Thread by @Chmee2

A už je to zase tady. Záchvaty kašle, sípání a dušnost se na pár týdnů stanou zase pro Marii každodenním chlebem.

Na ostrovy totiž přišla zima a Marii se tak naplno rozjede astma. Kvalita vzduchu se dramaticky zhorší.

Jako každý rok.

#vesmírníček

Yale Rosen, CC-BY-SA 2.0

Hodiny sice ukazují poledne, ale něco tady nehraje. Venku je stále šero. Pedra tak dnes neprobudily sluneční paprsky, které by prozářily jeho byt, ale až hlad.

"Ne, už zase!" vzdychne Pedro.

Ví, že dneska se opět do práce nedostane.

Bengt Nyman, CC BY 2.0

"Všem letům, tady kontrolní věž. Až do odvolání jsme uzavřeni pro veškerý provoz. Viditelnost klesla pod 50 metrů. Opakuji všem letům, uzavíráme se."

Eduardo Milla, CC BY-SA 4.0

John je už třetí generací, která hledá obživu ve vlnách Atlantiku.

Má před sebou další den úmorné práce. Vytahování rybářských sítí a třídění ryb.

Jenže když sítě vytáhne, vidí, že bude bez práce.

Úlovek je tristní. Jen pár polomrtvých ryb.

Zelená břečka je všude kolem.

Jackie jde s Markem za ruku po pláži. Užívají si poslední společné chvíle, než bude její milý odvelen na misi do Evropy.

Posadí se do vyhřátého písku a dívají se na horizont, který hraje neuvěřitelnými barvami.

Tak jako pokaždé v tuto roční dobu.

Joonas Lyytinen, CC BY 2.0

"Snad byl tenhle poslední", říká Phil při pohledu na poničenou střechu.
"Jestli přijde letos další, tak to tady už definitivně balím a jedu na sever" odpoví Abe. "Už na to nemám sílu"

A skutečně, ten rok to bude poslední hurikán

Na vznik dalšího už nebude mít atmosféra dost sil

"Před milióny let tady bylo jezero. Místo, které kypělo životem a které je dnes jen mrtvou pustinou. Ale tady, tady můžete vidět pozůstatky toho života. Tohle jsou vrstvy obsahující jejich zbytky. Zbytky těl bohatých na fosfor!" říká Frederika studentům někde uprostřed pouště

Ta otázka, stejně jako nesnesitelné amazonské horko, nedává Mattovi spát. Už dlouho

Nedává to smysl. Rozbory půd ukazují, že celá oblast je na fosfor chudá

Jak je možné, že se tady životu tak daří? Fosfor je přeci odváděn z ekosystému deštěm, musí tak být doplňován. Ale jak!?

"Vytáhni to" křičí přes rozbouřené moře Mike na Joshe.

Josh stiskne tlačítko a vrtné jádro plné sedimentů ze dna oceánu u Kuby míří k mořské hladině

Nebude trvat dlouho a Mike v laboratoři s pomocí mikroskopu objeví vysoké koncentrace prachu

Prachu bohatého na fosfor a železo

Jason se sklání nad obrazovkou laptopu. Netrpělivě bubnuje prsty po klávesnici. Očima tlačí procenta ke stovce. Bude to ještě chvilku trvat. Balík satelitních dat je obrovský.

"Potvrzuji. Po třech dnech máme další!" křičí za pár minut na kolegu.

Fouká.

Vítr si pohrává s drobounkými zrnky.

Jedno po druhém se dávají do pohybu.

Nejprve jen nadskakují, ale když se rychlost větru trošku zvýší, vžůůům.

Drobounká pouštní zrnka se vydávají na cestu.

Na cestu napříč kontinenty!

Olga Ernst & Hp.Baumeler, CCBYSA4.0

Poušť Sahara je nekonečná pustina zabírající okolo 25 % Afriky

I když tam najdeme jen minimum života, nebýt Sahary, byla by Země o značnou část života chudší

Sahara svým vlivem zdaleka přesahuje hranice tohohle rozpáleného kontinentu

Připraveni na cestu?

Začíná foukat...

Pamatujete na vlákna, ve kterých jsem vám vtloukal do hlavy, že když bouchne sopka na Islandu, že se máme začít v Evropě bát?

A to proto, že převládající směr tryskového proudění je v severních zeměpisných šířkách směr východ?

Tak když se posunete na zeměkouli (teď přemýšlím, jak tohle vysvětlují blouznivci na ploché Zemi... no nic...) směr jih, dostanete se do oblasti, kde převládající větrné proudění obkružující zeměkouli jde směrem západním.

A to je pro dnešní příběh klíčové!

Kaidor, CC BY-SA 3.0

Když začne na Sahaře foukat, drobounký prach unášený větrem začne směřovat na západ...

Množství prachu, které se každoročně vydává na cestu je obrovské.

Fakt obrovitánsky obrovské...

