Některý jsou hnusně černý, jiný pěkně okrovo-hnědý a ty další docela světlé.
Jak vidno, jejich barva se může dramaticky měnit a to i přes to, že všechny vznikly sopečnou činností.
Jak to?
Vážení, tohle dá trochu práce, ale zvládneme to
Potřebujete se naučit pojem frakční krystalizace
Poučka říká, že když chci, abyste si něco zapamatovali, že to musím třikrát zopakovat
Přijde mi trapný 3x po sobě psát frakční krystalizace, ale co mám dělat
Frakční krystalizace
Frakční krystalizace!
Furt vás neslyším to říkat nahlas.
Pokud vám to dělá problém, klidně si to můžeme společně vytleskat.
FRAK-ČNÍ KRY-STA-LI-ZA-CE
Tak jo, termín frakční krystalizace máme v hlavě, teď si ho vysvětlíme.
Frakční krystalizace označuje děj odehrávající se v kůře nebo plášti planety (či měsíce), během kterého jsou z taveniny (aka magmatu) odstraňovány a segregovány některé prvky, které magma tvoří.
Ptáte se, japato?
Je to proto, že nám v té tavenině vznikají s poklesem teploty (či změnou tlaku...) postupně minerály, tedy nám tam dochází k jejich krystalizaci :)
Platí přitom, že aby nám vznikl nějaký minerál, potřebuje z taveniny vyžrat určité prvky.
A tím, jak nám tak začnou jednotlivé minerály vznikat a tím vyžírat některé prvky, začne se nám měnit složení magmatu.
Jak si to představit?
Třeba jako vyžírání bonboniéry.
První přijdu já a vyžeru všechny ty nugátový.
Celkové složení bonboniéry se změní...
Pak přijdete vy a jelikož už nejsou nugátové, vyzobete všechny marcipánový.
Složení bonboniéry se zase změní a ten, co přijde po vás, bude muset vybírat už jen ze zbytků.
A tohle pojede tak dlouho, dokud bude z čeho brát.
No a v magmatu to během frakční krystalizace je stejný
Kdo začne krystalizovat první, má možnost vyžrat si ty "nejlepší prvky".
Kdo začne krystalizovat později, nemá už tak široký výběr a musí se spokojit s tím, co zbylo
A jelikož první minerál vyžere něco jiného než druhý minerál, nemělo by vás překvapit, že budou mít jiné složení
A teď se chvilku snažte...
Jiné složení bude znamenat i jinou... ?
A tím máme vysvětlený to, proč různý šutry, klidně i na stejné sopce, mohou mít rozdílnou barvu.
Je to kvůli tomu, že magma procházelo frakční krystalizací a vznikaly nám postupně různé minerály :)
Ptáte se, jaktože nám z toho sakra vypadl ten Bowen?
Nebojte...
V roce 1928 publikoval kanadský geolog Norman Bowen výsledky svých tavících hrátek s nadrcenými prášky různých minerálů.
Všiml si, že jak krystalizují ze vzniklé taveniny minerály, některé vznikají dříve a jiné později
A taky si všiml, že některé minerály nikdy nejsou s jinými
Tato pozorování dostal do schématu, které vidíte o tweet výše.
A tím stvořil jedno z nejdůležitějších schémat petrologie, či chcete-li nauky o horninách.
Schéma totiž vysvětluje řadu, jak postupně minerály krystalizují (a když ho otočíte i to, jak minerály odolávají erozi...).
No a vy teďka o existenci tohohle schématu víte.
A jelikož vás všechny už považuji za člen(k)y twitterovské geologické sekty, je teď vaší POVINNOSTÍ tohle vědění sdílet dále.
Takže vyslovuji kletbu.
Kdokoliv si přečte tento tweet a buď nedá o existenci schématu a frakční krystalizace vědět bezprostředně osobě ve svém okolí, nebo nebude vlákno sdílet, na toho do roka a do dne spadne meteorit!!!
