Některý jsou hnusně černý, jiný pěkně okrovo-hnědý a ty další docela světlé.
Jak vidno, jejich barva se může dramaticky měnit a to i přes to, že všechny vznikly sopečnou činností.
Jak to?
Vážení, tohle dá trochu práce, ale zvládneme to
Potřebujete se naučit pojem frakční krystalizace
Poučka říká, že když chci, abyste si něco zapamatovali, že to musím třikrát zopakovat
Přijde mi trapný 3x po sobě psát frakční krystalizace, ale co mám dělat
Frakční krystalizace
Frakční krystalizace!
Furt vás neslyším to říkat nahlas.
Pokud vám to dělá problém, klidně si to můžeme společně vytleskat.
FRAK-ČNÍ KRY-STA-LI-ZA-CE
Tak jo, termín frakční krystalizace máme v hlavě, teď si ho vysvětlíme.
Frakční krystalizace označuje děj odehrávající se v kůře nebo plášti planety (či měsíce), během kterého jsou z taveniny (aka magmatu) odstraňovány a segregovány některé prvky, které magma tvoří.
Ptáte se, japato?
Je to proto, že nám v té tavenině vznikají s poklesem teploty (či změnou tlaku...) postupně minerály, tedy nám tam dochází k jejich krystalizaci :)
Platí přitom, že aby nám vznikl nějaký minerál, potřebuje z taveniny vyžrat určité prvky.
A tím, jak nám tak začnou jednotlivé minerály vznikat a tím vyžírat některé prvky, začne se nám měnit složení magmatu.
Jak si to představit?
Třeba jako vyžírání bonboniéry.
První přijdu já a vyžeru všechny ty nugátový.
Celkové složení bonboniéry se změní...
Pak přijdete vy a jelikož už nejsou nugátové, vyzobete všechny marcipánový.
Složení bonboniéry se zase změní a ten, co přijde po vás, bude muset vybírat už jen ze zbytků.
A tohle pojede tak dlouho, dokud bude z čeho brát.
No a v magmatu to během frakční krystalizace je stejný
Kdo začne krystalizovat první, má možnost vyžrat si ty "nejlepší prvky".
Kdo začne krystalizovat později, nemá už tak široký výběr a musí se spokojit s tím, co zbylo
A jelikož první minerál vyžere něco jiného než druhý minerál, nemělo by vás překvapit, že budou mít jiné složení
A teď se chvilku snažte...
Jiné složení bude znamenat i jinou... ?
A tím máme vysvětlený to, proč různý šutry, klidně i na stejné sopce, mohou mít rozdílnou barvu.
Je to kvůli tomu, že magma procházelo frakční krystalizací a vznikaly nám postupně různé minerály :)
Ptáte se, jaktože nám z toho sakra vypadl ten Bowen?
Nebojte...
V roce 1928 publikoval kanadský geolog Norman Bowen výsledky svých tavících hrátek s nadrcenými prášky různých minerálů.
Všiml si, že jak krystalizují ze vzniklé taveniny minerály, některé vznikají dříve a jiné později
A taky si všiml, že některé minerály nikdy nejsou s jinými
Tato pozorování dostal do schématu, které vidíte o tweet výše.
A tím stvořil jedno z nejdůležitějších schémat petrologie, či chcete-li nauky o horninách.
Schéma totiž vysvětluje řadu, jak postupně minerály krystalizují (a když ho otočíte i to, jak minerály odolávají erozi...).
No a vy teďka o existenci tohohle schématu víte.
A jelikož vás všechny už považuji za člen(k)y twitterovské geologické sekty, je teď vaší POVINNOSTÍ tohle vědění sdílet dále.
Takže vyslovuji kletbu.
Kdokoliv si přečte tento tweet a buď nedá o existenci schématu a frakční krystalizace vědět bezprostředně osobě ve svém okolí, nebo nebude vlákno sdílet, na toho do roka a do dne spadne meteorit!!!
