Dobré ráno! Highlight dnešního #ultimátníprojíždění hned ráno, Ersatzzug na lince RE42 (Leipzig - Nürnberg). Nemám slov. 😍😍😍😍😍😍😍😍😍
Vtipné je, že už ve svých 17 letech jsem dokázal uspořádat “projížděcí akci”, na kterou se mi přihlásily další 4 osoby. Stalo se to dne 28.11.2013 a cílem byly mj. přesně tyto vozy na z části stejné trase jako dnes. 😅
Není hezčího způsobu relaxování, než je tento. ☺️ A za blbých 9 EUR…
Bamberg - Würzburg - Bad Friedrichshall Hbf, trocha nudy a vlaků obsazených na 150%…
No a konečně něco nového. Přes Karlsruhe sice nejedeme, ale zdejší Stadtbahn / S-Bahn, či co to vůbec je, pokrývá i město Heilbronn a z něj vedoucí linu přes Bad Friedrichshall do města Sinsheim. Bylo to nádherné svezení, je až hloupé, že u nás tohle pořád nejde…
Následují novinky rovnou dvě - poprvé jednotkou Siemens Mireo a poprvé (a konečně) systémem S-Bahn Rhein-Neckar (Heidelberg-Mannheim-Ludwigshafen). Mireo na S-Bahnu je asi jako Bmz na osobáku, za mě teda absolutně vůbec. Ale jede se v tom hezky. :-)
Lepší. :-) Výlet opět končí o něco dříve, bylo vhodné brát ohled na spolucestující a teda je fakt, že po osmi hodinách v regionální dopravě už jsem chtěl ven i já. #ultimátníprojíždění#skoro
Namísto Bad Durkheimu Leimen, ale to vůbec nevadí, protože tady alespoň šlo dojet Düwagem, byť modernizovaným. 😁
Dnes mě čeká jeden z highlightů tohoto výletu, starým (byť přestavěným) vozem z Vilniusu do Klaipedy a zase zpátky. V Litvě jde o poslední klasický veřejný osobní vlak tažený lokomotivou a navíc jezdí jen třikrát týdně, v období větší poptávky.
Na dnešek jsem se moc nevyspal. Rozhodl jsem se oproti běžným výletům trochu ušetřit a vzal jsem na pohled moc pěkný a levný hostel, první noc jsem byl v pokoji pro 4 dokonce sám… včera už ale bylo plně obsazeno, z toho jedna dvojice dorazila ve dvě v noci.
Co mi ale náladu zvedlo jsou mé milované dánské koláče, které se tu běžně prodávají v supermarketech. 🥰
Dnes ráno jsem se vzbudil v kapsli. 😅 Můj běžný varšavský hotel stál na dnešní noc zhruba stejně, jako obdobný hotel v širším centru Paříže, tak jsem hledal náhradu a našel tohle. Za 750 na noc jsem se skvěle vyspal, škoda, že takovýchto hostelů není víc. :-)
Cílem dnešního dne bude Vilnius - jednak proto, že jej z Varšavou už zase spojuje “přímý” vlak (s organizovaným přestupem na hranici kvůli změně rozchodu) a jednak proto, že jsem tam už dlouho nebyl. Cesta sice trvá 9 hodin, ale k učení je to celkem fajn. :-)
Balstogė (Białystok 😅), výměna lokomotivy a pobyt 28 minut. Dříve nádraží připomínalo východ, už pár let ale prochází totální přestavbou a vypadá skvěle, zejména to nové zastřešení. :-) Fotku jsem si půjčil od kamaráda Petra Jeteliny, protože tu svou starou nemohu najít.
Pro začátek první ranní vlak, RegioPanter do Ostravy. Stále mám nutkání podotknout, jak je strašně super, že první ranní spojení do centra sousedního kraje jede tak brzo.
Mimořádnosti se nevyhýbají ani nedělnímu ránu. Provoz zastaven, souprava mého vlaku stojí u ostravského hlavního nádraží…
Koncem května jsem si tu rozepsal cestopis a vůbec se nějak zneaktivněl... už je ale zase trochu lépe a tak mohu vzpomínat a navázat na svou poslední a rozlučkovou cestu na InterRail. 😄
Nočním ICE jsem dojel z Hamburku do Frankfurtu a tím si po nějakých 13 letech mohl...
...odškrtnout použití tohoto zajímavého vlaku. Když jsem jej objevil, jezdil ještě jako IC 2020/2021 a sestaven byl z mnohem pohodlnějších a starších vozů, ale ICE první generace neurazí. :-) Po příjezdu krátká procházka po Mainhattanu.
Další "must-have" bylo italské pendolíno v Německu. Tato "exotika", kdy se zajímavé zahraniční vozidlo vyskytuje jednou denně v hloubi jiného státu, mě bere odjakživa a navíc v případě Itálie, která má mezinárodní železniční dopravu někde...
Dobré ráno! Temešvár -2, ušetřený čas bylo možno efektivně vyfotit k vyfocení ojeté tramvaje Hansa GT4c z roku 1967, která sem doputovala z Brém v 90. letech. 😁 Po nákupu kávy dál směr Budapešť v naprosto tuctové Astře. Zatímco RegioJet má Aster snad 30, rumunské dráhy přes 200.
Opět v Maďarsku. Zvykem zde je ke krátké rumunské soupravě připojovat několik maďarských vraků s rokem výroby 1970 a 1971. Jsou ale po velice slušné opravě… vedle dokonce přijelo “zdeklasované” AB, dnes jezdící jako standardní druhá třída.
I my se do starší, ale “víc šoto” soupravy přesunuli, nicméně řazeny jsou jen tři standardní “bédéčka”. Všechny vozy mají dveře na tlačítko a prostor pro přepravu tří kol.
Dobré ráno! Cílem dnes v Sofii zahájené cesty bude Havířov, kam bychom podle plánu mohli dorazit za necelých 38 hodin. Jisté ale není vůbec nic, protože kdoví, zda na sebe vlaky mezi Bulharskem a Rumunskem čekají, bez ohledu na to, že toto spojení existuje jednou denně…
Moc hezká je ale hala hlavního nádraží, vypadá jak letiště, což je ve zdejších poměrech hodně nezvyklé. 😅 No a platí i zásada “každý den nová ojetina”, dnes s obrovskou dávkou štěstí vůz řady Bimz, tedy původní německý projekt InterRegio. Plný ovšem do posledního místa.
Souprava vypadá jako německý šotovlak, akorát s rozdílem, že tady to je každodenní realita. 😅