2/x Moje islandština není nic moc, takže jedu zprávu s pomocí Google translate... Nicméně z ní chápu, že množství magmatu deroucí se žílou k povrchu je přibližně dvojnásobné oproti minule (což neznamená množství magmatu, které se dostane nakonec na povrch!)
3/x Deformace povrchu a seismická činnost se zdá v posledních hodinách zpomalovat, což bylo přesně pozorováno i minule před tím, než došlo k erupci.
4/x Mimochodem země se třese hlavně trošku vedle od místa minulé erupce, tady je pěkná vizualizace tipovačky, kde by potenciálně k další erupci mohlo dojít.
7/x Nicméně pro jistotu uvedu - ne, tohle není začátek konce světa :) Na Islandu jsou sopky aktivní často (každých pár let tam něco exploduje), protože se tam nachází litosférické rozhraní.
A ne, jeden otřes erupci sopky nedělá... píšu to sem z profesního zájmu, ne vás strašit!
• • •
Missing some Tweet in this thread? You can try to
force a refresh
@faktaoklimatu Jelikož ze statistiky Twitteru uvidím, že na ten odkaz kliknul jen málokdo (vy ostudy, co ne, směle do dřepů...), napišme si sem to podstatné.
V Česku se bez ohledu na to, co přinese na poli vypouštění skleníkových plynů budoucnost, oteplí.
Tak jo, jdeme na to. Všechno do lavic (spíš s ohledem na hodinu pod peřinu) a máme tady přepadovou pětiminutovku.
Když tady všichni máme tak silný názory na globální změnu klimatu, schválně, kolik toho v detailu skutečně víte
Potenciál globálního oteplování se týká kolik tepla:
Průměrná molekula oxidu uhličitého (CO2) vydrží vegetit v atmosféře po vypuštění přibližně:
Hlavním problémem zesíleného skleníkového jevu je, že se z atmosféry Země tolik tepla nedostane do okolního kosmického prostoru, protože se změní efektivita:
Včerejší tragická událost v italských Dolomitech stále víří místní mediální scénu a tak je na místě prohloubit vaší expertízu na kolapsy ledovců.
Aneb vlákno o tom, proč ledovce povětšinou kolabují a co za tím je.
TLDR: teplo aka globální změna klimatu.
Dlouhá verze 👇
Ledovce v úplně tom nejzákladnějším dělení můžete říznout na dvě skupiny.
Na studené a teplé ledovce
A tímto rozdělením se nutně nemyslí teplota samotného ledu (i když je pro výsledný jev podstatná), ale jeho báze.
Tedy plochy, kde se ledovec dotýká skalního podloží.
Pokud hovoříme o studeném ledovci (cold based glacier), popisujeme stav, kdy na spodku ledovce panuje taková teplota (a tlak) zabraňující existenci kapalné vody.
Studený ledovec je tak v podstatě "přimrznutý" ke skalnímu podloží.