Dr. Petr Brož Profile picture
Aug 8, 2022 31 tweets 11 min read Read on X
A už je to zase tady. Záchvaty kašle, sípání a dušnost se na pár týdnů stanou zase pro Marii každodenním chlebem.

Na ostrovy totiž přišla zima a Marii se tak naplno rozjede astma. Kvalita vzduchu se dramaticky zhorší.

Jako každý rok.

#vesmírníček

Yale Rosen, CC-BY-SA 2.0
Hodiny sice ukazují poledne, ale něco tady nehraje. Venku je stále šero. Pedra tak dnes neprobudily sluneční paprsky, které by prozářily jeho byt, ale až hlad.

"Ne, už zase!" vzdychne Pedro.

Ví, že dneska se opět do práce nedostane.

Bengt Nyman, CC BY 2.0
"Všem letům, tady kontrolní věž. Až do odvolání jsme uzavřeni pro veškerý provoz. Viditelnost klesla pod 50 metrů. Opakuji všem letům, uzavíráme se."

Eduardo Milla, CC BY-SA 4.0
John je už třetí generací, která hledá obživu ve vlnách Atlantiku.

Má před sebou další den úmorné práce. Vytahování rybářských sítí a třídění ryb.

Jenže když sítě vytáhne, vidí, že bude bez práce.

Úlovek je tristní. Jen pár polomrtvých ryb.

Zelená břečka je všude kolem.
Jackie jde s Markem za ruku po pláži. Užívají si poslední společné chvíle, než bude její milý odvelen na misi do Evropy.

Posadí se do vyhřátého písku a dívají se na horizont, který hraje neuvěřitelnými barvami.

Tak jako pokaždé v tuto roční dobu.

Joonas Lyytinen, CC BY 2.0
"Snad byl tenhle poslední", říká Phil při pohledu na poničenou střechu.
"Jestli přijde letos další, tak to tady už definitivně balím a jedu na sever" odpoví Abe. "Už na to nemám sílu"

A skutečně, ten rok to bude poslední hurikán

Na vznik dalšího už nebude mít atmosféra dost sil
"Před milióny let tady bylo jezero. Místo, které kypělo životem a které je dnes jen mrtvou pustinou. Ale tady, tady můžete vidět pozůstatky toho života. Tohle jsou vrstvy obsahující jejich zbytky. Zbytky těl bohatých na fosfor!" říká Frederika studentům někde uprostřed pouště
Ta otázka, stejně jako nesnesitelné amazonské horko, nedává Mattovi spát. Už dlouho

Nedává to smysl. Rozbory půd ukazují, že celá oblast je na fosfor chudá

Jak je možné, že se tady životu tak daří? Fosfor je přeci odváděn z ekosystému deštěm, musí tak být doplňován. Ale jak!?
"Vytáhni to" křičí přes rozbouřené moře Mike na Joshe.

Josh stiskne tlačítko a vrtné jádro plné sedimentů ze dna oceánu u Kuby míří k mořské hladině

Nebude trvat dlouho a Mike v laboratoři s pomocí mikroskopu objeví vysoké koncentrace prachu

Prachu bohatého na fosfor a železo
Jason se sklání nad obrazovkou laptopu. Netrpělivě bubnuje prsty po klávesnici. Očima tlačí procenta ke stovce. Bude to ještě chvilku trvat. Balík satelitních dat je obrovský.

"Potvrzuji. Po třech dnech máme další!" křičí za pár minut na kolegu.
Fouká.

Vítr si pohrává s drobounkými zrnky.

Jedno po druhém se dávají do pohybu.

Nejprve jen nadskakují, ale když se rychlost větru trošku zvýší, vžůůům.

Drobounká pouštní zrnka se vydávají na cestu.

Na cestu napříč kontinenty!

Olga Ernst & Hp.Baumeler, CCBYSA4.0
Poušť Sahara je nekonečná pustina zabírající okolo 25 % Afriky

I když tam najdeme jen minimum života, nebýt Sahary, byla by Země o značnou část života chudší

Sahara svým vlivem zdaleka přesahuje hranice tohohle rozpáleného kontinentu

Připraveni na cestu?

