Dr. Petr Brož Profile picture
Jul 4, 2022 30 tweets 9 min read Read on X
Včerejší tragická událost v italských Dolomitech stále víří místní mediální scénu a tak je na místě prohloubit vaší expertízu na kolapsy ledovců.

Aneb vlákno o tom, proč ledovce povětšinou kolabují a co za tím je.

TLDR: teplo aka globální změna klimatu.

Dlouhá verze 👇
Ledovce v úplně tom nejzákladnějším dělení můžete říznout na dvě skupiny.

Na studené a teplé ledovce

A tímto rozdělením se nutně nemyslí teplota samotného ledu (i když je pro výsledný jev podstatná), ale jeho báze.

Tedy plochy, kde se ledovec dotýká skalního podloží.
Pokud hovoříme o studeném ledovci (cold based glacier), popisujeme stav, kdy na spodku ledovce panuje taková teplota (a tlak) zabraňující existenci kapalné vody.

Studený ledovec je tak v podstatě "přimrznutý" ke skalnímu podloží.

A jak uhádnete, když je přimrzlý, nepohybuje se
Pokud hovoříme o teplém ledovci (warm based glacier), popisujeme stav, kdy na spodku ledovce panují taková teplota (a tlak) dovolující existenci kapalné vody.

A jak vás napadne, je to právě voda, která způsobuje značné potíže.

Voda na bázi ledovce totiž funguje jako lubrikant
A kdo maže, ten jede.
Teplé ledovce jsou tak známé tím, že se poměrně snadno a "rychle" pohybují.

Voda tak v podstatě dokáže způsobit, že se ledovec "nadzvedne" a nad skalním podložím "plave" (jo, vím, že to je blbý termín, ale potřebuji to zjednodušit, takže experti a expertky odpusťte)
A co se stane, když se ledovec extrémně rychle rozjede, to jsme viděli, bohužel, včera.
Většina teplých ledovců se ale nepohybuje tak rychle, jako včera. To byl extrém (který bude, opět bohužel, stále častější)

Nicméně v obecné rovině si tak pojďme říct, že pokud chcete, aby ledovce existovaly, tak to, co nechcete, aby se moc dělo, je zatékání spousty vody pod led.
Jenže to se právě děje.

Ledovce nám po světě ve velkém tají (a jo, už se těším, až sem někdo dáte odkaz na těch pár ledovců, co naopak se změnou klimatu rostou. Ano, takové existují, ale je jich docela málo).

Proč nám tají? Protože je stále tepleji.
Pojďme se tak podívat na to, co se děje, když nám ledovce začnou tát.

Uvidíte, že to je podstatné, extra zajímavé a vlastně naprosto zřejmé...
První si pojďme říct, že tání ledovců v letních měsíců je pro většinu z nich naprosto normální.

Když se na nějaký ledovec podíváte z profilu, často můžete vidět střídání vrstev a různých barviček.

To je doklad pravidelnosti tání sněhu/ledu v letních měsících.
Problém přestavuje tak množství.

Když nám ledovce začnou tát tak moc, že se nám začne na jejich povrchu tvořit velké množství vody, máme zaděláno na fajn polízanici

Proč? Protože:
a) voda je tmavší než led, což urychluje tání ledovce
b) ale hlavně, voda má větší hustotu než led
Připočtěte k tomu schopnost teplotní eroze, kdy teplejší voda je schopna tavit led a už vás vůbec nepřekvapí, že se nám voda začne ledem protavovat směrem "dolů"

(a ano vím, že občas tlak způsobí změnu směru jinam... ale popišme si obecný princip).
A copak najde vespod pod ledovcem?

Přesně, skalní podloží.

Tím se voda úplně snadno neprovrtá a tak nám začne téct z kopce po povrchu pod ledovcem (a ano vím, opět může téct i do kopce pač velký tlak... ale teď do pls ignorujme :) )
Stačí tak trocha tepla v atmosféře a ze studeného ledovce, který je přimrznutý ke skalnímu podloží a nic moc tak nedělá, se mávnutím ohřívajícího proutku může stát ledovec teplý.