Nevím jak vás, ale mě by překvapilo, kdybych zažil to, co skupina australských horníků v regionu Pilbara.
Během jízdy po místní "polní" cestě objevili hořící kus černého čehosi, který se zničehonic objevil v jejich cestě.
Kde se tam vzal a co to je? To se dozvíte ve 🧵
Krátce poté, co svůj objev nahlásili, se na místo dostavila australská policie.
Ta po zběžném průzkumu zjistila, že se nejedná o pozůstatky mimozemské invazivní flotily, ale o něco, co téměř určitě pochází ze Země.
Ta věc totiž byla tvořena z uhlíkových vláken.
Bylo tak zřejmé, že se do australské pouště zřítil kus kosmického smetí. Už zase.
Následnou analýzou letových drah vypouštěných raket bylo určeno, že se téměř určitě jedná o pozůstatek čínské nosné rakety Jielong-3, která v září letošního roku vynesla do vesmíru 12 družic.
A máme tady další příspěvek do diskuse, jestli se dnes na povrchu Marsu nachází kapalná voda!
Jeden US vědec na základě meteorologických dat pořízených v 70. letech 20. století sondou Viking 2 a numerického modelování prozkoumal, jestli by mohla...
Obrázek níže je od AI... 🧵
... kapalná voda na povrchu Marsu se vyskytovat.
Nezajímal se ale o čistou vodu - pro její existenci tam podmínky téměř určitě nejsou - ale o solanku.
Tedy roztok vody nabohacený o některou ze solí.
Proč? Protože sůl pomáhá snížit teplotu, za které voda zmrzne.
A vy když tak vodu dostatečně osolíte a navíc nesáhnete po kuchyňské soli, ale po některé z exotičtějších zástupců, ideálně ze skupiny chloristanů (jen bacha, ty jsou pro člověka a většina života toxické...), můžete srazit teplotu, za které vám ten roztok zmrzne, až k - 75 °C.
Tenhle modrý flek uprostřed rozmazaného snímku je těleso 3I/ATLAS.
Jeho rychlost a dráha jasně ukazují, že nepochází ze Sluneční soustavy, ale přiletěl z hlubin mezihvězdného prostoru!
Jde teprve o třetí objekt z jiného hvězdného systému, který jsme zaznamenali🧵
Není to přitom poprvé, co jsme mezihvězdného poutníka našli. Poprvé se to podařilo v roce 2017 s pomocí havajských dalekohledů Pan-STARRS.
Tehdy jsme spatřili ʻOumuamuu – první potvrzené těleso pocházející z jiné sluneční soustavy.
Jenže to jsme našli pozdě...
Spatřili jsme ho totiž až v momentě, když už se od Slunce vzdaloval.
Měli jsme tak doslova jen pár okamžiků je na její pozorování a získali jsme jen málo informací o tom, jak tento vzácný návštěvník vypadá a z čeho je složen. en.wikipedia.org/wiki/1I/%CA%BB…
Jestli jste někdy snili o tom, že se budete potápět u pestrobarevného korálového útesu se stovkami rybek okolo vás a ještě jste to nestihli zrealizovat, měli byste si pospíšit
S korály to totiž v posledních letech vypadá (doslova) bledě a v následujících desetiletích bude hůř🧵
I když na korálové útesy připadá méně než jedno procento mořského dna, mají pro oceány nenahraditelné místo.
Přibližně každý čtvrtý mořský organismus totiž ke svému životu potřebuje korálové útesy.
Ať už pro získávání potravy, úkrytu nebo místa, kde se může rozmnožovat.
Korálové útesy tak hrají nenahraditelné místo v oceánském ekosystému
Jenže nejde jen o přírodu. Korálové útesy mají značný význam i pro člověka - umožňují značné příjmy rybářům i odvětví turismu
Navíc pomáhají chránit pobřeží před ničivými vlnami a tím udržovat souše nad vodou