Někdy kdysi dávno bylo klima na Marsu mnohem teplejší a i vlhčí. Stále více důkazů ukazuje, že rudá planeta tak mohla mít podmínky vhodné pro vznik a rozvoj života (takového, jaký známe ze Země). Jenže pak se něco stalo a Mars se stal studeným a suchým světem.
Co? 🧵
Dramatická změna se +- nějaký ten čtvrtek začala odehrávat před 3,6 miliardami let.
Je možné, že změna byla spjata s vymizením magnetického pole Marsu, které do té doby planetu chránilo před dopadajícím slunečním zářením i kosmickou radiací.
Jenže to samo o sobě nestačilo.
Nová studie z klávesnice @edwinkite a kolektivu nabízí možné vysvětlení.
Na základě výzkumu rozmístění kdysi dávno vzniklých sítí říčních koryt ukazuje, jak se měnily srážky v čase.
Před 3,6 miliardami let pršelo/sněžilo mnohem více (horní obrázek), než poté (dolní obrázek).
2/x Moje islandština není nic moc, takže jedu zprávu s pomocí Google translate... Nicméně z ní chápu, že množství magmatu deroucí se žílou k povrchu je přibližně dvojnásobné oproti minule (což neznamená množství magmatu, které se dostane nakonec na povrch!)
3/x Deformace povrchu a seismická činnost se zdá v posledních hodinách zpomalovat, což bylo přesně pozorováno i minule před tím, než došlo k erupci.
@faktaoklimatu Jelikož ze statistiky Twitteru uvidím, že na ten odkaz kliknul jen málokdo (vy ostudy, co ne, směle do dřepů...), napišme si sem to podstatné.
V Česku se bez ohledu na to, co přinese na poli vypouštění skleníkových plynů budoucnost, oteplí.
Tak jo, jdeme na to. Všechno do lavic (spíš s ohledem na hodinu pod peřinu) a máme tady přepadovou pětiminutovku.
Když tady všichni máme tak silný názory na globální změnu klimatu, schválně, kolik toho v detailu skutečně víte
Potenciál globálního oteplování se týká kolik tepla:
Průměrná molekula oxidu uhličitého (CO2) vydrží vegetit v atmosféře po vypuštění přibližně:
Hlavním problémem zesíleného skleníkového jevu je, že se z atmosféry Země tolik tepla nedostane do okolního kosmického prostoru, protože se změní efektivita: