Že neuhodnete, koho v noci bolely nožičky jak blázen? A víte proč? Protože někoho napadl pěší výlet podél Grand Union Canal z #MitonKeynes do #LeightonBuzzard
Což o to, nápad skvělý a počasí přálo. A cesta? Nádherná! Ale tam a zpět 43,6 km.
A vám nabízím krátký cestopis :)
Až do včerejška jsem věděl o Grand Union Canal vlastně jen to, že je fakt dlouhý a že ho začali budovat před docela dlouhou dobou.
Když kouknete do mapy, táhne se z Londýny až do Midlands, kde končí v Birminghamu.
Má tak krásných ca 220 km (takže pokud nemáte co dělat, vyrazte)
To, že někdo dokáže vykopat dlouhatánský kanál, to tak nějak v dnešní době bereme jako samozřejmost.
Jenže tady je potřeba se podívat na datum, kdy některé části tohohle veledíla začaly vznikat.
Konec 18. století...
Průmyslová revoluce svištěla na plno a díky tomu vyvstala potřeba přesouvat obrovské množství materiálu napříč královstvím.
Jenže v té době byla valná většina cest blátivé peklo a na první železnici si budete muset počkat ještě ca 30 let...
Co tak zboží plavit?
Vodní plavba představovala levnou a efektivní cestu, jak náklad mezi městy přesouvat
No a jelikož ne všude máte splavné řeky, nezbývalo než vyhrnout rukávy a dát se do práce
Když podél kanálu půjdete, naplno si uvědomíte, jaký borci to tehdy museli být
Anglie není úplná placka
Tehdejší plánovači si tak museli poradit s tím, že budoucí trasa kanálu bude překonávat terénní nerovnosti. Jak?
Jasně, za pomocí zdymadel.
Což není technologie, která vás na první dobrou posadí na zadek... jenže věděli jste...
... že kdykoliv se zdymadlo otevře, hladina proti proudu o trošku poklesne... (vím, dá rozum...)
Jenže pokud zdymadlo otevřete za den FAKT hodně krát, což se snadno u vytíženého kanálu stane, tak vám dřív nebo později může vyschnout horní část kanálu?
Takže co s tím?
První co, tak někoho napadlo v okolí kanálu stavět záchytné nádrže, ve kterých se zadržovala voda z okolních toků.
Jenže tohle přestane fungovat, když uhodí sucho nebo je doprava moc velká.
A tak v 19. století se začalo s technologickým řešením - budovaly se přečerpávací pumpy
Což jsou tyhle divný malý baráčky, které se kolem řady zdymadel u kanálu dají potkat.
Nejprve je poháněla pára, pak ropa a nakonec se přešlo na elektriku.
Obdivuhodné je, že jelikož se po kanálu stále plaví lodě, že tyhle pumpovací stanice stále fungují...
Další technologickou peckou jsou způsoby, jak kanál překonat.
Nepřekvapím, že tam jsou klasické mosty...
Jenže u nich to nekončí, na některých místech byly postaveny mosty otočné
Tedy most, který dokáže jeden člověk sám otočit o 90° a tím ho dostat mimo/přes kanál!
Pokud byste byli v jižní části #Bletchley, jeden takový je tam stále ve funkčním stavu! Viděl jsem na vlastní oči :)
A když se budete cestou dobře dívat, můžete najít i pozůstatky po pár zničených otočných mostech... Očividně udržovat všechny by stálo raketu :/
Dnes už kanál neslouží k dopravě zboží, ale jen pro rekreaci a pro ubytování řady lidí.
Zatímco některé lodě si plují sem a tam, jiné kotví dlouhodobě na jednom místě a představují levný způsob bydlení.