Začíná foukat...
Pamatujete na vlákna, ve kterých jsem vám vtloukal do hlavy, že když bouchne sopka na Islandu, že se máme začít v Evropě bát?

A to proto, že převládající směr tryskového proudění je v severních zeměpisných šířkách směr východ?
Tak když se posunete na zeměkouli (teď přemýšlím, jak tohle vysvětlují blouznivci na ploché Zemi... no nic...) směr jih, dostanete se do oblasti, kde převládající větrné proudění obkružující zeměkouli jde směrem západním.

A to je pro dnešní příběh klíčové!

Kaidor, CC BY-SA 3.0
Když začne na Sahaře foukat, drobounký prach unášený větrem začne směřovat na západ...

Množství prachu, které se každoročně vydává na cestu je obrovské.

Fakt obrovitánsky obrovské...

Jako první na své cestě potká Kanárské ostrovy.
Tedy místo, kde žije Marie.

Náhlý nárůst vysokého množství prachových částic v atmosféře zhorší kvalitu vzduchu a lidé s respiračními potížemi začnou mít problémy.

Proto jsou části roku, kdy život na tomto souostroví není rájem.

Příležitostně může být koncentrace prachu tak velká, že viditelnost na ostrovech dramaticky poklesne. V ten moment může nastat kolaps veřejné dopravy.
Prach ze Sahary následně pokračuje ve své cestě nad Atlantickým oceánem.

Jenže jelikož prach něco váží a taky občas prší, část ho začne z atmosféry vypadávat a dopadat do oceánu.

Jelikož je prach bohatý na železo, podněcuje růst řas.

Co se může zdát jako požehnání pro potravinový řetězec v oceánu, má ale i svou stinnou stránku.

Extrémní nárůst řas a s tím spjaté jejich následné odumírání vede k poklesu rozpuštěného kyslíku ve vodě.

A bez kyslíku není život. Vznikají tak obrovské mrtvé mořské zóny.
Prach v atmosféře má ale také vliv na chování světla.

Dopadající světelné paprsky jsou prachem různě odráženy, což způsobuje úchvatnou ranní a noční podívanou v oblasti Karibiku, ale i Severní a občas i jižní Ameriky.

Prach ale také dokáže dopadající sluneční záření blokovat. Nedovolí mu dopadnout až na zemský povrch.

A to má dalekosáhlé důsledky.

Oceán se tak neohřívá tolik, jako jindy.

Chladnější voda se tolik nevypařuje.
To společně s chladnějším oceánem vede k tomu, že v prostoru Atlantiku je najednou méně energie pro vznik zničujících bouří.

Saharský prach tak pomáhá zeslabovat tvorbu tropických cyklón (aka hurikánů...).

Saharský prach ale není jen železem bohatý kus šutru unášený větrem. Je to ale taky kus šutru, který kdysi byl živou formou.

Vyjma železa tak prachová zrnka tvoří i velké množství dusíku a fosforu.

Prvků, které jsou základními stavebními prvky života.
Saharskému prachu nedělá problém s větrem urazit tisíce kilometrů až do oblasti Amazonie.

A tam spadnout.

Každoročně se tak Amazonie dočkává pohnojení.

Z nebe na deštný prales prší obrovské množství živin dávající pralesu možnost překotně růst.
Prach se ale neukládá jen v Amazonii. Ukládá se i v kontinentálních USA, Karibiku, dalších částech jižní Ameriky... a na mnoha dalších místech, kam ho vítr zanese. Jeho stopy pak můžeme najít na obrovské ploše.
Mezi červnem a srpnem, tedy v době hlavní prachové sezóny, vznikají atmosférické "jazyky" prachem bohatého vzduchu každých 3 až 5 dní.

Prachu se tak do atmosféry dostává OBROVSKÉ množství.

Odhaduje se, že každoročně se vítr přenese do Ameriky okolo 60 miliónů tun prachu.

