Jak spolu souvisí povodně a klimatická změna?
Jako obvykle u změny klimatu - je to složitější.🤷♂️
Ale je to velmi dobrý příklad, jak růst průměrné globální teploty ovlivňuje počasí, ale je pouze jedním z důležitých faktorů, který povodně ovlivňuje.🧵
Nejdříve si potřebujeme ale vyjasnit vztah povodní a srážek.
Když na nějakém území zaprší, bez ohledu na intenzitu, může a nemusí déšť (srážky) vyvolat povodně. Záleží na mnoha faktorech:
👉nasycení půdy (pokud hodně pršelo v nedávné minulosti)
viz @Intersucho
👉protipovodňová opatření - úpravy krajiny člověkem, jak ve smyslu pozitivním, tak negativním - způsob obdělávání polí, pěstování lesů, stavební úpravy, narovnávání toků atd.
Viz například: chrudimskenoviny.cz/kategorie/z-me…
👉schopnost podloží jímat vodu (například pískovec a krasové oblasti jsou schopny pojmou vody relativně dost)
A mnohé další - například samotné lidské stavby jako přehrady, domy apod.
Spíše bychom se tedy měli ptát, jak klimatická změna ovlivňuje srážky.🤔🤔🤔
Změna klimatu může deště (srážky) ovlivnit dvojím způsobem.
1️⃣ teplejší atmosféra udrží více vody. Podle tzv. Clausiovy-Clapeyronovy rovnice platí, že ve vzduchu teplejším o 1 °C je o 7 % více vlhkosti. Může tedy "více napršet."
2️⃣změna klimatu zvyšuje četnost výskytu podmínek, při nichž dochází k intenzivním srážkám – bouřím a náhlým přívalovým dešťům.
Zde je to opět trochu složitější - podrobněji viz práce @FrediOtto & @BennethClarke, kterou jsme přeložili: faktaoklimatu.cz/explainery/vli…
Podle zpráv @IPCC nyní všude na světě platí, že intenzita srážek, která by se dříve vyskytla jednou za 10 let, se v současnosti za stejné období vyskytne 1,3x a obsahuje o 6,7 % více vody.
Při globálním oteplení o 2 °C se bude vyskytovat 1,7x za 10 let a bude mít o 14 % více vody
A co ČR?
V obecné rovině se potvrzují závěry platné globálně. Vybíráme ze studie @czechglobe_offi "OČEKÁVANÉ KLIMATICKÉ PODMÍNKY V ČESKÉ REPUBLICE, ČÁST I."
Podrobněji viz faktaoklimatu.cz/studie/2019-kl…
Představíme vám dva příklady povodní a vlivu klimatické změny:
1️⃣V srpnu 2017 postihly Bangladéš přívalové deště, které ještě posílila zvýšená hladina řek přitékajících z Indie. Většina této vody skončila v povodí Brahmaputry a břehy této řeky se protrhly.
Výsledkem byla rekordně vysoká povodeň, která zaplavila rozsáhlé území, zejména na severu země, s dopady na domovy a živobytí téměř sedmi milionů lidí.
Jak událost hodnotí atribuční studie (hodnotí vliv klimatu na daný extrém)?
Vliv klimatické změny nelze posoudit (podrobněji viz obrázek / odkaz), pokud se však svět oteplí o 2 °C, bude pravděpodobnost takto extrémních srážek asi o 70 % vyšší. worldweatherattribution.org/bangladesh-flo…
2️⃣V červnu 2021 zasáhly západ Německa a část Belgie obrovské srážky.
Jedním z faktorů byl o několik stupňů teplejší Balt, kde mraky "nasály" více vody a "vypršely" se rychle na jednom malém území.
Viz climate.copernicus.eu/esotc/2021/flo…
Atribuční studie hovoří v přesnějších číslech - klimatická změna zvýšila intenzitu maximálních jednodenních srážek v letní sezóně v tomto regionu asi o 3 – 19 % ve srovnání s globálním klimatem o 1,2 °C chladnějším než dnes. worldweatherattribution.org/heavy-rainfall…
V případě Německých povodní tedy změna klimatu hrála svou roli, důležité byly ale i jiné faktory - půda byl již nasycena, svou roli hrály i lesy na svazích kopců atd.
I bez klimatické změny by povodně měly destruktivní dopady.
Jaký je tedy závěr?
Ano, klimatická změna má vliv na srážky a tedy i na povodně. Je si ale třeba uvědomit, že ten vztah není jednoduchý a hrají roli i jiné faktory.
Dobrá zpráva je, že dokážeme mnoho z těchto faktorů ovlivnit.
A ještě několik poznámek.
👉 klimatická změna má přímý vliv na jeden typ povodní, které jsme nezmiňovali, protože nemáme moře.
S růstem teploty roste i hladina oceánů, což zvyšuje pravděpodobnost a intenzitu pobřežních povodní. Případně se tyto povodně mohou kombinovat se vzdutím řek.
