Že neuhodnete, koho v noci bolely nožičky jak blázen? A víte proč? Protože někoho napadl pěší výlet podél Grand Union Canal z #MitonKeynes do #LeightonBuzzard
Což o to, nápad skvělý a počasí přálo. A cesta? Nádherná! Ale tam a zpět 43,6 km.
A vám nabízím krátký cestopis :)
Až do včerejška jsem věděl o Grand Union Canal vlastně jen to, že je fakt dlouhý a že ho začali budovat před docela dlouhou dobou.
Když kouknete do mapy, táhne se z Londýny až do Midlands, kde končí v Birminghamu.
Má tak krásných ca 220 km (takže pokud nemáte co dělat, vyrazte)
To, že někdo dokáže vykopat dlouhatánský kanál, to tak nějak v dnešní době bereme jako samozřejmost.
Jenže tady je potřeba se podívat na datum, kdy některé části tohohle veledíla začaly vznikat.
Konec 18. století...
Průmyslová revoluce svištěla na plno a díky tomu vyvstala potřeba přesouvat obrovské množství materiálu napříč královstvím.
Jenže v té době byla valná většina cest blátivé peklo a na první železnici si budete muset počkat ještě ca 30 let...
Co tak zboží plavit?
Vodní plavba představovala levnou a efektivní cestu, jak náklad mezi městy přesouvat
No a jelikož ne všude máte splavné řeky, nezbývalo než vyhrnout rukávy a dát se do práce
Když podél kanálu půjdete, naplno si uvědomíte, jaký borci to tehdy museli být
Anglie není úplná placka
Tehdejší plánovači si tak museli poradit s tím, že budoucí trasa kanálu bude překonávat terénní nerovnosti. Jak?
Jasně, za pomocí zdymadel.
Což není technologie, která vás na první dobrou posadí na zadek... jenže věděli jste...
... že kdykoliv se zdymadlo otevře, hladina proti proudu o trošku poklesne... (vím, dá rozum...)
Jenže pokud zdymadlo otevřete za den FAKT hodně krát, což se snadno u vytíženého kanálu stane, tak vám dřív nebo později může vyschnout horní část kanálu?
Takže co s tím?
První co, tak někoho napadlo v okolí kanálu stavět záchytné nádrže, ve kterých se zadržovala voda z okolních toků.
Jenže tohle přestane fungovat, když uhodí sucho nebo je doprava moc velká.
A tak v 19. století se začalo s technologickým řešením - budovaly se přečerpávací pumpy
Což jsou tyhle divný malý baráčky, které se kolem řady zdymadel u kanálu dají potkat.
Nejprve je poháněla pára, pak ropa a nakonec se přešlo na elektriku.
Obdivuhodné je, že jelikož se po kanálu stále plaví lodě, že tyhle pumpovací stanice stále fungují...
Další technologickou peckou jsou způsoby, jak kanál překonat.
Nepřekvapím, že tam jsou klasické mosty...
Jenže u nich to nekončí, na některých místech byly postaveny mosty otočné
Tedy most, který dokáže jeden člověk sám otočit o 90° a tím ho dostat mimo/přes kanál!
Pokud byste byli v jižní části #Bletchley, jeden takový je tam stále ve funkčním stavu! Viděl jsem na vlastní oči :)
A když se budete cestou dobře dívat, můžete najít i pozůstatky po pár zničených otočných mostech... Očividně udržovat všechny by stálo raketu :/
Dnes už kanál neslouží k dopravě zboží, ale jen pro rekreaci a pro ubytování řady lidí.
Zatímco některé lodě si plují sem a tam, jiné kotví dlouhodobě na jednom místě a představují levný způsob bydlení.
(na třetí fotce se ta loď fakt jmenuje Sedmikráska!!! Vyrobena byla v ČR)
Pokud byste někdo zahořel láskou si tenhle způsob života zkusit a na pár měsíců/let to v ČR zabalit, pak v Leighton Buzzard si můžete lodě na zkoušku pronajmout :)
No a jelikož jsem se tady od vás na TW naučil už pravidlo, že ukaž fotku, nebo se to nestalo... tak tady je pár fotek z centra Leighton Buzzard, aby bylo vidět, že jsem tam fakt došel (tam to šlo, horší byla cesta zpátky :D)
Naštěstí se po cestě dal sehnat kvalitní britský doping :)
A sranda taky je, jak kanál vede nad potoky (nebo je křižován dálnicí)
Prostě ti, co ho v 18. století začali stavět, byli fakt borci. S úrovní jejich technologie tohle položit skrz krajinu, fakt smekám.