(na třetí fotce se ta loď fakt jmenuje Sedmikráska!!! Vyrobena byla v ČR)
Pokud byste někdo zahořel láskou si tenhle způsob života zkusit a na pár měsíců/let to v ČR zabalit, pak v Leighton Buzzard si můžete lodě na zkoušku pronajmout :)
No a jelikož jsem se tady od vás na TW naučil už pravidlo, že ukaž fotku, nebo se to nestalo... tak tady je pár fotek z centra Leighton Buzzard, aby bylo vidět, že jsem tam fakt došel (tam to šlo, horší byla cesta zpátky :D)
Naštěstí se po cestě dal sehnat kvalitní britský doping :)
A sranda taky je, jak kanál vede nad potoky (nebo je křižován dálnicí)
Prostě ti, co ho v 18. století začali stavět, byli fakt borci. S úrovní jejich technologie tohle položit skrz krajinu, fakt smekám.
A tím to tady rozpouštím :)
• • •
Missing some Tweet in this thread? You can try to
force a refresh
Nedávno jsem se na ní ptal v pětiminutovce i jsem vám ji slíbil v předvolební agitce😎
Jo, mluvím o Dysonovo sféře
Megastruktuře tak megastrukturované, že se těžko představuje něco většího, že by někdo někde někdy zvládl postavit
Pojďme si tak tuhle šílenost přestavit 🧵
Tak tohle byl on.
Freeman Dyson (†2020)
Americko-britský teoretický fyzik, po kterém se tahle hypotetická megastruktura jmenuje. A to přes to, že ji vlastně nevymyslel...
... a současně člověk, který na sklonku života litoval, že se jmenuje po něm😕
ioerror, CC BY-SA 2.0
Proč se jmenuje koncept hvězdné sféry zrovna po něm?
Protože v roce 1960 napsal vědecký článek do Science, ve kterém se zamýšlel nad tím, jestli náhodou technicky vyspělé mimozemské rasy nebudou potřebovat strašně moc hodně nejvíc energie k životu science.org/doi/10.1126/sc…
Hledám zeď, do které dnes budu bušit z čirého zoufalství.
Poslouchal jsem @Evropa2, kde Tomáš Zástěra vytáhl veselou historku, "jak v NASA jsou všichni mimoni", pač astronautům nefungovaly ve vesmíru propisky a kolik stálo to vyřešit.
Ale Rusové, borci, použili tužku! #hoax
Jako vtípek to určitě pobaví a není nic lepšího, než z party vzdělaných lidí udělat idioty.
Na publikum tohle vždycky zabere a sklidíte body. Populisti by mohli vyprávět.
Akorát je blbý, že se ten příběh tak vůbec nestal.
Ale jasné, kdo by se dnes zabýval pravdou.
Pokud jste tu urban legend ještě neslyšeli, zní takto:
Američani měli problém. V 60. letech 20. století jim ve vesmíru nefungovali propisky - inkoust kvůli gravitaci netekl do hrotu. Proto utratili přes milión tehdejších dolarů (ca 10 mil. USD dnes), aby vymysleli, jak to udělat
Víte, co má společného Londýn, Jakarta, Dhaka, Bangkok a New Orleans?
Tam všude budou chudinky ovce potřebovat plovací vesty, chůdy, nebo být zkřížený s delfíny na ovce hopkavé
Všechna tato města totiž čelí bezprostřednímu nebezpečí zaplavení mořem
A to i bez změny klimatu🧵
Je mi jasné, že všichni víte, že hladiny světového oceánu stoupá kvůli tání ledovců a tepelné roztažnosti vody, tedy následkům globální změny klimatu (pokud ne, máte tady k tomu starší vlákno).
I kdybychom totiž dokázali mávnutím kouzelného proutku ustálit hladinu světových oceánů na konkrétní hladině, stále bude řada světových aglomerací během pár desetiletí z části vodou zaplavena.
Mnohá velkoměsta, ve kterých žijí desítky miliónů lidí, se totiž propadají.
Země se rozestoupila na východ od vyhaslé sopky #Sundhnúksgígar, přibližně 4 kilometry na sever od města #Grindavík a ca 1,5 na východ od geotermální elektrárny #Svartsengi.
Postupně se otevírala dál směrem na sever a teď má délku ca 4,5 km!