Jelikož magma v sobě má trošku rozpuštěných sopečných plynů a vystupuje tak pod tlakem, dochází k jeho výstřiku do výšky pár metrů (opět hádám, chybí mi měřítko na záběru) a vzniká tak lávová fontána.
Tady je vidět, že ta prasklina, ze které magma vystupuje, je schovaná i za tím kouřem, tudíž beru zpět ty desítky metrů, tohle budou spíš stovky metrů.
Na první pohled je dobrá zpráva pro Island i Evropu, že erupce začala mírně - jen vytéká láva. Nedošlo k významnější explozi, která by do atmosféry vyvrhla velké množství sopečného prachu a popela.
Nicméně je jisté, že ten kouř stoupající v okolí nebude zdraví prospěšný
Oficiální potvrzení o erupci a též informace, že startuje helikoptéra, která ma za cíl přesně lokalizovat nové místo erupce.
Držme palce, ať je to na vhodném místě a láva se tak bude jen roztékat někam, kde neudělá výraznější ekonomické škody.
Další pohled na probíhající sopečnou erupci nabízí třetí webkamera.
Zajímavý tweet, který říká, že je sice těžké odhadnout množství magmatu, co se valí na povrch, ale na první pohled to vypadá, že proudí ve větším množství, než u předchozí erupce.
Numerický model z dřívějška, který ukazuje, kam by se z nově otevřené trhliny měla vydat vytékající láva. Jak vidno, pokud se místo erupce nepřesune, nebo nevyteče neskutečně obrovské množství lávy, zasažena bude jen divočina.
Trhlina má délku okolo 300 metrů a dle prvních odhadů se zdá, že z ní proudí víc magmatu, než minule
Na seismických datech je krásně vidět, jak se po otevření trhliny a vyvalení magmatu na povrch uklidnila seismicita oblasti. Očividně hlavní část napětí v kůře je pryč.
Jinak začíná na Islandu další den a sopka #Fagradalsfjall stále soptí.
Velikost trhliny konečně s měřítkem! Tady je vidět, jaká bestie to je (a teď si vezměte, jaký drobek je to ve srovnání s erupcí Laki, kde se otevřela před pár stoletími trhlina o délce několika desítek kilometrů... to musel být tehdy masakr)
Někdy kdysi dávno bylo klima na Marsu mnohem teplejší a i vlhčí. Stále více důkazů ukazuje, že rudá planeta tak mohla mít podmínky vhodné pro vznik a rozvoj života (takového, jaký známe ze Země). Jenže pak se něco stalo a Mars se stal studeným a suchým světem.
Co? 🧵
Dramatická změna se +- nějaký ten čtvrtek začala odehrávat před 3,6 miliardami let.
Je možné, že změna byla spjata s vymizením magnetického pole Marsu, které do té doby planetu chránilo před dopadajícím slunečním zářením i kosmickou radiací.
Jenže to samo o sobě nestačilo.
Nová studie z klávesnice @edwinkite a kolektivu nabízí možné vysvětlení.
Na základě výzkumu rozmístění kdysi dávno vzniklých sítí říčních koryt ukazuje, jak se měnily srážky v čase.
Před 3,6 miliardami let pršelo/sněžilo mnohem více (horní obrázek), než poté (dolní obrázek).
2/x Moje islandština není nic moc, takže jedu zprávu s pomocí Google translate... Nicméně z ní chápu, že množství magmatu deroucí se žílou k povrchu je přibližně dvojnásobné oproti minule (což neznamená množství magmatu, které se dostane nakonec na povrch!)
3/x Deformace povrchu a seismická činnost se zdá v posledních hodinách zpomalovat, což bylo přesně pozorováno i minule před tím, než došlo k erupci.
@faktaoklimatu Jelikož ze statistiky Twitteru uvidím, že na ten odkaz kliknul jen málokdo (vy ostudy, co ne, směle do dřepů...), napišme si sem to podstatné.
V Česku se bez ohledu na to, co přinese na poli vypouštění skleníkových plynů budoucnost, oteplí.
Tak jo, jdeme na to. Všechno do lavic (spíš s ohledem na hodinu pod peřinu) a máme tady přepadovou pětiminutovku.
Když tady všichni máme tak silný názory na globální změnu klimatu, schválně, kolik toho v detailu skutečně víte
Potenciál globálního oteplování se týká kolik tepla:
Průměrná molekula oxidu uhličitého (CO2) vydrží vegetit v atmosféře po vypuštění přibližně:
Hlavním problémem zesíleného skleníkového jevu je, že se z atmosféry Země tolik tepla nedostane do okolního kosmického prostoru, protože se změní efektivita: