasněží, ledovce se zmenšují...
Potud velmi snadné.
A nás dneska bude zajímat to tání.
Když ledovce tají, vznikne nám spousta vody, která se oproti ledu vydá kvapem na cestu.
Někde pod ledovcem, ale klidně i na něm, může voda začít vytvářet ledovcové jezero.... no teda popravdě, je to extrémně častý jev...
Problém nám nastane, když ledovec začne tát extrémní rychlostí.
Vznikne totiž extrémní množství vody, které se může začít někde hromadit.
A hromadit.
Furt ještě hromadíme...
A ještě chvilku...
No a tohle by mohlo stačit.
A jednoho krásného dne dojde k tomu, že přírodní hráz jezera (která může být tvořená terénní nerovností, nebo třeba sesuvem, či ledem...) prostě ten objem vody neudrží a hráz se nám provalí.
V ten moment se nám naše krásné ledovcové jezero začne dramaticky vyprazdňovat.
A korytem řeky se nám tak najednou může prohnat blesková povodeň.
Povodeň, během které se průtok horské řeky může dostat na absolutně nesmyslná čísla...
Hladina rychle roste, proud je čím dál silnější... a cokoliv někoho napadlo v údolí řeky postavit...
Tenhle druh záplav tak není jako takový nutně výsledkem globální změny klimatu...
Jenže než si všichni oddychneme, že jsme v pohodě, je na místě dodat ale...
Globální změna klimatu, kterou člověk výrazně živí vypouštěním skleníkových plynů do atmosféry Země, způsobuje, že...
... se nám atmosféry rychleji ohřívá...
A vy se samozřejmě dovtípíte, že teplejší atmosféry způsobuje vyšší teploty a to ve výsledku vede k delší době, po které mohou (některé) ledovce odtávat.
Více dní na tání znamená více vody v jezerech, což znamená větší tlak na hráze...
... a tak nám narůstá šance na to, že to některá hráz nevydrží, praskne a do údolí pustí parádní povodeň.
A čím více vody z ledovců do jezer odteče, tím větší šance na povodeň bude.
A samozřejmě k tomu bude platit, že čím více "nabitých" jezer máte, tím častější záplavy budou
Když si vezmete, že Pákistán je země, která má na světě největší počet ledovců (vyjma zemí v polárních oblastech) - jejich počet je 7253 (!!) - není překvapivé, že to místní znervózňuje. en.wikipedia.org/wiki/List_of_g…
Jestli ten který ledovec zrovna teď ve své velikosti narůstá nebo taje, záleží na více faktorech než jen na teplotě atmosféry (píši to proto, že určitě najdete článek o tom, že nějaký pákistánský ledovec roste...), ale pojďme koukat na obecný trend v téhle části světa.
Pokud vám to nestačí, doporučuji k samostudiu pogooglit, jak roztátí ledovců pozměňuje odrazivost povrchu hor a tím pomáhá k rychlejšímu tání ledovců...
Já skončím tady. Chtěl jsem jen vysvětlit, jak vlny veder bez srážek mohou vést k "nelogickým" záplavám.
A to máme.
The END
• • •
Missing some Tweet in this thread? You can try to
force a refresh