Jako první na své cestě potká Kanárské ostrovy.

Tedy místo, kde žije Marie.

Náhlý nárůst vysokého množství prachových částic v atmosféře zhorší kvalitu vzduchu a lidé s respiračními potížemi začnou mít problémy.

Proto jsou části roku, kdy život na tomto souostroví není rájem.

https://twitter.com/Chmee2/status/1556714519925252096

Příležitostně může být koncentrace prachu tak velká, že viditelnost na ostrovech dramaticky poklesne. V ten moment může nastat kolaps veřejné dopravy.

https://twitter.com/Chmee2/status/1556716780986531840

Nebo i té letecké...

https://twitter.com/Chmee2/status/1556718219674648577

Prach ze Sahary následně pokračuje ve své cestě nad Atlantickým oceánem.

Jenže jelikož prach něco váží a taky občas prší, část ho začne z atmosféry vypadávat a dopadat do oceánu.

Jelikož je prach bohatý na železo, podněcuje růst řas.

https://twitter.com/Chmee2/status/1556720499018833921

Co se může zdát jako požehnání pro potravinový řetězec v oceánu, má ale i svou stinnou stránku.

Extrémní nárůst řas a s tím spjaté jejich následné odumírání vede k poklesu rozpuštěného kyslíku ve vodě.

A bez kyslíku není život. Vznikají tak obrovské mrtvé mořské zóny.

Prach v atmosféře má ale také vliv na chování světla.

Dopadající světelné paprsky jsou prachem různě odráženy, což způsobuje úchvatnou ranní a noční podívanou v oblasti Karibiku, ale i Severní a občas i jižní Ameriky.

https://twitter.com/Chmee2/status/1556722302179545095

Prach ale také dokáže dopadající sluneční záření blokovat. Nedovolí mu dopadnout až na zemský povrch.

A to má dalekosáhlé důsledky.

Oceán se tak neohřívá tolik, jako jindy.

Chladnější voda se tolik nevypařuje.

To společně s chladnějším oceánem vede k tomu, že v prostoru Atlantiku je najednou méně energie pro vznik zničujících bouří.

Saharský prach tak pomáhá zeslabovat tvorbu tropických cyklón (aka hurikánů...).

https://twitter.com/Chmee2/status/1556724506198147075

Saharský prach ale není jen železem bohatý kus šutru unášený větrem. Je to ale taky kus šutru, který kdysi byl živou formou.

Vyjma železa tak prachová zrnka tvoří i velké množství dusíku a fosforu.

Prvků, které jsou základními stavebními prvky života.

https://twitter.com/Chmee2/status/1556726738327052289

Saharskému prachu nedělá problém s větrem urazit tisíce kilometrů až do oblasti Amazonie.

A tam spadnout.

Každoročně se tak Amazonie dočkává pohnojení.

Z nebe na deštný prales prší obrovské množství živin dávající pralesu možnost překotně růst.

https://twitter.com/Chmee2/status/1556729746523885568

Prach se ale neukládá jen v Amazonii. Ukládá se i v kontinentálních USA, Karibiku, dalších částech jižní Ameriky... a na mnoha dalších místech, kam ho vítr zanese. Jeho stopy pak můžeme najít na obrovské ploše.

https://twitter.com/Chmee2/status/1556732321356824576

Mezi červnem a srpnem, tedy v době hlavní prachové sezóny, vznikají atmosférické "jazyky" prachem bohatého vzduchu každých 3 až 5 dní.

Prachu se tak do atmosféry dostává OBROVSKÉ množství.

https://twitter.com/Chmee2/status/1557084868311392257

Odhaduje se, že každoročně se vítr přenese do Ameriky okolo 60 miliónů tun prachu.

Amazonie kvůli tomu každoročně dostane dávku 22 tisíc tun fosforu. Hnojiva, které podpoří bujení pralesa. nasa.gov/content/goddar…

Osobně mě nepřestává fascinovat, jak přítomnost jedné pouště kdesi v Africe dokáže ovlivnit tolik věcí najednou na "druhé straně" planety.

Přitom je to jen "pár" prachových zrnek...

en.wikipedia.org/wiki/Saharan_A…

Myslete na to, až vám zas bude někdo tvrdit, že ta "trocha" skleníkových plynů, co vysílá člověk do atmosféry, nic nemůže ovlivnit.

Prostředí na Zemi je prostě propojený komplexní systém a mávnutí motýlích křídel...

A vy určitě víte, jak tohle klišé končí...

The End

PS: Jak správně upozorňuje @Honzaadamuska, ten oslí můstek s Islandem a tryskovým proudění se moc nepovedl. Na západ od Afriky fouká mnohem níže, než je tryskové proudění.

Omlouvám se za zmatení vás čtenářů a čtenářek

https://twitter.com/Honzaadamuska/status/1557314036592779265?s=20&t=HMsK7FN29KqCf-DfSV-Jgg