A vy už teď víte, že jakmile je ledovec teplý, může si začít svištět z kopce dolů...
Jestli jste si mysleli, že tím nám role vody na destabilizaci ledovce končí, tak to jste vážení (a vážené) na omylu.

Voda totiž umí ještě další kousek.
Abychom si to vysvětlili, koukněte na tenhle snímek ze včerejší tragédie.

A všimněte si tam nad tou utrženou plochou těch černých pásů prasklin, které se v ledovci nachází.

Někdo mi určitě poradíte, jak se jim říká česky, já znám anglický termín "crevasse" (sorry no, málokdy čtu odbornou literaturu v češtině, tak v tom plavu).

Jsou to trhliny, které vznikají v ledovci během jeho tečení kvůli napětí.

Existuje několik typů... antarcticglaciers.org/glacier-proces…
Ale pro nás je důležité, co tyhle trhliny obvykle dělají.

K tomu si vypůjčíme obrázek ze stránky výše.

Zatímco tenzní napětí - generované pohybem ledovce - způsobuje praskání ledu a tedy otevírání trhlin... tlak v samotném ledovci způsobený hmotností ledu se je snaží zavírat
Proto trhliny nemají zpravidla nekonečnou hloubku (tenhle tweet čtěte z pohledu matfyzáků, jo?) :)

Jenže vy už víte, že tenhle obrázek není úplný.

Víte totiž, že nám ledovce tají a že po nich teče mraky vody.

Takže otázka je, kde je, sakra, ta voda?
A na to si půjčíme druhou polovičku obrázku z té stránky odkazované výše.

Voda totiž dokáže ty trhliny vyplňovat.

A když to udělá, máme problém.

Proč? Protože se nám do života začne motat další tlak.

Tentokrát tlak hydrostatický, aneb způsobený hmotností vodního sloupce.
A ten syčák způsobuje, že se nám trhliny otevírají.

On totiž tlačí na led a způsobuje jeho další praskání.

Trhliny jsou tak mnohem, mnohem, mnohem hlubší, než by normálně byly.

A nedá moc práce si představit, že víc popraskaný ledovec je náchylnější k destabilizaci, že ne?
A teď už si dáme jen poslední střípek do skládačky a složíme si to celý.
Posledních pár dní bylo na vrcholku #Marmolada okolo 10 °C.

Nemusíte mít vystudovanou vysokou školu života, abyste pochopili, že to je pro ledovce pekelný horko.

Horko, které způsobí masivní tání.
Takže ledovec nám taje a vzniká spousty vody.

Voda je schopná otevírat trhliny a snižovat tak pevnost ledovce.

A taky dokáže natéct pod ledovec, čímž ho "odlepí" od skalního podloží.

Stačí tak málo, ledovec se destabilizuje a pak baník.
A samozřejmě platí, že reálný svět je ještě složitější.

Teplejší led má menší pevnost, než studený led...

V zimě bylo v Dolomitech extrémní sucho, takže přírůstek ledovce byl malý. To zavinilo vznik ledovcových převisů, z čehož jeden se teď zřítil.

A taky... doplňte XYZ
Ale ten základní příběh je jasný.

Dokud budou ledovce ve velkém tát, budou se ve velkém řítit.

Čím teplejší svět kolem bude, tím častější to bude

Až jednou většina ledovců zmizí a tohle nebezpečí ustane.
Odhaduje se, že ledovec na Marmuladě má max. 20 až 30 let před sebou.

Než se začnete radovat, že to těch pár desetiletí doklepeme a pak budeme žít v lepším světě, pač nás nebudou zabíjet kolabující ledovce...

theguardian.com/environment/20…
Tak je dobrý si uvědomit, že ledovce napájí pitnou vodou FAKT OBROVSKÉ MNOŽSTVÍ lidí.

Ca 2 miliardy duší.