Amazonie kvůli tomu každoročně dostane dávku 22 tisíc tun fosforu. Hnojiva, které podpoří bujení pralesa. nasa.gov/content/goddar…
Osobně mě nepřestává fascinovat, jak přítomnost jedné pouště kdesi v Africe dokáže ovlivnit tolik věcí najednou na "druhé straně" planety.

Přitom je to jen "pár" prachových zrnek...

en.wikipedia.org/wiki/Saharan_A…
Myslete na to, až vám zas bude někdo tvrdit, že ta "trocha" skleníkových plynů, co vysílá člověk do atmosféry, nic nemůže ovlivnit.

Prostředí na Zemi je prostě propojený komplexní systém a mávnutí motýlích křídel...

A vy určitě víte, jak tohle klišé končí...

The End
PS: Jak správně upozorňuje @Honzaadamuska, ten oslí můstek s Islandem a tryskovým proudění se moc nepovedl. Na západ od Afriky fouká mnohem níže, než je tryskové proudění.

Omlouvám se za zmatení vás čtenářů a čtenářek

• • •

Missing some Tweet in this thread? You can try to force a refresh
 

Keep Current with Dr. Petr Brož

Dr. Petr Brož Profile picture

Stay in touch and get notified when new unrolls are available from this author!

Read all threads

This Thread may be Removed Anytime!

PDF

Twitter may remove this content at anytime! Save it as PDF for later use!

Try unrolling a thread yourself!

how to unroll video
  1. Follow @ThreadReaderApp to mention us!

  2. From a Twitter thread mention us with a keyword "unroll"
@threadreaderapp unroll

Practice here first or read more on our help page!

More from @Chmee2

Jan 4
Má člověk na soptění sopek vliv? A pokud ano, jaký a jak to dělá?

Tohle je otázka, kterou dostávám na přednáškách a v diskusích až překvapivě často. A v tomhle vlákně si vysvětlíme, jak to je.

Zabalte si tak rukavice, svačinku a poletíme najít odpověď, ju? 🧵 Image
Lidi většinou čekají, že za naší schopností ovlivňovat sopky bude nějaká high-tech fičura, bomba nebo alespoň upocená parta těžařů, kteří v nebezpečných podmínkách zkouší navrtat magmatický krb sopky a tím ten žhavý podzemní papiňák upustit.

Jenže ani jedno z toho není pravda Image
Sopečnou činnost sice dokážeme ovlivňovat, jenže úplně jinak, než si na první dobrou představíme...

A abychom si vysvětlili jak, potřebuji, abyste se mnou zavítali sem.

Do království věčného ledu! Image
Read 30 tweets
Dec 30, 2024
Pevně přichycená víčka.

Drobná konstrukční změna, hodně emocí a jedna pozitivní ekologická změna.

To jsou kulisy příběhu, který se kolem nás už nějakou dobu odehrává. A my se dnes koukneme na to, proč někoho napadlo tuhle změnu udělat a prosadit. 🧵 Image
Od 1. července 2024 díky nařízení EU nekoupíte na společném trhu PETku, která by měla odnímatelný uzávěr.

To, co mnozí prodávají jako další "bruselskou buzeraci", má ale jasné ekologické opodstatnění.

Plastová víčka jsou totiž problém.

legislation.gov.uk/eudr/2019/904/…
My v Česku pláže nemáme, takže si toho nutně nevšímáme

Jenže tam, kde pláže mají, ví, že s jednorázovými plastovými víčky by to nešlo dlouho.

Tyhle drobné kousky plastu patří mezi jeden z nejčastějších odpadků nacházených na plážích.
Read 19 tweets
Dec 25, 2024
Tohle je zajímavé.

Vypadá to, že konečně máme k dispozici teorii, které vysvětluje, jak se zlato dokáže dostat z hlubin Země (kde je zlata vlastně víc než dost) na její povrch!

Pojďme si to tak vysvětlit 🧵

Alchemist-hp, CC BY-SA 3.0 DE Image
Začněme tím, že si řekneme, že zlato na Zemi nevzniká a vzniknout nikdy nemohlo - nepanují tady na to ty správné podmínky.