Jestli učíte na základní či střední škole, zpozorněte.
Tohle je totiž náš vánoční dárek pro vás.
Právě vypouštíme do světa nový popularizační počin z dílny @GFU_AVCR a @skodova_lucie, který vám má pomoci s výukou geověd v hodinách!
Stáhněte si ho, než NáM ŤO ZmaŽOU!🧵
Geologie, to je na základních a středních školách takovou popelkou věd. Moc se neučí a když už, tak jen jako doplněk prvouky, přírodopisu nebo zeměpisu... A to je škoda! Bez pochopení geověd totiž člověk nemůže moc dobře chápat, co se děje ve světě kolem nás.
Co s tím? Jasně, víc geologie do školních lavic!
A proto jsme pro vás připravili almanach geovědních pokusů - unikátní brožuru, ve které naleznete 12 jednoduchých experimentů, které snadno (a levně) zvládnete vyhotovit během chvilky ve škole!
Sice jsme všichni chtěli jít spát, ale budeme to muset o chvilku posunout.
Tohle si totiž nenecháme ujít, aneb #vímeJakoPrvní
Brzy obletí svět zpráva, že Uran a Neptun mají pod svým plynovým závojem oceán kapalné vody.
To je překvápko, co? 🧵
Uran a Neptun, dvě planety ve vnější části Sluneční soustavy, se sice řadí mezi plynné obry, ale jelikož se moc nepodobají Jupiteru a Saturnu, často se vyčleňují do speciální podskupiny tzv. ledových obrů.
Jsou výrazně menší, mají jinou barvu a co víc... překvapení čeká i u...
... magnetického pole.
Zatímco Jupiter a Saturn (ale i Země) mají magnetické pole, které vzniká v jádru těch planet, u Uranu a Neptunu tohle neplatí.
Jejich magnetické pole je jiné, takříkajíc "divné".
Bude pro náš dnešní příběh důležitá! Aneb vítejte v mé hlavě...🧵
To si tak jdu s rodiči a dětmi na procházku po jednom z mých nejmilejších kousků Česka, když na místě, kam chodím pozorovat přerod meliorizované louky na potok vidím nově vyjeté koleje od traktoru.
I zaraduji se, že tu máme novou tůňku, ve které budou žít všelijaké brebery.
Koukám do vyjeté brázdy a vidím charakteristický film na vodě vznikající po úniku ropných látek.
Říkám si, to je blbý, že tenhle krásný kout přírody dostal svojí dávku petrochemie... jenže když se k té vyjeté brázdě sehnu, všimnu si, že tady něco nehraje.
Pokud nemáte na sobotu plán, dovolte mi, abych vás pozval k nám do spořilovského areálu na den otevřených dveří třech místních ústavů.
Věřte mi, že nebudete litovat. Tady nabízím ochutnávku toho, co vás tam od 10 do 16 hod čeká! 🧵#týdenvědy
Předně, můj kolega @DavidPisa tam poprvé veřejnosti představí náš nový popularizační stroj, skrze který máme lepší možnost vysvětlit, jak Slunce ovlivňuje magnetické pole Země!
Kdybyste neměli v sobotu co dělat, mám pro vás tip.
Jak asi tušíte, docela mě baví popularizovat geovědy... a nejsem v tom sám. Baví to i mého kolegu Matěje Machka z @GFU_AVCR i @DavidPisa z Ústavu fyziky atmosféry.
A tak jsme si řekli, že společně něco vymyslíme...
🧲🌎🌞🧵
A víte, co jsme udělali?
Jo, fungl novou, unikátní edukační pomůcku pro vysvětlení chování planetárního magnetického pole ve hvězdném větru!
Pecka, co!?
Kdyby neměla Země své silné magnetické pole, život na jejím povrchu by jistě nebyl takový, jak ho známe.
Magnetická pole planet totiž pomáhají odklánět část nebezpečných částic přicházejících z okolního kosmického prostředí. Částice se tak nedostanou až na povrch.