Žít tak na planetě bez ledovců není (pro člověka) výhra.

theconversation.com/the-worlds-mou…
A kdybyste někdo hořel velkou touhou se o životě ledovců dozvědět víc, pak doporučuji třeba tuhle knížku

Není to lehké čtivo, ale když to přečtete, tak můžete po právu machrovat na sockách, že jste experty/expertkami na ledovce :) Uznám vám to

The END amazon.co.uk/Glacial-Geolog…

• • •

Missing some Tweet in this thread? You can try to force a refresh
 

Keep Current with Dr. Petr Brož

Dr. Petr Brož Profile picture

Stay in touch and get notified when new unrolls are available from this author!

Read all threads

This Thread may be Removed Anytime!

PDF

Twitter may remove this content at anytime! Save it as PDF for later use!

Try unrolling a thread yourself!

how to unroll video
  1. Follow @ThreadReaderApp to mention us!

  2. From a Twitter thread mention us with a keyword "unroll"
@threadreaderapp unroll

Practice here first or read more on our help page!

More from @Chmee2

Oct 21
Nevím jak vás, ale mě by překvapilo, kdybych zažil to, co skupina australských horníků v regionu Pilbara.

Během jízdy po místní "polní" cestě objevili hořící kus černého čehosi, který se zničehonic objevil v jejich cestě.

Kde se tam vzal a co to je? To se dozvíte ve 🧵 Image
Krátce poté, co svůj objev nahlásili, se na místo dostavila australská policie.

Ta po zběžném průzkumu zjistila, že se nejedná o pozůstatky mimozemské invazivní flotily, ale o něco, co téměř určitě pochází ze Země.

Ta věc totiž byla tvořena z uhlíkových vláken. Image
Image
Bylo tak zřejmé, že se do australské pouště zřítil kus kosmického smetí. Už zase.

Následnou analýzou letových drah vypouštěných raket bylo určeno, že se téměř určitě jedná o pozůstatek čínské nosné rakety Jielong-3, která v září letošního roku vynesla do vesmíru 12 družic.
Read 10 tweets
Aug 14
A máme tady další příspěvek do diskuse, jestli se dnes na povrchu Marsu nachází kapalná voda!

Jeden US vědec na základě meteorologických dat pořízených v 70. letech 20. století sondou Viking 2 a numerického modelování prozkoumal, jestli by mohla...

Obrázek níže je od AI... 🧵 Image
... kapalná voda na povrchu Marsu se vyskytovat.

Nezajímal se ale o čistou vodu - pro její existenci tam podmínky téměř určitě nejsou - ale o solanku.

Tedy roztok vody nabohacený o některou ze solí.

Proč? Protože sůl pomáhá snížit teplotu, za které voda zmrzne.
A vy když tak vodu dostatečně osolíte a navíc nesáhnete po kuchyňské soli, ale po některé z exotičtějších zástupců, ideálně ze skupiny chloristanů (jen bacha, ty jsou pro člověka a většina života toxické...), můžete srazit teplotu, za které vám ten roztok zmrzne, až k - 75 °C.
Read 12 tweets
Aug 10
Tenhle modrý flek uprostřed rozmazaného snímku je těleso 3I/ATLAS.

Jeho rychlost a dráha jasně ukazují, že nepochází ze Sluneční soustavy, ale přiletěl z hlubin mezihvězdného prostoru!

Jde teprve o třetí objekt z jiného hvězdného systému, který jsme zaznamenali🧵 Image
Není to přitom poprvé, co jsme mezihvězdného poutníka našli. Poprvé se to podařilo v roce 2017 s pomocí havajských dalekohledů Pan-STARRS.

Tehdy jsme spatřili ʻOumuamuu – první potvrzené těleso pocházející z jiné sluneční soustavy.

Jenže to jsme našli pozdě... Image
Spatřili jsme ho totiž až v momentě, když už se od Slunce vzdaloval.