Pokud tak máte zrovna na prstu zlatý prsten, vězte, že ty atomy, co teď hladíte, vznikly během výbuchu supernovy nebo neutronové hvězdy.
Na Zemi se pak zlato dostalo během dopadů asteroidů a jiného kosmického bordelu během jejího formování.

Tedy během procesu, kdy naše planeta vznikala.

Uvnitř Země se tak nachází tak spousta zlata a vzácné je vlastně jen proto, že ho máme na povrchu málo.

Je tak tady vzácné
Read 12 tweets
Dec 17, 2024
Jestli učíte na základní či střední škole, zpozorněte.

Tohle je totiž náš vánoční dárek pro vás.

Právě vypouštíme do světa nový popularizační počin z dílny @GFU_AVCR a @skodova_lucie, který vám má pomoci s výukou geověd v hodinách!

Stáhněte si ho, než NáM ŤO ZmaŽOU!🧵 Image
Geologie, to je na základních a středních školách takovou popelkou věd. Moc se neučí a když už, tak jen jako doplněk prvouky, přírodopisu nebo zeměpisu... A to je škoda! Bez pochopení geověd totiž člověk nemůže moc dobře chápat, co se děje ve světě kolem nás. Image
Image
Co s tím? Jasně, víc geologie do školních lavic!

A proto jsme pro vás připravili almanach geovědních pokusů - unikátní brožuru, ve které naleznete 12 jednoduchých experimentů, které snadno (a levně) zvládnete vyhotovit během chvilky ve škole! Image
Image
Image
Image
Read 7 tweets
Nov 25, 2024
Sice jsme všichni chtěli jít spát, ale budeme to muset o chvilku posunout.

Tohle si totiž nenecháme ujít, aneb #vímeJakoPrvní

Brzy obletí svět zpráva, že Uran a Neptun mají pod svým plynovým závojem oceán kapalné vody.

To je překvápko, co? 🧵 Image
Uran a Neptun, dvě planety ve vnější části Sluneční soustavy, se sice řadí mezi plynné obry, ale jelikož se moc nepodobají Jupiteru a Saturnu, často se vyčleňují do speciální podskupiny tzv. ledových obrů.

Jsou výrazně menší, mají jinou barvu a co víc... překvapení čeká i u... Image
... magnetického pole.

Zatímco Jupiter a Saturn (ale i Země) mají magnetické pole, které vzniká v jádru těch planet, u Uranu a Neptunu tohle neplatí.

Jejich magnetické pole je jiné, takříkajíc "divné". Image
Read 14 tweets
Nov 24, 2024
Dobře si tu fotografii prohlédněte.

Bude pro náš dnešní příběh důležitá! Aneb vítejte v mé hlavě...🧵 Image
To si tak jdu s rodiči a dětmi na procházku po jednom z mých nejmilejších kousků Česka, když na místě, kam chodím pozorovat přerod meliorizované louky na potok vidím nově vyjeté koleje od traktoru.

I zaraduji se, že tu máme novou tůňku, ve které budou žít všelijaké brebery. Image
Koukám do vyjeté brázdy a vidím charakteristický film na vodě vznikající po úniku ropných látek.

Říkám si, to je blbý, že tenhle krásný kout přírody dostal svojí dávku petrochemie... jenže když se k té vyjeté brázdě sehnu, všimnu si, že tady něco nehraje. Image
Read 20 tweets

Did Thread Reader help you today?

Support us! We are indie developers!


This site is made by just two indie developers on a laptop doing marketing, support and development! Read more about the story.

Become a Premium Member ($3/month or $30/year) and get exclusive features!

Become Premium

Don't want to be a Premium member but still want to support us?

Make a small donation by buying us coffee ($5) or help with server cost ($10)

Donate via Paypal

Or Donate anonymously using crypto!

Ethereum

0xfe58350B80634f60Fa6Dc149a72b4DFbc17D341E copy

Bitcoin

3ATGMxNzCUFzxpMCHL5sWSt4DVtS8UqXpi copy

Thank you for your support!

Follow Us!

:(