👉pokud vás zajímá, jaké povodně se odehrály na našem území (nebo ve vaší obci) od roku 1432*, @CHMUCHMI má skvělou mapovou aplikaci. chmi.maps.arcgis.com/apps/MapSeries…
*úplně vše tam není, ale to důležité najdete ;-)
Ve vlákně jsme vycházeli z našich nových materiálů o extrémech počasí a jejich vztahu ke změně klimatu.
Jejich vznik podpořila @cap_cz a základní rozcestník a informace najdete zde: faktaoklimatu.cz/infografiky/vl…
• • •
Missing some Tweet in this thread? You can try to
force a refresh
Nová infografika!
Jak se změnil podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny v EU a Velké Británii mezi lety 2000–2023?
Podíl OZE:
🇩🇰 88 % – nejvyšší
🇪🇺 32 %
🇨🇿 12 % – poslední v EU
Co je dál v infografice zajímavého a proč jsme některé státy „zamlžili“?🧵
Schválně jsme zvýraznili výrobu elektřiny z větru, slunce a biomasy. Došlo u nich k největším změnám.
🇪🇺Podíl výroby z těchto zdrojů se v EU navýšil z 2 % v roce 2000 na 32 % v roce 2023, tedy přibližně 16×😳
(U vodních zdrojů výroba stagnuje, není již příliš kde stavět.)
Kromě Dánska (+72 p. b.) došlo k největšímu nárůstu obnovitelné elektřiny mezi lety 2000–2023 v:
🇩🇪Německu +46 p. b.
🇬🇧Velké Británii +45 p. b.
🇳🇱Nizozemsku +44 p. b. faktaoklimatu.cz/infografiky/el…
Česká republika je součástí dalšího evropského projektu „Project of common interest“. Jedná se o Central European Hydrogen Corridor.
Cílem je přeprava vodíku z Ukrajiny přes Slovensko, ČR dále do Evropy. cehc.eu
Krátké shrnutí projektu:
👉více jak 1225 km potrubí
👉1000-1500 milionů EUR investic
👉15,6 miliard kubíků vodíku za rok
👉Odhad nákladů na transport 0,10-0,15 EUR/kg na 1000 km
👉2029 předpoklad komerčního provozu
Rizika a „neznámé“
🤔bude na Ukrajině dostatek kapacit pro budování zelené infrastruktury?
🤔bude vodík proudit jen do Německa, budeme jej moci využít i u nás, nebo na Slovensku?
🤔Cena a konkurenceschopnost vodíku?
Geologické změny se dějí během miliónů let. Eóny času se nám velmi těžko hodnotí.
Dnes vám ale představíme změnu, která zásadním způsobem změnila tvář🌍 během několika měsíců / let.
Přeložili jsme vlákno @tomaspueyo, jak se před 5 miliony let zaplnilo Středozemní moře!
Pak jej ale během několika měsíců zaplnila série MEGAPOVODNÍ!
Jak Středozemní moře vyschlo?
Proč se naplnilo tak rychle?
Jaké to tam vlastně mohlo být?
Víme následující:
Pohoří jižní Evropy vznikaly miliony let (a stále vznikají) srážením africké a euroasijské tektonické desky.
Přibližně před 6 miliony let bylo Středomoří stále spojeno s Atlantikem, nikoli ale přes Gibraltar. Voda tekla místy, které je nyní údolím Guadalquivir.
Co je to monzun?
Jde o pravidelné proudění v atmosféře, které dává do pohybu rozdíl teplot mezi pevninou a oceánem.
Ve své zimní fázi monzun proudí z pevniny na oceán = sucho,
ve své letní fází proudí z oceánu na pevninu = srážky.
Podrobněji en.wikipedia.org/wiki/Monsoon
Letošní letní monzun v Pákistánu přinesl obrovské množství srážek.
V některých oblastech země spadlo více jak 508 % dlouhodobého průměru.🤯
Graf viz: bbc.com/news/world-asi…
Minulý týden překročily ceny elektřiny na burze hranici 1000 EUR/MWh. Někteří lidé tvrdí, že je potřeba změnit design trhu. Jsou na stole nějaké konkrétní návrhy, nebo alespoň principy podle kterých by šlo postupovat?
Ve vlákně sdílíme co jsme zatím našli, budeme rádi za doplnění
Řada návrhů jsou spíše výkřiky jako “zastropovat ceny”nebo “odstřihnout se od burzy v Lipsku” - aniž by popisovaly mechanismus jak to provést a očekávané dobré i špatné důsledky.
Každý vážně míněný návrh by měl odpovědět na řadu otázek:
Jak bude ovlivněna celková spotřeba plynu (s jehož nedostatkem krize souvisí)?
Jak se budou řešit stávající kontrakty?
Jaké cenové signály bude trh dávat výrobcům a spotřebitelům? (nepovede ke zvýšení spotřeby?) Úplnější kritéria viz vlákno od @LionHirth