Měli jsme tak doslova jen pár okamžiků je na její pozorování a získali jsme jen málo informací o tom, jak tento vzácný návštěvník vypadá a z čeho je složen. en.wikipedia.org/wiki/1I/%CA%BB…
Read 18 tweets
Jul 24
Ukážu vám něco, co jste ještě nikdy ...

(pokud vám teda není pár miliard let a necestovali jste za mlada na ledový měsíce, když tam probíhal výlevný kryovulkanismus)

... neviděli

Aneb zpráva o našem nejnovějším objevu začíná (doslova) probublávat do světa, tak ať víte první
Pojďme ale začít pěkně od začátku.

Jak už řada z vás ví, občas mívám blbý nápady.

Třeba jako strčit mixér do nízkotlakový komory a vystavit ho "vakuu".

Proč? Protože mi přijde zajímavé přemýšlet nad tím, co se děje s vodou, když ji vystavíte vakuu. Image
Proč mi to nedá spát?

Protože znám tyhle dva obrázky.

Ten nalevo ukazuje povrch měsíce Europy, na kterém to vypadá, že tam něco teklo. A to něco by měla být voda.

Jenže ten napravo nám říká, že na povrchu Europy voda téct nemůže.

Není tam totiž kvůli nízkému tlaku stabilní. Image
Image
Read 23 tweets
Jun 8
Hlavní postavou dnešního příběhu je ledvina - párový orgán, který v našem těle plní celou řadu nesmírně důležitých funkcí.

Počátkem 90. let 20. století se stalo, že ledvina začala záhadně selhávat dělníkům pracujícím na cukrových plantážích v Bajo Lempa v Salvadoru 🧵 Image
Zatímco problémy s ledvinami má v globálním průměru každý desátý muž, v komunitě Bajo Lempa je poměr jiný.

Potíže s ledvinami tam má každý čtvrtý muž.

A je jedno, kolik mu je.

Záhadné onemocnění ledvin postihuje dvacátníky, stejně jako padesátníky.
A je jedno, jestli žijí zdravě nebo ne.

Onemocnění ledvin si nevybírá a kosí všechny.

17 % tamějších můžu přežívá bez funkčních ledvin.

Čísla jsou tak vysoká, až se v lékařských kruzích začalo mluvit o epidemii a hledat důvod, proč tolik místních mužů má ledviny zničené.
Read 25 tweets
Jun 7
Jestli jste někdy snili o tom, že se budete potápět u pestrobarevného korálového útesu se stovkami rybek okolo vás a ještě jste to nestihli zrealizovat, měli byste si pospíšit

S korály to totiž v posledních letech vypadá (doslova) bledě a v následujících desetiletích bude hůř🧵 Image
I když na korálové útesy připadá méně než jedno procento mořského dna, mají pro oceány nenahraditelné místo.

Přibližně každý čtvrtý mořský organismus totiž ke svému životu potřebuje korálové útesy.

Ať už pro získávání potravy, úkrytu nebo místa, kde se může rozmnožovat. Image
Korálové útesy tak hrají nenahraditelné místo v oceánském ekosystému

Jenže nejde jen o přírodu. Korálové útesy mají značný význam i pro člověka - umožňují značné příjmy rybářům i odvětví turismu

Navíc pomáhají chránit pobřeží před ničivými vlnami a tím udržovat souše nad vodou Image
Read 18 tweets

Did Thread Reader help you today?

Support us! We are indie developers!


This site is made by just two indie developers on a laptop doing marketing, support and development! Read more about the story.

Become a Premium Member ($3/month or $30/year) and get exclusive features!

Become Premium

Don't want to be a Premium member but still want to support us?

Make a small donation by buying us coffee ($5) or help with server cost ($10)

Donate via Paypal

Or Donate anonymously using crypto!

Ethereum

0xfe58350B80634f60Fa6Dc149a72b4DFbc17D341E copy

Bitcoin

3ATGMxNzCUFzxpMCHL5sWSt4DVtS8UqXpi copy

Thank you for your support!

Follow Us!

:(