A tím to tady rozpouštím :)
• • •
Missing some Tweet in this thread? You can try to
force a refresh
Má člověk na soptění sopek vliv? A pokud ano, jaký a jak to dělá?
Tohle je otázka, kterou dostávám na přednáškách a v diskusích až překvapivě často. A v tomhle vlákně si vysvětlíme, jak to je.
Zabalte si tak rukavice, svačinku a poletíme najít odpověď, ju? 🧵
Lidi většinou čekají, že za naší schopností ovlivňovat sopky bude nějaká high-tech fičura, bomba nebo alespoň upocená parta těžařů, kteří v nebezpečných podmínkách zkouší navrtat magmatický krb sopky a tím ten žhavý podzemní papiňák upustit.
Jenže ani jedno z toho není pravda
Sopečnou činnost sice dokážeme ovlivňovat, jenže úplně jinak, než si na první dobrou představíme...
A abychom si vysvětlili jak, potřebuji, abyste se mnou zavítali sem.
Vypadá to, že konečně máme k dispozici teorii, které vysvětluje, jak se zlato dokáže dostat z hlubin Země (kde je zlata vlastně víc než dost) na její povrch!
Pojďme si to tak vysvětlit 🧵
Alchemist-hp, CC BY-SA 3.0 DE
Začněme tím, že si řekneme, že zlato na Zemi nevzniká a vzniknout nikdy nemohlo - nepanují tady na to ty správné podmínky.
Pokud tak máte zrovna na prstu zlatý prsten, vězte, že ty atomy, co teď hladíte, vznikly během výbuchu supernovy nebo neutronové hvězdy.
Na Zemi se pak zlato dostalo během dopadů asteroidů a jiného kosmického bordelu během jejího formování.
Tedy během procesu, kdy naše planeta vznikala.
Uvnitř Země se tak nachází tak spousta zlata a vzácné je vlastně jen proto, že ho máme na povrchu málo.
Jestli učíte na základní či střední škole, zpozorněte.
Tohle je totiž náš vánoční dárek pro vás.
Právě vypouštíme do světa nový popularizační počin z dílny @GFU_AVCR a @skodova_lucie, který vám má pomoci s výukou geověd v hodinách!
Stáhněte si ho, než NáM ŤO ZmaŽOU!🧵
Geologie, to je na základních a středních školách takovou popelkou věd. Moc se neučí a když už, tak jen jako doplněk prvouky, přírodopisu nebo zeměpisu... A to je škoda! Bez pochopení geověd totiž člověk nemůže moc dobře chápat, co se děje ve světě kolem nás.
Co s tím? Jasně, víc geologie do školních lavic!
A proto jsme pro vás připravili almanach geovědních pokusů - unikátní brožuru, ve které naleznete 12 jednoduchých experimentů, které snadno (a levně) zvládnete vyhotovit během chvilky ve škole!
Sice jsme všichni chtěli jít spát, ale budeme to muset o chvilku posunout.
Tohle si totiž nenecháme ujít, aneb #vímeJakoPrvní
Brzy obletí svět zpráva, že Uran a Neptun mají pod svým plynovým závojem oceán kapalné vody.
To je překvápko, co? 🧵
Uran a Neptun, dvě planety ve vnější části Sluneční soustavy, se sice řadí mezi plynné obry, ale jelikož se moc nepodobají Jupiteru a Saturnu, často se vyčleňují do speciální podskupiny tzv. ledových obrů.
Jsou výrazně menší, mají jinou barvu a co víc... překvapení čeká i u...
... magnetického pole.
Zatímco Jupiter a Saturn (ale i Země) mají magnetické pole, které vzniká v jádru těch planet, u Uranu a Neptunu tohle neplatí.
Jejich magnetické pole je jiné, takříkajíc "divné".
Bude pro náš dnešní příběh důležitá! Aneb vítejte v mé hlavě...🧵
To si tak jdu s rodiči a dětmi na procházku po jednom z mých nejmilejších kousků Česka, když na místě, kam chodím pozorovat přerod meliorizované louky na potok vidím nově vyjeté koleje od traktoru.
I zaraduji se, že tu máme novou tůňku, ve které budou žít všelijaké brebery.
Koukám do vyjeté brázdy a vidím charakteristický film na vodě vznikající po úniku ropných látek.
Říkám si, to je blbý, že tenhle krásný kout přírody dostal svojí dávku petrochemie... jenže když se k té vyjeté brázdě sehnu, všimnu si, že tady něco nehraje.